Diagnóza a léčba cenurózy ovcí

Cenuróza je celosvětově rozšířené onemocnění centrálního nervového systému ovcí, jehož příčinou je Coenurus cerebralis, larvální stadium tasemnice Taenia multiceps. Ve Spojeném království je prevalence této parazitární choroby podle výsledků prohlídek na jatkách prováděných v 80. letech 20. století 0,5 až 5,8 %, nicméně v současné době již není onemocnění příliš časté.

 

 

Rizikem pro larvální invazi centrálního nervového systému ovcí a rozvoj klinických příznaků nemoci jsou pastviny kontaminované psím trusem. Životní cyklus parazita je dokončen pozřením mozkové tkáně ovce obsahující  larvální stadia tasemnice masožravým definitivním hostitelem. Lišky nejsou považovány za významné v přenosu onemocnění.

Byla popsána akutní i chronická forma cenurózy, chronická forma je mnohem snadněji diagnostikovatelná a mnohem častěji také zaznamenávána. Akutní forma byla prezentována u stáda ovcí pocházejících z pastvy masivně kontaminované psími výkaly. Během deseti dnů se u ovcí objevily klinické příznaky a zvířata uhynula  do pěti dnů po objevení se projevů postižení nervového systému. Akutní cenuróza byla také popsána u šest až osm týdnů starých jehňat s klinickými příznaky pyrexie, křečí a úhynem do čtyř a ž pěti dnů.

Chronická forma onemocnění se častěji vyskytuje u ovcí ve věku 6–18 měsíců jako pomalá progresivní fokální léze v mozku, typicky postihující jednu mozkovou hemisféru. Jen vzácně je popisována u ovcí starších tří let. Uvolnění larvy z vajíčka, její migrace do mozku a nástup neurologických obtíží trvá obvykle dva až šest měsíců.

Při akutní cenuróze jsou na povrchu mozkové tkáně i na řezech mozkového kmene a mozečku viditelné světle žluté okrsky. Mikroskopickým vyšetřením bývá zjišťována nekrotická tkáň s hemoragiemi a leukocytární infiltrací. Zvýšení intrakraniálního tlaku v důsledku komprese mozkové tkáně cystou může vyvolat herniaci vermis mozečku do foramen magnum, při chronickém působení také  změknutí kostí lebky. Hydrocefalus může být důsledkem cyst v mozkových komorách či mozkovém akvaduktu.

V 80–90 % případů je cysta lokalizována v jedné mozkové hemisféře, v 5–10 % je místem její lokalizace mozeček, v 5–8 % případů je možno nalézt cyst více. U několika případů byla cysta nalezena i v míše a výskyt v této lokalizaci se předpokládá mnohem častější, protože klinická prezentace je shodná s vertebrálním empyémem, sarkocystózou a definitivní diagnóza nebývá vždy stanovena. Cysty bývají častější v torakolumbální oblasti a prezentace zahrnuje poruchy horního motoneuronu na pánevních končetinách (spastickou paralýzu a zesílení reflexů), zatímco hrudní končetiny bývají bez deficitů. Kompulzivní pohyb v kruhu je často pozorován u ovcí s chronickým onemocněním. Přítomnost cysty v mozkové hemisféře způsobuje unilaterální slepotu projevující se ztrátou obranného reflexu na kontralaterálním oku. Slepotu je možné diagnostikovat jednostranným zavázáním očí. Unilaterální  deficity propriocepce ukazují na kontralaterálně uloženou  cystu v mozku, zatímco příčinou bilaterálních deficitů jsou spíše cysty v mozečku. Náklon hlavy na postiženou stranu může být důsledkem postižení vestibulárních či cerebelovestibulárních drah. Cerebelární  léze jsou charakteristické dysmetrií a ataxií. Bilaterální deficity postojových reakcí a nevybavitelný obranný reflex jsou obvykle spojovány s cerebelárně uloženými cystami, u kterých se také rychleji zhoršuje klinický zdravotní stav pacienta.

Mezi diferenciální diagnózy tohoto onemocnění patří např. listerióza, louping-ill, sarkocystóza a polioencefalomalacie. Vyšetření cerebrospinální tekutiny odebrané v lumbální oblasti při lokální anestezii může pomoci při diagnostice nemoci. Mezi další pomocné metody patří stanovení CK-BB v séru,  ultrasonografie při lokalizaci cyst a  intradermální injekce obsahu cyst.

V terénní studii na Sardinii byla již také prováděna experimentální vakcinace rekombinantními proteiny T. multiceps. Výsledkem bylo vysoce signifikantní snížení cerebrální cenurózy (jeden případ cenurózy na 208 vakcinovaných ovcí proti 32 případům z kontrolní skupiny o 424 jedincích). Vakcinace zatím bohužel není komerčně dostupná.

Chirurgické odstranění správně anatomicky lokalizované cysty při celkové anestezii zvířete bývá ve většině případů úspěšné. Nicméně  efektivní kontrola tohoto onemocnění zahrnuje pravidelnou  léčbu psů přítomných na farmě v intervalu šest až osm týdnů účinnými anthelmintiky a adekvátní nakládání s ovčími kadávery s cílem přerušit vývojový cyklus původce. Tato jednoduchá preventivní opatření bývají však v terénu často přehlížena.*

 

P. R. Scott Diagnosis and treatment of coenurosis in sheep. Vet Parasitol 2012;189:75-78.

 Z anglického originálu přeložila MVDr. Petra Malátková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *