Bovinní tuberkulóza u zvířat v České republice a v ostatních státech střední Evropy v letech 1990 –2004

. PAVLÍK, I. TRČKA Výzkumný ústav veterinárního lékařství, Brno Veterinářství 2006;56:294:298.

SOUHRN
Po společenských změnách koncem 80. let minulého století bylo v České republice i v ostatních státech střední Evropy pokračováno v tlumení bovinní tuberkulózy u skotu a ostatních zvířat. Cílem předkládané práce je proto shrnutí publikovaných výsledků o výskytu bovinní tuberkulózy u skotu, ostatních domácích a divokých zvířat v letech 1990 – 2004 v šesti státech střední Evropy. Celkem byla bovinní tuberkulóza diagnostikována za celé období v 1270 farmách skotu a 115 ostatních druhů zvířat: 55 (47,8 %) žijících ve volné přírodě, 1 (0,9 %) z obory, 1 (0,9 %) z cirkusu, 38 (33,0 %) ze zoologických zahrad, 2 (1,8 %) z farem jelenů lesních a 18 (15,6 %) z infikovaných farem skotu.

SUMMARY
In the Czech Republic, analogous to other Central European countries, the eradication of tuberculosis in cattle and other animals was prolonged after social changes at the end of the 80s´ of the last century. Therefore, the aim of this presented work is summing up the published results on occurrence of bovine tuberculosis and other domesticated and wild animals over the period of 1990 to 2004 in six Central European countries. Overall, the bovine tuberculosis was diagnosed during this whole period in 1270 farms of cattle and in 115 of other animals: 55 (47.8 %) in free living animals, 1 (0.9 %) from game park, 1 (0.9 %) from circus, 38 (33.0 %) from zoo, 2 (1.8 %) from farms of forest deers and 18 (15.6 %) from infected farms of cattle.

Úvod
Bovinní tuberkulóza (BTB) v Evropě stále patří k závažnému onemocnění lidí i zvířat. Vzhledem k ohlašovací povinnosti tohoto onemocnění je možné se každoročně seznámit s incidencí BTB u skotu ze statistik OIE (Office of International Des Epizooties). Nákazová situace BTB je v jednotlivých evropských státech rozdílná. Ve smyslu definice „International Animal Health Code“ OIE je území státu prosté BTB skotu pokud prevalence infikovaných stád nepřesahuje 0,2 % celkově chovaných stád.
Výskyt bovinní tuberkulózy u skotu a ostatních domácích a divokých zvířat byl sledován v letech 1990 – 2004 v šesti státech střední Evropy: Česká republika (CZE), Chorvatsko (HRV), Maďarsko (HUN), Polsko (POL), Slovensko (SVK) a Slovinsko (SVN).
Tyto země se rozkládají mezi Baltským a Středozemním mořem na území 610 402 km2 s více než 70 miliony obyvatel a s více než devíti miliony kusů chovaného skotu na 1 164 531 farmách. Národní ozdravovací programy proti bovinní tuberkulóze u skotu byly realizovány do roku 1980: CZE (1959-1968), HRV (1953-1966), HUN (1962-1980), POL (1959-1975), SVK (1959-1968) a SVN (1962-1973).
Od vstupu do EU v roce 2004 byly za oficiálně prosté země bovinní tuberkulózy uznány CZE 31. 3. 2004 (Commission Decision No. 2004/320/EC) a SVK 4. 3. 2005 (Commission Decision No. 2005/179/EC).
Na základě rozhodnutí Evropské komise ze 17. 12. 19961 má členský stát či jeho region statut tuberkulózy-prostého území v případě, že minimálně 99,9 % farem skotu bylo oficiálně deklarováno jako prosté BTB minimálně deset let. Další podmínkou je, že v posledních minimálně šesti letech nebyla BTB diagnostikována na více než jedné farmě z deseti tisíc. K 11. 3. 1999 splnilo tyto podmínky celkem šest států Evropské Unie: Dánsko, Finsko, Švédsko, Nizozemí, Lucembursko a Německo,2 k 31. 3. 2004 další čtyři státy: Rakousko, Belgie, Česká republika, Francie3 a ke 4. 3. 2005 jedenáctý stát, Slovensko.4 Údaje o incidenci BTB u skotu a ostatních zvířat pocházely z Národních referenčních laboratoří pro BTB těchto států.

Intravitální diagnostika BTB u skotu
Ve sledovaném období byla nejdříve minimálně jedenkrát za rok a později za dva roky provedena tuberkulinace skotu jednoduchým kožním testem s bovinním tuberkulinem u všech zvířat starších dvou let. Pozitivně reagující zvířata v jednoduchém testu (pouze bovinní tuberkulin) byla nejdříve za šest až osm týdnů vyšetřena simultánní tuberkulinací (současná tuberkulinace bovinním a aviárním tuberkulinem).5-7

Postmortální diagnostika BTB a identifikace mykobakteriálních izolátů
Opakovaně pozitivně reagující zvířata na bovinní tuberkulin byla poražena a jejich mízní uzliny byly laboratorně došetřeny v příslušných Národních referenčních laboratořích pro BTB. Tuberkulózní změny zjišťované při rutinním veterinárně-hygienickém vyšetření poráženého skotu a ostatních zvířat byly rovněž laboratorně vyšetřeny na přítomnost mykobakterií dříve popsaným způsobem.6,7 Mykobakteriální izoláty byly identifikovány biochemicky a biologickým pokusem na morčeti.8 Všechny izoláty byly identifikovány sondami AccuProbe (Gen-Probe Inc., San Diego, California, USA), metodou spoligotypizace.9

Průkaz zástupců komplexu Mycobacterium tuberculosis u zvířat
Z osmi zástupců komplexu Mycobacterium tuberculosis podle současné platné taxonomie (M. tuberculosis, M. bovis, M. bovis BCG, M. caprae, M. africanum, M. pinnipedii, M. microti a M. canettii) bylo z tuberkulózních změn u skotu ve středoevropských státech izolováno nejčastěji M. bovis, M. caprae a zcela ojediněle M. tuberculosis.10-13

Úspěšnost národních ozdravovacích programů
Ve všech těchto šesti sledovaných státech byla utlumena BTB v rámci národních ozdravovacích programů ve druhé polovině minulého století (tab. 1).
tab. 1
Ve sledovaném 15ti letém období byl zaznamenán pokles incidence ohnisek BTB na méně než jednu třetinu. S klesající incidencí BTB u skotu byl v těchto zemích zaznamenán i pokles incidence BTB u ostatních zvířat, nejčastěji ze zoologických zahrad.5,7,14

Incidence BTB u skotu ve sledovaném období
Za celé 15ti leté období byl zaznamenán ve všech státech stálý pokles incidence BTB u skotu kromě Polska, kde byl zaznamenán v letech 2003 a 2004 mírný vzestup. Naposledy byla zatím BTB diagnostikována u skotu v České republice v roce 1995, na Slovensku v roce 1993 a ve Slovinsku v roce 2002. Incidence BTB u skotu byla prakticky ve všech státech nízká a pohybovala se v jednotlivých letech od 0 % do 0,012 %. Ve smyslu OIE bylo proto území všech těchto šesti států prosté BTB skotu v celém sledovaném období.

Incidence BTB u ostatních domácích zvířat
Na infikovaných farmách skotu byla BTB prokázána u jiných zvířat než skot pouze v Polsku a v České republice u 12 prasat domácích, dvou ovcí a čtyř psů. BTB byla prokázána u jelenů lesních na dvou farmách v České republice a v Maďarsku; ani v jednom případě se nepodařilo jednoznačně prokázat zdroj infekce.

Incidence BTB u divokých zvířat žijících ve volné přírodě a v oborách
BTB byla diagnostikována u jiných zvířat než u skotu ve všech šesti státech a to u 115 zvířat 22 druhů. Ve volné přírodě byla nákaza prokázána u 55 (47,8 %) zvířat: 20 prasat divokých, sedmi jelenů lesních, 26 zubrů evropských a dvou srnců obecných. Ve většině oblastech s výskytem BTB u divokých zvířat byla současně BTB prokázána u pastevně chovaného skotu, v několika oblastech se však zdroj pro divoká zvířata nepodařilo objasnit. Proto i v současné době představují divoká zvířata (zejména prase divoké) stálé nebezpečí.

V České republice byla BTB prokázána pouze u jedné (0,9 %) kozy bezoárové v roce 1991 v oboře Pálava. V současné době je populace těchto koz chována v jiné oboře, kam byla v počátkem 90. let z důvodů ochrany před erozí Pálavských vrchů přemístěna.
Ve střední Evropě je v současné době rizikový výskyt BTB především u divokých zvířat, z nichž je nejzávažnější výskyt u prasat divokých,15 jelenovitých (jelen lesní a srnec obecný) a zubra evropského v Polsku a Maďarsku (tab. 2). Z těchto druhů zvířat pro značné migrační schopnosti a přemnožení je však nutné za nejzávažnější ve střední Evropě považovat divoká prasata.15,16 Z analýzy výsledků vyšetření prasat divokých v ČR však vyplývá, že BTB nebyla dosud na našem území prokázána (tab. 3). Z ostatních divokých zvířat byla na území kontinentální Evropy BTB prokázána také u daňka evropského (Dama dama), rysa iberského (Lynx pardina) a zajíce polního (Lepus europaeus) ve Španělsku.16

Incidence BTB u divokých zvířat chovaných v cirkusech a v ZOO
V cirkusu byla BTB prokázána pouze u jednoho velblouda dvouhrbého na zimovišti v roce 1992. Naproti tomu v zoologických zahradách byla BTB prokázána u 38 (33,0 %) zvířat 13 druhů (tab. 2). Protože v zoologických zahradách jsou chovaná zvířata ve velkých koncentracích, je výskyt BTB vždy velkým nebezpečím nejenom pro vlastní stádo, ale i pro ostatní chovaná zvířata. Proto je nutné důsledně pokračovat ve zdravotních zkouškách před přesuny zvířat a v pitevním a laboratorním došetřováním na mykobakteriální infekce všech uhynulých zvířat.

Výskyt tuberkulózních změn u skotu a prasat v ČR pokračuje
Příznivý dopad úspěšného národního programu proti bovinní tuberkulóze u skotu je patrný především v České republice a na Slovensku, kde nebyla u skotu bovinní tuberkulóza ve sledovaném období diagnostikována (tab. 1 a 2). V České republice však bylo ve stejném období let 1990 – 2004 zjištěno, že se tuberkulózní změny stále vyskytovaly jak u poráženého skotu, tak u prasat (obr. 1). Kromě izolovaných původců bovinní tuberkulózy, kterými byly M. bovis a M. caprae, byly z tuberkulózních změn izolováni především zástupci komplexu M. avium, podmíněně patogenní mykobakterie a zcela ojediněle M. a. paratuberculosis.17-21 V posledních několika letech byl zaznamenán zvýšený výskyt tuberkulózních změn u prasat v souvislosti s přikrmováním rašeliny22-24 a kaolinu25 selatům a v chovech s hlubokou podestýlkou tvořenou enzymaticky štěpenými pilinami.25 Po náhradě pilin otrubami bylo zjištěno, že i otruby byly kontaminovány zástupci komplexu M. avium a jejich zkrmování způsobilo tvorbu tuberkulózních změn v mízních uzlinách prasat.29

Výskyt tuberkuloidních změn u skotu a prasat v ČR komplikuje diagnostiku
Diagnostika mykobakteriálních infekcí je výrazně komplikována také častým výskytem tuberkuloidních změn především u prasat, méně častěji u skotu. Relativně často je z nich izolován především Rhodococcus equi, který se však v některých případech vyskytuje dokonce společně s podmíněně patogenními mykobakteriemi.17 Protože se R. equi vyskytuje společně s podmíněně patogenními mykobakteriemi především v půdě, je nutné u prasat omezit používání měkkých výběhů na minimum.17,22

Závěr
Na základě výše uvedených výsledků je nutné upozornit na stálé nebezpečí zavlečení BTB na naše území. To je představováno jak výskytem BTB u domácích zvířat, tak u zvířat divokých v EU.30 Proto je nutné důsledně vyžadovat u nakoupených zvířat jejich vyšetření intravitálními testy.

Práce byla částečně financována projekty VENOMYC (No. SSPE-CT-2004-501903, EU, Brusel) a NPV 1B53009 a MZE 0002716201 Ministerstva zemědělství ČR.

Literatura:
1. Commission Decision 97/76/EC of 17 December 1996 laying down the methods of control for
maintaining the officially tuberculosis free status of bovine herds in certain Member States and regions of
Member States (text with EEA relevance) Official Journal of the European Communities, 22.1.1997, L
019, 36. Official Journal of the European Communities, 22.01.1997, L 019, 0034-0036.
2. Commission Decision 1999/467/EC of 15 July 1999 establishing the officially tuberculosis-free status of
bovine herds of certain Member States or regions of Member States and repealing Decision 97/76/EC
(notified under document number C(1999) 2124) (text with EEA relevance). Official Journal of the
European Communities, 16. 7. 1999, L 181:36-37.
3. Commission Decision of 31st March 2004 amending Decisions 93/52/EEC, 2001/618/EC and
2003/467/EC as regards the status of acceding countries with regard to brucellosis (B. melitensis),
Aujeszky’s disease, enzootic bovine leukosis, bovine brucellosis and tuberculosis and of France with
regard to Aujeszky’s disease (notified under document number C(2004) 1094) (text with EEA relevance,
2004/320/EC). Official Journal of the European Communities, 7. 4. 2004, L 102:75.
4. Commission Decision of 4th March 2005 amending Decisions 93/52/EEC and 2003/467/EC as regards
the declaration that Slovenia is free of brucellosis (B. melitensis) and enzootic bovine leukosis and
Slovakia of bovine tuberculosis and bovine brucellosis (notified under document number C(2005) 483)
(text with EEA relevance, 2005/179/EC) Official Journal of the European Communities, 8. 3. 2005, L
61:37.
5. Pavlík I., Bartl J., Parmová I., Havelková M., Kubín M., Bažant J. Occurrence of bovine tuberculosis in
animals and humans in the Czech Republic in the years 1969 to 1996. Vet Med Czech 1998;43:221-231.
6. Pavlik I., Ayele W. Y., Parmova I., Melicharek I., Hanzlikova M., Körmendy B., Nagy G., Cvetnic Z., Ocepek M., Fejzic N., Lipiec M. Incidence of bovine tuberculosis in cattle in seven Central European countries during the years 1990 – 1999. Vet Med Czech 2002;47:45-51.
7. Pavlik I., Trcka I., Parmova I., Svobodova J., Melicharek I., Nagy G., Cvetnic Z., Ocepek M., Pate M., Lipiec M. Detection of bovine and human tuberculosis in cattle and other animals in six Central European countries during the years 2000 – 2004. Vet Med Czech 2005;50:291-299.
8. Wayne L. G., Kubica G. P. Genus Mycobacterium Lehmann and Neumann 1896, 363AL. In: Sneath P. H. A., Mair N. S., Sharpe M. E., Holt J. G. (Eds.), Bergey’s manual of systematic bacteriology, 2. The Williams & Wilkins Co., Baltimore, 1986:1436-1457.
9. Dvorska L., Bartos M., Martin G., Erler W., Pavlik I. Strategies for differentiation, identification and typing of medically important species of mycobacteria by molecular methods. Vet Med Czech 2001;46:309-328.
10. Pavlik I., Bures F., Janovsky P., Pecinka P., Bartos M., Dvorska L., Matlova L., Kremer K., VanSoolingen D. The last outbreak of bovine tuberculosis in cattle in the Czech Republic in 1995 was caused by Mycobacterium bovis subspecies caprae. Vet Med Czech 2002;47:251-263.
11. Pavlik I., Dvorska L., Bartos M., Parmova I., Melicharek I., Jesenska A., Havelkova M., Slosarek M., Putova I., Martin G., Erler W., Kremer K., VanSoolingen D. Molecular epidemiology of bovine tuberculosis in the Czech Republic and Slovakia in the period 1965 – 2001 studied by spoligotyping. Vet Med Czech 2002;47:181-194.
12. Pavlik I., Ayele W. Y., Parmova I., Melicharek I., Hanzlikova M., Körmendy B., Nagy G., Cvetnic Z., Katalinic-Jankovic V., Ocepek M., Zolnir-Dovc M., Lipiec M. Mycobacterium tuberculosis in animal and human populations in six Central European countries during 1990 – 1999. Vet Med Czech 2003;48:83-89.
13. Erler W., Martin G., Sachse K., Naumann L., Kahlau D., Beer J., Bartos M., Nagy G., Cvetnic Z., Zolnir-Dovc M., Pavlik I. Molecular fingerprinting of Mycobacterium bovis subsp. caprae isolates from Central Europe. J Clin Microbiol 2004;42:2234-2238.
14. Pavlik I., Machackova M., Ayele W. Y., Lamka J., Parmova I., Melicharek I., Hanzlikova M., Körmendy B., Nagy G., Cvetnic Z., Ocepek M., Lipiec M. Incidence of bovine tuberculosis in domestic animals other than cattle and in wild animals in six Central European countries during 1990 – 1999. Vet Med Czech 2002;47:122-131.
15. Machackova M., Matlova L., Lamka J., Smolik J., Melicharek I., Hanzlikova M., Docekal J., Cvetnic Z., Nagy G., Lipiec M., Ocepek M., Pavlik I. Wild boar (Sus scrofa) as a possible vector of mycobacterial infections: review of literature and critical analysis of data from Central Europe between 1983 to 2001. Vet Med Czech 2003;48:51-65.
16. Aranaz A., DeJuan L., Montero N., Sanchez C., Galka M., Delso C., Alvarez J., Romero B., Bezos J., Vela A. I., Briones V., Mateos A., Dominguez L. Bovine tuberculosis (Mycobacterium bovis) in wildlife in Spain. J Clin Microbiol 2004;42:2602-2608.
17. Dvorska L., Parmova I., Lavickova M., Bartl J., Vrbas V., Pavlik I. Isolation of Rhodococcus equi and atypical mycobacteria from lymph nodes of pigs and cattle in herds with the occurrence of tuberculoid gross changes in the Czech Republic over the period of 1996 – 1998. Vet Med Czech 1999;44:321-330.
18. Pavlik I., Dvorska L., Matlova L., Svastova P., Parmova I., Bazant J., Veleba J. Mycobacterial infections in cattle in the Czech Republic during 1990 – 1999. Vet Med Czech 2002;47:241-250.
19. Pavlik I., Matlova L., Dvorska L., Bartl J., Oktabcova L., Docekal J., Parmova I. Tuberculous lesions in pigs in the Czech Republic during 1990 – 1999: occurrence, causal factors and economic loses. Vet Med Czech 2003;48:113-125.
20. Dvorska L., Matlova L, Bartos M., Parmova I., Bartl J., Svastova P., Bull T. J., Pavlik I. Study of Mycobacterium avium complex strains isolated from cattle in the Czech Republic between 1996 and 2000. Vet Microbiol 2004;99:239-250.
21. Pavlik I., Matlova L., Dvorska L., Shitaye J. E., Parmova I. Mycobacterial infections in cattle and pigs caused by Mycobacterium avium complex members and atypical mycobacteria in the Czech Republic during 2000 – 2004. Vet Med Czech 2005;50:281-290.
22. Matlova L., Dvorska L., Bartl J., Bartos M., Ayele W. Y., Alexa M., Pavlik I. Mycobacteria isolated from the environment of pig farms in the Czech Republic during the years 1996 to 2002. Vet Med Czech 2003;48:343-357.
23. Matlova L., Dvorska L., Ayele W. Y., Bartos M., Amemori T., Pavlik I. Distribution of Mycobacterium avium complex isolates in tissue samples of pigs fed peat naturally contaminated with mycobacteria a supplement. J Clin Microbiol 2005;43:1261-1268.
24. Trckova M., Matlova L., Hudcova H., Faldyna M., Zraly Z., Dvorska L., Beran V., Pavlik I. Peat as a feed supplement for animals: a literature review. Vet Med Czech 2005;50:361-377.
25. Matlova L., Dvorska L., Bartos M., Docekal J., Trckova M., Pavlik I. Tuberculous lesions in pig lymph nodes caused by kaolin fed as supplement. Vet Med Czech 2004;49:379-388.
26. Trckova M., Matlova L., Dvorska L., Pavlik I. Kaolin, bentonite, and zeolites as feed supplements for animals: health advantages and risks. Vet Med Czech 2004;49:389-399.
27. Horváthová A., Kazda J., Bartl J., Pavlík I. Výskyt podmienečne patogénnych mykobaktérií v prostredí a ich vplyv na živý organizmus. Vet Med Czech 1997;42:191-212.
28. Matlova L., Dvorska L., Palecek K., Maurenc L., Bartos M., Pavlik I. Impact of sawdust and wood shavings in bedding on pig tuberculous lesions in lymph nodes, and, IS1245 RFLP analysis of Mycobacterium avium subsp. hominissuis of serotypes 6 and 8 isolated from pigs and environment. Vet Microbiol 2004;102:227-236.
29. Fischer O. A., Matlova L., Dvorska L., Svastova P., Pavlik I. Nymphs of the Oriental cockroach, Blatta orientalis as passive vectors of causal agents of avian tuberculosis and paratuberculosis. Med Vet Entomol 2003;17:145-150.
30. Pavlik I. The experience of new European Union Member States concerning the control of bovine tuberculosis. Vet Microbiol 2006;112:221-230.

Adresa autora:
Prof. MVDr. Ivo Pavlík, CSc.
Výzkumný ústav veterinárního lékařství
Hudcova 70
621 32 Brno
e-mail: pavlik@vri.cz

Vysvětlivky:
BTB Bovinní tuberkulóza
PA + Patologicko-anatomický nález (tuberkulózní změny)
PPM Podmíněně patogenní mykobakterie
1Hejlíček et al. (1994)
2Treml a Hejlíček (1998)
3 Macháčková et al. (2003)
4 Trčka et al. (2006)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *