BSE po roce

První „šílená kráva“ byla u nás diagnostikována 5. června 2001 a druhá 21. srpna téhož roku. Od té doby nic. Samozřejmě nelze vyloučit, že by se nějaký další případ mohl objevit. Nicméně lze říci, že bezmála 200 000 vyšetřených krav na dva pozitivní kusy již o něčem svědčí.

Přinejmenším o tom, že se nám v minulosti podařilo dodržovat to, co jsme říkali, že zemědělci u nás skotu nezkrmovali masokostní moučku ani českou, ani z dovozu. Naše domácí byla z hlediska nebezpečí BSE bezpečná od roku 1962, kdy byly v zájmu obrany před nebezpečnými sporulujícími mikroorganismy, zejména sněti slezinné, stanoveny přísné bezpečnostní parametry pro výrobu. To znamená tlak 3 bary, doba 20 minut a teplota 133 °C.
Ovšem BSE – bovinní spongiformní encefalopatie neboli nemoc šílených krav má původ ve Velké Británii, kde vznikla právě zmutováním z klusavky ovcí. Vyráběli zde totiž za nízkých teplot masokostní moučku mimo jiné i z ovcí nemocných scrapií (klusavkou), a tu pak zkrmovali i skotu.
Dalším krokem směřujícím ke zvýšení důvěry ve zdravotní nezávadnost potravin bylo, že od loňského října je povinné označovat hovězí maso věkovou kategorií zvířete a v případě, že by šlo o krávu starší než 30 měsíců, tak osvědčením o jejím vyšetření na BSE.
Veškerý skot musí být u nás registrovaný a označený již od dubna 2001, od dubna 2002 nabylo účinnosti opatření, že individuálními čísly musejí být označována i jiná zvířata i ovce a kozy. Zpřísňuje se kontrola identifikace skotu.
Zkrátka zvíře neznámého původu nesmí přijít do potravního řetězce. Maso z takového zvířete se nesmí dostat na pulty řeznictví.
Nařídit a kontrolovat je jedna věc, druhá je však, co dělat, zjistí-li se pochybení. U nás zatím platí to, že neprokáže-li se původ zvířete, musí se porazit jako zvíře podezřelé, tj. neznámého původu a nesmí být zpracováno pro výživu lidí.
Toto opatření a další z něj vyplývající jsou zapracována do chystané novely veterinárního zákona, aby byla v souladu s legislativou EU. Nejde totiž o to, uložit pokutu, ale především o ochranu spotřebitele. Nepodaří-li se do 48 hodin prokázat identitu zvířete, musí se neškodně odstranit (viz povinnost identifikovat, popřípadě registrovat hospodářská zvířata od 1. dubna, například ovce, kozy a prasata). To znamená utratit a odvézt do asanačního podniku. Zjistí-li se v chovu více (v EU více než 20 %) špatně nebo vůbec neidentifikovaných či neregistrovaných zvířat, pak by další sankcí měla být možnost zakázat jakékoli přesuny do chovu a z chovu až do vyřešení problému.
Jak je vidět, je stále co vylepšovat. Je třeba říci, že všechna opatření, která Státní veterinární správa přijímá a navrhuje se snaží postihnout všechna zdravotní rizika, nejen problémy spojené se skotem a BSE!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *