Intoxikace zvířat karbofuranem

L. NOVOTNÝ,1 A. HONZLOVÁ,2 P. ONDRÁČEK,3 O. VÁVRA,2 V. RACHAČ,4 P. CHLOUPEK5 1Ústav patologické morfologie, Fakulta veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno 2Státní veterinární ústav Jihlava 3student Fakulty veterinární hygieny a ekologie Veterinární a farmaceutické univerzity Brno 4Státní veterinární ústav České Budějovice 5Ústav soudního a veřejného veterinárního lékařství, Fakulta veterinární hygieny a ekologie Veterinární a farmaceutické univerzity Brno Veterinářství 2003;53:551-554

SOUHRN
Novotný L., Honzlová A., Ondráček P., Vávra O., Rachač V., Chloupek P. Intoxikace zvířat karbofuranem. Veterinářství 2003;53:551-554.
Karbofuran (2,3-dihydro-2,2-dimethyl-7-benzofuranylmethylkarbamát), metabolit benfurakarbu, je insekticid karbamátové řady a jako ostatní karbamáty, způsobuje reverzibilní inhibici cholinesterázy. Vysokou toxicitu karbofuranu při orálním požití dokazuje hodnota LD50 u různých druhů živočichů stanovená v rozmezí od 3 do 19 mg.kg-1 tělesné hmotnosti. V předkládaném článku jsou popsány případy intoxikace dvou psů a dvou kun lesních (Martes martes). Ke stanovení diagnózy vedly pitevní nálezy, histopatologické vyšetření a toxikologické vyšetření metodou plynové chromatografie. V závěru je popsán postup případné terapie intoxikace karborfuranem a legislativní normy upravující zacházení s karbofuranem.

SUMMARY
Novotný L., Honzlová A., Ondráček P., Vávra O., Rachač V., Chloupek P. Carbofuran poisoning in animals.Veterinářství 2003;53:551-554.
Carbofuran (2,3-dihydro-2,2-dimethyl-7-benzofuranylmethylcarbamate) is the insecticide on the basis of carbamates. It causes a reversible inhibition of cholinesterase. LD50 in the range 3 – 19 mg/kg of body weight in a high variety of animals indicates its high toxicity. Two cases of intoxicated dogs and two pine martens (Martes martes) are described. Necropsy findings, histopathological and toxicological examination by using a gas chromatography led to the diagnosis. Therapy of intoxication and legislation regarding handling of carbofuran are discussed.

Karbofuran (2,3-dihydro-2,2-dimethyl-7-benzofuranylmethylkarbamát), metabolit benfurakarbu, je insekticid karbamátové řady vyvinutý v roce 1976 pro tlumení hmyzích škůdců zemědělských plodin. V našich podmínkách se v současnosti používá k ošetření kukuřice, cukrovky a krmné řepy, máku, chmele, brukvovité zeleniny a řepky olejky, brambor a tabáku, dále hrachu, bobu a čočky, slunečnice a okrasných rostlin.1 Technický karbofuran je bílá krystalická látka s lehce fenolickým zápachem, pro potřeby zemědělství vyráběná ve formě granulí. Karbofuran, stejně jako ostatní karbamáty, způsobuje reverzibilní inhibici cholinesterázy. V živočišném organismu je velmi rychle metabolizován a eliminován, což dokazují prováděné pokusy na laboratorních myších a potkanech. Při orálním podání je 92 % vyloučeno močí a 3 % výkaly. Většina dávky je vyloučena v průběhu 24 hodin po pozření.2
Vysokou toxicitu karbofuranu při orálním požití dokazuje hodnota LD50 u různých druhů živočichů stanovená v rozmezí od 3 do 19 mg/kg tělesné hmotnosti, například pro potkana je LD50 11 mg/kg.3 Typické projevy akutní otravy vycházejí z inhibice cholinesterázy: slabost, nauzea, pocení, bledost, bolest v epigastriu, mióza a svalová křeč.4-6 Při dlouhodobějších studiích na psech byla stanovena nejvyšší dávka, při které nebyly pozorovány žádné statisticky pozorovatelné nepříznivé odpovědi organismu (NOAEL), na 5 mg/kg krmiva, což odpovídá 0,22 mg/kg tělesné hmotnosti. Při těchto studiích byly sledovány odpovědi organismu na různé koncentrace karbofuranu v krmivu. Již při nejnižších dávkách byla pozorována hyperemie, zvýšené slinění a inhibice erytrocytární acetylcholinesterázy.
Karbofuran je také vysoce toxický pro vodní organismy, včely a ptáky.2

Popis případů intoxikace
Případ č. 1: Dne 11. února 2003 byl na Ústavu patologické morfologie FVL VFU Brno pitván jezevčík s podezřením na intoxikaci. Majitelka v anamnéze uvedla, že během procházky v lese pozřel pes otrávenou návnadu a ještě během procházky se u něj začaly projevovat příznaky otravy. Průběh otravy byl velmi dramatický, pes měl křeče, výrazný slinotok a dávil se. Majitelka ihned navštívila praktického veterinárního lékaře, který psa utratil přípravkem T 61. Při pitvě byla zjištěna přítomnost zaschlých, zpěněných slin v okolí dutiny ústní, hyperemie všech vnitřních orgánů a hemoragická nekróza sliznice tenkého střeva. Žaludek byl naplněn zbytky nestrávených ptačích kostí. Byl odebrán vzorek střeva, žaludku, obsahu žaludku a jater na toxikologické vyšetření. Majitelka podala oznámení o otravě na oddělení policie, neboť v okolí místa výskytu otrávené návnady viděla uhynulé kuny a předpokládala přítomnost dalších otrávených návnad s možným ohrožením dalších zvířat, případně i člověka. Policie požádala o spolupráci okresní veterinární správu a ta dala pokyn k vyšetření vzorků z jezevčíka a uhynulých kun ve Státním veterinárním ústavu Jihlava.
Patologicko-anatomickým vyšetřením dvou uhynulých kun v SVÚ v Jihlavě byl zjištěn krvavý výtok z dutiny ústní a z nosních otvorů, podkoží, kosterní svalovina a klouby byly bez patologicko-anatomických změn, v dutině hrudní bylo větší množství tmavočervené tekutiny, byla zjištěna hyperemie a ložiskový alveolární emfyzém plic, mírně zmnožená perikardiální tekutina, výrazně zvětšená a hyperemická slezina, močový měchýř byl prázdný a beze změn, žaludek naplněný šedohnědou kašovitou hmotou s ptačím peřím a kousky svaloviny, výrazná hyperemie žaludeční sliznice a dvanáctníku. V tenkém střevě byla zjištěna přítomnost narůžovělého, hustě hlenovitého obsahu s šedými granulkami do velikosti makového zrnka. V tlustém střevě bylo přítomno malé množství hnědočerného drobivého obsahu, také s šedými granulkami, překrvení sestupného tračníku a konečníku. Toxikologickým vyšetřením obsahu trávicího traktu a vzorků orgánů jezevčíka a obou kun byla plynovou chromatografií stanovena přítomnost toxické látky karbofuranu.
Případ č. 2: Dne 17. ledna 2003 byl na oddělení patologie Státního veterinárního ústavu v Českých Budějovicích dodán k pitvě kadaver feny zlatého retrívra s podezřením na úmyslnou otravu. Fena byla stará 3,5 roku, ve velmi dobrém výživném stavu. Majitelka v anamnéze uvedla, že fenu vypustila na zahradu před sedmou hodinou ranní, v té době nejevila fena žádné příznaky onemocnění. Za tři hodiny poté ji našla uhynulou. Okolí kadaveru bylo znečištěno slinami a řídkým trusem bez přítomnosti krve. Při pitvě byly při zevním ohledání pozorovány zpěněné sliny na kůži pysků, z nosního otvoru výtok malého množství krve tmavočervené barvy a okolí řitního otvoru znečištěné světle žlutohnědým trusem kašovité konzistence. Při vnitřním ohledání byla nalezena pravostranná dilatace srdce, výrazné překrvení až krváceniny v brzlíku, výrazné překrvení jater a ledvin, překrvení nadledvin, v žaludku nestrávené granule a kousky uzeniny načervenalé barvy, sliznice žaludku překrvená, dilatované tenké střevo, v duodenu narůžovělá trávenina kašovité konzistence, sliznice difuzně zarudlá, v další části tenkého střeva vodnatý obsah šedožluté barvy, sliznice pokrytá šedým hlenem a po jeho setření bylo patrné překrvení sliznice, avšak menší intenzity než ve dvanáctníku. Histopatologickým vyšetřením byla zjištěna hyperemie kůry a dřeně ledvin, granulózní dystrofie a nekrózy epitelu tubulů ledvinných, hyperemie jater s granulózní dystrofií hepatocytů. Vzorek obsahu žaludku a dvanáctníku odebraný k toxikologickému vyšetření byl vyšetřen metodou plynové chromatografie v SVÚ Jihlava s pozitivním nálezem karbofuranu, zatímco metodou papírové chromatografie nebyla zjištěna přítomnost strychninu a rovněž nebyly prokázány anorganické jedy.

Toxikologické vyšetření vzorků
Ke zjištění přítomnosti karbofuranu v toxikologických vzorcích je možné použít metodu plynové chromatografie s NPD detekcí. Státní veterinární ústav Jihlava používá tuto metodu:
Příprava vzorku: Navážka homogenizovaného vzorku, asi 10 g (obsah žaludku eventuálně jater), se zalije 100 ml petroléteru, extrahuje se v ultrazvukové lázni asi 5 minut a poté se nechá se volně extrahovat ještě asi 24 hodin. Následuje slití extraktu přes filtrační papír s bezvodým síranem sodným a odpaření na vakuové rotační odparce do sucha. Odparek se pak rozpustí ve 2 ml izooktanu. Takto připravený vzorek se použije pro plynově chromatografickou analýzu.
Podmínky analýzy: Analýza byla provedena na plynovém chromatografu s NPD detektorem, typ HP 68 90.
Kolona: JW DB 5.625 – délka 30 m, průměr 320 mikrometrů, film 0,25 mikrometrů.
Teplotní program: 70 °C/1min/30 °C za minutu/150 °C/4 °C za minutu/220 °C/5 min.
Teplota injektoru: 230 °C, nástřik splitless.
Teplota detektoru: 300 °C.
Doba analýzy: 26 minut.

Diskuse a závěr
Intoxikace zvířat karbofuranem je charakteristická velice vážnými poruchami zdravotního stavu a při ingesci většího množství vede k rychlé smrti. Tento článek může pomoci praktickým veterinárním lékařům s diagnostikou a případnou terapií otráveného jedince, který nepozřel tak vysokou dávku karbofuranu a mohl by mít naději na přežití při včasném podání antidota.
Terapie intoxikace karbofuranem spočívá v atropinizaci postiženého jedince. Nejprve se přesvědčíme, že je zvíře skutečně otráveno inhibitorem cholinesterázy podáním atropinu v dávce 0,2 – 0,4 mg.kg-1. Objeví-li se příznaky atropinizace (tachykardie, mydriáza, zástava sekrece slin), jedná se o otravu jinou látkou a následné schéma terapie je nepoužitelné. V opačném případě se dá postupovat následovně:
1. Zajistit průchodnost dýchacích cest.
2. Oxigenoterapie.
3. Zavedeni i. v. kanyly.
4. Podání izotonických krystaloidů, pokud je potřeba stabilizovat krevní tlak a perfuzi.
5. Tlumení křečí.
6. Úprava hypertermie, je-li třeba.
7. Dekontaminace organismu ještě nevstřebaným karbofuranem: navození zvracení, neuběhlo-li od pozření více než 60 minut a pacient nevykazuje klinické příznaky otravy, výplach žaludku, podání aktivního uhlí.
8. Podání antidota: atropin sulfát v dávce 0,2 – 2,0 mg/kg, ¼ dávky i. v. zbytek i. m nebo s. c. Je-li třeba, aplikuje se atropin opakovaně ve snižujících se dávkách do nástupu příznaků atropinizace organismu.
9. Pralidoxim chlorid 20 – 50 mg/kg pomalu i. v.
10. Diphenhydramin (Benadryl N gtt) 1 – 4 mg.kg-1 p. o.
11. Úprava acidózy5
Kontraindikována jsou tato farmaka: morfin, sukcinylcholin, fenotiazinové preparáty a látky působící depresivně na respiraci, prokain, látky obsahující Mg2+, inhalační anestetika, depolarizující myorelaxancia, aminoglykosidová antibiotika, klindamycin, linkomycin, polymixin A a B, kolistin, cimetidin, teofylin.5
Legislativně je zacházení s karbofuranem upraveno zejména zákonem č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, v platném znění, a vládním nařízením č. 25/1999 Sb., novelizovaným vládním nařízením č. 258/2001 Sb. Podle těchto právních předpisů je karbofuran klasifikován jako vysoce toxická látka.
Karbofuran je součástí přípravků určených k ošetřování rostlin. Zacházení s těmito přípravky upravuje zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů, v platném znění, a vyhláška č. 90/2002 Sb., kterou se stanoví opatření k zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při používání přípravků na ochranu rostlin. Použití těchto přípravků je možné pouze v souladu s rozhodnutím o registraci při dodržení pokynů uvedených výrobcem.
Právní důsledky použití karbofuranu a přípravků jej obsahujících k otravě volně žijících i domácích zvířat jsou dány také zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, v platném znění. Podle toho zákona lze jeho použití k usmrcení zvířat označit jako týrání zvířete. Pokud by došlo jeho použitím k úmyslnému usmrcení zvířete, je možná i trestněprávní odpovědnost podle § 203 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, v platném znění.
Neoprávněná manipulace s karbofuranem může mít také trestněprávní důsledky podle §§ 187, 187a a 188 trestního zákona, protože karbofuran a přípravky jej obsahující v koncentraci nejméně 7% jsou podle vládního nařízení č. 114/1999 Sb., v platném znění, pro účely trestního zákona považovány za jedy.
Lze tedy konstatovat, že použití karbofuranu a přípravků jej obsahujících je upraveno řadou právních předpisů a nedodržení stanovených pravidel užívání může vést až k trestněprávním důsledkům.

Literatura:
1. Tomlin C. D. S. The Pesticide Manual, 11th Edition, Surrey, British Crop Protection Council, 1997:96-97.
2. Anonym: Pesticide Residues in Food – 1996. Report Sponsored Jointly by FAO and WHO. FAO Plant Production and Protection Paper, 140.
3. Wang Q., Lemley A. T. Oxidative degradation and detoxification of aqueous carbofuran by membrane anodic Fenton treatment. Journal of Hazardous Materials 2003;98:241-255.
4. Huang J., Zhang S., Ding M., Zhou A., Zhang J., Zhang J. Acute effects of carbofuran in workers of two pesticide plants. Med Lav 1998;89, Suppl 2:105-111.
5. Gfeller R. W., Messonnier S. P. Handbook of small animal toxicology and poisonigs. Saint Luis;Mosby-Year Book, 1997:73-76.
6. Motas-Guzman M, Marla-Mojica P., Romero D., Martinez-Lopez E, Garcia-Fernandez A. J. Intentional poisoning of animals in southeastern Spain: a review of the veterinary toxicology service from Murcia, Spain. Vet Hum Toxicol, 2003;45:47-50.

Adresa autora:
MVDr. Ladislav Novotný
Ústav patologické morfologie
FVL VFU Brno
Palackého 1 – 3
612 42 Brno

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *