Homeopatická léčba mastitid skotu

M. JIŘIČKA Koordinátor veterinární sekce ČLHS Veterinářství 2006;56:567-569.

SOUHRN
M. Jiřička Homeopatická léčba mastitid skotu.
Autor se v příspěvku zabývá terapií akutních, chronických a subklinických mastitid skotu pomocí homeopatik u jednotlivých dojnic a prevencí celého stáda. Individuální přístup k nemocnému zvířeti umožní vybrat skupinu léků charakteristických pro danou zdravotní problematiku ve stádě, které jsou potom podávány ve směsi celému stádu.

SUMMARY
M. Jiřička Homeopathic therapy of mastitis in cattle.
The author deals with therapy of acute, chronic and subclinical mastitis in cattle by means of homeopatics in the individual heifers and prevention of the whole herd. Individual approach to the diseased animals enables to choose the group of medicaments typical of given health problematics in a herd that are then applied in mixture the whole herd.

Úvod
Homeopatie (homoios – podobný, pathos – choroba) je ucelená léčebná metoda, stará přibližně 200 let, jejímž zakladatelem je Samuel Hahneman (1755 – 1843).1 Základním zákonem tohoto přístupu k nemoci je pravidlo podobnosti (Similia similibus curantur – podobné se léčí podobným). Podle S. Hahnemana je každá látka, která je schopná vyvolat u zdravého a citlivého jedince nějaké příznaky, musí být schopna je léčit u jedince nemocného. To znamená, že substance, která má schopnost vyvolat určitý stav rozladění organismu, má také schopnost léčit tento stav a odstranit nemoc se shodnými příznaky.
Možnost využití homeopatických postupů při léčbě zvířat si uvědomoval již sám zakladatel homeopatie: “Pokud zákony medicíny, které znám a za kterými stojím, jsou reálné, skutečné, jediné a přirozené, měly by nutně najít svou aplikaci u zvířat, stejně jako ji našly u lidí“. Již v roce 1833 potvrdil pravdivost tohoto výroku Dr. Lux, veterinární lékař z Lipska, který používal homeopatické léky při léčbě kolikových stavů a kulhání u koní. Od té doby ho nesčetněkrát potvrdily a potvrzují generace veterinárních homeopatů svou každodenní praxí. Během své veterinární praxe jsem v několika případech používal homeopatické postupy při řešení problematiky mastitid, proto jsem se rozhodl v následujícím příspěvku nastínit přístup homeopata při řešení zdravotního problému u většího počtu zvířat.2,3
Při homeopatické léčbě lidí a domácích zvířat se snažíme najít homeopatický lék, který svou fyzickou, mentální a emoční charakteristikou odpovídá vlastnostem léčené bytosti. Patologický obraz a diagnóza stanovená konvenční medicínou je pouze jedním ze znaků, ze kterých homeopat tvoří svou mozaiku představy o nemocném (tzv. individualizace – neléčíme nemoc, ale nemocnou bytost).
Při léčbě hospodářských zvířat homeopat postupuje ze dvou stran. Jednak je zde snaha o individuální řešení dané zdravotní problematiky, současně hodnotí celé stádo jako jednu bytost se snahou o posílení v určité oblasti. V případě akutních mastitid, kdy jsou určitým způsobem silně vyjádřené příznaky zánětu mléčné žlázy, vstupuje do popředí individuální přístup. Většinou se použije jeden (nebo postupně více léků) ze skupiny asi dvaceti homeopatických léků, který má ve svém celkovém obraze problematiku onemocnění mléčné žlázy. Tyto léky se liší prudkostí nástupu příznaků, modalitami (specifikace daného příznaku ve smyslu zhoršení nebo zlepšení vlivem vnějších okolností a prostředí např. citlivost na dotek, zlepšení tlakem a masáží, zhoršení teplem a naopak), případně charakteristikou chování. Postupně jsou vyhledávány problematické dojnice, které častěji onemocní mastitidou, nebo u nichž přistupují další problémy (retence sekundin, tichá říje, inseminace atd.).4,5 To vše homeopat postupně zahrnuje do anamnézy a snaží se najít pro tyto (citlivější) jedince individuální lék, který působí jak léčebně tak preventivně. Naopak preventivní přístup je nejdříve zaměřen na celé stádo a spočívá v podávání tzv. nosod – homeopatických léků připravených z nemocných tkání, původců nemoci nebo sekretů nemocného jedince, dále v podávání polykompozitních léků (tzv. homeopatické speciality, obsahující více homeopatických léků, které mají podle zkušenosti homeopatů vliv na určitou indikaci) nebo v neposlední řadě podání isoterapeutika (potencovaný lék vyrobený z krve nebo z vlastních patologických sekretů nemocného, zde ze zánětlivě změněného mléka). Po určité době se oba dva způsoby práce a přístupu k problému mastitidy (nebo jiného zdravotního problému) řešeného s větším množstvím zvířat propojí, protože individuální přístup umožní vybrat skupinu léků charakteristických pro danou zdravotní problematiku ve stádě (později pro celkový stav stáda), a ty pak jsou podávány ve směsi celému stádu. Potom se nemusí celému stádu preventivně podávat polykompozitum obecné na danou problematiku, ale podává se polykompozitum speicifické pro dané stádo. V případě nosody se může vycházet z bakteriologického vyšetření a podle něj volit lék (např. Staphylococcinum, Streptococcinum), v případě podávání isoterapeutika se může po určité době vyrobit nový lék, a tím zachytit aktuální situaci ve stádě, může se vyrobit směsný vzorek z mléka několika dojnic, označených jako podezřelé, např. podle výsledků NK testu. Zde se opět ukazuje možnost individuálního přístupu, přestože se jedná o stádo zvířat, kdy vycházíme z praktických možností chovatele a volíme co nejjednodušší a nejefektivnější postup. A opět se vracíme ke zmiňované individualizaci – neléčíme nemoc stáda, ale nemocné stádo.

Polykompozitní léky
používají se v prevenci a podpůrné léčbě akutního stavu mastitidy s individuálně stanoveným homeopatickým lékem nebo s antibiotiky:
PVB Mammites (PVB mastitidy)6 – směs homeopatických léků a nosod (Apis mellifica 5 CH, Belladonna 5 CH, Conium maculatum 5 CH, Hepar sulfur 7 CH, Phytolacca decandra 5 CH, Pulsatilla 5 CH, Pyrogenium 7 CH, Staphylococcinum 5 CH, Streptococcinum 5 CH), s působností na problematiku zánětů mléčné žlázy. Terapeutická indikace – lék lze podávat jak preventivně tak kurativně v následujících indikacích: akutní a chronické mastitidy u velkých zvířat; mastitidy u fen vyvolané galaktorheou v období falešné březosti.
S.S.C. (Sulphur, Silicea, Carbo Vegetabilis)7 – tato kombinace má dle autora dobré výsledky jak v akutním tak subakutním zánětu mléčné žlázy, hlavně pokud jsou v mléce velké vločky, mají nažloutlou barvu a symptomy zánětlivého procesu jsou výraznější v přední části mléčné žlázy.
Sulphur, Carbo Vegetabilis8 – obdobná indikace jako u předchozího polykompozita (S.S.C.), indický autor nepoužil lék Silicea (ačkoliv toto homeopatikum pokrývá sklon k chronicitě potíží a stimuluje celkovou obranyschopnost organismu).
Phytolacca, Calcarea fluorica, Silicea, Belladona, Arnika montana, Conium, Ipecacuanha6 – podle autora lze úspěšně tímto předpisem tlumit subklinickou mastitidu, případy s výskytem krve v mléce, dobré výsledky měl autor u akutních, subakutních a chronických mastitid s výskytem bílého nebo žlutého hnisu v mléce, kdy byla mléčná žláza tvrdá, zarudlá a bolestivá. Těžší případy vyžadovaly dlouhodobější podávání.

Přehled monokomponentních homeopatických léků používaných nejčastěji při léčbě mastitidy se stručným popisem obrazu léku:
Aconitum napellus: náhlý začátek, většinou večer, vysoká horečka, velká žízeň, neklid, bázlivost, výrazný puls, zrychlená srdeční frekvence, chybějící nebo nevýrazná změna na mléčné žláze, maximálně zčervenání kůže, mléčný sekret beze změn, často jako následek suchého, chladného větru. Vyvolává pouze funkční poruchy, nejsou žádné doklady o tom, že by působil poškození tkáně. Účinek tohoto léku je krátký, nevykazuje periodicitu, je indikován na začátku akutního onemocnění, neléčí však následné patologické změny.
Apis mellifica: má vliv na pojiva, vyvolává edém kůže a sliznic. Neomylnou indikací k užití je charakteristický obraz včelího bodnutí. Zduření nebo edém tkání, bodavé bolesti, nesnášenlivost tepla a sebemenšího dotyku. Zvíře je neklidné, i při výrazné horečce chybí žízeň, prudce nastupuje otok, hlavně na úrovni struků, zabarvení je světle červené, místo je citlivé na dotek, po aplikaci studeného obkladu dojde ke zlepšení, mléko bývá lehce vločkovité a řídké. Kůže zvířete je střídavě suchá a vlhká. Indikace: akutní mastitida nebo otok mléčné žlázy bezprostředně po otelení.
Beladonna: má vliv na celou nervovou soustavu, vyvolává aktivní městnání, prudké rozrušení, smyslovou poruchu, chvění, křeče a bolesti. Výrazně ovlivňuje cévní systém, kůži a žlázy. Je vždy spojena s horkou, zarudlou pokožkou, svítícíma očima, tepajícími karotidami, psychickým vzrušením, přecitlivělostí všech smyslů, křečovitými pohyby, neuralgickými bolestmi, které náhle začínají a náhle končí. Horkost, zarudnutí, tepání a pálení. Léčí zánět (rubor, color, dolor, functio lesa), který je doprovázen vysokou tělesnou teplotou, překrvením, kongescí, červenou barvou, postižené místo je horké, zvětšené, s výraznou pulsací, zrychlenou frekvencí, rozšířenými zornicemi, nohy mohou být studené, zvíře má žízeň, mléčná žláza je zvětšená, teplá až horká, zarudlá, bolestivá, sekret je podobný mléku, občas bývají přítomné vločky. Byla zjištěna citlivost na dotyk, přecitlivělost na světlo a hluk. Indikace: akutní forma mastitidy brzy po otelení.
Bryonia alba: působí na všechny serózy a příslušné jimi obalené orgány, bolesti se zhoršují pohybem a zlepšují v klidu. Působí především na robustní bytosti, které mají pevné vazy, sklon k hubnutí a podrážděnosti. Upřednostňuje pravou stranu, večer a čerstvý vzduch. Účinek se projevuje nejsilněji v teplém počasí po chladných dnech. Zvíře se nehýbe, má kolísavou horečku, trpí tremorem a velkou žízní, mléčná žláza postupně tvrdne, je citlivá na dotek a pohyb, pevný stisk až silný tlak působí dobře, zvíře může ležet na postižené čtvrti, která je bolestivá, oteklá a indurovaná. Mléko má nádech dožluta, je lepkavé, s přítomností vloček.
Conium: nezánětlivé zatvrdliny žláz a uzlin. Hypertrofie a následně atrofie mléčné žlázy. Při palpaci vemene zjišťujeme ochablost a nebolestivé indurace ve žlázovém parenchymu a v retromamárních uzlinách, celkový stav se zlepšuje teplem.
Ferrum phosphoricum: příznaky zánětu podobné jako u Belladona, ale celkově je rozvoj všech příznaků pomalejší a méně zřetelnější, lokální překrvení a hemoragie na mléčné žláze, mohou se objevit i stopy krve v mléce. Lék je indikován na začátku onemocnění, které se pomalu rozvíjí. Ferrum může tento proces nemoci v prvním stadiu horečnatých stavů a zánětů utlumit než začne exudace, je mezi klinickými příznaky Aconita a Belladony a ochablostí Gelsemia.
Hepar sulfur: velká citlivost ke všem vjemům, nezdravá pokožka, chabé svaly, výrazný sklon k hnisání, hlavně abscesy, zimomřivost, přecitlivělost, divokost. Proces na mléčné žláze trvající několik dní, postižená čtvrť velmi citlivá na dotek, dojnice kope při pokusu o vydojení sekretu, který je hustý, hnisavý, zapáchající po zkaženém sýru, zlepšení teplem, zhoršení chladem, průvanem. Užitečný a účinný lék v případech letních mastitid způsobených Corynebacterium pyogenes. Nízké potence tohoto léku podpoří hnisání a pomohou vyčistit mléčnou žlázu od hnisavého sekretu.
Lachesis mutus: stav sepse až intoxikace, hemolýza, slabý puls, neklid a slabost zvířete, kůže na postižené čtvrti je namodralá, tmavě červená, přecitlivělá na dotyk; malé množství hnisavého sekretu, objevuje se tendence k nekróze. Stav se výrazně zlepší co nejdokonalejším vyprázdněním mléčné žlázy. Naopak zadržení mléka nebo nedokonalé uvolnění sekretu zhoršuje celkový stav. I v případě jinak nezměněného mléčného sekretu se objevuje namodralá barva mléka. Na mléčné žláze se mohou spontánně tvořit hemorhagie.
Phytolacca decandra: nástup příznaků se studeným a vlhkým počasím, tento lék má výraznou afinitu k uzlinám a žlázám. V Anglii je používán jako preventivní lék pro celé stádo místo polykompozitních přípravků. V USA používali farmáři přímo kořen této rostliny, když na podzim začal výskyt mastitid spojených se zhoršeným počasím. Mléčná žláza je tvrdá, velmi citlivá, teplá, bolestivá, mléko nelze vydojit, v parenchymu lze nahmatat více či méně bolestivé uzly až zatvrdliny, častěji je postižena pravá část mléčné žlázy. V mléce jsou přítomny vločky, působí až dojmem sraženého mléka. Jeden z nejúčinnějších léků u chronických případů, kdy se uprostřed laktace objeví v mléce malé vločky.
Pulsatilla: podáváme zvířeti s nevyrovnanou náladou, jehož stav se zlepšuje pohybem na čerstvém vzduchu. Přestože může být zimomřivé, nesnáší vedro a teplo uzavřeného prostoru, proměnlivost se projevuje na všech úrovních (nálada, stolice, apetit aj.). V mléce se občas objevují malé žluté sraženiny, které další den vymizí, patologický stav na mléčné žláze přechází z jedné čtvrti na druhou.
Pyrogenium: tento lék uvedli do praxe angličtí homeopaté, připravili jej z rozkládajícího se hovězího masa, které leželo dva týdny na slunci a pak bylo potencováno. Je velmi účinné při septických stavech, s intenzívním neklidem, všechny výměšky jsou nesmírně páchnoucí. Septický stav zvířete se zimnicí a neklidem, nesoulad mezi teplotou a pulsem, sekret ze struku je silně páchnoucí hnis.
Silicea: lék má pomalý a hluboký účinek, vztah k píštělím a hnisavým procesům, všeobecně snížená obranyschopnost se sklonem k hnisání. Podněcuje dozrání abscesu. Mléko má zrnitý charakter, v mléčné žláze jsou chronické, recidivující indurace. Zvířata mohou být vyhublá, se žlutými zuby a deformovanými paznehty, většinou trpí nedostatečným vstřebáváním a metabolismem s následnými poruchami výživy. Poddajnost, bázlivost, úzkost, zimomřivost, velká vnímavost k nachlazení.

Klinické případy
Případ č. 1 – individuálně řešená mastitida (MVDr. Jiřička):
Flíček, červenostrakatá dojnice, pět let stará; v létě, v největším horku byly v mléce opakovaně zjištěny vločky. Dojnice netrpěla akutními záněty mléčné žlázy, pouze v době největších letních veder měla zhoršenou kvalitu mléka. Ze stáda asi deseti dojnic byla nejklidnější a nejvybíravější. Její povaha indikovala lék Pulsatilla. Dojnice dostávala potenci 5 CH, rozpuštěnou v lahvi s dobrou vodou, jednou denně, do vybrání obsahu lahve. Příští rok se zánět neobjevil.

Případ č. 2 – individuálně řešené chronické mastitidy (MVDr. Petr Hrabák):
Dojnice s velice dobrou užitkovostí, v zimních měsících došlo ke zhoršení jejího zdravotního stavu. Dojnice měla zažívací potíže a špatně zabřezávala. Výjimečný byl její stařecký vzhled, neúměrný věku. Recidivující mastitida se střídavým postižením různých čtvrtí a výskytem malých žlutých sraženin byla diagnostikovaná vždy v zimním období, ve stáji. Po aplikaci Lycopodium 15 CH, Pulsatilla 9 CH se stav velmi rychle upravil a při následné laktaci nedošlo k další recidivě.
(Pozn. autora – zvláště Lycopodium vystihuje velice dobře celkový stav dojnice – stařecký vzhled, zhoršení chladem, zažívací obtíže).

Diskuse
Nemoc je jeden ze znaků či příznaků vypovídajících o celkovém stavu, v němž se daná bytost nebo skupina bytostí nachází. Onemocnění, které vyžaduje naši akutní intervenci (ať postupem konvenční medicíny nebo homeopatií, popřípadě jinou léčebnou metodou) je vždy jen a pouze onou špičkou ledovce, vyčnívající nad hladinou. Ostatně i konvenční medicína označuje mastitidu jako polyfaktoriální onemocnění, nestačí pouze antibiotika, ale hledá se řešení v oblasti výživy, zoohygieny a celkové péče o zvíře. Bylo by dobré zahrnout i homeopatický pohled do programu útlumu mastitidy ve stádě. Hlavním cílem by měl být vždy spokojený chovatel a zdravá dojnice, od objednávky chovatele a jeho zájmu se v daném případě odvíjí léčebný postup v daném stádě.

Závěr
Homeopatie je pravděpodobně jednou z nejrozporuplnějších doplňkových terapií vystavených kritice odborníků i laiků již 200 let. V současné době je homeopatie v mnoha zemích jednou z nejpopulárnějších doplňkových terapií navzdory nedostatečnému sjednocení důkazů o účinnosti a racionalitě, která je v rozporu se současnými vědeckými znalostmi.

Literatura:
1. Barnes J. Homeopathy. Pharm J 1998;260:492-497.
2. Boericke W. M. D. Homeopatická materia medica. In: Oscar E. Boericke, A. B., M. D., Repertorium; Alternativa,1995:983.
3. Issautier M. N., Calvet H. Veterinární homeopatická terapie. Editions Boiron; Vodnář-institut Rhodon, 1992:414.
4. Madrewar B. P. Therapeutics of Veterinary Homoeopathy, B. Jain Publishers (P) LTD.; New Delhi, India 1996:297.
5. Svoboda M., Hrabák P. Homeopatická léčba mastitid. Veterinářství 1995;8:362-363.
6. Vademecum veterinárních homeopatických přípravků řady PVB a Vetophyl. Vodnář – Institut; Rhodon, 1995:136.
7. Macleod G. A. Veterinary Materia Medica and Clinical Repertory. In: C. W. Daniel Company LTD. Saffron; Walden, 1983:193.
8. Macleod G. The Treatment of Cattle by Homoeopathy. B. Jain Publishers (P) LTD.; New Delhi, India 1992:148.

Adresa autora:
MVDr. Michal Jiřička
Koordinátor veterinární sekce ČLHS
Heydukova 25
České Budějovice 370 01
Tel.: 386 462 573, 775 577 057
Skype: delichon.urbica
michal.jiricka@quick.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *