14. kongres Světové veterinární drůbežářské asociace

proběhl ve dnech 22. – 26. srpna 2005 v Istanbulu

Ve třech sekcích bylo předneseno 189 referátů s prezentací bylo 150 posterů. Kongresu se zúčastnilo 730 odborníků z 45 zemí, převážně veterinárních lékařů. Diagnostika virových nemocí drůbeže (ND, IBD,IB, APV, REO a dalších) je i v rozvíjejících se zemích založena na PCR metodě, která umožňuje např. při infekci IBV (infekční burzitida) stanovení diagnózy do 20 minut. Základem diagnostiky však zůstává i nadále sérologické vyšetření. Vakcinační programy u drůbeže je nutno vytvářet na základě průkazu onemocnění, jinak je nadbytečně zatěžován její imunitní systém. Problémem ve velkochovech jsou stále coronaviry; nefrogenní coronavirus byl sporadicky prokázán i u bažantů a kachen. Izolace coronaviru blízce příbuzného IB (infekční bronchitida) byla prokázána v Norsku u holubů. V případě výskytu variantních kmenů IB se jako nejvhodnější vakcinační protektotyp jeví kmen 4/91. Variantní IB se má vakcinovat až po průkazu infekce. U BR kuřat je pro revakcinaci nejvhodnější 14. den stáří, u nosnic 42. a 56. den stáří. Jako novinka byla zjištěna možnost přenosu bovinního coronaviru skupiny 2 na krůty. Při virových průjmech krůt hrají významnou úlohu rotaviry a astroviry. V jejich diagnostice hraje rozhodující úlohu elektronová mikroskopie. Samotné klinické projevy uvedených enterálních onemocnění nejsou výrazné, klinika je však modifikována interkurentními infekcemi. Při diagnostice aviárních pneumovirů jsou rovněž nezbytné metody molekulární biologie, kterými byl prokázán výskyt obou subtypů A a B v Evropě. To má velký praktický význam při tvorbě vakcinačního programu, proto byla pro tyto případy doporučena vakcinace typem A první den života a revakcinace typem B. Imunita po vakcinaci nastupuje za tři týdny.
Problémem zůstává i nadále Markova choroba (MCH), jejíž virus nás stále překvapuje a byl zjištěn v řadě zemí a to i u krůt s neoplastickými změnami. Metodami molekulární biologie byla prokázána souvislost s POX viry, které mohou přenášet sequence viru MCH. U kura byly rovněž zjištěny souběžné infekce Retikuloendoteliózou (REV), Markovou chorobou a J kmenem Aviární leukózy, projevující se imunosupresí. Při přenosu REV se uplatňuje i bodavý hmyz. Stálým problémem je diagnostika drůbeží mykoplazmózy. Byl prokázán pokles protilátkové odpovědi po antibiotické terapii, která následně ovlivňuje a komplikuje vyslovení diagnózy. Komerční PCR sety při diagnostice mykoplazmových infekcí nejsou stále dokonalé. Nově byla popsána v Dánsku u rodičovského hejna (masného typu) infekce Gallibacterium anatis (dříve Pasteurella haemolytica) za příznaků průjmů a zhoršené kvality skořápky a zmenšení vajec; patoanatomicky byly zjištěny serositidy a splenomegalie. Bakteriologickou kultivaci je nutno provádět z reprodukčních orgánů nosnic. Byla rovněž zaznamenána akutní cholera u kuřat projevující se nekrotickými změnami v játrech. Na tomto případě bylo dokumentován neobjasněný mezidruhový přenos Pasteurella multocida. Stálým zdravotním problémem zejména u krůt je infekce O. rhinotracheale. Citlivost tohoto mikroba se liší dle izolátů, což podtrhuje význam kultivačních technik a stanovení citlivosti k ATB. V případě prevence onemocnění a výskytu salmonel u drůbeže, byl zdůrazněn zejména u komerčních nosnic význam orální vakcinace pro osazení střevní sliznice apatogením kmenem a význam dostatečné hladiny mateřských protilátek v rozmnožovacím chovu (RCH).
Ptačí chřipka byla v období let 1959 – 1999 považována za onemocnění sporadické pouze s 18 ohnisky u domestikované drůbeže. Od roku 1999 již onemocnění ptačí chřipkou nemohou být považována za sporadická. V průběhu dalších pěti let bylo na celém světě podle odhadů postiženo přes 200 milionů ptáků, s velmi negativním až devastujícím dopadem na drůbežářský průmysl (Itálie r. 2000, Holandsko r. 2003, Kanada r. 2004 a v Asii r. 2003 – 4).
Stále větší důležitost ptačí chřipky pro zdraví lidí a zvířat zvýraznil dosavadní nedostatek vědeckých informací o mnohých aspektech tohoto onemocnění. Hlavní problémy, které je nutno vyřešit, zahrnují legislativní a regulační aspekty tohoto onemocnění, jako je zařazení virů ptačí chřipky s nízkou patogenitou (LPAI) do definice ptačí chřipky, poněvadž se prokázalo, že viry LPAI jsou předchůdci vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI). Za předpokladu, že se bude i nadále zvyšovat počet izolovaných LPAI virů se subtypy H5 a H7, bude hlavním aspektem prevence a kontrola těchto ohnisek. Drůbežářský sektor bude hrát i v budoucnu jednu z klíčových roli při zvládání této mezinárodní krize, která přímo ohrožuje lidskou populaci.
Další celosvětový kongres veterinárních drůbežářů se bude konat v Pekingu v roce 2007.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *