Klinické příznaky a mortalita způsobené Ornithobacterium rhinotracheale u krůt

Szalay D., Glávits R., Nemes Cs., Kósa A., Fodor L. Clinical signs and mortality caused by Ornithobacterium rhinotracheale in turkey flocks. Acta Veterinaria Hungarica 2002;50:297-305.

Bakterie Ornithobacterium rhinotracheale byla popsaná v souvislosti s onemocněním respiračního aparátu, zakrslostí a mortalitou u kuřat a krůt. Literární údaje dokumentují její výskyt v řadě evropských zemí, Izraeli, jižní Africe a Spojených státech. Nejčastěji napadá horní cesty dýchací a způsobuje výtoky z nosních otvorů, lakrimaci, otok hlavy a infraorbitálních sinů. Dyspnoe, která přechází do asfyxie, charakterizuje perakutní průběh. Patologickoanatomické léze zahrnují serózněkatarální zánět mukózních membrán horních cest dýchacích, méně často unilaterální nebo bilaterální pneumonii, serofibrinózní aerosakulitidu a perikarditidu.
Infekce, která se manifestovala respiračními a nervovými příznaky, se vyskytla u devíti krůtích hejn v Maďarsku. Každé mělo 5000 až 6000 kusů. Zvířata na prvních čtyřech farmách byla ve věku 2 až 4 týdnů a vykazovala zánět horních cest dýchacích, výtoky z nosních otvorů a sinusitidu (skupina 1), na páté farmě bylo hejno ve věku 15 – 16 týdnů postiženo kašlem a kýcháním (skupina 2). Na posledních čtyřech farmách byla zvířata ve věku 5 týdnů nebo 16 až 20 týdnů, která měla pohybové potíže, abnormální polohu hlavy a zaujímala polohu vleže (skupina 3).
Čtyři až osm krůt z každého hejna bylo zasláno k patologickému a histopatologickému vyšetření, ke kterému se odebíraly vzorky sleziny, jater, plic, tenkého střeva, průdušnice, mozku a lebečních kostí. Také bylo provedeno mikrobiologické vyšetření ze vzorků kostní dřeně, jater, plic, trachey, popřípadě z nosních průchodů, dutin, mozkových plen a kostí hlavy.
Krůty ve skupině 1 měly různý stupeň hyperemie sliznic respiračního aparátu, jejich povrch byl potažen mukózními povlaky nebo fibrinem a vyskytly se krváceniny. Byl zjištěn i otok sleziny, jater a akutní enteritida. V případech progrese onemocnění byla přítomna i fibrinózní perikarditida a aerosakulitida nebo perihepatitida. Histologicky byla patrná degenerace až nekróza buněk respiračního aparátu.
Ve skupině 2 se objevila cyanóza kožních přívěsků hlavy, abnormálně velké množství viskózního hlenu v nostrilách a farynxu. Jedna polovina plíce byla často temně červená, značně zduřelá, tuhá na pohmat, lesklá. Postižená a nepostižená část byla ostře ohraničena. Také se objevila fibrinózní aerosakulitida, edém sleziny, jater a ledvin. Histologicky byla patrná hyperemie plic a velké množství serofibrinózního exsudátu v lumen vzdušných cest, intersticiu a na viscerální pleuře, nekrózy a formace trombů v cévách.
Pitva krůt s nervovými příznaky (skupina 3) odhalila prázdný gastrointestinální trakt, naplněný žlučový měchýř a katarální enteritidu. Lebeční kosti vykazovaly na řezu žlutavou diskoloraci, drobivost a kolikvaci. Mozkové pleny byly překrvené a v některých případech ztluštělé. Kostní dřeň makroskopicky změněných kostí byla vyplněna serofibrinózním exsudátem. U pokročilých případů se vyskytovala kolikvační nekróza a byly pozorovány osteoklasty a fibroblasty.
O. rhinotracheale bylo vykultivováno u první skupiny z horních cest dýchacích, v některých případech společně s E. coli, streptokoky a P. aeruginosa. U krůt s pneumonií bylo nalezeno O. rhinotracheale v plicích a vzdušných vacích, u zvířat s nervovými příznaky v lebečních kostech a mozkových plenách.
Na rozdíl od literárních údajů, které popisují pouze změny na respiračním aparátu, se onemocnění v Maďarsku projevilo i poruchami nervového aparátu. V tomto případě nebyly patologické změny na dýchacím ústrojí zřetelné. Dále bylo zjištěno, že ostatní respirační patogeny a faktory poškozující celkovou odolnost zvířat přispívají k silnější manifestaci infekce způsobené O. rhinotracheale a větší mortalitě.

MVDr. Jaromíra Kabešová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *