Autor
Kategorie:
Nezařazené

K pokusům na zvířatech

Státní veterinární správa ČR podporuje možnost nahrazovat pokusy na zvířatech alternativními metodami, mezi které patří zejména využívání tkáňových kultur. Vždy to však není možné, zejména, jde-li o testování léků pro humánní a veterinární medicínu.

SVS ČR spolupracuje s Ústřední komisí pro ochranu zvířat (ÚKOZ) na dozorových akcích a na kontrolách pokusů na zvířatech. Od roku 1992, kdy u nás bylo použito kolem půl milionu pokusných zvířat, došlo ke snížení pokusných zvířat na 238 765 v loňském roce především tím, že byl dodržován zákon (veterinární i zákon na ochranu zvířat proti týrání), a že byly ustanoveny kontrolní mechanismy, které pokusy schvalují a kontrolují plnění podmínek. Téměř čtyři stovky, přesně 378, speciálně vyškolených inspektorů veterinárních správ kontroluje činnost tzv. uživatelských zařízení, tj. těch, která provádějí pokusy na zvířatech. Loni uskutečnili 171 kontrol a ve 2 případech zjistili závady.
Tyto pokusy na zvířatech smějí konat pouze osoby, které jsou k této činnosti kvalifikovány podle zákona, každý musí absolvovat zvláštní školení a musí prokázat znalost našich platných předpisů. Školení pořádají ÚKOZ ve spolupráci se Společností pro vědu o laboratorních zvířatech, a to na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně nebo na České zemědělské univerzitě v Praze. Již bylo proškoleno více jak 600 lidí, kteří mohou pokusy konat.
Pokusy na zvířatech se rozumí i sledování zvířat v přírodě, například i takové, jakým je sledování tahu čápů. I kroužkování ptáků či kroužkování netopýrů je u nás považováno za pokus. Patří sem i krmné pokusy, kde se kontroluje nezávadnost, popřípadě účinnost krmiva.
Zařízení pro pokusy musejí mít odpovídající vybavení. Například taková laboratorní myš s ohledem na svou velikost a hmotnost je na tom lépe než člověk ve třípokojovém bytě. Jsou pochopitelně přesně stanovené další parametry, jako vlhkost či teplota.
Tyto podmínky jsou pro celou Evropu stejné, vycházejí z mezinárodní Dohody na ochranu obratlovců používaných pro vědecké a jiné účely, z tzv. Štrasburské konvence, kterou i naše republika podepsala. Podle těchto zásad ÚKOZ třetinu žádostí neschválila. U nás je kolem stovky zařízení, kde se smí za stanovených a schválených podmínek konat pokusy na zvířatech. A to od muzeí, která uskutečňují výzkum obratlovců, přes pracoviště, která vyvíjejí léky až po školy, neboť i výuka počítá s pokusy.
Pokusy nutné pro tolik citované a kritizované kosmetické účely jsou prakticky minulostí. Seriózní firmy se dnes již na reklamách chlubí, že pokusy na zvířatech nedělají. U nás takovéto pokusy provádí pouze Národní referenční laboratoř ve Státním zdravotním ústavu. Je třeba si však uvědomit, že do kosmetiky patří i prostředky, které nejsou léčivy a přicházejí do styku s kůží a sliznicemi, takže s určitým množstvím zvířat je nutné počítat. V loňském roce bylo pro tyto účely využito 28 králíků.
Ve veterinárních laboratořích se využívají například testy seroneutralizační, na tkáňových kulturách, testy imunoflorescence a další, takže počet zvířat využívaných i ve veterinárních laboratořích poklesl z původních 40 000 na počátku devadesátých let na současných téměř 5 000. Dosud se zde zvířata používají především na testování vztekliny, protože bohužel, zatím nelze využít žádné alternativní metody. Dále jsou ve Státních veterinárních ústavech chovány laboratorní myši pro diagnostiku botulismu, v loňském roce se však takovéto vyšetření žádné nekonalo.
Pokrok ve výzkumu pokračuje mílovými kroky, lze tedy očekávat další omezení využívání laboratorních zvířat pro pokusy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *