Diferenciální diagnostika dilatace předžaludku papoušků

V. GRYMOVÁ,1 R. HALOUZKA2 1Veterinární klinika, Brno 2Ústav patologické morfologie Fakulty veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno Veterinářství 2003;53:458-460.

SOUHRN
Grymová V., Halouzka R. Význam histopatologie v diagnostice dilatace proventrikulu u papoušků. Veterinářství 2003;53:458-460.
Při nálezu dilatace předžaludku u papoušků stojí při diferenciální diagnostice vždy na prvním místě tzv. syndrom dilatace předžaludku (PDD, novějším synonymem „neuropatická gastrická dilatace“, NGD). Tato diagnostická zkratka vede ovšem v praxi na jedné straně k mylnému „přediagnostikovávání“ PDD/NGD pouze na základě rentgenologického nebo makroskopického nálezu masivně zvětšeného předžaludku, na druhé straně nebývá u pacientů bez markantní dilatace předžaludku PDD/NGD zahrnuta ani do diagnostických úvah. Cílem příspěvku je poukázat na nezbytnost histopatologického vyšetření pro definitivní diagnózu.

SUMMARY
Grymová V., Halouzka R. A need of histopathology for definitive diagnosis of psittacine proventricular dilatation. Veterinářství 2003;53:458-460.
When proventricular dilatation is being found in a psittacine bird, at first one should consider neuropathic gastric dilatation (NGD); formerly named proventricular dilatation disease (PDD), as a cause of the disease. However, the PDD/NGD is not the only cause of proventricular dilatation and other etiologies must be ruled out. The diagnosis of PDD/NGD cannot be based solely on radiographic or necroptic evidence of proventricular dilatation. This may lead to „overdiagnosing“ of PDD/NGD. On the other side, PDD/NGD should be included in differential diagnosis if other signs are typical but marked proventricular dilatation is missing. The article points out a need of histopathologic examination as an essential part of diagnostic work-up in proventricular dilatation cases.

Různý stupeň dilatace předžaludku vyplněného zažitinou, tekutinou nebo plynem je u papoušků častým nálezem při intravitálním rentgenologickém vyšetření i při pitvě. Na počátku 80. let byla popsána jako samostatná nosologická jednotka s názvem syndrom chřadnutí arů (macaw wasting syndrome).1-4 Název odráží „klasický“ průběh onemocnění: ptáci při nezměněném příjmu potravy stále hubnou a nakonec hynou. Při pitvě postižených ptáků se pravidelně nacházel nápadně dilatovaný předžaludek vyplněný potravou a nemoc se pozorovala i u jiných druhů. Proto se časem vžilo dosud asi nejpoužívanější synonymum „syndromu chřadnutí“: syndrom dilatace proventrikulu (proventricular dilatation disease, PDD).

Stručná etiopatogeneze PDD/NGD
Nejnovější práce prokazují virový původ onemocnění (neklasifikovaný RNA obalený virus o velikosti 80 nm). 5-9 Inkubační doba po experimentální infekci (parenterální čelenž homogenátem tkání postiženého jedince) se pohybuje od jednoho týdne do tří měsíců.10 Po přirozené terénní infekci je inkubační doba delší (měsíce až roky).11,12 Způsob přenosu není dosud přesně znám. Experimentálně se podařilo onemocnění přenést pomocí kombinace intranazální, perorální, intraokulární, intramuskulární a subkutánní aplikace infekčního materiálu.10 Morbidita je zpravidla do 10 %, mortalita téměř 100%.
K dilataci předžaludku dochází po ztrátě peristaltiky v důsledku alterace intramurálních ganglií proventrikulu, ventrikulu a duodena zánětlivou lymfocytárně-plazmocytární infitrací. Postižena mohou být i autonomní ganglia srdce, mozečku a prodloužené míchy. Infiltráty typické pro PDD/NGD byly nalezeny i v gangliích nadledvin a plic.13 Alterace nervové tkáně se může klinicky projevit nervovými příznaky. Z tohoto důvodu se prosazují označení choroby, která přesněji popisují patogenezi onemocnění: neuropatická gastrická dilatace (neuropathic gastric dilatation, NGD), myenterická ganglioneuritida a encefalomyelitida (myenteric ganglioneuritis/encephalomyelitis) aj.2,4,14 Existují jedinci, u nichž se prokazují v GIT mikroskopické změny typické pro PDD/NGD, aniž by došlo k nápadné dilataci proventrikulu.15,16 Několik takových případů se vyskytlo i v naší praxi. Tato skutečnost naznačuje možnost nejednotné etiologie a komplikovanější patogeneze, než je dosud známo. Je proto pravděpodobné, že jakmile dojde k přesné klasifikaci původce, bude název nosologické jednotky opět změněn, aby nebyl matoucí (podobně jako dříve PBFD, nyní cirkoviróza).

Klinické příznaky PDD/NGD
Typický průběh onemocnění je chronický. Ptáci i přes normální příjem potravy hubnou, často lze v trusu pozorovat nestrávená zrna. Připojují se i nespecifické příznaky, jako je snížení aktivity, načepýření, stranění se hejna apod. Po několika týdnech či měsících onemocnění končí smrtí za těžké kachexie a úplného vyčerpání pacienta. Nervové příznaky jsou vyjádřeny méně často a projevují se atypickým držením hlavy (opistotonus, torticollis apod), ataxií, nekoordinovanými pohyby, křečemi a kulháním. Někdy mohou nervové příznaky připomínat hepatální encefalopatii. V poslední době se stále častěji vyskytují případy méně typické, charakteristické rychlým průběhem, hromadným výskytem nebo absencí nápadné dilatace proventrikulu.15,16 V naší praxi jsme se setkali například s PDD/NGD u dvou sourozenců arating, starých 2,5 měsíce, kteří uhynuli v jenom dni po jednodenní epizodě apatie a nechutenství. U obou byly prokázány histopatologické změny typické pro PDD/NGD. Jejich otec uhynul ještě před jejich vylíhnutím na PDD/NGD s rozvinutými typickými klinickými i pitevními příznaky (hubnutí, nestrávená zrna v trusu, dilatace proventrikulu).

Diagnostika PDD/NGD
Diferenciální diagnóza dilatace je poměrně velmi bohatá (tab. 1). Přestože je PDD/NGD dominující příčinou dilatace předžaludku u papoušků, je zásadní odbornou chybou uzavírat takto diagnózu pouze na základě makroskopické pitvy anebo rentgenového snímku. Některé práce uvádějí, že pouze 62 % papoušků s makroskopickým nálezem silně dilatovaného předžaludku vykazovalo histopatologické změny charakterizující PDD/NGD, u ostatních byly stanoveny jiné diagnózy.15 Žádný z klinických příznaků (vyhublost, nestrávená zrna v trusu, dilatace pozorovaná na RTG, nervové příznaky) nebo pitevních nálezů (dilatace předžaludku se ztenčenou stěnou, mikrohepatie) není patognomický,12,14,15,17, 18 naopak absence markantní dilatace předžaludku diagnózu PDD/NGD nevylučuje.15,16 Definitivní diagnózu PDD/NGD lze postavit pouze na základě typických změn neuronů, pozorovaných při histopatologickém vyšetření. Intravitální diagnostika je komplikovaná invazivností odběru bioptátu stěny předžaludku (invazivnost lze částečně omezit odběrem stěny volete namísto předžaludku19,20). Vzhledem k tomu, že senzitivita vyšetření bioptátu je do 75 % (změny nejsou rozvinuty difuzně v celém rozsahu stěny GIT), je nutno vyvinout maximální snahu o vyloučení jiných diferenciálních diagnóz, které mohou napodobit PDD/NGD. Při odběru nekroptátu je senzitivita až 98%.10 Virologické metody odhalení původce jsou ve stadiu vývoje a ověřování.

Prognóza, terapie a prevence PDD/NGD
Prognóza je nepříznivá, terapie pouze podpůrná (tekutá výživa, potlačování sekundárních infekcí). V USA se ověřuje terapie selektivními inhibitory cyklooxygenázy 2 s jistým virostatickým působením se slibnými předběžnými výsledky.21 Ve stadiu klinického ověřování je rovněž detekce asymptomních vironosičů pomocí PCR skríningu z krve a trusu.

Literatura:
1. Graham D. L. Infiltrative splanchnic neuropathy, a component of the „wasting macaw“ complex. Proc Assoc Avian Vet 1984:275.
2. Hughes E. The pathology of myenteric ganglioneuritis, psittacine encephlomyelitis, proventricular dilatation of psittacines, and macaw wasting syndrome. Proc 33rd West Poult Dis Conf 1984:85-87.
3. Ridgway R. A., Gallerstein G. A. Proventricular dilatation in psittacines. Proc Assoc Avian Vet 1983:228-230.
4. Woerpel R. W., Rosskopf W. J. Proventricular dilatation and wasting syndrome: Myenteric ganglioneuritis and encephalomyelitis of psittacines: An update. Proc Assoc Avian Vet 1984:25-28.
5. Gregory C. R., Ritchie B. W., Latimer K. S. et al. Proventricular dilatation disease: A viral epornitic. Proc Assoc Avian Vet 1997:43-52.
6. Gough R. E., Drury S. E., Harcourt-Brown N. H. Virus-like particles associated with macaw wasting disease. Vet Rec 1996;139:24.
7. Bond M. W., Downs D., Wolf S. Screening for psittacine proventricular dilatation syndrome. Proc Assoc Avian Vet 1993:92-97.
8. Gregory C. R., Latimer K. S., Niagro F. D., Campagnoli R. P., Ritchie B. W., Steffens W. L. Characterization of virus-like particles from tissues of birds diagnosed with proventricular dilatation syndrome (PDS). Proc Animal Dis Res Workers in Southern States 1996:25.
9. Gough R. E., Drury S. E., Harcourt-Brown N. H. Virus-like particles associated with macaw wasting disease. Vet Rec 1996;139:24.
10. Gregory C. R. Proventricular Dilatation Disease: A Viral Epornitic. Proc AAV, Reno, Nevada 1997:43-56.
11. Ritchie B. W. Avian Medicine. Principles and Applications. Lake Worth;Wingers Publishing 1994:940.
12. Fudge A. Laboratory Medicine. Avian and Exotic Pets. Philadelphia;W. B. Sounders 2000:121.
13. Cazayoux-Vice C. A. Myocarditis as a component of psittacine proventricular dilatation syndrome in a Patagonian conure. Avian Dis 1992;36:1117-1119.
14. Ritchie B. W. Avian Medicine. Principles and Applications. Lake Worth; Wingers Publishing 1994:500.
15. Ritchie B. W. Avian Viruses. Function and Control. Lake Worth;Wingers Publishing, 1995:439-448.
16. Smith J. A. What is your Diagnosis? J Av Med Surg 2002;16:319-322.
17. Altman R. Avian Medicine and Surgery. Philadephia;W. B. Sounders 1997:430.
18. Atinoff N. It Isn´t Always PDD: Three Cases with Proventricular Enlargement. Proc AAV, Orlando, Florida, 2001:35.
19. Doolen M. A Low Risk Diagnosis for Neuropathic Gastric Dilatation. Proc Annu Conf Assoc Avian Vet. 1994:193-196.
20. Gregory C. R, Latimer K. S., Campagnoli R. P., Ritchie B. W. Histologic evaluation of the crop for diagnosis of proventricular dilatation syndrome in psittacine birds. J Vet Diagn Invest 1996;8:76-80.
21. Dahlhausen B. Resolution of Clinical Proventricular Dilatation Disease by Cyclooxygenase 2 Inhibition. AAV Newslett Clin Forum. 2001:8-9.


Adresa autora:
MVDr. Veronika Grymová
Veterinární klinika pro psy, kočky a exotické ptáky
Tumaňanova 9
621 00 Brno
email: martin.grym@cbox.cz

Kompletní text včetně obrazového muateriálu naleznete ve Veterinářství 2003;53:458-460.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *