Infekční bronchitida drůbeže – stále aktuální problém

INFEKČNÍ BRONCHITIDA drůbeže – stále aktuální problém

Infekční bronchitida je významné, vysoce kontagiózní virové onemocnění drůbeže. Celosvětově působí velké ekonomické ztráty při výkrmu brojlerů, v rozmnožovacích chovech i v chovech užitkových nosnic.
Infekční bronchitida byla poprvé popsaná v USA kolem roku 1930. Původně onemocnění převážně mladé drůbeže se později rozšířilo i do nosných hejn a klinický obraz nemoci s typickými příznaky dýchacích potíží se obohatil o projevy spojené s poklesem snášky. Velmi často se původce infekční bronchitidy podílí s ostatními patogeny na smíšených infekcích, komplikovaných sekundárně i bakteriální infekcí.
Infekční bronchitida zůstává i nadále problémem a tlumení nákazy je často komplikováno výskytem nových sérotypů viru IB. Notoricky známý kmen Massachusetts (M41), popsaný v padesátých letech, je dodnes celosvětově používaný jako vakcinační virus, protože první izoláty z mnoha zemí pocházejí právě z tohoto sérotypu. Nové antigenní typy viru často vyžadují vývoj nové účinné vakcíny, ale díky existující zkřížené imunitě mezi jednotlivými sérotypy to není vždy nutné. Zkřížená imunita (vlastní různým sérotypům) dokazuje, že genom viru je stále beze změny. A proto z praktického hlediska je důležitější uvažovat spíše o protektotypech než o sérotypech.
Infekční bronchitida je charakteristická klinickými příznaky. U velmi mladé drůbeže a během odchovu se objevují především dýchací potíže a mortalita může dosáhnout až 30 %, klinický obraz u dospělých jedinců je typický často výrazným poklesem produkce vajec, doprovázeným také zhoršenou kvalitou skořápky. Mimo to nefropatogenní kmeny viru IB často napadají a poškozují ledviny a způsobují nefritidu. Vysoké ztráty při výskytu IB ve výkrmu brojlerů jsou způsobené i poklesem přírůstku, depresí růstu a zhoršenou konverzí krmiva.
Prevence onemocnění obvykle spočívá v aplikaci živých a inaktivovaných vakcín. Je třeba mít na paměti, že kvalitní primovakcinace živými vakcínami hraje nejdůležitější roli při úspěšném tlumení nákazy. Používání vakcín založených na sérotypu Massachusetts (např. IB H120, IB H52 nebo Ma5) má stále nezastupitelnou funkci ve vakcinačních programech. Výskyt nových sérotypů viru IB v různých zemích na celém světě však potvrdil nutnost zařadit na základě situace do tradičního vakcinačního programu také aplikaci vakcín na bázi nových kmenů.
Dokladem výskytu nových kmenů je nezvyklý průběh onemocnění v mnoha zemích.
V roce 1991 byl v Anglii popsán první případ výskytu nového kmene infekční bronchitidy označené 4/91 nebo 793B. Onemocnění se objevilo v rozmnožovacích chovech a poté ve výkrmu brojlerů, kde se vakcinovalo běžně proti IB typu Massachusetts. Výskyt tohoto variantního kmene se prokázal v mnoha zemích západní Evropy, Asie, jižní Afriky a v Mexiku. Proto byla vyvinuta nová živá, atenuovaná vakcína proti onemocnění IB způsobeném tímto kmenem. Klinické příznaky jsou netypické pro infekční bronchitidu, objevuje se vysoká mortalita, ptáci mají cyanotické hřebínky, zaujímají skrčený postoj, objevuje se svalový třes. Odlišný je i patologicko-anatomický nález s výskytem oboustranných myopatií a otoků prsní svaloviny, překrvení celého těla, akutní tracheitidy aj.
Účinnost rozdílných vakcinačních kmenů proti sérotypu 4/91 se stanovuje testem ciliostáze. Vakcíny typu Massachusetts poskytují pouze nepatrnou chráněnost proti variantnímu kmenu 4/91, na rozdíl od atenuovaného kmene 4/91, který poskytuje vynikající ochranu. Zároveň se v rámci studií zjistil i fakt, že vakcína typu IB 4/91 ve spojení s vakcínami typu Massachusetts navodí chráněnost proti některým ostatním kmenům, ale nemůže vakcinaci proti Massachusetts nahradit. Proto z praktického hlediska není nutné vždy vyvíjet novou vakcínu, jakmile se objeví nový kmen IB, ale otestovat účinnost již vyvinutých vakcín nebo možnost jejich kombinovaného použití, jako je tomu např. v případě Ma5 a 4/91. Vzhledem k problémům s infekční bronchitidou po celém světě a vzrůstající prevalenci nových sérotypů způsobujících potíže při návrhu vhodného vakcinačního programu bylo zajímavé otestování účinnosti vakcíny s kmenem IB 4/91 proti čelenži různými izoláty z různých zemí po celém světě. Výsledky dokládají velmi dobrou schopnost vakcinačního kmene 4/91 navodit zkříženou chráněnost a použití vakcíny rozšířuje chráněnost proti široké škále antigenně odlišných kmenů viru IB.
Vakcinační program založený na aplikaci živých vakcín s kmeny Massachusetts a 4/91 při primovakcinaci s následnou aplikací inaktivované vakcíny navozuje vysokou hladinu protilátek proti Massachusetts i 4/91. Zároveň se prokázalo, že není nutné aplikovat komponentu 4/91 v inaktivovné formě, protože na dosážení vysokých hladin protilátek proti 4/91 a podobným kmenům po celou dobu snášky spolehlivě postačuje aplikovat inaktivovanou vakcínu na bázi kmenů Massachusetts. Oproti tomu vakcinační program, který by zahrnoval kmen 4/91 aplikovaný pouze v inaktivované formě, neposkytne dostatečnou chráněnost proti variantnímu kmenu 4/91, pokud by v programu aplikace živých vakcín tento sérotyp chyběl.
Univerzální program tlumení infekční bronchitidy, který by řešil každou situaci, není k dispozici. I proto zůstává problematika infekční bronchitidy stále aktuálním problémem. Je však důležité vědět, který sérotyp infekční bronchitidy cirkuluje v chovu a jaká je místní terénní situace, a podle toho vytvořit odpovídající vakcinační program.

MVDr. Anna Horáčková
Intervet s.r.o., Praha

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *