Kryptokoková meningitida koz – kazuistika

Celosvětově rozšířené saprofytické a oportunní kvasinky Cryptococcus spp. způsobují těžká onemocnění u imunokompromitovaných zvířat. Nejčastěji se vyskytující druh Cryptococcus neoformans je v holubím trusu infekční minimálně dva roky a do organismu se dostává inhalací.

 

 

Systémové onemocnění  začíná v nosní dutině nebo v plicích a bývá bez klinické symptomatologie. Predilekčním místem této kvasinky je centrální nervový systém (CNS), kam se dostává hematogenní cestou nebo skrz kribriformní ploténku čichové kosti. U lidí, psů a koček může být původcem kožních problémů, u koček způsobuje sinonasální a ušní infekce.  U přežvýkavců je  patogen schopen proniknout strukem do vemene a  vyvolat mastitidu.

Pětiletý čistokrevný kozel plemene bravia byl prezentován s apatií, inapetencí a inkoordinací pánevních končetin. Vzhledem k předpokládanému traumatu mu bylo tři dny  aplikováno nesteroidní antiflogistikum carprofen. Stáj i pastva byly volně přístupné holubům,  avšak žádné další zvíře  ze stáda  nevykazovalo žádné neurologické či respiratorní příznaky. Neurologické příznaky tohoto kozla byly omezeny na zadní část těla a ataxie postupně progredovala až do paraplegie. Patelární, perineální a flexorové reflexy na pánevních končetinách byly nevýbavné. Těžká hyperalgezie a intenzivní bolestivá reakce na dotyk byly patrny na bocích i zadní části těla, jemné pohlazení na pánevní končetině vyvolalo hlasitou vokalizaci. Stálé škrábání a automutilace dlouhými rohy vyústila v rozsáhlou alopecii na pravé straně břicha.  Nebyly pozorovány záchvaty, slepota či postižení jiných kraniálních nervů. Na základě neurologického vyšetření byla léze lokalizována do lumbosakrální oblasti.

  Rektální teplota, srdeční a dechová frekvence byly v referenčním rozmezí. Vyšetřením krve byla zjištěna leukocytóza s neutrofilií a monocytózou, mírná anémie a hyperproteinemie. Biochemické parametry ledvin i jater a  RTG vyšetření lumbosakrální části páteře neukázaly žádné abnormality. Mozkomíšní  mok odebraný při lokální anestezii v lumbální oblasti byl čirý a  bezbarvý s výraznou pleocytózou (65 % neutrofilních granulocytů a 35 % lymfocytů) a s  mírně zvýšeným proteinem. Nebyl zde identifikován kryptokokový organismus a bakteriální kultivace byla také negativní.

Iniciální léčba pacienta zahrnovala kombinaci 2x denně intramuskulárně podávaného cefalosporinu a jednorázově intramuskulárně aplikovaného dexametazonu. Tři dny po zahájení antibiotické léčby a šest dní po nástupu neurologických příznaků byla u kozla provedena eutanazie z důvodu silně progredující hyperestezie.

  Při postmortálním vyšetření byla u pacienta pozorována kachexie, atrofie pánevních končetin,  kožní exkoriace na obou bocích těla,  v pravé plíci mírná pneumonie a dva dobře ohraničené noduly o průměru 1 cm, kaseózní materiál v mediastinu a v periferních mízních uzlinách, dále edém  lumbální část míchy. Mikroskopickým vyšetřením byla nalezena granulomatózní pneumonie a akutní meningitida v lumbosakrální oblasti (rozsáhlá kongesce a edém míšních plen s  lymfocytární infiltrací).  V plicích i míšních plenách byl na základě morfologie identifikován C. neoformans. Z kaseózního materiálu mízních uzlin byla izolována bakterie  Corynebacterium pseudotuberculosis.

U ovcí a koz již  byla popsána kryptokoková pneumonie a mastitida, avšak ještě nikdy případ kryptokokové meningitidy. Nespecifické klinické příznaky při kryptokokóze a častější výskyt jiných infekčních onemocnění u malých přežvýkavců mohou vést ke stanovení nesprávné diagnózy. Diferenciální diagnostika lumbosakrální meningitidy u tohoto pacienta by měla zahrnovat další neurologická onemocnění způsobující parézu a hyperestezii pánevních končetin. Listerióza a polioencefalomalacie mohou být příčinou laterální polohy pacienta, ataxie, deprese a obvykle jsou prezentovány i deficity kraniálních nervů a centrální slepota. Skrapie se častěji vyskytuje u ovcí, ale u koz způsobuje ataxii a intenzivní pruritus. Méně pravděpodobné příčiny ataxie, paraplegie a centrální hyperestezie  představují bakteriální meningitidy, hernie intervertebrálních disků, traumata, vzteklina, tetanus nebo sekundární meningitida v důsledku superficiální infekce lymfatických uzlin.

Definitivní diagnóza je stanovena na základě izolace C. neoformans z krve nebo tělesných tekutin (např. cerebrospinálního moku). V tomto případě negativní nález v cerebrospinálním moku nevylučoval kryptokokovou meningitidu. Tato kazuistika také ukazuje, že diagnóza ante mortem může být obtížná, a pokud pacient nereaguje na antibiotickou léčbu, v terapeutickém plánu by měla následovat antimykotická terapie. U zvířete s rozvinutými příznaky postižení CNS je prognóza podstatně horší a může být i důvodem k eutanazii.

Ačkoli je kryptokokóza považována za typickou chronickou infekci, u tohoto pacienta  se vážné atypické neurologické příznaky objevily během několika dní.  Nebylo možné odhadnout trvání plicní infekce, ale je třeba zdůraznit, že při klinickém vyšetření nebyly patrny příznaky postižení respiračního systému.  Rodokokové kmeny se sice liší svou virulencí, avšak  imunitní stav hostitele se jeví jako rozhodující. Systémové kryptokokové onemocnění u ostatních zvířat bývá spojováno s imunosupresivními faktory (FIV, FeLV, chirurgický zákrok). Účast kaseózní lymfadenitidy  v patogenezi kryptokokové meningitidy zůstává spekulativní, avšak kryptokoková meningitida by měla být zahrnuta do diferenciální diagnostiky ataxie a hyperestezie u koz.*

 

Stilwell, G.*, Pissarra, H. Cryptococcal meningitis in a goat – a case report.

Vet Res 2014;10:84.

Z anglického originálu přeložila MVDr. Petra Malátková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *