ČR je vztekliny prostá, ale pozor na netopýry

Česká republika byla uznána Mezinárodním úřadem pro nákazy za zemi vztekliny prostou; už tři roky nebyla zaznamenána u nás vzteklina u lišek ani u jiných obratlovců. Výjimkou je letošní vzteklý netopýr, který byl diagnostikován v pátek třináctého května na Vyškovsku; u netopýrů jde však o poněkud odlišnější typ vztekliny. Nicméně tato „netopýří vzteklina“ je člověku nebezpečná.

U vyškovského případu je potřeba vyzdvihnout obezřetnost a bdělost jak soukromého veterinárního lékaře, tak „státního“, že byla vzteklina odhalena a děvče, které přišlo s netopýrem do kontaktu se nedostalo do bezprostředního ohrožení života.
Podle Oldřicha Matoucha, šéfa Národní referenční laboratoře pro vzteklinu v Liberci šlo letos u nás o historicky čtvrtý případ vztekliny u netopýra. Nakaženým byl náš nejmenší druh – netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus). Vyskytuje se hojně po celé Evropě. Poprvé byl nemocný netopýr zjištěn v roce 1994 u Uherského Hradiště, dva pak v roce 1999 v Brně.
Virus netopýří vztekliny má podle Oldřicha Matoucha své specifické vlastnosti a jen příležitostně se přenáší na jiné obratlovce, může ale představovat riziko i pro člověka. V Evropě zemřeli na netopýří vzteklinu od roku 1977 4 lidé – 1977 na Ukrajině patnáctiletá dívka kousnutá do prstu, 1985 v Rusku jedenáctiletá dívka kousnutá do rtu, 1985 švýcarský zoolog a 2002 skotský ochranář netopýrů, oba po četných kontaktech a pokousání netopýry.
Celkem, jak uvádí Oldřich Matouch, bylo od roku 1977 do roku 2004 v Evropě zaznamenáno 768 případů vztekliny netopýrů. Nejvyšší výskyt je trvale při severním pobřeží kontinentu, v Dánsku (214 případů), Holandsku (275), Německu (162) a Polsku (52). V ostatních zemích jsou výskyty spíše ojedinělé. Celkem se vzteklina netopýrů vyskytla ve 13 evropských státech. Nejčastěji postiženým druhem je netopýr večerní (Eptesicus serotinus), ale vzteklina byla již zjištěna u netopýra pobřežního, hvízdavého i parkového.
Lidé by si měli dát vždy pozor na jakékoli podezřelé chování netopýrů a měli by se vyvarovat jakéhokoli kontaktu s nemocnými, poraněnými a neschopnými letu či mrtvými. Soukromí veterinární lékaři i pracovníci státního veterinárního dozoru na krajských veterinárních správách, či jejich inspektorátech dobře vědí, že takováto zvířata je nutné podrobit vyšetření na vzteklinu. Jim, popřípadě policii také nálezce má zvíře oznámit.
K přenosu dochází zpravidla kousnutím. Za určité ohrožení lze považovat i přítomnost netopýra v ložnici spících dětí, nebo i tvrdě spících dospělých. Kousnutí netopýrem může být tak malé, že se ranka někdy ani nenajde. V případě podezření, nebo poranění je potřeba každý případ konzultovat s lékařem. Případnému propuknutí nemoci spolehlivě zabrání včasné očkování. Je-li k dispozici podezřelý netopýr, musí se vyšetřit. Při výskytu netopýrů v domech a bytech není netřeba se obávat, pokud nedojde k přímému kontaktu. Když netopýři vylétnou, je dobré utěsnit vletové štěrbiny a otvory a tak zabránit jejich příští návštěvě. Určitě si najdou lepší místa ke spánku.
Lidé kteří se profesně netopýry zabývají, tj. zoologové, ochranáři, nebo se pohybují v jejich blízkosti jako např. jeskyňáři, turisté či trampové, by se měli chránit preventivním očkováním proti vzteklině.
O vzteklině netopýrů i promořenosti jejich populací virem vztekliny, říká šéf Národní referenční laboratoře pro vzteklinu Oldřich Matouch, nevíme zatím mnoho, neboť počty vyšetřených jedinců u nás jsou malé.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *