EU přispívá na propagaci zemědělských a potravinářských výrobků

Jako první z České republiky uspěl se svým projektem v Bruselu Český svaz včelařů.

Zmíněná podpora se řídí pro vnitřní trh unie nařízením č. 2826/2000 a 1071/2005 a pro třetí země nařízením č. a 1346/2005. Každé ze zmíněných nařízení uvádí produkty, na jejichž propagaci je možné získat příspěvek z Bruselu. Pro vnitřní trh je to např. čerstvé maso vyprodukované v režimu speciální národní kontroly kvality, kterou mají některé země. V souvislosti s ptačí chřipkou se do tohoto seznamu dostalo i maso drůbeže. Program na podporu jeho prodeje má informovat o jeho jakosti a zdravotní nezávadnosti a o kontrole chovů drůbeže.
Jako první z ČR uspěl v Bruselu se svým programem na propagaci medu Český svaz včelařů (ČSV). Veterinární legislativa tyto možnosti v poslední době významně podpořila a propagace zde musí na ni přímo navazovat.
Na krytí rozpočtu se podílí dvaceti procenty stát, třiceti procenty žadatel a padesáti procenty EU.
Podporu je možné čerpat na propagaci čerstvého i zpracovaného ovoce a zeleniny, mléka a mléčných výrobků, medu, bioproduktů či kvalitních olejů z olejnin pocházejících z EU. Podpora se může týkat i vajec, ale u nich jde jen o informování o způsobu značení tak, aby spotřebitel byl schopen dohledat původ vajíčka a zjistit podmínky, v nichž byla nosnice chována. Podporu z Bruselu je možné dostat i na propagaci vína, musí však jít o ta, která mají zeměpisná označení nebo označení původu. To zatím žádné tuzemské víno nemá. Stejně tak lze získat peníze z unie i na propagaci dalších výrobků s označením původu. U nás mají toto označení zatím jen tři piva z Českých Budějovic. Evropské komisi došla z ČR řada žádostí, aby označení původu uznala i pro další výrobky, například pro olomoucké syrečky, štramberské uši či třeboňského kapra. Schvalovací procedura je však příliš dlouhá, a tak na rozhodnutí komise stále čekáme.
Pro podporu na propagaci zboží ve třetích zemích je možné žádat na podobný okruh výrobků jako pro vnitřní trh unie. Navíc jsou například cereální produkty či lihoviny, ty ale jen se zeměpisným označením původu. V seznamu pro třetí země jsou i masné výrobky. Jsou to však jen ty, v nichž surovina neprošla větším stupněm zpracování tak, aby bylo na řezu stále patrné, že jde o maso. Jde tedy například o parmskou šunku.
Seznamy se každé dva roky mění a na návrh členských států se do nich zařazují nové komodity a naopak některé se z nich stáhnou. K další změně by mělo dojít právě příští rok.
Podstatnou součástí žádosti o příspěvek je detailní propagační program. Zmíněná nařízení určují, jak by měl tento program vypadat, co by měl splňovat, procedurální záležitosti i postup toho, co následuje po schválení programu.
Žadatelem může být profesní komora, sdružení, svaz a třeba i odbytová organizace. Nemůže to být žádná soukromá firma, nesmí se propagovat konkrétní výrobce, ani privátní známky nebo značky. Kromě výrobků, které mají komisí uznané označení zeměpisného původu, není možné ani zmiňovat, odkud propagovaný produkt pochází. Je tedy například nemyslitelné, aby Brusel finančně podpořil program, který by spotřebitele na našem trhu nabádal, aby jedli české maso, českého kapra, českou drůbež nebo český med. (Například Italové však mohou dostat peníze na program propagující parmskou šunku. Ta je totiž zapsaná v seznamu výrobků s označením zeměpisného původu).
Pokud nějaká organizace projeví o tento způsob podpory propagace zájem, měla by se obrátit na SZIF, odbor pro marketing, kde jim budou dodány veškeré podklady, a to jak potřebné právní předpisy, tak i formulář oficiální žádosti. Společnost, která uvažuje o zmíněné podpoře tak může od počátku spolupracovat s profesionální marketingovou agenturou. Důležitou podmínkou je, aby se společnost uměla pohybovat na daném trhu, měla nejméně pětiletou praxi a zkušenosti s vypracováním projektů spolufinancovaných Bruselem. Pro potřebnou úroveň projektu je samozřejmě také třeba, aby pracovníci agentury velmi dobře znali cizí jazyk, nejlépe angličtinu nebo francouzštinu.
Žadatel předá vybrané agentuře návrh programu, jeho cíle, strategii programu, cílové skupiny, výši plánovaných nákladů na realizaci programu a svou celkovou vizi, zejména jaké motivy by se v programu měly objevit. Agentura pak program doplní tak, že jeho součástí se stane podrobný rozpis media plánu, akcí a také financí, které si jednotlivé kroky vyžádají (například tisk letáčků, inzerce v tisku, účast na výstavách a veletrzích či spoty v televizi). Komise t chce přesně vědět, za co se budou peníze utrácet. Je také možné, že některé položky podle svého uvážení zkrátí.
Vyplněnou žádost (program) doručí žadatel na SZIF ke kontrole. Pracovníci fondu ji prohlédnou, a pokud je to nutné, vrátí s připomínkami k doplnění. Žádosti je nutné předat do Bruselu vždy do 15. února, pokud jde o programy pro vnitřní trh, a do 30. června pro programy propagující agrární výrobky unie ve třetích zemích. Aby byl dostatek času na kontrolu a úpravy, jsou termíny pro odevzdání žádostí na SZIF o něco dříve, tj. do konce listopadu pro vnitřní trh a do konce března pro třetí země. Zkontrolovanou a popřípadě i opravenou žádost s programem odešle fond Evropské komisi. Ta ji prověří, zašle k ní své připomínky a zároveň uvede, zda byl program navržen ke schválení, nebo k odmítnutí. Po zapracování odpovědí a řešení připomínek putuje žádost s programem zpátky do Bruselu a čeká se na konečné vyjádření komise.
Každé dva měsíce zasedá v Bruselu řídící výbor pro propagaci, jehož jednání se zúčastňuje také zástupce SZIF a ministerstva zemědělství. Je to i příležitost, při níž se mohou poradit o problémech a sporných otázkách, které by se mohly při navrhování a schvalování programů na propagaci zemědělských výrobků objevit. Je také možné si přímo vyžádat neformální konzultaci.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *