Klinické nálezy, diagnostika a vývoj u 33 koček s nádorem nadledvin (2002 – 2013)

Nádory nadledvin se u koček objevují výjimečně, tvoří přibližně 0,2 % všech kočičích neoplazií. Nádory jsou klasifikovány podle svého původu: kortikální (adenom, adenokarcinom) nebo medulární (feochromocytom). Kortikální tumory mohou být dále rozděleny na funkční (produkující nadbytek aldosteronu, kortizolu nebo pohlavních hormonů, buď samostatně, nebo v kombinaci) a nefunkční. Nejčastějším klinickým důsledkem adrenální neoplazie koček je primární hyperaldosteronismus.

 

 

U koček byla popsána až 40% perioperační mortalita, kdy nejčastějšími příčinami smrti byly krvácení a sepse. Nicméně kočky, které přežijí chirurgický zákrok, mají dobrou dlouhodobou prognózu s přežitím až pět let. Nedávná retrospektivní studie odhalila, že medián času přežití byl ovlivněn délkou anestezie, nebyly však identifikovány další faktory. Zmiňovaná studie také ukázala, že lepší prognózu měly kočky, které podstoupily unilaterální adrenalektomii kvůli hyperaldosteronismu. Přibližně 20 % koček se spontánním hyperadrenokorticismem má funkční adrenální tumor. Terapie hyperadrenokorticismu zahrnuje možnosti medikametózní nebo chirurgické, kdy bilaterální adrenalektomie je spojena s vysokým rizikem komplikací. Feochromocytomy se u koček vyskytují vzácně, v literatuře jsou popsány dosud pouze čtyři případy. Klinické příznaky jsou důsledkem nadbytku katecholaminů. V literatuře je také zmíněno několik případů koček s funkční adrenální neoplazií produkující nadbytek pohlavních hormonů. Cílem této studie bylo popsat klinické příznaky a nálezy u koček s histopatologicky potvrzenou neoplazií nadledvin a současně zhodnotit jejich korelaci s časem přežití.

Jedná se o retrospektivní studii, byly hodnoceny záznamy z let 2002 – 2013. Z lékařských záznamů byly zjištěny klinické příznaky a nálezy klinického vyšetření, výsledky hematologického a biochemického vyšetření krve, vyšetření moči a měření tlaku krve. Systolický tlak vyšší než 160 mmHg byl považován za hypertenzi. Diagnóza hyperadrenokorticismu byla vyslovena na základě výsledků ACTH stimulačního testu nebo testu s nízkou dávkou dexamethazonu. Současně byl v záznamech zjištěn typ a průběh terapie včetně případných komplikací.

Do studie bylo zařazeno 33 koček s průměrným věkem 12 let (rozmezí 5 – 17 let). Jednalo se o 22 kastrovaných kocourů, jednoho nekastrovaného kocoura a deset kastrovaných koček. Ve studii bylo zastoupeno 23 domácích krátkosrstých koček, čtyři domácí dlouhosrsté, tři siamské a jedna perská, bombajská a ocicat.

Dominantním klinickým příznakem byla slabost (12/33) charakterizovaná slabostí pánevních končetin, cervikální ventroflexí, apatií a plantigrádním postojem. Byla zjištěna i slepota (4/33; hyphema, odchlípení retiny, krvácení), příznaky postižení dýchacího aparátu (4/33; dyspnoe, kýchání), gastrointestinálního traktu (3/33) a polyurie/polydipsie (1/33). Pět koček bylo referováno pro palpovatelnou abdominální masu, dvě kvůli následnému řešení diabetes mellitus, jedna pro konzultaci onemocnění srdce a jedna pro onemocnění ledvin.

U pěti koček byla zjištěna mírná až střední leukocytóza se zralou neutrofilií, dvě kočky byly při příjmu anemické. Nejčastější biochemickou abnormalitou byla hypokalemie (20/33), dále bylo zjištěno zvýšení kreatinkinázy (5/33) a alkalóza (12/33). U 19 koček bylo diagnostikováno chronické onemocnění ledvin stage II a III podle IRIS. Tlak krve byl měřen u 23 koček, u 16 z nich byla zjištěna hypertenze. Tři ze čtyř slepých koček mělo hypertenzi.

U všech koček bylo provedeno sonografické vyšetření dutiny břišní a rentgenologické vyšetření dutiny hrudní kvůli zjištění případných metastáz. U jedné kočky byla odhalena invaze do v. cava. U jiné kočky byly zjištěny noduly v plicích, které však neprogredovaly po více než dva roky. U 25 koček byly provedeny endokrinologické testy, u 19 z nich byl zjištěn funkční tumor. V 16 případech se jednalo o hyperaldosteronismus, v jednom případě o vysokou hladinu kortizolu, v jednom případě estradiolu a v jenom případě kombinace hormonů (aldosteron, estradiol, progesteron). U 17 koček byl zjištěn tumor na pravé straně, u 15 na levé straně a u jedné kočky se jednalo o bilaterální problém. Velikost tumoru kolísala od 0,5 do 4 cm v průměru. U všech koček byl nádor potvrzen histopatologicky. Třicet koček mělo kortikální tumory (17 karcinomů, 13 adenomů), u tří koček byl diagnostikován feochromocytom.

U 26 koček byla provedena adrenalektomie, jedna kočka byla řešena medikamentózně a šest koček bylo utraceno bez další terapie. Chirurgický zákrok přežilo 20 koček (77 %), podle definice přežití více než dva týdny. Příčinami smrti bylo krvácení a hypotenze (1), akutní poškození ledvin (1) a eutanazie (4) z důvodu pokračující slabosti, apatie a anorexie. Perioperační komplikace zahrnovaly pankreatitidu (1), progresivní apatii a anorexii (7) a signifikantní krvácení vyžadující transfuzi krve (7). U tří koček se po operaci objevil hypoadrenokorticismus, tyto kočky byly léčeny prednisonem nebo prednisolonem. Medián přežití u koček po chirurgickém zákroku byl 50 týdnů (průměr 61 týdnů, rozmezí 0-149 týdnů). Šest koček stále žije (52-530 týdnů po operaci). Kočky s hypokalemií (draslík nižší než 3 mmol/l) při prezentaci měly lepší míru přežití. U samic byla zjištěna statisticky významně vyšší mortalita.*

DANIEL, G., MAHONY, O. M., MARKOVICH, J. E. et al. Clinical findings, diagnostics and outcome in 33 cats with adrenal neoplasia (2002-2013). J Feline Med Surg 2015;Feb24. pii: 1098612X15572035. (Epub ahead of print).

Z anglického originálu přeložila MVDr. Simona Králová-Kovaříková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *