Dynamika vývoje titrů protilátek proti IBD v terénních a experimentálních podmínkách

L. KULÍKOVÁ, R. JURANOVÁ, V. JURAJDA, O. RYBA Fakulta veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno Veterinářství 2004;54:28-30

SOUHRN
Kulíková L., Juranová R., Jurajda V., Ryba O. Dynamika vývoje titrů protilátek proti IBD v terénních a experimentálních podmínkách. Veterinářství 2004;54:28-30.
V práci jsme sledovali dynamiku vývoje titrů protilátek proti IBD v terénních a experimentálních podmínkách v chovech brojlerů. U pokusných kuřat jsme potvrdili, že minimálně po dobu čtyř dnů po vylíhnutí přetrvávají pasivní protilátky u kuřat na téměř shodné úrovni a že stanovit optimální dobu vakcinace je vhodné podle počátečních titrů mateřských protilátek a podle titrů protilátek před očekávaným termínem vakcinace.

SUMMARY
Kulíková L., Juranová R., Jurajda V., Ryba O. The antibody titres dynamics in infectious bursal disease (IBD) under both field and experimental conditions. Veterinářství 2004;54:28-30.
In the study the antibody titres dynamics in infectious bursal disease (IBD) under both field and experimental condition in young broilers are described. The authors confirmed that maternally derived antibodies constantly persist minimally for four days post-hatching. The best timing for vaccination may be estimated according to both early maternally derived antibodies titres and pre-vaccination antibodies titres.

Výskyt infekční burzitidy (IBD) kuřat v chovech kura domácího v České republice a obtíže související s jeho kontrolou vedly ke studiu imunoprofylaxe této choroby.
V chovech v ČR byly izolovány kmeny IBDV s různou patogenitou, které mohou za určitých podmínek vyvolat klinický nebo subklinický průběh onemocnění, jenž je po infekci terénními kmeny doprovázen různým stupněm imunosuprese u postiženého hejna nebo chovu s výskytem oportunních infekcí.
Zásadním problémem úspěšné imunoprofylaxe infekční burzitidy je určení vhodné doby vakcinace ve vztahu k úrovni mateřských protilátek (MAb) u kuřat a výběr vhodného vakcinačního kmene. Za optimální dobu vakcinace je považována taková úroveň MAb, která neutralizuje minimum vakcinačního viru a umožňuje vznik maximální imunity. Za optimální pro vakcinaci se považují tzv. průlomové titry MAb, jejichž hodnoty činí u mírných (mild) vakcín méně než 100, u intermediálních (intermediate) kolem 100 a u horkých (hot) vakcín kolem 500.
Nosnice infikované terénním virem IBD nebo vakcinované proti IBD přenášejí pasivně na svoje potomstvo protilátky. Tyto mateřské protilátky přetrvávají u kuřat po vylíhnutí různě dlouhou dobu, obecně se uvádějí tři týdny, ale nedokážou ochránit kuřata po celou dobu výkrmu (do konce 5. – 6. týdne stáří). Vzhledem k promoření komerčních chovů kura domácího terénními kmeny IBDV jsou často zjišťovány stavy imunosuprese. Z pohledu veterinární prevence je nezbytné v chovech s chronickými zdravotními problémy v důsledku imunosuprese zajistit včasnou diagnostiku a vhodný vakcinační program pro konkrétní chov.
Cílem práce bylo sledovat dynamiku protilátek proti IBDV ve dvou různých komerčních chovech brojlerových kuřat v porovnání s dynamikou MAb u kuřat v experimentálních podmínkách a současně ověřit titr MAb v prvních dnech života.

Materiál a metodika
Kuřata v chovu A (masný hybrid Cobb) pocházejí od rodičovského hejna z období poloviny snáškového cyklu, revakcinovaného inaktivovanou vakcínou Nobilis REO+IB+G+ND (Intervet) ve věku 18 – 20 týdnů. Kuřata jsou umístěna v budově bývalého areálu JZD, která má dvě části určené jako výkrmové haly: přízemí a půdu. Kapacita je celkem 30 000 kusů. Je zde realizováno v průměru sedm turnusů ročně a kuřata jsou chována na podestýlce. V chovu se neprovádí žádná vakcinace. Sledovaný turnus byl sedmý v roce. V tomto chovu probíhal výkrm v průměru 38,4 dne; nikdy ne déle než 40 dnů. Snaze o rychlý obrat hejna odpovídala i nižší porážková hmotnost kuřat v průměru 1,73 kg. Ztráty úhynem byly průměrně 5,4 %. Konverze krmiva činila průměrně 1,88 kg/kg ž. hm.
Sledovaný turnus lze hodnotit jako nadprůměrný z hlediska efektivnosti výkrmu. Byl zaznamenán nárůst konfiskovaných kusů na porážce; příčinou zvýšené konfiskace byla nevyrovnanost hejna s vyšším výskytem zakrslých kuřat.
Kuřata v chovu B (masný hybrid Ross) pocházela z rodičovského hejna na konci snáškového cyklu, které bylo revakcinováno inaktivovanou vakcínou PRO VAC 4 (Fort Dodge Animal Health) ve stáří 16 týdnů. Kuřata jsou rozdělena do několika hal, jejichž kapacita je 127 000 kusů a kuřata jsou chována na podestýlce. Zpravidla se uskuteční šest turnusů ročně; sledovaný turnus byl šestý v roce. V chovu působí zdravotní problémy subklinická forma infekční burzitidy, která se projevuje pouze arofií Fabriciovy burzy. Z tohoto důvodu se pravidelně provádí vakcinace ve stáří 14 dní. Průměrná doba výkrmu činila 44,6 dnů s průměrnou porážkovou hmotností kuřat 1,93 kg. Ztráty úhynem byly 4,4 %, konverze krmiva byla 1,92 kg/kg ž. hm. Podle nálezů na porážce zaznamenal chov postupné zhoršování zdravotního stavu brojlerových kuřat se zvyšujícím se procentem konfiskátů z důvodu zakrslosti.
Kontrolní kuřata (masný hybrid Ross) pocházela z rodičovského hejna, které bylo před snáškou revakcinováno čtyřvalentní inaktivovanou olejovou vakcínou PRO VAC 4 (Fort Dodge Animal Health, USA). Kuřata byla ustájena v boxech na roštové podlaze, krmena kompletní krmnou směsí a napájena ad libitum.
Pracovní postup – odběr vzorků krve:
Chov A – odběry krve pro sérologické vyšetření byly provedeny u jednodenních kuřat dekapitací, ve 14 dnech stáří z jugulární žíly a na konci výkrmu 35. den na porážce.
Chov B – odběry krve pro sérologické vyšetření byly provedeny u jednodenních kuřat dekapitací, ve 14 dnech stáří z jugulární žíly a na konci výkrmu 42. den na porážce.
Kontrolní kuřata – v daných časových intervalech, tj. 1., 2., 3., 4., 14. a 38. den věku byla kuřata utracena a krev byla získána při dekapitaci.
Sérologické vyšetření: Získané krevní sérum bylo skladováno při –20 C až do doby vyšetření. Séra byla testována komerční soupravou ELISA (Infectious Bursal Disease Antibody Test Kit, IDEXX) pro průkaz protilátek proti IBDV. Vyhodnocení ELISA testu se provádělo podle návodu výrobce. Vzorky sér s poměrem S/P (S = vzorek séra, P = pozitivní kontrola) menším nebo rovnajícím se 0,2 byly považovány za negativní. Poměry větší než 0,2 (titry vyšší než 396) byly považovány za pozitivní.
Statistické vyhodnocení výsledku u kontrolního hejna se provádělo pomocí analytických metod programu Excel (Microsoft Office Professional, 2000).

Výsledky
Průměrný titr mateřských protilátek proti IBD v chovu A byl 4175 s pozitivitou 100 %, v chovu B 1805 s pozitivitou 80 % a v kontrolním chovu 3059 s pozitivitou 100 %. Ve 14 dnech stáří kuřat byl zjištěn průměrný titr mateřských protilátek v chovu A 457 (pozitivita 50 %), v chovu B byl titr MAb 120 (pozitivita 10 %) a v kontrolním chovu byl titr MAb 814 (pozitivita 100 %). Konečné titry MAb v den porážky byly v chovu A 103 (pozitivita 0 %), v chovu B byl titr MAb 1561 (pozitivita 75 %) a v kontrolním chovu byl titr MAb 173 (pozitivita 0 %).

Diskuse
Sledovaný sedmý turnus výkrmu brojlerových kuřat v chovu A vykazoval první den života vysoký a vyrovnaný titr mateřských protilátek proti infekční burzitidě. Přesto došlo během 14 dnů života k rychlému poklesu titrů a protilátky byly zjištěny pouze u poloviny vyšetřených kuřat. V porovnání s kontrolní skupinou brojlerových kuřat, která měla 1. den stáří nižší titr mateřských protilátek, zůstávaly titry 14. den vyrovnané a průměrný titr byl téměř dvojnásobně vyšší. Lucio a Hitchner zjistili, že titr od 1:100 do 1:600 zaručuje pouze 40% chráněnost proti čelenži virem infekční burzitidy. Vzhledem k nízkým a nevyrovnaným titrům MAb u kuřat v chovu A lze předpokládat ve stáří 14 dnů nedostatečnou chráněnost hejna před infekcí IBDV. Na konci výkrmu byly vyšetřované vzorky krevního séra z chovu A negativní, což vylučuje přítomnost latentní infekce terénním virem IBDV.
Nižší průměrný titr mateřských protilátek u jednodenních kuřat v problémovém chovu B souvisí pravděpodobně se stářím rodičovského hejna, kde lze předpokládat pokles hladin postvakcinačních protilátek u nosnic a tím následně i nižší titry u potomstva. Pokles hladiny MAb do 14. dne stáří kuřat byl natolik výrazný, že pozitivita vzorků činila pouze 10 %. Vakcinace provedená 14. den stáří byla schopna stimulovat tvorbu postvakcinačních protilátek u 75 % kuřat, ostatní kuřata neměla v době porážky pozitivní titr protilátek; zde nelze vyloučit ani podíl předpokládané terénní infekce IBDV na vývoji aktivní imunity.
Ze získaných výsledků sérologického vyšetření je zřejmé, že v chovu B došlo k rychlému poklesu mateřských protilátek a hejno bylo ve stáří 14 dnů nedostatečně chráněné proti infekci IBDV. Rozdíl v chráněnosti kuřat je zřejmý v porovnání s kontrolní skupinou, kde byl 14. den titr MAb relativně vyšší a vyrovnaný, protože kuřata byla chována v experimentálním prostředí prostém terénního infekčního tlaku.
Průměrný titr protilátek proti IBD může do určité míry ovlivnit také počet vyšetřených vzorků krve z jednotlivých chovů. Optimální počet vzorků pro diagnostiku ELISA testem uvádí výrobce 20 až 25. Počty vyšetřených vzorků souvisejí s omezenými finančními možnostmi a s metodikou vyšetření, která vyžaduje provádět testování každého vzorku v duplikátech.
Vzhledem k diagnostikované atrofii Fabriciovy burzy při postmortálním vyšetření kuřat je v chovu B vhodné zajistit včasný nástup aktivní imunity. Vakcinační program je třeba přizpůsobit v každém turnusu výšce titru mateřských protilátek a optimální dobu vakcinace stanovenou orientačně výpočtem upřesnit podle jejich dynamiky nebo hejno revakcinovat.
U kontrolní skupiny kuřat se hladina mateřských protilátek v prvních čtyřech dnech po vylíhnutí pohybovala v rozmezí titrů 3018 až 3279; rozdíly nebyly statisticky průkazné. Výsledky tak potvrdily literární údaj o přetrvávání vyrovnané hladiny mateřských protilátek proti IBDV během prvních čtyř dnů života. To prakticky znamená, že je možné v průběhu čtyř dnů po vylíhnutí diagnostikovat stav pasivní imunity kuřat s využitím pro stanovení optimální doby vakcinace proti IBD.

Závěr
Vzhledem k nákazové situaci v chovech kura domácího v ČR se v řadě chovů vakcinuje proti infekční burzitidě. Důvodem je ochrana kuřat před výskytem klinické a subklinické formy onemocnění a prevence imunosuprese, která doprovází IBD a predisponuje kuřata k oportunním infekcím.
Program prevence infekční burzitidy je založen na stanovení optimální doby vakcinace v konkrétním hejnu, výběru vhodné vakcíny, případně zvážení nutnosti revakcinace a dodržování veterinárně hygienické ochrany chovů. Stanovení optimální doby vakcinace souvisí s vybaveností kuřat mateřskými protilátkami, s rychlostí poklesu těchto mateřských protilátek, se stavem imunitního systému kuřat a s infekčním tlakem z prostředí. K přesnějšímu stanovení optimální doby vakcinace je důležité určit titr MAb v prvních dnech života, výpočtem zjistit předpokládanou dobu vakcinace a ověřit ji sérologickým vyšetřením v případech podezření na nedostatečnou chráněnost kuřat zejména v problémových chovech.

Adresa autorky:
MVDr. Libuše Kulíková, PhD.
Klinika chorob ptáků, plazů a drobných savců
FVL VFU Brno
Palackého 1 – 3
612 42 Brno
e-mail: kulikoval@vfu.cz

Kmpletní text naleznete ve Veterinářství 2004;54:28-30.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *