Léky patří do rukou lékaře

„Jde-li o léčení zvířat, jedná se o veterinární léky, a ty patří do rukou veterinárního lékaře,“ říká Karel Daniel, prezident Komory veterinárních lékařů.

„Jde-li o léčení zvířat, jedná se o veterinární léky, a ty patří do rukou veterinárního lékaře,“ říká Karel Daniel, prezident Komory veterinárních lékařů.

Možná, že se toto konstatování jeví jako zcela zbytečné, vždyť veterinární léčiva přece jsou pod kontrolou praktických veterinárních lékařů, a to zejména pokud jde o antibiotika! Ano, dosud tomu tak je. Ale bude tomu tak i nadále? Objevují se totiž snahy, aby veterinární léky včetně antibiotik mohli aplikovat zvířatům laici. „Vždyť přece u každého balení je návod, tak o co, že jde?“

Na druhou stranu se často uvádí, že vzrůstá odolnost choroby vyvolávajících mikroorganismů vůči antibiotikům, a je to pravda. Ovšem je třeba dodat, že zhruba z 90 % jde o problémy s používáním humánních antibiotik, a pouze asi v 5 % o problémy veterinární sféry.

A jak to je s tímto „strašákem“ doopravdy? Veterinární lékař antibiotika buď aplikuje sám, nebo je předepíše. A to přesně podle hmotnosti pacienta, a jejich používání kontroluje. V humánní medicíně je tomu sice obdobně, ale zkontrolovat lidského pacienta, jak léky bere a zda je dobral, prakticky není možné. Ani jak likviduje nebo používá „ušetřené“ léky. Nemluvě o tom, že veterinární léky chovateli nehradí zdravotní pojišťovna. Takže se k nim chová šetrněji a sleduje pečlivě, zda a jak působí.

U tzv. potravinových zvířat rezistence vůči antibiotikům prakticky existuje velice zřídka, už i proto, že se smějí používat opravdu řízeně. Navíc v tzv. ochranné lhůtě před porážkou či před produkcí např. mléka či vajec, apod. se musí buď vysadit, nebo se produkty musejí zlikvidovat (mléko, vejce). A o tom se přesvědčují dozorové orgány, jak to mohou doložit dostupné statistiky, například na stránkách Státní veterinární správy. Odtud tedy rezistence vůči humánním léčivům nehrozí. Ani u společenských zvířat není nikdy jisté, jestli rezistentní bakterie na kůži nepochází spíše „od páníčka“.

Navíc soukromí veterinární lékaři sledují pečlivě všechny informace, které se týkají používání nových léčiv, zejména antibiotik, a svědomitě studují potenciální rizika. V tomto ohledu se vzdělávají a Komora veterinárních lékařů připravuje s podporou Ministerstva zemědělství speciální kurz na toto téma.

Předepisovat a podávat veterinární léčiva, zejména ta účinná, mezi která antibiotika nesporně patří, to si žádá vysokou odbornost (i schopnost posoudit všechny souvislosti a důsledky léčby), proto by s nimi i nadále měli nakládat pouze veterinární lékaři.*

Josef Duben
PR KVL ČR

Kontakt pro mediální vyjádření:


MVDr. Karel Daniel
Prezident KVL ČR

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *