Faktory ovlivňující úspěšnou reprodukci

MVDr. David Tydlitát Sevaron poradenství, s. r. o.

PRRS – diagnostika
Anamnestické údaje – analýza produkčních ukazatelů
Klinické příznaky
Patologicko-anatomické a patohistologické vyšetření
Laboratorní diagnostika
– sérologie
– průkaz viru

Klinické příznaky se projevují u prasnic i selat: agalakcie, předčasné porody, zvýšená mortalita selat….
Selata-pneumonie, vyšší vnímavost k sekundárním bakteriálním infekcím (streptokoková meningitida, Actinobacillus suis, Haemophilus parasuis aj.).
V některých infikovaných chovech se klinické příznaky neprojevují.

PRRS – laboratorní diagnostika
Průkaz a izolace viru
stáří zvířat
izolace viru na TK, CPE – IF
imunofluorescence, imunohistologie
PCR, nested PCR, RT-PCR
krevní sérum, alveolární laváže, lymfatické uzliny, tonzily, semeno, tkáně

Sérologické testy
– nepřímá imunofluorescence – IgG nebo akutní infekce IgM
– imunoperoxidázový monolayerový test – fáze infekce, dle výše titru, rané infekce, Ab, které nejsou virus neutralizační, séra s kolostrálními Ab od 10. dne,
– ELISA – IgG
– blokující ELISA – +/- specifické protilátky, pozdní infekce, séra s kolostrálními Ab od 4-5 měsíců
– virus neutralizační test – IgG chronické infekce, 1 rok

PRRS – sérologické vyšetření
Blocking ELISA – detekuje Ab 8 – 14 dnů až 2 roky po infekci.
– výsledek je pozitivní nebo negativní
IPMA (Immunoperoxidase monolayer assay) – detekuje Ab 7-10 dnů až 6-10 měsíců po infekci.
Výsledek se udává v titrech:
– vysoké titry 1250 až 6250 udávají, že zvíře bylo infikováno v nedávné době a může vylučovat virus.
– 1250 – chráněnost zvířete, nevylučování viru

PRRS-imunologie
Po infekci PRRS si prasata vytvoří protektivní imunitu proti reinfekci homologním kmenem.
Buněčná imunitní odpověď
Plná imunita je vytvořena až za 6 i více měsíců po infekci
V rámci chovu vždy existuje populace s odlišným imunitním stavem (imunní ? vnímaví jedinci)
Tenacita viru v prostředí je nízká, proto k nakažení dochází nejčastěji přímým kontaktem.
Přenos mezi chovy- 56% prasata, 20 % semeno, 21 % mech. vektor, 3 % nejasné, aerogenně+krev sající hmyz?
Přenos mezi zvířaty – vertikálně, horizontálně

PRRS – stadia onemocnění
Fáze I – iniciální infekce v děloze
Fáze II – akutní stádium onemocnění s virémií, virus je přítomen ve většině tkání prasete
Fáze III – perzistentní stádium bez virémie, virus přetrvává pouze v lymfatické tkáni
Fáze IV – stádium vyléčení, virus vymizí z lymfatické tkáně a prasata nepřenášejí onemocnění kontaktem

Eradikace PRRS
Systém testace a eliminace pozitivních zvířat ze stáda (Test and removal, T a R)
Produkce negativních selat od pozitivních prasnic – doplňování negativních prasniček do základního stáda tvořeného pozitivními prasnicemi.
Parciální depopulace (Dánský program)

Postihuje PRRSV všechny chovy stejně?
*genetická rezistence
*virulence kmenů
*hostitelská vnímavost
*současný výskyt ostatních patogenů
*produkční systém
*nákup plemenného materiálu, inseminačních dávek
*preventivní opatření

Charakteristika imunologicky stabilních PRRS pozitivních chovů
chovy 4 roky uzavřené, turnusové
aklimatizační režim pro prasničky – potenciální prasničky jsou odchovávány vedle prasnic
vnitřní genetický program
inseminační dávky jsou z 1 pravidelně prověřovaného zdroje
HHS chovy, vakcinace proti M. hyo. a ostatním původcům onem.
stabilita v klinických projevech onemocnění
zoohygiena, kontrola nezávadnosti krmiv
DDD programy
imunologická stabilita – srovnatelné parametry užitkovosti jako chovy PRRS negativní

Vliv systému ustájení a frekvence expozice kancem na říji prasnic po odstavu
3 skupiny prasnic po odstavu (21 dnů)
individuální ustájení bez přítomnosti kance (n = 43)
kotce vzdálené >15 m od ustájení kance (n = 42)
kotce sousedící s ustájením kance (n = 37)
Expozice kancem
10 min. před individuálními boxy
10 minut zavedení do kotce sousedícího s ustájením kance
bez speciální expozice

Vliv systému ustájení a frekvence expozice kancem na říji prasnic po odstavu
Detekce říje
den 4 – 8 po odstavu
v 6:00, po 15, 30 minutách, 1, 2, 4 a 8 hodinách
reflex nehybnosti po expozici kancem a mechanickém dráždění

Vliv systému ustájení a frekvence expozice kancem na říji prasnic po odstavu
*Říje
– individuální ustájení 95 %, 57 h
– kotce 100 %, 57 h
– sousedství s kancem 83 %, 43 h, narušení synchronicity říje
*Interval odstav – říje nebyl narušen (5,8 dní)
Neprojevil se žádný efekt individuálního x ustájení v kotci.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *