Importovaná babesióza u psa – případ z praxe

A. PLUCAROVÁ, Z. SVOBODOVÁ1 Soukromá veterinární ordinace, Brno; 1studentka 5. ročníku FVL VFU Brno Veterinářství 2002;52:187-188

SOUHRN
Plucarová A., Svobodová Z. Importovaná babesióza u psa – případ z praxe. Veterinářství 2002;52:187-188.
V článku je popsán ojedinělý případ babesiózy u psa, v souvislosti s jeho pobytem v Maďarsku – země s endemickým výskytem onemocnění. Laboratorní diagnostika (přímý průkaz parazita v krevním nátěru barveném Giemsou) vysvětlila akutně probíhající klinické příznaky (anémie, ikterus, apatie, hemoglobinurie). Přes veškeré terapeutické kroky se nepodařilo onemocnění úspěšně zvládnout.

SUMMARY
Plucarová A., Svobodová Z. Imported canine babesiosis – a case report. Veterinářství 2002;52:187-188.
An 8-year-old Newfoundlander was presented after return from a visit to Hungary with a history of loss of appetite, listlessness, fatigue, excessive thirst, and reddish brown urine. Two ticks found on clinical examination were identified as Dermacentor sp. Babesia merozoites were identified in blood smears stained with Giemsa. In spite of acute therapy, the patient died three days after admission to the hospital.

Anamnéza
Osmiletý novofundlandský pes byl se svým majitelem počátkem října na týdenním pobytu v Maďarsku. Již tam se zdál ke konci týdne víc unavenější než jindy. Po návratu do České republiky pes přestal žrát, byl apatický, snadno unavitelný, začal víc pít. Při ranním venčení se poprvé objevila červenohnědá moč. Proto byl pes dne 10. 10. 2001 přiveden na veterinární ošetřovnu.

Status praesens
Pes byl předveden v dobrém výživném stavu, každoročně vakcinován a pravidelně preventivně odčervován. V průběhu klinického vyšetření byla zjištěna horečka 40,7 °C, tep 160/min., dech 90/min. Sliznice na nepigmentovaných místech anemické, skléry ikterické, CRT neměřitelné. Mízní uzliny nezvětšené, kůže s mírným ikterickým zabarvením.
Auskultace dutiny hrudní odhalila zostřené vesikulární dýchání. Srdeční akce zrychlená, ale pravidelná, bez patologických šelestů. Palpace dutiny břišní mírně bolestivá.

Laboratorní vyšetření
Orientační vyšetření moči prokázalo zvýšené pH, hemoglobinurii, proteinurii, bilirubinurii. V močovém sedimentu byl zjištěn masivní výskyt lyzovaných erytrocytů a leukocytů.
Psovi byla odebrána krev na hematologické a biochemické vyšetření. Hematologické vyšetření potvrdilo anémii, leukocytopenii, snížený hematokrit a hemoglobin. Biochemickým vyšetřením bylo zjištěno zvýšené množství bilirubinu, kreatininu, močoviny, cholesterolu, draslíku a zvýšená aktivita aspartátaminotransferázy.
Jedním z diagnostických kroků byl i odběr a zamražení séra na případné sérologické vyšetření leptospirózy.

Diferenciální diagnostika
Diferenciálně diagnosticky připadala do úvahy autoimunitní hemolytická anémie, infekční hemolytická anémie (babesióza, ehrlichióza, hemobartonelóza, leptospiróza aj.), medikamentózní nebo toxická hemolytická anémie.
S ohledem na pravidelné očkování proti leptospiróze jsme v první řadě uvažovali o jiných příčinách. Až po jejich vyloučení bychom přistoupili ke komplikovanějšímu sérologickému průkazu leptospirózy. Po důkladné anamnéze jsme zjistili, že majitel našel na svém zvířeti asi třetí den pobytu v Maďarsku přisátá dvě klíšťata. Pro akutní průběh onemocnění, pobyt v zahraničí, nález klíšťat a masivní hemoglobinurii značící intravaskulární hemolýzu, bylo vysloveno podezření na babesiózu. Proto byl zhotoven krevní nátěr a doručen k vyšetření na VFU Brno – ústav parazitologie.

Diagnostika
V Giemsou obarveném krevním nátěru jsme provedli mikroskopické vyšetření. V erytrocytech byla nalezena typická pyriformní tělíska s tmavě modrou cytoplazmou, uspořádaná většinou v párech. Tento přímý průkaz merozoitů je považován za specifický pro diagnostiku babesiózy. Potvrdil tak podezření vycházející z výsledků klinického vyšetření a anamnestických údajů o pobytu psa v Maďarsku. Během hospitalizace se na pacientovi nalezlo klíště, které bylo určeno jako Dermacentor sp., přenašeč původce Babesia canis pro střední a západní Evropu.

Terapie a vývoj případu
S ohledem na status praesens a na výsledky screeningového hematologického vyšetření byla zahájena následující terapie: Ceporex , Finadyne, infúzní terapie roztokem glukózy a NaCl. Pro celkovou podporu organismu byly aplikovány i vitaminy skupiny B, vitamin A, D a C.
Vyšetřením krevního nátěru se prokázala přítomnost babesií v erytrocytech. Protože specifický lék proti babesiím – imidocarb ve specialitě Imizol není v ČR registrován, kontaktovali jsme na doporučení doc. MVDr. V. Svobodové, CSc. v Bratislavě MVDr. D. Jurášika, který souhlasil s poskytnutím léku pro našeho pacienta. Druhý den hospitalizace, po telefonické domluvě, dojel majitel psa do Bratislavy pro lék, který byl aplikován.
Byl pozván vhodný dárce krve a ještě týž den pes dostal 300 ml plné krve. Po transfúzi se pacient ve večerních hodinách klinicky zlepšil. Pro nebezpečí poškození ledvin byla prováděna kontinuální infúzní terapie. První den hospitalizace byla produkce moči ještě dostačující. Druhý den již produkce moči postupně klesala až do anurie, kterou se bohužel i přes masivní infúzní terapii a aplikaci manitolu v kombinaci s furosemidem nepodařilo po 36 h terapeuticky zvládnout. Klinický stav pacienta se postupně zhoršoval, pes začal zvracet, upadat do komatózních stavů. Proto byl po dohodě s majitelem ve večerních hodinách třetího dne hospitalizace utracen.

Závěr
Přes veškeré terapeutické kroky se nepodařilo ovlivnit akutní renální selhání, které pravděpodobně následovalo po těžké intravaskulární hemolýze způsobené infekcí babesiemi. I když výsledek léčby byl negativní, rozhodli jsme se publikovat článek, abychom Vás seznámili s výskytem méně časté protozoární infekce na našem území. Důležitým krokem v diagnostice byla důkladná anamnéza, při které nás na možnou příčinu onemocnění navedla informace o pobytu v zahraničí a nález klíšťat na pacientovi.
Právě Maďarsko je jednou ze zemí s endemickým výskytem klíštěte Dermacentor reticulatus. Babesióza byla diagnostikována na Veterinární univerzitě v Budapešti během posledních 4 let celkem u 93 psů.
Je potřeba si uvědomit možná rizika nakažení zvířat různými infekčními agens při pobytu v zahraničí. Vzhledem k možnému akutnímu průběhu onemocnění je potvrzení suspektní diagnózy laboratorním vyšetřením klíčové. Ne pokaždé musí mít daná infekce akutní průběh jako tento případ, a proto je důkladná anamnéza a laboratorní diagnostika u chronických a nespecifických příznaků onemocnění velice důležitá.

Práce je podporována grantem 344/2062 FRVŠ MŠMT ČR.
Touto cestou bychom chtěli poděkovat MVDr. D. Jurášikovi z Bratislavy za poskytnutí léku pro našeho pacienta.

Doporučená literatura:
Georgi J. R., Georgi M. E. Canine clinical parasitology. Philadephia; Lea & Febiger, 1992:227.
Neimand H. G., Suter P. F. Klinická praxe u psů. Bratislava; H & H, 1996:786.

Adresa autora:
MVDr. Andrea Plucarová
Soukromá veterinární ordinace
Velkopavlovická 25
628 00 Brno

Kompletní text včetně obrazového materiálu naleznete ve Veterinářství 2002;52:187-188.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *