Kastrace prasat jako evropské dilema

J. BERNARDY Fakulta veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno Veterinářství 2010;60:372-374.

SOUHRN
Bernardy J. Kastrace prasat jako evropské dilema.
Autor uvádí aktuální téma, kastraci samců a její význam z různých hledisek. Uvádí metody kastrace – chirurgickou a imunologickou a popisuje jejich výhody a nevýhody.

SUMMARY
Bernardy J. Pigs neutering as the European dilemma.
Author deals with current subject, male neutering and its´ meaning from various point of view. There are mentioned two methods of castration – surgical and immunological and their advantages and disadvantages.

Úvod
Kastrace samců hospodářských zvířat je celosvětově užívaný zákrok prováděný po staletí. Kastrací kanců je dosaženo dvou cílů – welfare prasat, resp. zklidnění samčích zvířat, která jsou s narůstající pohlavní aktivitou více agresivní vůči ostatním chovaným prasatům i vůči ošetřovatelům,1 a zabránění vzniku tzv. kančího pachu, které může znehodnotit chuť masa nekastrovaných samců.

Biologie kančího pachu
Kančí zápach je zapříčiněn především substancemi vznikajícími v souvislosti s dosažením pohlavní dospělosti (okolo 90 kg ž. hm.), androstenonem a skatolem, a projevuje se pouze u části kančí populace, v závislosti na věku a rovněž i dědičné dispozici.
Androstenon je hormon steroidní povahy, syntetizovaný v játrech a varlatech, vznikající z testosteronu. Koncentruje se jednak ve slinných žlázách (a změněný jako feromon působí na chování říjících prasnic) a jednak v tukové tkáni, odkud se při tepelném opracování uvolňuje. Limitní hladina látky pro konzum je koncentrace 1*106 v mase.
Skatol (3-metyl indol) je látka vznikající v průběhu trávení z tryptofanu působením střevních bakterií a je zodpovědná za zápach exkrementů (ve velmi nízké koncentraci se uplatní jako součást vůně některých květů). Část odchází s výkaly, část je metabolizována v játrech a část se akumuluje v tukové tkáni. U virilních kanců nedochází k úplné metabolizaci této látky na rozdíl od kastrátů a prasnic. Jako limitní hladina je považována koncentrace 0,25*106 v mase,2,3 kterou převyšuje zhruba 3 % porážených kanců.4

Historie
Pro některá rizika spojená s kastrací, zejména dospělých samců, chovatelé tradičně nevykonávali tento invazivní zákrok sami, ale využívali služeb zvěroklestičů, putujících krajem. Jeden z prvních zvěroklestičů – miškářů u nás je zaznamenán v roce 1567 v knize Práv a kšeftů městečka Bojkovic. Od 18. století počet zvěroklestičů postupně vzrůstal až do počátku 20. století, kdy se toto výnosné řemeslo dočkalo největšího rozmachu (především díky budování železniční sítě). S rozpadem Rakouska-Uherska a vznikem samostatných států začalo zvěroklestičů ubývat.5 K úplnému zániku zvěroklestičského řemesla dochází po II. světové válce, kdy bylo provádění kastrací domácích zvířat zahrnuto do náplně práce nově budované čs. veterinární služby, kde byla tato činnost v chovech prasat prováděna zpravidla veterinárními techniky.

Současný stav
V posledních dvaceti letech došlo k rozvolnění těchto zásad a kastrace v intenzivních chovech prasat je vykonávána dílem odbornými veterinárními pracovníky, a dílem i samotnými chovateli. V intenzivních chovech prasat v západní Evropě převzali činnost zvěroklestičů chovatelé, neboť profese veterinárních techniků zde nenabyla podoby známé z naší praxe.
V průběhu posledních desetiletí dochází spolu se zvýšeným zájmem veřejnosti o welfare zvířat k negativní změně ve vnímání kastrace kanečků, podporované nevládními ochranářskými organizacemi, především v zahraničí. Na zájem veřejnosti reagovala i Federace veterinářů Evropy již v roce 2001 a znovu nyní tzv. Pozičním dokumentem, kde v závěru konstatuje, že kastrace kanečků bez anestézie a analgezie by neměla být prováděna, měla by být podávána prolongovaná analgetika, či zavedena imunokastrace a kastrace jako taková by v dlouhodobém hledisku neměla být prováděna vůbec. Jako metody k dosažení tohoto cíle uvádí genetickou selekci zvířat bez kančího zápachu, zavedení komerčně dostupného sexování semene a zavedení způsobu odchovu prasat redukující tvorbu skatolu a androstenonu (krmivo – např. větší využití čekanky, čistotu ustájovacích prostor, zavedení světelných period, oddělení chovu kanečků od prasniček apod.).6

Legislativní rámec
Kastrace kanečků je v rámci EU upravena směrnicí z 18. prosince 2008, stanovující minimální standardy v chovu prasat 2008/120/EC, vycházející vstříc požadavkům welfare. Lhůta na kastraci selat bez analgezie je ustavena v období do jednoho týdne věku a je převzata do národních legislativ členských států. Nad rámec evropské směrnice je v některých státech EU, zejména severských (a Norska) legalizována povinnost provádět místní znecitlivění. Celkové znecitlivění je požadováno v Nizozemí a nyní i v Belgii nikoli národní nebo evropskou legislativou, ale odběrateli a zpracovateli vepřového masa, např. Burger King, McDonald‘s je dále požadováno, aby maso od zvířat poražených a použitých pro jejich účely nepocházelo od prasat, kastrovaných bez celkové anestézie.7
Chirurgickou kastraci a místní a celkové injekční znecitlivění jsou v ČR oprávnění provádět pouze veterinární lékaři a další odborný personál, u nás veterinární technici, či nově legislativou definované osoby odborně způsobilé podle §7, čl. 3 zákona na ochranu zvířat proti týrání 246/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů (nejnovější úplné znění je zákon 409 z roku 2008), vyhl. 208/2004 Výklad termínu „osoby odborně způsobilé“ je poněkud nejasný a ze strany chovatelské veřejnosti je patrná snaha o širší výklad tohoto pojmu.

Chirurgická kastrace
Chirurgická kastrace v souladu s legislativou je prováděna u selat do věku sedmi dnů. Sele je fixováno pomocníkem a je veden jeden příčný horizontální, nebo častěji dva souběžné sagitální řezy skalpelem, vlastní kastrace je provedena s nepokrytým provazcem semenným. Varlata jsou vybavena z kastrační rány a z obalů a i s nadvarlaty jsou v distální části semenného provazce oddělena za pomoci emaskulátoru (obr. 1) Po zákroku je provedeno místní antiseptické ošetření. Nástroje jsou v průběhu kastrační procedury uloženy v dezinfekčním roztoku.
Na rozdíl od praxe u nás, jsou často zejména v západoevropských zemích veřejnosti prezentovány záběry, ve kterých chovatel sám provádí kastraci na seleti, které si fixuje bez pomocníka (pod loktem či mezi nohama), používá čepelky a varlata odděluje přetržením semenných provazců (což prodlužuje bolest po výkonu, jak konstatuje směrnice 2008/120/ EC, preambule 11 a Příloha I, Kap 1, čl.8).
Obr. 1
V zahraničí požadované místní znecitlivění je prováděno lokálním anestetikem (zpravidla lidokain) buď intratestikulárně nebo častěji aplikací k provazci semennému, přičemž oba způsoby jsou vyhodnoceny jako srovnatelně účinně při tlumení bolesti.8
Celkové znecitlivění je experimentálně prováděno inhalační anestezií buď nověji směsí isofuranu s O29,10, nebo směsí halotanu se vzduchem11,12, v Nizozemí je schválen pro použití na farmách přístroj na bázi CO2, který je zpřístupněn pro laické použití, ale spíše než o analgezii se jedná o krátkodobou ztrátu vědomí přidušením.
Isofuran pro použití u prasat jako potravinového zvířete není v některých zemích povolen (včetně ČR) a dokonce ani CO2 a halothan není povolen pro laické použití.
Některé práce zkoumají injekční znecitlivění směsí s ketaminem13, což neřeší chovatelsky obtížnou otázku, jak se obejít při chirurgické kastraci s celkovým znecitlivěním bez veterinárního lékaře.
Studie provedená Evropskou komisí PIGCAS uvádí čas, který je na provedení úkonu zapotřebí v jednotlivých státech14. Doby se liší od 20 s do 70 s, přičemž u nás se doba kastrace včetně chycení a vrácení selete do kotce pohybuje mezi 20 s a 30 s. Ve státech, kde je nyní požadována úplná anestézie, se před zavedením této praktiky pohyboval čas mezi 50 s až 60 s. Při kastraci podle protokolu používaného v Norsku za použití lokálních anestetik trval úkon 80 s až 140 s, interval chirurgické intervence po aplikaci anestetik byl 10 až 20 minut, přičemž náklady na kastraci provedené veterinárním lékařem byly 1,73 Eur na jeden vrh s pěti kanečky, náklady na lidokain 0,25 Eur a celkový náklad na kilogram vepřového masa se tím zvýšil o pouhých 0,012 Eur. 15.

Imunologická kastrace
Slibná je metoda nekrvavé kastrace imunologickou cestou. Vakcína stimuluje tvorbu specifických protilátek proti gonadotropin-releasing hormonu (GnRH) po revakcinaci na konci výkrmu. To způsobuje významné snížení hmotnosti varlat spolu se sníženou produkcí androstenonu, zatímco denní přírůstky, konverze krmiva a kvalita masa bez kančího zápachu zůstává jako u nekastrovaných kanců. Protože účinná látka je imunologické povahy, neovlivňuje kvalitu masa cizorodými látkami a nemá tedy vliv na lidské zdraví, vakcína neobsahuje ani geneticky modifikované organismy, snižuje projevy PSE (pale, soft, exsudative) a zlepšuje barvu, mramorování a šťavnatost masa. 16,17.
Vakcína je nyní registrována společně ve všech zemích EU. Začala se původně používat s úspěchem v Austrálii a na Novém Zélandu18, později v Brazílii a v dalších zemích. Nevýhodou je podání v období jednoho měsíce před porážkou, kdy je třeba vakcinovat vykrmená prasata a dále možnost sebeaplikace, po které u člověka nastupuje podobný účinek jako u kance (zlepšená barva masa, šťavnatost a to ostatní), protože GnRH je druhově nespecifický. Výrobce dodává s vakcínou i bezpečnostní injekční automat s několikanásobně jištěným mechanizmem, který snižuje možnost sebezranění na minimum.

Řešení
Komise EU pod tlakem veřejnosti pokládá chirurgickou kastraci kanečků, prováděnou bez znecitlivění za hluboké narušení welfare zvířat. Ačkoliv tato myšlenka (dosud) nenabyla masivního zastoupení u naší veřejnosti a unijní legislativa poměrně čerstvého data umožňuje kastraci kanečku do stáří jednoho týdne, zdá se, že by tato otázka nemusela být v nejbližší době předmětem šedivění vrcholných manažerů v našich chovech prasat. Přesto mediální vliv je někdy obtížně předvídatelný a spolu s marketingovým využitím této problematiky (jak můžeme pozorovat na kampani McDonald’s v Nizozemí a Německu) dokáže eskalovat zájem veřejnosti o kastraci kanečků i v našich jinak poklidných vodách. Pokud k tomu dojde, a je dobré být na tuto eventualitu připraven, nabízí se řešení několik. Nejjednodušší se v našich podmínkách zdá úprava způsobu chirurgické kastrace za použití místního znecitlivění. Celková analgezie je bez použití cenově dostupných inhalačních přístrojů neúnosná. Nově nabízená metoda imunokastrace je slibným nováčkem v této šalebné hře s veřejným zájmem a má i ekonomické opodstatnění ve vyšší kvalitě masa a užitkovosti vakcinovaných prasat. Chovatelským opatřením je změna způsobu odchovu výkrmových prasat do nižší porážkové váhy (80 kg), což se v našich podmínkách zdá jako nerentabilní řešení19.

Závěr

Welfare zvířat je velkým tématem dnešních dní a veterinární lékaři, kteří se cítí být přirozenými zastánci zvířat, reagují leckdy podrážděně na zásahy a doporučení laické veřejnosti. Přesto je třeba se zamyslet nad snahami aktivistů a nebagatelizovat jejich snahy o zlepšení života hospodářských zvířat, které jsou někdy podloženy neodbornými či až úsměvnými argumenty, nicméně hlubší pocity a znepokojení, které vyjadřují, jsou leckdy oprávněné. Před zavedením lokální anestezie u kastrace kanečků bylo v Norsku, zemi tradičně na welfare zvířat zaměřené, zcela proti povinnému provádění dvě třetiny chovatelů, po zavedení je v zemích s legislativně nařízenou lokální anestézií s touto praxí spokojeno (či smířeno) asi dvě třetiny veterinářů a jedna třetina chovatelů, zcela proti je nyní pouze jedna třetina chovatelů20.
Veterinární lékaři jsou v chovech prasat v roli konzultantů a to zejména v oblasti zdraví zvířat. Tzv. welfarové chovy, které splňují vyšší standardy pro chovy prasat (volné porodní boxy, rodinné odchovy selat na podestýlce s nekrácenými ocásky a špičáky apod.), uvádí, že přes všechny obtíže a nesnáze spojené s přechodem a provozem chovu podle standardů zachování welfare o stejné velikosti jako byl dříve intenzivní chov, be se nikdy nechtěli vracet zpátky k tradiční „průmyslové“ formě odchovu, jednak pro prokazatelně větší pohodu zvířat a s tím spojenou vyšší produktivitu a rovněž i zdraví zvířat a úroveň práce vůbec. Podobně jako v Norsku, i farmáři v ostatních zemích protestují proti zaváděným změnám, které je dále znevýhodňují oproti zemím mimo evropský prostor. Úzké leckdy existenční hledisko nedovoluje chovateli vzhlédnout od výkazů a účtů k tomu, proč si tuto práci zvolili. Je to právě příroda a zvířata, co stálo na počátku této volby. Pro nás, veterinární lékaře, není rozhodování o welfare nijak obtížnou otázkou, ačkoliv si zdánlivě propagací welfare podřezáváme větev, na které sedíme. Zavedením vyšších standardů welfare by mohl vyschnout nekončící proud „emerging and re-emerging diseases“- nemocí pramenících z průmyslového způsobu výroby vepřového masa, po kterém se v nedávné minulosti volalo, aby zajistilo dostatek masa na stole pracujících. Nyní, když je stůl plný až praská, je čas se zamyslet i nad tím, jaké maso na stole leží, a s jakými způsoby se na stůl dostává. Ačkoliv úprava kastrace prasat je jedním z drobných krůčků na cestě, přispívá k vyššímu standardu pohody a zdraví zvířat. Je jasné, že plnohodnotné vepřové maso pochází ze zdravého zvířete. A naším posláním je právě zdravé zvíře.

Literatura:
1 Tuyttens, F.A.M. Effects of castration on the welfare and social behaviour of pigs: a review.
In: Proceedings.36th International Congress of the International Society for Applied Ethology. 2002:56.
2 Dostalova, A., Koucky, M., Prusova, V. Výkrm kanečků v podmínkách ekologického zemědělství. In: Mudrik, Z., Dvorak, J. Metodika zemědělského poradenského systemu. 2008, VUZV Uhříněves.
3 Patočka, J., Merka, V., Hrdina, V. Jak vlastně voní skatol? Vesmír 2006;85:577-578
4 Šprysl, M, Stupka, R., Citek, J. Problematika kvality masa a kančího pachu In:Sborník. ČZU Praha;Cesty vedoucí k dosažení rentabilního chovu prasat, 2009:165-173
5 Náplavová, M.Miškéřské řemeslo na Bojkovicku. Dobrý den s Kurýrem 1997;3:9
6 Federation of Veterinarians of Europe. Pig castration, Position paper. 2009;FVE/09/040:10
7 Anonymus, Auf schweinefleisch von kastrierten Ebern, http://www.animal-health-online.de/gross/2009/07/28/mcdonalds-verzichtet-ab-2011-auf-schweinefleisch-von-kastrierten-ebern/11132/
8 Horn, T., Marx, G., von, B. E. [Behavior of piglets during castration with and without local anesthesia].Dtsch.Tierarztl.Wochenschr.1999;106:271-274
9 Hodgson, D. S. An inhaler device using liquid injection of isoflurane for short term anesthesia in piglets.Vet Anaesth.Analg.2006;33: 207-213
10 Walker, B., Jaggin, N., Doherr, M., Schatzmann, U. Inhalation anaesthesia for castration of newborn piglets:experiences with isoflurane and isoflurane. J Vet Med A Physiol Pathol.Clin Med. 2004;51:150-154
11 Haga, H. A., Ranheim, B. Castration of piglets: the analgesic effects of intratesticular and intrafunicular lidocaine injection.Vet Anaesth.Analg.2005;32:1-9
12 Kohler, I., Moens, Y., Busato, A., Blum, J., Schatzmann, U. Inhalation anaesthesia for the castration of piglets: CO2 compared to halothane.Zentralbl.Veterinarmed.A1998;45:625-633
13 Sakaguchi, M., Nishimura, R., Sasaki, N., Ishiguro, T., Tamura, H., Takeuchi, A. Anesthesia induced in pigs by use of a combination of medetomidine, butorphanol, and ketamine and its reversal by administration of atipamezole.Am J Vet Res.1996;57:529-534
14 EFSA, Pigcas, Report on practice of castration, The EFSA Journal, 2008:56
15 Eijck, I., van der Peet-Schwering, C., Kiezebrink, M., Vink, A. [Effect of castration of organic swine with anesthesia on the veterinary cost and physical work load of the pig farmer]
53.Tijdschr Diergeneeskd.2007;132:476-479
16 Thun, R., Gajewski, Z., Janett, F. Castration in male pigs: techniques and animal welfare issues. J Physiol Pharmacol.2006;57:189-194
17 Šprysl, M, Citek, J., Stupka, R., Kratochvilová, H., Dvořáková, V. Možnosti dosažení rentabilního chovu prasat. In:Sborník.ČZU Praha;Cesty vedoucí k dosažení rentabilního chovu prasat,2009:83-93
18 Žižlavský, M Použití vakcíny proti kančímu pachu v Austrálii In:Vánoční seminář CPVS. Brno; CPVS, 2000:10-12
19 Šprysl, M, Stupka, R., Citek, J. Problematika kvality masa a kančího pachu In:Sborník.ČZU, Praha;Cesty vedoucí k dosažení rentabilního chovu prasat,2009:165-173
20 Fredriksen, B., Nafstad, O. Surveyed attitudes, perceptions and practices in Norway regarding the use of local anaesthesia in piglet castration.Res.Vet Sci, 2006;81:293- 295.

Adresa autora:
MVDr. Jan Bernardy
Klinika chorob prasat
Veterinární a farmaceutická univerzita
Palackého 1 – 3
612 42 Brno

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *