Kongres International Society of Applied Ethology 2012

Ve dnech 31. července až 4. srpna hostila rozpálená Vídeň letošní, již 46. kongres International Society for Applied Ethology (ISAE). Motto kongresu bylo „Quality of life in designed environments?“ a v tomto duchu byla většina plenárních či krátkých sdělení (celkem 95) a posterů (131) – kvalita života zvířat v prostředí, které jsme jim vymezili.

Kongres pořádala vídeňská Veterinární univerzita ve spolupráci s Univerzitou přírodních věd (BOKU) s maximální pečlivostí. Zahajovací sekce byla letos obohacena o příslib lepší kooperace mezi mezinárodními organizacemi – v zastoupení B. Vallata, generálního ředitele OIE (přejmenované v roce 2003 na WOAH, World Organization for Animal Health) vystoupil Dr. A. Thiermann, prezident Terrestrial Animal Health Code Commission. Podal přehled aktivit zaměřených na welfare různých druhů a kategorií zvířat a lze jen doufat, že bude víc sluchu popřáno i vědeckým poznatkům členů ISAE.
 
Slavnostní Wood-Gush Memorial Lecture letos přednesl profesor N. Sachser z univerzity v německém Münsteru. Analyzoval význam sociální modulace chování během vývoje, zejména v prenatálním, raném postnatálním údobí a v adolescenci. Zmínil fakt, že v posledních dekádách se úplně změnila struktura skupin zvířat v péči člověka. Na příkladu sociálního druhu – morčete poukázal na význam sociálního prostředí pro zvířata: je-li nestabilní, stresory ovlivňují hormonální rovnováhu gravidních samic a jejích fétů; výsledkem jsou maskulinizované samičky a infantilizovaní samečci. Zdá se, že se jedná o jakýsi adaptivní efekt, kdy jsou samičky lépe adaptovatelné na situace ve velkých sociálních skupinách, zatímco samičky nemaskulinizované se lépe uplatňují v reprodukci v populacích malých. Dalším významným údobím v organizaci sociálního chování je adolescence.
 
Dvě z plenárních přednášek se zabývaly doklady o tom, jak stres modifikuje chování a genom epigenetickými mechanismy, o spojení mezi prostředím, stresem a welfare, o tom, jak se na zvířatech projevuje i prostředí, v němž žily předchozí generace. Epigenetickými procesy se může stres rodičů, ba prarodičů odrazit na behaviorální a fyzické charakteristice potomstva. Mohou tak měnit funkci genů, aniž by došlo ke změnám jejich sekvence. Další poukázaly na význam prostředí během rané ontogeneze. Věnovaly pozornost sociálním vazbám mezi zvířaty, ale i vazbám na člověka, jiné se věnovaly hledání znaků pozitivních emocí u zvířat, a také vztahu kognitivní biologie a welfare. Dnešní nazírání a směry bádání byly naznačeny v přednášce o welfare ryb; význam tohoto tématu podtrhuje fakt, že roční růst produkce ryb v akvakultuře pro lidskou spotřebu dosahuje 8,3 %, zatímco u drůbeže a skotu pouze 2,7 %.
 
Další prezentace, vždy ve dvou paralelních sekcích, a postery se zabývaly různými aspekty vývoje chování, vztahy uvnitř druhů a mezi druhy, dále pozitivními emocemi, kognitivními procesy ve vztahu k emocím, behaviorálními indikátory welfare, dále vztahy mezi prostředím, chováním a pohodou, a volnými tématy. Nejvíce zmiňovanými savčími druhy byly skot, prase, ovce a kozy.
 
Velká pozornost byla letos věnována i drůbeži: rodičovská hejna brojlerů vykazovala lepší reprodukční chování (méně agrese, zranění a poškození peří, výraznější námluvy a víc kopulací) při nižší hustotě populace. Sledován byl i význam přídavku 10 % sekaného peří do diety pro nosnice: v této skupině docházelo k menšímu poškození peří než u kontrol. Prozatím rozporné výsledky přineslo srovnání dvou skupin nosnic chovaných v nově konstruovaných obohacených klecích: v takovýchto klecích docházelo k menšímu počtu agresivních střetů, klování peří a vejce byla častěji snášena do hnízda ve skupině deseti nosnic, které vykazovaly i lepší fyziologické ukazatele než skupina nosnic chovaných v pěti. Mobilní způsob ustájení nosnic umožnil sledovat využití pastvy, aktivitu během dne, sběr potravy, pocházení, stání, čištění, popelení a ležení. Podle stavu porostu byl kalkulován konzum zelené píce na nosnici a tvořil 255 g čerstvé zelené hmoty (57 g sušiny a 921 KJ ME); porost sestával ze zhruba deseti druhů rostlin, převážně trav. Jiná práce sledovala využití hnízd: nosnice dávaly přednost hnědým hnízdům ve výšce15 cm před žlutými ve výšce 50 cm nad podlahou. První cenu mezi postery studentů vyhrálo sdělení, které sledovalo vliv popelení na výskyt roztoče Ornithomysus sylviarum. Získaná data ukázala, že popelení v písku není vyvoláno přítomností parazita na kůži slepic a ani jim nepomáhá hmyzu se zbavit.
 
Několik sdělení se týkalo též koní (zajímavé bylo srovnání dotazníkové akce mezi majiteli a skutečného pozorování poruch chování u koní ve stáji; jejich pozorovaný výskyt byl mnohem vyšší než bylo udáváno v dotaznících). Další sdělení se týkala chování psů a koček. Zvířatům v zoo a ve volné  přírodě (panda velká, vlk, medvěd, pudu, papoušci) byla tentokrát věnována jen malá část sdělení.
 
Mimo to se konaly dva workshopy; jejich tématy byl výzkum a výuka welfare a  hodnocení výsledků učení studentů. Jedno kongresové odpoledne bylo, jako každým rokem, věnováno exkurzím.
Přednesená sdělení přinesla nové poznatky, některá oprášila známá fakta, objevily se otázky více i méně kompetentní, na něž není snadné hledat odpovědi. Je však jisté, že nastal další posun v poznání o různých aspektech chování a welfare zvířat, na nichž jsme tolik závislí.
 
E. Baranyiová
 
 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *