31. mezinárodní kongres Evropské mykobakteriologické společnosti

4. - 7. červenec, Slovinsko

31. ročník mezinárodního kongresu pořádaný Evropskou mykobakteriologickou společností se letos konal ve dnech 4. až 7. července ve Slovinsku ve městě Bled. Celkem 220 účastníků konference přijelo z pěti kontinentů světa. Předmětem konference byly různé aspekty mykobakteriálních infekcí z pohledu epidemiologie, imunologie, moderních diagnostických metod, klinických hledisek tuberkulózy a infekcí způsobovaných netuberkulózními (podmíněně patogenními mykobakteriemi) a kontroly kvality a bezpečnosti práce. Program byl rozdělen do osmi sekcí, během kterých bylo odpřednášeno 49 prezentací a představeno 128 plakátových sdělení.
Nejzajímavější sekce zahrnovala téma paratuberkulózy u zvířat, Crohnovy choroby u lidí a jejich potenciální propojení. Po obecné přednášce o původcích paratuberkulózy byly prezentovány zkušenosti z různých programů tlumících paratuberkulózu a bovinní tuberkulózu v zemích EU. Význačné problémy v eradikaci paratuberkulózy představují nedokonalé diagnostické metody a nedostatečná spolupráce mezi chovateli přežvýkavců a veterinárními lékaři pracujícími jak v terénu, tak ve státní správě a ve výzkumu. Obchodem byla v posledních dvou desetiletích rozvlečena tato nákaza prakticky do všech států EU a v současné době je rozvlékána exportem zvířat i do ostatních států Evropy. Stále častěji je dnes diskutován podíl nejenom živých mykobakteriálních buněk původce onemocnění, ale i jejich buněčných stěn, které jsou v mléce a mléčných výrobcích přítomny i po jejich devitalizaci např. pasterací, fermentací, nebo sušením v různých speciálních výrobcích. Stále stoupající incidence tohoto onemocnění v Evropě i v zahraničí koresponduje se šířením původce paratuberkulózy nejen v populaci zvířat (především přežvýkavců), ale také i ve vodě a jiných složkách kontaminovaného prostředí.
Bovinní tuberkulóza je ve Velké Británii stále větším problémem, protože účinnost programů tlumících tuto nákazu je významně snižována vysokým výskytem chráněných jezevců, přenášejících původce tohoto onemocnění. Za velmi alarmující je nutné považovat informaci z Národní referenční laboratoře pro humánní tuberkulózu, ve které stále častěji diagnostikují bovinní tuberkulózu u osob mladších 40 let pocházejících z Velké Británie. Dříve byla bovinní tuberkulóza diagnostikována především u imigrantů pocházejících z Indie a Pákistánu. V současné době jsou popisovány nejenom plicní infekce způsobené původcem bovinní tuberkulózy, ale také mimoplicní infekce, které často velmi dlouho unikají diagnostice.
V sekci „Ekologie mykobakterií a veterinární mykobakteriologie“ přednesl prof. Pavlík úvodní vyžádanou prezentaci na téma „Ekologie mykobakterií“. V přednášce publiku představil knihu The Ecology of Mycobacteria: Impact on Animal’s and Human’s Health, Springer, 2009), a její jednotlivé kapitoly. Popsal stále častější případy přenosu mykobakterií z prostředí, způsobujících různé druhy infekcí u člověka. Zmínil, že významným rezervoárem a zdrojem mykobakterií je např. voda z akvárií. Proto se například objevuje stále více případů kožních onemocnění způsobovaných mykobakteriemi u akvaristů. Bylo také zmíněno, že dalším rizikem šíření patogenních a podmíněně patogenních mykobakterií je v současné době stoupající obliba konzumace tepelně nedostatečně nebo tepelně neošetřených potravin. Z nich jsou nejčastěji konzumovány syrové ryby a syrové mořské plody, syrové maso a mléko.
Další tři účastníci z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, v.v.i. v Brně představili na konferenci tři plakáty. Ty prezentovaly výsledky výzkumu z oblasti bezpečnosti potravin (detekce mykobakterií v tepelně neošetřených masných výrobcích, detekce mykobakterií v mléce a v mléčných výrobcích), a epidemiologie (nákazy u lidí způsobené mykobakteriemi pocházejícími z prostředí – především z rašeliny a z dřevitých dekorativních materiálů používaných na zahradách a ze zeminy určené na přesazování květin). Plakát prezentující výsledky týkající se detekce druhů mykobakterií v různých masných výrobcích získal ocenění za nejlepší plakát v jedné ze tří hodnocených sekcí.
Závěrem je možné konstatovat, že tuberkulózní onemocnění a onemocnění způsobovaná podmíněně patogenními mykobakteriemi mohou být stále častěji přenášena potravinami každodenního užitku, jako jsou mléko, maso, mořské plody a ryby, či zelenina. Proto je nutné dodržovat všechny zásady spojené s konzumací bezpečných potravin. Současný trend v prevenci humánní tuberkulózy představuje vývoj nových vakcín. Z důvodu stále častějších výskytů onemocnění se také vývoj diagnostických laboratoří vydává cestou moderních, kultivačně nezávislých metod (např. kvantitativní real time PCR a další).

MSc. Barbora Klanicová, Ing. Marija Kaevská, Mgr. Iva Slaná, PhD., Prof. MVDr. Ivo Pavlík, CSc.
Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i., Brno

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *