Chovy prasat a drůbeže mají v živočišné výrobě strategický význam pro Jihomoravský kraj

Strategie zemědělství v kraji počítá v dalších letech s nezbytnou restrukturalizací agrárních firem. Jedním z hlavních důvodů bude otevření trhu s půdou a ekonomický tlak bankrotů.

Zemědělci loni vyrobili 50.664 tun vepřového a produkce se i přes mírný pokles o 723 tun meziročně zařadila region na druhé místo v zemi za Středočeský kraj.
Chov skotu má při omezeném objemu dotací význam jen v severní části kraje. Vyplývá to ze strategie rozvoje oboru, kterou prezentoval Jihomoravský kraj. Zpracovatelský průmysl reprezentuje 196 bouráren a 23 velkých výroben s kapacitou nad 7,5 tuny týdně a 59 malých s kapacitou do 7,5 tuny masa týdně.
Jediný velký závod na zpracování drůbeže je Promt v Modřicích s produkcí více než 150.000 tun ročně. Uvažuje se i o novém závodu v Božicích u Znojma.
Mlékárenství má dosud jediný závod v Mlékárně RMD v Olešnici na Blanensku.
Značný význam má chov sladkovodních ryb na Pohořelicku s možným rozšířením závodu na jejich zpracování.
To však znamená i výrazné zprůhlednění konkurenčního prostředí. Po vstupu do EU lze tedy očekávat redukci počtu zpracovatelských firem na základě zkušeností z vyspělejšího Rakouska. Vstup do EU zde znamenal krach asi 40 procent zpracovatelských subjektů. Výhody jihomoravského zemědělství představuje velká průměrná výměra zemědělské půdy na podnik, vysoká kvalifikace pracovní síly, nižší cena některých vstupů. Mezi slabé stránky patří například trvalý pokles obsahu živin v půdě, nízká specializace podniků a neochota ke kooperacím. Poloha chovů prasat a drůbeže vůči hlavním zpracovatelům je nevýhodná. Dopravní náklady při obchodech na světových trzích snižují tržby domácích
producentů asi o 30 procent z realizační ceny.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *