Blízká příbuznost šimpanzů a lidí

Ve studii publikované v odborné revue Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) uveřejnil tým z Wayneské státní univerzity v Detroitu vedený Morrisem Goodmanem, že nejkritičtější místa DNA v příslušných genech člověka a šimpanze se shodují v neuvěřitelných 99,4 procenta. Tak blízká příbuznost by podle vědců opravňovala oba dva druhy žijících šimpanzů k přeřazení z čeledi lidoopů Pongidae do čeledi lidí Hominidae.

Šimpanzi se tradičně řadí k velkým lidoopům, k nimž patří také orangutani a gorily. Podle Goodmana by všichni žijící lidoopi měli postoupit do vyšší čeledi Hominidae a tři druhy by měly spadat přímo do rodu Homo: člověk Homo sapiens, šimpanz Homo troglodytes a šimpanz bonobo Homo paniscus. Bonobové jsou malí šimpanzi žijící v pralesních bažinách středního Zairu, které vědci objevili až v roce 1929. Nové zjištění však není zas tak úplně originální. Jak napsal časopis New Scientist, fyziolog a ekolog Jared Diamond už v roce 1991 označil člověka za třetího šimpanze. Následné genetické testy však dávaly rozdílné výsledky podle toho, jak se genotypy porovnávaly. Goodmanova metoda spočívala v tom, že porovnal zveřejněné sekvence 97 genů šesti druhů primátů – lidí, šimpanzů, goril, orangutanů a opic Starého světa – a myši jako referenčního vzorku. Vznikl tak evoluční strom, který ukazuje míru příbuznosti jednotlivých organismů. Šimpanzi s genetickou podobností 99,4 procenta obsadili sesterskou větev člověka. Vzdálenější byly gorily, pak orangutani a nakonec opice Starého světa. Ze žádného z primátů se nevyklubal blízký příbuzný myši.
Výsledek svědčí o relativně nedávném rozštěpení vývoje obou primátů, které podle Goodmana nastalo před pěti a šesti milióny let. Tak těsné přiřazení šimpanzů k lidem má však ještě jeden nezanedbatelný důsledek: díky oživenému zájmu člověka o nově potvrzeného blízkého příbuzného by mohlo významně přispět k ochraně velkých lidoopů. Hrozí totiž, že některé druhy opic do deseti let vymizí z volné přírody, pokud nebudou rychle přijata účinná ochranářská opatření. Dospěla k tomu rozsáhlá mezinárodní studie života šimpanzů a goril žijících v pralesích západní rovníkové Afriky zveřejněná v časopise Nature. Hluboké džungle Konga a Gabunu vědci dlouho považovali za poslední útočiště obou druhů. Utvrzovalo je v tom mnohem mírnější odlesňování než v jiných částech Afriky. Důkladná studie počtu lidoopů v Gabunu v letech 1998 až 2002 však ukázala výrazný pokles populace v posledních letech. Příčinou je současné působení komerčního lovu takzvaného divokého masa a smrtelného viru nemoci Ebola. Vědci po porovnání výsledků s údaji z počátku 80. let došli k umírněnému odhadu, že v průběhu dvou desetiletí klesl počet šimpanzů a goril na méně než polovinu. Vzhledem k tomu, že v Gabunu a Kongu žije kolem 80 procent všech goril a šimpanzů, označili nynější stav za závažnou krizi ve snaze o zachování velkých lidoopů. Začal totiž lov opic pro maso v komerčním měřítku, zatímco dříve se omezoval jen na pokrytí potřeb místních obyvatel. Těžba dříví usnadnila přístup do hlubokých pralesů. Navíc onemocnění Ebola, jež se šíří Gabunem a Kongem, se přibližuje k Národnímu parku Odzala, kde žije nejhustší populace šimpanzů a goril na světě. Bez rázných investic do podpory prosazování zákona, do správy chráněných oblastí a prevence Eboly budou naši nejbližší příbuzní na pokraji vyhynutí už koncem desetiletí.
Zdroj: Hospodářské noviny

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *