Kondice a plodnost krav

Jaśkowski J. M., Twardoń J. Kondycja i plodność krów. Medycyna Weterynaryjna 2002;58(1):23-25.

Kondice je důležitým ukazatelem zásob metabolické energie u dobytka. Její rezervy hromaděné v tukové tkáni a svalech korelují s koncentrací progesteronu rozpuštěného v tucích. Je známo, že krávy náležitě krmené jsou zdravější, vykazují vyšší produkci a lepší plodnost. Znalost těchto faktů vedla k vytvoření jednoduchých, objektivních a zejména jednotných kritérií k posouzení stavu kondice. Bodové hodnocení kondice ovcí se zavedlo začátkem 60. let na Novém Zélandu. V Austrálii se u dobytka mléčného typu používá dodnes osmibodová stupnice, kdežto na Novém Zélandu se hodnotí podle 10 bodů.
Index bodování tělesné kondice (BCS) podle Fergusona se používá na celém světě ke zhodnocení výživného stavu mléčných krav. Metoda spočívá na zrakovém posouzení míst nacházejících se v okolí beder, kyčelního a sedacího hrbolu, žebrových výrůstků páteře a kořene ocasu. Kondice se posuzuje pětibodovou stupnicí: kráva extrémně vyhublá – 1 bod, hubená – 2, střední – 3, vykrmená – 4 body, přetučnělá – 5 bodů. Totéž hodnocení lze získat pomocí ultrasonografu. V kritických bodech se měří tloušťka podkožní tukové tkáně.
Zároveň s BCS se určila norma pro krávy v různých fázích reprodukčního cyklu. Kondice zastavených krav by měla být 3,5 bodu. V rané laktaci hodnota BCS může klesnout o 0,5 – 1 bod. Třetí měsíc po porodu má kráva zahájit postupnou obnovu stavby těla, žádaná kondice je 3 body. Kondice jalovic před otelením má být 3 body.
V malochovech se kondice krav blíží hodnotě 4, což je ovlivněno genotypem, věkem a fází laktace. Čím nižší procentuální podíl holštýnsko-fríské krve, tím vyšší je ukazatel kondice. Současně zjišťovanou nepříznivou tendencí je nadměrná přetučnělost zastavených krav. Nadměrný příjem vysokoenergetických živin v období před porodem vede ke vzniku syndromu ztučnění krav. Játra jsou výrazně zvětšená, tukově infiltrovaná. Riziko výskytu ztížených porodů, zadržení lůžka, mastitid, ketózy, dislokace slezu, poporodních paréz souvisí s hodnotou kondice krav s více než 4 body.
Z hodnocení velkochovů vyplývá, že poporodní poruchy častěji postihují vícerodičky s nevyhovující kondicí během porodu. Pro zasušené krávy je charakteristický vyšší výskyt ovariálních cyst a zadržení plodových obalů. Kdežto pro krávy s vyhovujícím indexem je typický ojedinělý výskyt retence lůžka i metritid. U prvniček na rozdíl od vícerodiček se nezjistila souvislost mezi jejich kondicí před porodem a výskytem poruch puerperia.
Dojnice, jež během 60 dnů po porodu zhubly, vyžadovaly na zabřeznutí větší počet inseminací. Nejlepší inseminační index se zjistil u krav s kondicí hodnocenou třemi body. Zároveň je evidentní zlepšení plodnosti a zvýraznění vnějších příznaků říje.
Zvláštní význam má hodnocení kondice během zastavení na sucho a prvních 30 dnů laktace. Již tehdy lze určit pravděpodobnost zabřeznutí po I. inseminaci. Ztráta 20 % hmotnosti těla v prvním měsíci po porodu snižuje inseminační index. Pokud se po otelení kondice sníží o více než 20 %, takto postiženým kravám je třeba zabezpečit péči, aby se zabránilo nadměrné mobilizaci tukových rezerv.
Kondice rovněž ovlivňuje synchronizaci říje. U krav s nedostatečnou kondicí (menší než 2,5) se dosáhly horší výsledky zapuštění po aplikaci GnRH a prostaglandinů k indukci říje a ovulace. Vyšetření poukazují také na vliv kondice na inseminační index u krav – příjemkyň embryí. Největší počet gravidit dosahují krávy s BCS 3.

MVDr. Gabriela Pellarová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *