Kryptokokóza psa – popis případu

F. ČADA,1 L. ŠEFLOVÁ,1 K. JŮDOVÁ,1 M. URBAN2 1Analytické laboratoře Plzeň 2Veterinární klinika Hořovice Veterinářství 2006;56:537-539

SOUHRN
Čada F., Šeflová L., Jůdová K., Urban M. Kryptokokóza psa – popis případu. Veterinářství 2006;56:537-539.
V předkládané práci je uveden fatální klinický průběh a patomorfologický nález z případu generalizované kryptokokózy feny křížence labradorského retrívra starého 1,5 roku a jeho histopatologická diagnostika.

SUMMARY
Čada F., Šeflová L., Jůdová K., Urban M. Cryptococcosis in dogs – casuistry. Veterinářství 2006;56:537-539.
Presented work deals with fatal clinical course and pathomorphological finding of generalised cryptococcosis in mixed breed of Labrador retriever bitch aged 1.5 year and its histopathologic diagnostics.

Kryptokokóza je známa už z předminulého století u lidí a postupně i různých druhů zvířat prakticky na celém světě a onemocnění bylo popsáno i v ČR.1,2 Je vyvoláno ubikvitární, monomorfní saprofytickou kvasinkovitou houbou Cryptococcus neoformans, nacházenou často v trusu a nečistotách holubů. Rozmnožuje se multilaterálním pučením a systematicky je zařazena mezi houby stopkovýtrusné.3,4 Jednotlivé kvasinky jsou obklopeny širokou kapsulou tvořenou mukopolysacharidy, což je pro ni diagnostické.1,2,4-8 Kapsula se dobře barví mucikarmínem, PAS reakcí nebo alciánovou modří. V cytologii je pro nativní průkaz používáno „indického inkoustu“ nebo nigrosinu.2
V práci předkládáme jeden případ generalizované fatální kryptokokové infekce u psa.

Popis případu
Nacionále a anamnéza: Na naši kliniku byla dne 4. 9. 2004 předvedena fena křížence labradorského retrívra, stáří 1,5 roku. Fena byla před návštěvou naší kliniku ošetřována jiným veterinárním lékařem s diagnózou angína a vzhledem k tomu, že kulhala a nebyla vakcinována proti borelióze bylo ošetřujícím lékařem vysloveno podezření na probíhající infekci tímto patogenem.
Klinické vyšetření: Fena byla apatická, bez teploty a patologického poslechového nálezu na plicích a srdci. Kulhala na pravou hrudní končetinu (vykazovala kulhání 2. stupně) se zvýšenou citlivostí v karpálním kloubu. V retrofaryngeální oblasti vpravo se nacházelo zduření o rozměrech 8 x 3 x 4 cm v místě mízní uzliny, resp. slinné žlázy. Fena měla od předchozího veterinárního lékaře naordinován Deoxymykoin v dávce 4 mg /kg ž. hm. na den po dobu deseti dnů a Rimadyl v dávce přibližně 2 mg/kg 2x denně.
Diferenciální diagnóza: Po klinickém vyšetření byla stanovena dif. diagnóza sialoadenitida, resp. infekční proces v retrofaryngeální oblasti s reakcí mízní uzliny.
Terapie: Feně byla upravena dávka deoxymykoinu na 10 mg/kg/den a byla poslána do domácího ošetření.
Další vývoj onemocnění: Dne 6. 9. 2004, tj. den před plánovanou kontrolou, majitelka sdělila, že se zdravotní stav feny zhoršil. Fena byla znova klinicky vyšetřena, opět byla bez teploty (38,4 °C), ale apatie byla výraznější. Kulhání bylo mírně prohloubené na stupeň 2 – 3.
Byly provedeny dva RTG snímky retrofaryngeální oblasti, abychom vyloučili cizí těleso. Výsledek byl negativní. Nebylo zjištěno cizí těleso, ani nebyl patrný kontrastní proces na kostech. Odebrali jsme tenkojehelnou biopsií (FNAB) vzorek z postižené oblasti na cytologické a kultivační vyšetření.
8. 9. 2004 ráno byly cytologickým vyšetřením (v Analytických laboratořích, a. s., v Plzni) potvrzeny v materiálu z FNAB kvasinky susp. rodu Blastomyces.
Před zahájením etiologické terapie došlo k akutnímu rozvinutí generalizovaného onemocnění s výrazným postižením CNS (mydriasis, vokalizace, opistotonus). Po dohodě s majitelem byla fena utracena a předána k patomorfologickému vyšetření.
Patoanatomický nález: Vpravo v retrofaryngeální oblasti byla nalezena špekovitá, místy hnědě zrnitá masa, vtlačující se rostrálně k úhlu mandibuly a kolem faryngu. Neinfiltrovala svaly, ale propagovala se mezi povázkami. Mízní uzliny submandibulární byly oboustranně zvětšené, ale se zachovanou strukturou na řezu. V kůře obou ledvin drobné jako proso veliké, málo početné, „rozpíjející se“ noduly. Žaludek byl obstipovaný trávou a provázky. Mozek byl makroskopicky bez nálezu, jen s mírným zakalením plen. Jiné patologickoanatomické změny jsme nezjistili.
Histopatologické nález: Histologické bločky odebrané ze tkání pitvaného psa byly fixovány v 10% pufrovaném formalínu a zpracovány běžnou parafinovou technikou. Histologické řezy byly po odparafinování barveny hematoxylin-eosinem, PAS reakcí a mucikarmínem – modifikací metody podle Mayera 1896, Southgatem 1927.8
Tumorózní masa z retrofaryngeální oblasti měla na řezu pěnovitý vzhled. Byla tvořena kvasinkám podobnými útvary ve vazivové granulační tkáni. V barvení HE se jednotlivé útvary jevily jako kvasinkové útvary s průhlednou kapsulou. Barvily se PAS reakcí i mucikarmínem. Identifikovat původní postiženou tkáň nebo orgán v řezech se nám nepodařilo.
Retrofaryngeální mízní uzliny byly v sinech infiltrovány kvasinkovitými útvary bez nápadné zánětlivé reakce.
V ledvině se nalézaly drobné miliární noduly nehnisavé granulační tkáně s přítomností kvasinkovitých útvarů. V některých řezech byly zjištěny kvasinkovité útvary bez zánětlivé reakce i v glomerulech.
Mozek měl v řezech hemisférami velkého mozku, mozkové baze, hemisférami mozečku i v úrovni prodloužené míchy pleny masivně infiltrované kvasinkovitými útvary jen s mírnou zánětlivou reakcí. V bílé hmotě velkého mozku byla nalezena ojedinělá miliární ložiska s nálezem kvasinkovitých útvarů.

Diskuse
Cryptococcus neoformans existuje ve čtyřech sérotypech (A – D) a dvou varietách jako C. neoformans v. neoformans (sérotyp A a D) a C. neoformans v. gattii (sérotyp B a C).1 Cryptococcus neoformans v. neoformans je nejčastěji zjišťován ve Spojených státech amerických a Evropě, zatímco C. neoformans v. gattii v Austrálii, Jižní Asii, Africe a Severní Americe. Kryptokokóza bývá nazývána také jako evropská blastomykóza nebo torulóza.1,5 U lidí C. neoformans v. gattii infikuje imunokompetentní jedince a je velmi obtížně léčitelná.1
Nakažení a rozvoj infekce je výrazně dependentní na stavu imunitního systému jedince, ačkoliv to v mnoha případech nebylo prokázáno. Je však známo (v experimentech i při spontánních infekcích), že onemocnění se při terapii glukokortikoidy akceleruje a zhoršuje.1
Klinické příznaky u psů jsou reprezentovány postižením CNS (paraplegie, hemiplegie, ataxie, tortikolis, nystagmus, strabismus atd.) a další projevy jsou nejrůznějšího charakteru. Zvíře může s postupem onemocnění oslepnout, objevuje se průjem, zvracení, výtok z nosu, hnisavá konjunktivitida a pneumonie.1,2,4,7 Klinické příznaky našeho pacienta byly nespecifické (jak také některé literární prameny obecně u kryptokokózy uvádí3,4) a bez laboratorního vyšetření došlo proto k neúčinné terapii.
Prognóza je u generalizovaného onemocnění infaustní.3,4
Patoanatomický nález je nepříznačný. Uvádí se generalizovaná lymfadenopatie, hepatomegalie a splenomegalie. Na mozku a míše jsou někdy přítomny v plenách i ve tkáni granulomy, objevuje se granulomatózní pneumonie aj.4,5
Histologicky je průkazný nález inkapsulovaných kryptokoků v lézích. Silná kapsule, která je považována u tohoto rodu za unikátní, odlišuje kryptokoky od jiných kvasinek. Kvasinkovité útvary v našem případě odpovídaly morfologicky a tinkčními vlastnostmi v histologických řezech popisu kryptokoků, které uvádějí Dražan a kol.,2 Scott, a kol.,1 Jubb a kol.,5 Yager a Wilcock6 a mnoho jiných.
Chybění morfologické zánětlivé reakce nebo její slabé vyjádření při kryptokokové infekci, které jsme zjistili, popisuje řada autorů.1,4-6
V naší patomorfologické diagnostické praxi jsme se s tímto onemocněním setkali u psů několikrát a jednou i u jezevce.

Práce byla prezentována na vědecké konferenci „Veterinární morfologické dny v Českých Budějovicích“ 21 – 22. září 2005.

Literatura:
1. Scott D. W., Miller W. H., Jr.,. Griffin G. E. Small Animal Dermatology, 6th edition. Philadelphia; W. B. Saunders Company, 2001:1528.
2. Dražan J. a kol. Nakažlivé choroby hospodářských zvířat 1, choroby bakteriální a protozoární. Praha, Státní zemědělské nakladatelství Praha, 1967:429.
3. Svoboda M., Senior D. F., Doubek J., Klimeš J. a kol. Nemoci psa a kočky. Díl II. Brno; Noviko, a. s., 2001:2038.
4. Halouzka R. Kryptokokóza. In: Svoboda M., Pospíšíl Z. a kol. Infekční nemoci psa a kočky. Brno; Česká asociace veterinárních lékařů malých zvířat (ČAVLMZ), 1996:419-421.
5. Jubb K. V. F., Kennedy P. C., Palmer N. Pathology of Dometic Animals.Volume 2. Fourth edition. San Diego, California; Academic Pres, Inc., 1993:747.
6. Yager J. A., Wilcock B. P. Color atlas and text of surgical pathology of the dog and cat. Dermatopathology and skin tumors. Spain; Wolfe Publishing, 1994:320.
7. Gross T. L., Ihrke P. J., Walder E. J. Veterinary dermatopathology. A macroscopic and microscopic evaluation of canine and feline skin disease. St. Luis, Missouri; Mosby–Year Book, Inc., 1992:329-484.
8. Bancroft J. D., Gamble M. Theory and practice of histological techniques. Fifth edition. Harcourt Publishers Limited, 2002:796.

Adresa autora:
MVDr. František Čada
Analytické laboratoře Plzeň, a. s.
Pod Vrchem 51
312 80 Plzeň

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *