Humánní topická hormonální substituční terapie jako příčina alopecie u psů

Alopecie jsou u psů častým problémem. Mohou být klasifikovány jako zánětlivé nebo nezánětlivé. Zánětlivé procesy vedoucí ke vzniku alopecie bývají obvykle spojeny s demodikózou, pyodermií a dermatofytózou, příčinou může být i sebaceozní adenitida, alopecia areata, pemphigus foliaceus a epitelieotropní lymfom.

 

Tyto alopecie bývají obvykle různorodé a jasně ohraničené, kdežto nezánětlivé alopecie bývají spíše difuzní a často symetrické. Nezánětlivé alopecie jsou důsledkem abnormálního růstu chlupu (např. kongenitální alopecie, alopecie barevných mutantů, folikulární dysplazie černých chlupů) nebo přerušením chlupového cyklu (např. endokrinopatie, alopecie X, rekurentní alopecie boků nebo alopecie vázaná na určité plemeno). Tato práce popisuje klinické nálezy u šesti nepříbuzných psů ze tří domácností, u nichž se rozvinula progresivní alopecie jako důsledek topické hormonální substituční terapie (THST) majitelů.

 Domácnost č. 1

Bostonský teriér (kastrovaný pes, 19 měsíců) byl předveden pro progresivní alopecii trvající 1 rok. Pes prodělal juvenilní generalizovanou demodikózu, která byla vyléčena pomocí perorální aplikace ivermektinu (500 mg/kg 1x denně) a častého šamponování přípravkem s obsahem benzoylperoxidu. Vyšetření krve odhalilo mírnou leukocytózu s neutrofilií a monocytózou a také mírnou trombocytózu. Kožní seškrab byl negativní. Další laboratorní nálezy (včetně T4) byly v normě. Při klinickém vyšetření byla zjištěna výrazná nezánětlivá alopecie ventrální strany těla a střední alopecie laterální strany hrudníku, abdomenu a proximální části končetin. Histologické vyšetření odhalilo minimální akantózu, střední bazální melanózu, mírnou ortokeratotickou hyperkeratózu, kenogenní folikuly, malé mazové žlázy a málo zánětlivých buněk. Tyto výsledky ukázaly na alopecii vzniklou sekundárně k endokrinopatii. Ošetřující veterinář byl kontaktován kvůli potvrzení provedené kastrace a tak vyloučení přítomnosti kryptorchidního varlete a případného tumoru Sertoliho buněk jako příčiny problému. ACTH stimulační test odhalil zvýšené bazální a postimulační hodnoty androstendionu, estradiolu a progesteronu. Hladiny kortizolu a aldosteronu byly v normě. Při rozhovoru s majitelkou vyšlo najevo, že byla zařazena do klinické studie testující krém s obsahem estradiolu a progesteronu určený k aplikaci na předloktí. Na základě této informace byla vyslovena diagnóza hyperestrogenismus vzniklý sekundárně po expozici exogennímu estradiolu. Majitelce bylo doporučeno konzultovat svou léčbu s ošetřujícím lékařem. Alopecie vymizela 3,5 měsíce poté, co majitelka hormonální krém přestala používat.

Domácnost č. 2         

 V této domácnosti žili tři mopsi (kastrovaná fena, 3 roky; kastrovaný pes, 4,5 roku a kastrovaná fena, 5,5 roku). U všech tří psů byla popisována po dobu 2-6 měsíců progresivní alopecie. Rozsah alopecie se pohyboval v rozmezí od mírné až po kompletní alopecii ventrální strany těla, mírnou až střední alopecii laterální stěny hrudníku a abdomenu a proximální části končetin s různým stupněm hyperpigmentace. Kožní seškraby byly u všech psů negativní. Čtyři měsíce před vznikem alopecie si majitelka začala na mediální stranu předloktí aplikovat přípravek s obsahem estradiolu. Zajímavé bylo zjištění, že dva nejvíc postižení psi trávili více času u majitelky na klíně ve srovnání s méně postiženým psem. Bylo tak vysloveno podezření na sekundární hyperestrogenismus. Hematologické a biochemické vyšetření krve (včetně T4) a test na dermatofyta byly v normě. Histologické vyšetření kožních bioptátů odhalilo totožné výsledky jako v prvním případě. U všech tří psů byly zjištěny zvýšené hladiny estradiolu, hladiny testosteronu byly v normě. Uvedené výsledky potvrdily předpokládanou diagnózu. Majitelka ukončila substituční hormonální terapii a během 4 měsíců alopecie vymizela.

 

Domácnost č. 3

Třetí domácnost obývali dva psi plemene basenji (kastrovaný pes, 7 let, adoptovaný 1,5 roku před prezentací, a jedenáctiletá kastrovaná fena s diagnostikovaným Fanconiho syndromem). Psi byli přivedeni pro progresivní alopecii trvající 1 rok (u psa) a 2,5 roku (u feny). Vyšetření krve obou psů (včetně T4) a test na dermatofyta byly negativní. U obou psů byla zaznamenána výrazná alopecie s hyperpigmentací na ventrální straně těla, laterální straně hrudníku a břicha a proximální části končetin. V obou případech bylo patrné zvětšení struků s tvorbou komedonů v okolí. U feny bylo zjištěno zvětšení vulvy. Kožní seškraby byly v obou případech negativní. Majitelka přiznala topickou hormonální substituční terapii po dobu 3 let, jednalo se o stejný preparát jako u ženy z druhé domácnosti. Biopsie kůže odhalila u obou psů mírnou atrofii epidermis, mírnou až střední ortokeratotickou hyperkeratózu, střední bazální melanózu, přítomnost kenogenních folikulů a malé mazové žlázy. U obou psů byly zjištěny zvýšené bazální hladiny estradiolu a progesteronu, hladina testosteronu byla v normě. Nálezy potvrdily hyperestrogenismus vzniklý sekundárně k hormonální terapii majitelky. Po ukončení THST alopecie vymizela během 4,5, resp. 5,5 měsíce.

Tento článek jako první popisuje alopecii u psů vzniklou po expozici hormonální substituční terapii majitelů. Klinické příznaky, výsledky a histopatologické nálezy jsou podobné předchozím popsaným případům hyperestrogenismu. V okamžiku, kdy jsou vyloučeny častější příčiny, měla by být zvažována i TSHT jako příčina alopecie.*

 

BERGER, D.J., LEWIS, T.P., SCHICK, A.E., MILLER, R.I., LOEFFLER, D.G. Canine alopecia secondary to human topical hormone replacement therapy in six dogs. J Am Anim Hosp Assoc 2015;51:136-142.

 

Z anglického originálu přeložila MVDr. Simona Králová-Kovaříková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *