Fanconiho syndrom u basenji v ČR a SRN

M. NAČERADSKÁ Veterinární ordinace Praha Veterinářství 2009;59:7-11.

SOUHRN
Načeradská M. Fanconiho syndrom u basenji v ČR a SRN.
Od července 2007, kdy bylo zahájeno testování DNA na Fanconiho syndrom, bylo do října 2008 po celém světě testováno 2138 basenji. Z toho 1121 bylo pravděpodobně čistých (52 %), 788 pravděpodobně přenašečů (37 %), 134 pravděpodobně postižených (6 %) a u 95ti jedinců zatím nebylo možné určit, zda jsou přenašeči či čistí (4 % nedefinovaní). V České Republice bylo testováno 69 psů, což je většina registrovaných psů v basenji klubu Bohemia. Z těchto zvířat bylo pět postižených (7 % testovaných), 27 přenašečů (39 %) a 37 čistých (54 %). V sousedním Německu bylo testováno 159 basenji a z těchto zvířat bylo 11 postižených (7 % testovaných), 64 přenašečů (40 %), 82 čistých (52 %) a dva psi byli vyhodnoceni jako nedefinovaní (1 %). Z výsledků vyšetření vyplývá, že toto onemocnění u nás i ve světě není tak vzácné, jak by se mohlo zdát.

SUMMARY
Načeradská M. Fanconi syndrome in Basenji in the Czech Republic and Germany.
Since July 2007, when first Fanconi syndrome DNA test was released, till September 2008, 2138 Basenji dogs were tested. Among those dogs were 1121 probably clear (52 %), 788 probably carriers (37 %), 134 probably affected (6 %), and for 95 dogs were the test results evaluated as indeterminate (4 %), because they could not be evaluated as neither carriers nor clear. In the Czech Republic 69 dogs were tested. That is majority of the dogs registered in the Basenji Club Bohemia. There were 5 affected (7 % of tested), 27 carriers (39 %) and 37 clear (54 %). In near country, Germany, 159 basenji dogs were tested. From these were 11 affected (7 % of tested), 64 % carriers (40 %), 82 clear (52 %) and two dogs were evaluated as undetermined (1 %). From this results can be concluded, that this disease is not as rare around the world as it was thought.

Úvod
První případ Fanconiho syndromu (FS) u psa (beagle) v České republice byl popsán v roce 2004.1 Genetický test pro psy plemene basenji byl vyvinut v roce 2007.2 Byla prokázána genetická predispozice psů plemene basenji a norského elkhounda. Mezi další, ale již méně predisponovaná plemena patří např. sheltie a knírači.3 Onemocnění bylo popsáno i u yorkshirského teriéra,4 greyhounda,5 vipeta6, dobrmana7 a výmarského ohaře.8 U basenji je FS, stejně jak je tomu u člověka,9 autosomálně recesivně dědičné onemocnění, geny odpovědné za vznik tohoto onemocnění však zatím nejsou známy.2 Nemoc postihuje proximální renální tubuly, kde dochází následně k poruchám zpětného vstřebávání sodíku, glukózy, vápníku, fosforu a aminokyselin. Při poruše transportních mechanismů postupně dojde k vážnému narušení acidobazické rovnováhy organismu.10-12 Sekundárně může být způsobena léky a toxiny, které poškozují funkci proximálního renálního tubulu.13 Získaná forma FS může být způsobena otravou těžkými kovy (olovo, rtuť, kadmium a uran).14,15 Vznik syndromu je popisován i v souvislosti s chemickými látkami jako například Lysol15 a kyselina maleinová.16 Také léčiva mohou být příčinou, např. gentamycin,13 cefalosporiny, starší tetracykliny15, cisplatina a streptozotocin17 (mohou ovlivňovat resorpci v proximálním renálním tubulu). Dalšími příčinami získaného FS mohou být cystické onemocnění ledvin, neoplazie,10 mnohočetný myelom nebo monoklonární gammopatie.18
Až do července 2007 bylo možné diagnostikovat onemocnění u plemene psů basenji pouze až při prvních klinických projevech. Klinické příznaky nemoci jsou nejčastěji pozorovány ve věku pět až sedm let, ale zjištěny byly i ve třech či jedenácti letech.3 Nemoc se rozšířila v populaci díky tomu, že dříve nebylo možné testovat zvířata před zařazením do chovu.
Jedny z hlavních klinických příznaků jsou celkové chřadnutí psa, zhoršená kvalita srsti a syndrom PU/PD (polidypsie/polyurie).11,20 V moči pak bývá obvykle kromě generalizované aminoacidurie a proteinurie zjišťována glykosurie při zachování normoglykémie v krvi.10,11,19,20 Dochází také k rozvoji metabolické acidózy sekrečního typu, moč má zásaditý charakter (renální tubulární acidóza) díky vysokým ztrátám bikarbonátu. Někteří psi mohou acidózu kompenzovat hyperventilací.10,20 Pokud se nemoc včas diagnostikuje a začne léčit, může pes žít dál normální život.20,21 Jelikož má většina nemocných psů glukózu v moči (není tomu tak jen velmi vzácně), doporučuje BCOA (Basenji Club of America) majitelům basenji od tří let věku každý měsíc kontrolovat přítomnost glukózy v moči, a to i u zvířat s výsledkem DNA testu „čistý“, protože je tu malá pravděpodobnost chyby testu.22 Při pozitivním záchytu glukózy v moči nebo při zjištění postižení na základě testu DNA je nutné povést další vyšetření krve, z nichž nejdůležitější je acidobazická rovnováha, z biochemického panelu pak hlavně ionty, dále by bylo vhodné ještě vyšetřit štítnou žlázu a moč. Ve velmi raných stádiích se onemocnění v těchto testech může projevit pouze mírným snížením některých parametrů z krve(pH, HCO3-, PCO2, K+ , Na+ , Ca2+ , fosfor, T4) a kromě glykosurie ještě vysokým pH moči.20
FS nelze vyléčit, při včasné diagnostice lze však zajistit psovi normální život.20,21 Dr. Steve Gonto na základě terapie tohoto onemocnění u lidí sestavil terapeutický protokol pro veterinární lékaře.20 Tento protokol je vodítkem, jak nemoc rozpoznat a léčit (není určen pouze pro psy plemene basenji, lze ho využít i pro jiná plemena psů, kočky nebo koně). Základem terapie by mělo být neutralizování metabolické acidózy podáváním bikarbonátu (HCO3-), jehož dávkování je uvedeno právě v tomto protokolu a odvíjí se od výsledků vyšetření acidobazické rovnováhy krve pacienta. Dále pak terapie spočívá v doplnění ztráty proteinů vysoko proteinovou dietou a doplnění ztráty elektrolytů (tabletky s vitamíny, minerály a stopovými prvky). Bylo zjištěno, že tyto kroky dokáží zpomalit nebo až zastavit patologické změny v organismu způsobované tímto onemocněním.20

Materiál a metody
Během roku 2007 a 2008 jsem prováděla hromadné odběry krve u psů plemene basenji. Krev byla odebírána z v. jugularis do standardních odběrových zkumavek K3EDTA na 5 ml krve. Vzorky krve jsem pak odesílala na univerzitu v Missouri (Columbia, USA). Výsledky testů pak univerzita zasílala majitelům. Informace o výsledcích testů jsem získala přímo od basenji klubu Bohemia, výsledky vyšetření basenji v Německu pak od 1. německého basenjiklubu. Celkové počty a informace o všech vyšetřených basenji jsou přístupné na stránkách OFA (Orthopedic Foundation for Animals).

Výsledky
Po celém světě bylo do října 2008 otestováno 2138 basenji (tab. 1, graf 1), z toho 1121 bylo pravděpodobně čistých (52 %), 788 pravděpodobně přenašečů (37 %), 134 pravděpodobně postižených (6 %) a u 95ti jedinců zatím nebylo možné určit zda jsou přenašeči či čistí (4 %, nedefinovaní). V České republice bylo do září 2008 testováno 69 psů. Z těchto zvířat bylo pět postižených (7 % testovaných), 27 přenašečů (39 %) a 37 čistých (54 %).

Většina těchto basenji byla odchována přímo v ČR (58; tab. 3) a 11 zvířat bylo importováno z jiných zemí (Norsko, Německo, Anglie, Slovensko, Polsko, Finsko, Švédsko, Belgie). Žádný z importovaných psů není postižený, tab. 4. Celkem bylo testováno 40 fen (58 % testovaných zvířat) a 29 psů. Podle výsledků testů jsou tři psi a dvě feny postižení (tab. 2).V sousedním Německu bylo testováno 159 basenji a z těchto zvířat bylo 11 postižených (7 % testovaných), 64 přenašečů (40 %), 82 čistých (52 %) a dva psi byli vyhodnoceni jako nedefinovaní (1 %) tab. 5. Stejně jako v České Republice i v Německu mezi testovanými zvířaty převažují jedinci odchovaní tamtéž (114 vyšetřených, tab.6). Čtyřicetpět testovaných jedinců pochází z importů z různých zemí a 2 z těchto psů jsou postižení (tab. 7).
tab. 3, 4, 5, 6, 7
Graf č. 2 znázorňuje srovnání procentuálního zastoupení výsledků testů u nás, v Německu a ve světě. V České republice je nejvyšší procento zastoupení čistých jedinců. Graf č. 3 znázorňuje srovnání počtů a výsledků vyšetřených zvířat v České Republice ve srovnání s Německem. V Německu se s testováním začalo dříve než u nás a je zde také širší chovatelská základna, tudíž počty vyšetřených zvířat jsou tak mnohem vyšší.
Graf č. 2 a 3

Diskuse

První test, který byl vyvinut se provádí z DNA, získané z plné krve. Test využívá principu vazby genů a pomocí markerů hledá na chromozomech geny uložené blízko genů odpovědných za projevy nemoci. Jedná se tedy o test nepřímý, ale celkem spolehlivý v identifikaci zdravých jedinců (75 % psů s pozitivním nálezem bylo opravdu postižených, všichni psi s negativním nálezem byli zdraví, kolem 10ti % vzorků mělo výsledek neurčitý).2
Od září roku 2008 již k diagnostice není potřeba vzorek krve, univerzita v Missouri začala provádět testy již jen z DNA získané ze slin, je tedy možné provádět diagnostiku v jakémkoliv věku (dříve nebylo možné provádět odběry krve např. u čerstvě narozených štěňat). Testovací kit je možné zakoupit na stránkách OFA a zasílání vzorků na Univerzitu v Missouri se tak velmi zjednodušilo.
Výsledky testu mohou být následující: čistý, přenašeč, nedefinovaný a postižený. Test využívá k určení výsledku tři markery pro celkem šest alel. Výsledek nedefinovaný znamená, že pouze některé markery identifikovaly místo v blízkosti zasaženého genu, u přenašečů každý marker identifikoval jeden zasažený gen a u postižených markery identifikovaly všech šest postižených alel.2
Ačkoliv jsou DNA testy na naše poměry velmi drahé (provádí je Univerzita v Missouri), mohou psovi zachránit život. Pokud u pozitivního jedince prokáží následná vyšetření jemné odchylky od normálu, je možné zahájit podpůrnou léčbu dříve než dojde k poškození organizmu. Dále lze vyřazením tohoto zvířete z chovu zabránit v dalším šíření nemoci.21,22
Za ideální lze označit, pokud jsou oba rodiče „čistí“. U těchto vrhů pak není nezbytně nutné testovat štěňata, protože budou zdravá, což znamená do budoucnosti další finanční úlevu pro chovatele. Není-li takovýto postup možný, lze doporučit, aby byl čistý alespoň jeden z rodičů. To zaručuje, že se u štěňat nemoc nevyskytne, nicméně některá štěňata mohou být přenašeči.22

Závěr
V návaznosti na výsledky DNA testů bylo u jedné z fenek vyšetřených v ČR provedeno vyšetření acidobazické rovnováhy. Fena je zatím bez jakýchkoliv klinických příznaků, bez glykosurie, byly však už zaznamenány malé odchylky acidobazické rovnováhy (snížené: pH 7,32 a HCO3- 21 mmol•l-1, VetStat). Následně byla zahájena léčba podle protokolu Dr. Gonta a fenka prospívá bez obtíží. Další postižená fena zatím není monitorována z důvodu nezájmu majitelů. Jeden z postižených psů byl exportován do Srbska a chovatelé ztratili kontakt s novými majiteli poté co byli informováni o postižení psa. Další postižený pes je starší a již před výsledky testu se u něj začaly projevovat klinické příznaky onemocnění. Po obdržení výsledku DNA testu začal být tento pes léčen na jiném pracovišti. U posledního postiženého psa bylo provedeno vyšetření acidobazické rovnováhy a zatím nebyly zaznamenány žádné odchylky, autorka je v kontaktu s majiteli a pes bude pravidelně monitorován. Stále je však u nás hodně netestovaných basenji psů. Na základě studia rodokmenů a výsledků testovaných psů lze odhadovat, že pozitivních zvířat bude ještě více. Můžeme se však pouze dohadovat, jelikož někteří vlastníci pravděpodobně nemocných zvířat, nejsou registrováni v klubu a nezajímají se o testy. Pro jiné je zase finanční částka požadovaná za test příliš vysoká. Bohužel se najdou i tací, kteří o nebezpečí vědí, ale právě z důvodu možnosti pozitivního výsledku svého psa nechtějí nechat testovat. Je to velká škoda, protože právě díky včasnému provedení testu je možné začít sledovat zdravotní stav zvířete a ještě dříve než dojde k závažnému poškození ledvin a celého organismu, zahájit léčbu, která psovi umožní vést plnohodnotný život.

Literatura:
1. Kučera J., Kohout P., Brychta J. Fanconiho syndrom u psa. Veterinární klinika 2004;1:10-12.
2. The Basenji Health Endowment, Inc. http://www.basenjihealth.org/Linkage-FAQ.pdf (2008;10:29)
3. Noonan, C. H. B., Kay, J. M. Prevalence and geographic distribution of Fanconi syndrome in basenjis in the United States. JAVMA 1990;197:345-349.
4. McEwan, N. A., Macartney, L. Fanconi´s syndrome in a yorkshire terrier. J Small Anim Pract 1987;28:737-742.
5. Abraham, L. A., Tyrrel, D., Charles, J. A. Transient renal tubulopathy in racing Greyhound. Austr Vet J 2006;84:398-401.
6. MacKenzie, C. P., Van den Broek, A. The Fanconi Syndrome in a Whippet. J Small Anim Pract 1982;23:469-474.
7. Escolar, E., Pérez-Alenza, D., Díaz, M., Rodríguez, A. Canine Fanconi syndrome. J Small Anim Pract 1993;34:567-570.
8. Roels, S., Schoofs, S., Ducatelle, R. Juvenile nephropathy in a Weimaraner dog. J Small Anim Pract 1997;38:115-118.
9. Renal Tubular Disorders. http://www.kidneyatlas.org/book2/adk2_12.pdf (2008;11:05).
10. Kerl, E. M. Disorders of renal tubules. In: Ettinger S. J.: Textbook of Veterinary Internal Medicine. Diseases of the Dog and Cat. W.B. Saunders Co., St. Louis, Missouri; 2000:1826-1828.
11. Bovee, K. C., Joyce, T., Reynolds, R., Segal, S. Spontaneous Fanconi syndrome in the dog. Metabolism 1978;27:45-52.
12. McNamara, P., Rea, C., Bovee, K., Reynolds, R.A., Segal, S. Cystinuria in dogs: Comparison of the cystinuric component of the Fanconi syndrome in Basenji dogs to isolated cystinuria. Metabolism 1989;38:8-15.
13. Brown, S. A., Rakich, P. M., Barsanti, J. A., Finco, D. R., Kickbush, C. Fanconi syndrome and acute renal failure associated with gentamycin therapy in a dog. J Amer Anim Hosp Assoc 1986;22:635-640.
14. Barbier, O., Jacquillet, Tauc M., Cougnon, M., Poujeol, P. Effect of Heavy Metals on, and Handling, by the Kidney. Nephron Physiol 2005;99:105-110.
15. Christopher, R., Shetty, K. T. Drug-induced renal Fanconi syndrome: A case report. Indian J Clinic Biochem 1996;11:81-84.
16. Bovee, K. C., Joyce, T., Reynolds, R., Segal, S. The Fanconi syndrome in Basenji dobgs: a new model for renal transport defects. Science1978;201:1129-1131.
17. Kintzel, P. E. Anticancer Drug-Induced Kidney Disorders: Incidence, Prevention and Management. Drug Safety 2001;24:19-38.
18. Kyle, R. A. Monoclonal Gammopathies and the Kidney. Ann Rev Med 1989;40:53-60.
19. Hsu, B. Y., McNamara, P. D., Mahoney, S. G., Fenstermacher, E. A., Rea, C. T., Bovee, K. C., Segal, S. Membrane fluidity and sodium transport by renal membranes from dogs with spontaneous idiopathic Fanconi syndrome. Metabolism 1992;41:253-259.
20. Fanconi Disease Management Protocol for Veterinarians http://www.basenjicompanions.org/health/images/Protocol2003.html (2008;10:29).
21. Yearley, J. H., Hancock, D. D., Mealey, K. L. Survival time, lifespan, and quality of life in dogs with idiopathic Fanconi syndrome. JAVMA 2004;225:377-383.
22. BCOA Basenji Health Information http://www.basenji.org/?q=node/17 (2008;11:04).

Adresa autora:
MVDr. Martina Načeradská
Veterinární ordinace
Krymská 23
Praha 10, 101 00
e-mail: mvdr.naceradska@centrum.cz

Komentáře ke článku 1

  • Marie Hervertová

    Dobrý den.Chtěla bych se zeptat na Fanconiho syndrom. Máme křížence basenji-otec s neznámou rasou-matka,zřejmě už také kříženec.Pán ,od kterého Ronyho máme,nám ho daroval ve věku 4 měsíců.Narodil se neplánovaně.Nyní má 3 roky.Zajímá mě, jestli může trpět tímto syndromem a jestli ho máme nechat vyšetřit. Je to strašně chytrý pes i když dost tvrdohlavý , ale velmi vděčný za každou pozornost.Děkuji za odpověd.Hervertová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *