Ideální forma eliminace výskytu bachorových indigescí u dojnic

Období po otelení a časná laktace jsou nejkritičtějším obdobím života dojnic, protože jejich nutriční požadavky nejsou adekvátně pokryty. V tomto období se zvyšuje nárůst mléčné užitkovosti a na chovatele jsou kladeny vysoké nároky na reprodukci.
Dojnice ale bohužel nejsou schopny přijmout tolik krmiva, kolik by potřebovaly, protože velikost bachoru byla potlačena růstem plodu v posledních měsících březosti. Dojnice se tak dostávají do negativní energetické bilance (NEB), což vede k náhlé lipomobilizaci a výskytu subklinických a klinických ketóz. Pokud chovatelé ještě navíc přistupují k opatření zvýšení koncentrace krmné dávky, mohou často navodit bachorovou acidózu.
Jedním z řešení, jak můžeme eliminovat bachorové indigesce či ketózu, je zařadit do výživy živé kvasinkové kultury Saccharomyces cerevisie1026 od firmy Alltech pod názvem Yea-Sacc1026. Tato pivovarská kvasinka byla pečlivě vyselektována na základě šestnáctiletého výzkumu (in vitro a in vivo) z 200 kmenů kvasinky Saccharomyces cerevisie pro její specifické funkce v bachoru. Kmen 1026 je biochemicky a geneticky definován, uložen v Národní sbírce kvasinkových kultur v Anglii a je označen v EU jako n. CBS 493.94. Yea-Sacc1026 je jediná kvasinka registrovaná v EU pro krmení mléčného a masného skotu, telat a koní.
Yea-Sacc1026 napomáhá stabilizaci bachoru prostřednictvím tří mechanismů:
Odčerpáním kyslíku z bachoru.
Využíváním jednoduchých cukrů.
Produkcí kofaktorů.
Při krmení dojnic se kyslík dostává spolu s polykanými sousty do bachoru, kde narušuje anaerobní prostředí a je toxický pro bachorovou mikroflóru. Newbold a kol. (1996) dokázal, že kmen kvasinek je schopný zužitkovat molekuly kyslíku přítomné v bachoru, zajistit anaerobní prostředí bachoru a snížit tak inhibiční účinek O2.

Kvasinky kromě O2 také potřebují energii, kterou jsou schopny využít z jednoduchých cukrů. Tím redukují substrát pro laktát tvořící bakterie a tak snižují riziko vzniku acidóz.
Další neméně významnou vlastností Yea-Sacc1026 je produkce kofaktorů, jež se podílí pozitivně na namnožení bachorové mikroflóry. Živé kvasinkové buňky v bachoru jsou schopny vylučovat malé množství peptidů s krátkým řetězcem a při lýze kvasinek poskytovat malé lipidy do bachoru. Nisbet a Martin (1991) a dále Rossi a kol. (1995) dokázali, že kvasinková kultura Yea-Sacc1026 produkuje malé množství kyseliny jablečné, která stimuluje Selenomonas ruminantium a Megasphaera elsdenii, dvě hlavní bakterie utilizující kyselinu mléčnou v bachoru a tím také snižuje riziko vzniku acidóz.
Girard and Dawson (1994) prokázali, že specifické kmeny vlákninu trávících bakterií byly stimulovány Saccharomyces cerevisiae1026. Tyto údaje naznačují, že kmen 1026 stimuluje specifické bakterie, které mají hlavní úlohu v trávení vlákniny a v produkci kyseliny octové a jantarové. Kyselina jantarová je potom využívána další bakteriální populací pro produkci kyseliny propionové.

Vždy po nakrmení dochází u krav k poklesu bachorového pH vlivem zvýšené produkce kyseliny mléčné. Williams a kol. (1991) studovali vliv živé kvasinkové kultury na produkci kyseliny mléčné a jejich vědecká práce ukázala, že maximální hladina kyseliny mléčné v bachoru fistulovaných býčků krmených dietou složenou z 35 % pšenice obohacenou o Yea-Sacc1026 signifikantně poklesla.
Dawson a kol. (1990) dále potvrdili, že koncentrace celkových anaerobních a celulolytických bakterií stoupla (P
Zkrmování kvasinkové kultury Yea-Sacc1026 se doporučuje v dávce 10 g/kus a den. Stěžejní období je období přípravy na porod a první fáze laktace, kdy dochází k největšímu zatížení organismu vlivem porodu a nárůstu mléčné produkce. Většina špičkových chovů zkrmuje Yea-Sacc1026 nepřetržitě po celou dobu laktace pro podporu bachorových funkcí.

Závěr
Používání kvasinkové kultury Yea-Sacc1026 od firmy Alltech vede ke zvýšení koncentrace a aktivity fyziologických bakterií v bachoru, což se projevuje stabilizací bachorového pH, zvýšením příjmu krmiva, zlepšením bachorového trávení krmné dávky a dokonalejším využití vlákniny. Zvýšená kvantita živin produkovaných v bachoru – TMK a mikrobiálního proteinu vede k lepší konverzi krmiva a následně k eliminaci negativní energetické bilance u krav v časné laktaci a výskytu ketóz.

Literatura dostupná u autorů.

Ing. Tomáš Berka
Ing. Aleš Křivka
Ing. Michal Hulík

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *