Akromegalie u německého ovčáka – popis případu

P. KRAVÁRIKOVÁ Veterinární klinika, Praha Veterinářství 2003;53:340-342

SOUHRN
Kraváriková P. Akromegalie u německého ovčáka – popis klinického případu. Veterinářství 2003;53:340-342.
Článek popisuje klinický případ osmileté feny německého ovčáka s akromegalií, která byla předvedena s akutními příznaky dušnosti. Dýchacími problémy a větší unavitelností pacientka trpěla delší dobu. Na základě anamnézy, klinického vyšetření a porovnáním se stavem před dvěma lety jsme určili diagnózu akromegalie. Akromegalie je onemocnění, které se projevuje proliferací měkkých tkání, růstem kostí a vnitřních orgánů. Vzniká v důsledku nadbytku růstového hormonu. U pacientky byla terapeuticky provedena ovariohysterektomie. Za několik měsíců po zákroku došlo k úpravě celkového zdravotního stavu i vzhledu feny.

SUMMARY
Kraváriková P. Akromegalie u německého ovčáka – popis klinického případu. Veterinářství 2003;53:340-342.
The article describes a clinical case of acromegaly in eight-years-old female German Shepherd that was presented with acute signs of dyspnoe. The patient had respiratory problems and lower activity level during several months. On the base of history, physical examination and comparison with the state two years before we established the diagnosis acromegaly. Acromegaly is a disease characterized by proliferation of connective tissue, growth of bones and viscera. It is caused by excess secretion of growth hormon. Therapeutically, the ovariohysterectomy was indicated. Several months after the surgical treatment the respiratory problems resolved and the patient gained her previous appearance.

Akromegalie je onemocnění psů a koček způsobené nadbytkem růstového hormonu (STH). Projevuje se proliferací pojivové tkáně, kůže, růstem kostí a zvětšováním viscerálních orgánů.
U mladých rostoucích zvířat s dosud neuzavřenými růstovými zónami vede nadbytek STH ke gigantismu, u zvířat starších, které mají růstové štěrbiny uzavřené, dochází k akromegalii.1,2 STH je významný diabetogenní faktor. Jeho efekt je katabolický i anabolický. Anabolický efekt je zprostředkovaný inzulínu podobným růstovým faktorem (IGF-I), který je syntetizován v játrech. IGF-I má slabou inzulínu podobnou aktivitu, podporuje růst v kostech, chrupavkách, pojivové tkáni, kosterním a srdečním svalstvu. Katabolický efekt zahrnuje lipolýzu, hyperglykemii, restrikci transportu glukózy působením proti inzulínu buď přímo na receptorech, nebo intracelulárně.3 Dlouhodobým působením vysokých hladin STH může dojít k vyčerpání ß-buněk pankreatu a výsledkem je diabetes mellitus.
Onemocnění postihuje zejména feny středního věku (od 4 do 11 let),3 u nichž k hypersekreci somatotropního hormonu dochází po působení endogenního progesteronu v metestru. Takto navozená sekrece STH probíhá v mléčné žláze, a to v hyperplastické tkáni epitelií vývodných cest.1,4 Akromegalie může být navozena i iatrogenně, podáváním exogenních gestagenů k potlačení říje. Na rozdíl od koček je hypersomatotropismus v důsledku nádoru hypofýzy vzácný.3
Klinické příznaky zahrnují otok měkkých tkání v oblasti krku a hlavy, zvířata mají velké pysky, jazyk, hrtan. Mívají chrčivý dech, trpí inspirační dušností a nesnášejí teplo. Přerůstaní obou čelistí vede k rozšiřování mezizubních prostorů. Typická je hustá a rychle rostoucí srst. V důsledku růstu vnitřních orgánu se zvětšuje břicho. U některých zvířat je přítomná polyurie a polydipsie, příp. polyfagie.
Mezi laboratorní nálezy patří lehká až střední hyperglykemie (do 10 mmol/l) a zvýšená hladina alkalické fosfatázy.5
Diagnostika je založena na přímém stanovení STH v plazmě pomocí RIA setu. Za diagnostické považujeme překročení plazmatické koncentrace nad 6 mikrogramů/l. Možností jsou dynamický funkční test s použitím GnRH nebo stanovení koncentrace IGF-1.
Léčba akromegalie spočívá v bezodkladné ovariohysterektomii, případně v ukončení podávaní exogenních progestagenů. Ve vážnějších případech je možná i totální mamektomie. Bromocriptine užívaný k léčbě akromegalie u lidí se ve veterinární medicíně zatím neuplatnil.3
Po resekci mléčné žlázy se hodnoty STH vrátí do referenčního rozmezí již za 2 hodiny.1 Po přerušení působení gestagenů se stav upraví do několika týdnů až měsíců. Vymizí zmnožená pojivová tkáň, upraví se dýchání, zvířata nejsou tolik unavená a působí stejným dojmem jako před začátkem onemocnění. Tvorba kostní tkáně je ireverzibilní.

Popis případu
Anamnéza: 29. 8. 2002 byla na naší kliniku přivedena 8letá fena německého ovčáka s těžkou dyspnoe. Majitelé popisovali asi dva měsíce trvající dušnost, větší unavitelnost a chrápaní během spánku. Problémy byly přisuzovány obezitě a fena byla držena na redukční dietě. K náhlému zhoršení stavu došlo po asi 2hodinové jízdě autem.
Klinické vyšetření: Již na první pohled fena působila spíš samčím dojmem. Měla hrubší konstituci, větší hranatou hlavu, dobře patrný exoftalmus. Celé tělo bylo pokryto velmi hustou a kvalitní srstí. Naměřili jsme teplotu 41 °C, sliznice byly cyanotické, CRT 2 s, mízní uzliny nezvětšené. Dále jsme si všimli rozšířených mezizubních prostorů, nezvykle velkého jazyka a množství kožních záhybů na krku (majitelé museli několikrát v posledních dvou letech koupit větší obojky). Fena byla značně nervózní a působila dezorientovaně. Zjistili jsme těžší inspirační dyspnoe, auskultačně byly v celém rozsahu plicního pole slyšitelné zesílené inspirační vezikulární šelesty, srdeční akce byla pravidelná, zrychlená, bez přídatných šelestů.
Dutina břišní byla nebolestivá, bez patologického nálezu. Rtg vyšetření hrudníku ukázalo dilataci pravé srdeční síně.
Biochemický rozbor krve (glukóza, ALP, ALT, urea, kreatinin) a vyšetření moči bylo beze změn.
Diagnóza: Na základě anamnézy a klinického vyšetření a porovnáním celkového vzhledu s fotografiemi 2 roky starými jsme stanovili diagnózu hypersomatotropismus. K jednoznačnému potvrzení diagnózy je zapotřebí stanovení STH v plazmě. Veterinární laboratoře však tento hormon nestanovují a vzhledem k tomu, že STH je hormon druhově specifický, nebylo možné poslat vzorky ani do humánních laboratoří, kde se STH měří rutinně. Vyšetření se dá nahradit stanovením IGF-I. Aminokyselinová sekvence IGF je méně druhově specifická, takže mohou být použity i humánní sety.6 Toto vyšetření jsme však vzhledem k typickým příznakům nepovažovali za nutné.
Terapie: Pro podporu dýchání a snížení potřeby kyslíku jsme pacienta zklidnili diazepamem v dávce 0,5 mg/kg a následně jsme podali bronchodilatans aminophyllin 10 mg/kg i. m., a abychom potlačili zánětlivou reakci a snížili otok sliznice v oblasti hrtanu glukokortikoidy – dexametazon 0,5 mg/kg i. m. Hypertermii jsme zvládli sprchováním studenou vodou a majitelům jsme doporučili umístit zvíře do chladné a dobře větrané místnosti. Několik dnů poté jsme u našeho pacienta přistoupili k ovariohysterektomii. Při operaci bylo patrné zmnožené podkoží, které silně krvácelo. Na pravém vaječníku jsme našli několik cyst.
Na kontrolu jsme majitele pozvali za měsíc a za 3 měsíce po zákroku. Již při první kontrole jsme si všimli „elegantnějšího“ vzhledu feny. Následně, během dalších 2 měsíců, vymizelo chrápaní a zvíře bylo živější. Fena nabyla podoby jen málo odlišné od té před onemocněním, redukovaly se kožní záhyby na krku a upravilo se dýchání.

Diskuse a závěr
V článku je popsán případ osmileté feny německého ovčáka, která byla na naší kliniku přivedena kvůli těžkým dýchacím problémům. Příčinou inspirační dyspnoe byla akromegalie, kdy v důsledku nadbytku somatotropního hormonu došlo k proliferaci pojivové tkáně v oblasti hrtanu. Diagnostika onemocnění spočívá v důkladné anamnéze, typické klinické symptomatologii a v našem případě jsme měli možnost také porovnat stav s fotografiemi před dvěma lety. Diferenciálně diagnosticky je nutné odlišit všechna onemocnění doprovázená polyurií, polydipsií, zvětšováním břicha. Ve sporných případech je nutné stanovit STH v plazmě, v našich podmínkách však nejsou dostupné homologní RIA sety, nebo je možné stanovit IGF-I, jehož koncentrace přímo souvisí s koncentrací STH. Akromegalie vzniká spontánně v důsledku působení endogenního progesteronu nebo iatrogenně, podáváním syntetických analogů progesteronu. Jejich uvážené používaní proto patří k zásadním preventivním opatřením. Za prevenci je možné považovat i kastraci. Léčba spočívá v provedení ovariohysterektomie nebo přerušení podávání gestagenů. U naší pacientky se klinický stav upravil do tří měsíců po provedeném zákroku.
Vzhledem k tomu, že působení nadbytku STH po delší dobu může způsobit diabetes mellitus a časem může dojít i k vyčerpaní buněk pankreatu, je prognóza onemocnění dobrá, jen pokud se přeruší podávaní gestagenů nebo se urychleně provede ovariohysterektomie.

Literatura:
1. Svoboda M., Doubek J., Čada F. Hypersomatotropismus. In: Svoboda M., Doubek J. a kol. Endokrinologie psa a kočky. Brno; ČAVLMZ, 1998:86-90.
2. Svoboda M. a kol. Nemoci psa a kočky, II. díl. Brno; Noviko, ČAVLMZ, 2000:1690-1693.
3. Thompson L. Hypersomatotropism: Acromegaly. In: Ettinger S. J., Feldman E. C. Textbook of Veterinary Internal Medicine. Philadelphia; W. B. Saunders, 1995:1427-1428.
4. Rijnberk A. Syndrom nadbytku růstového hormonu. In: Kolektiv autorů. Poruchy žláz s vnitřní sekrecí u psa a kočky. Sborník referátů, Brno; ČAVLMZ, 1997:9-10.
5. Nichols R., Suter P. F. Hyperfunkce hypofýzy. In: Niemand H. G., Suter P. F. Klinická prax u psov. Bratislava; H + H, 1996:635.
6. Základní diagnostické postupy a ceník veterinárních úkonů pro veterinární lékaře v praxích malých zvířat. Analytické laboratoře Plzeň, 1999:17.

Adresa autora:
MVDr. Petronela Kraváriková
Veterinární klinika MVDr. P. Santar – MVDr. M. Sedlář
Jinonická 78
150 00 Praha 5 – Košíře

Kompletní text včetně obrazového muateriálu naleznete ve Veterinářství 2003;53:340-342.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *