Číňané chtějí očkovat všech 14 miliard kusů drůbeže proti viru H5N1

zatím však denně oznamují propuknutí infekce na nových místech.

V Asii bylo od roku 2003 zaznamenáno 67 lidských obětí ptačí chřipky, prakticky u všech byl potvrzen kontakt s nakaženou drůbeží. Experti se obávají, že by virus mohl zmutovat do formy přenosné z člověka na člověka a způsobit světovou pandemii. Přenos ptačí chřipky z člověka na člověka nebyl dosud prokázán, existují však obavy, že bude schopen „zkřížení“ s virem běžné lidské chřipky, a pak způsobí pandemii. Pokud viry ze dvou různých druhů chřipky nakazí v tutéž dobu stejnou osobu nebo zvíře, může dojít k mutaci viru. Pokud by byl například vepř nakažen lidskou formou chřipky a současně ptačí chřipkou, viry by mohly zmutovat a vytvořit nový virus, který by měl většinu genů z lidského viru. Ke zmutování viru může dojít i u člověka; např. jedna osoba by mohla být nakažena virem ptačí chřipky a lidskou formou chřipky ve stejnou dobu. Takové viry by se mohly znovu přeskupit a vytvořit nový virus, který by obsahoval část z ptačí chřipky a další část z lidské formy chřipky. Mohly by se tak šířit z člověka na člověka bez většího omezení a vyvolat pandemii chřipky.

Pandemie chřipky se podle odborníků cyklicky opakují. Objevují se zhruba každých 20 let. Nejznámější pandemií byla v letech 1918-1919 tzv. Španělská chřipka (chřipka typu A, kmen H1N1), která zabila až 40 miliónů lidí. Menší pandemii představovala v roce 1957 Asijská chřipka (typ A, kmen H2N2) a v roce 1968 Hongkongská chřipka (typ A,kmen H3N2). Přes vzniklou paniku v roce 1976 v New Jersey (prasečí chřipka), celosvětově v roce 1977 (Ruská chřipka) a v roce 1997 v Hongkongu (Ptačí chřipka), nebyly od roku 1968 velké pandemie zaznamenány.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *