Mapování genomu pand

Pandy mají všechny geny, jež jsou potřeba k trávení masa

Pandy velké, které se staly symbolem jak Číny, tak celosvětového boje za záchranu ohrožených živočišných druhů, mají všechny geny, jež jsou potřeba k trávení masa. Chybí jim naopak geny pro trávení jejich základní potravy – bambusu. Zjistil to mezinárodní tým vědců, který zmapoval úplnou genetickou sekvenci tříleté pandí samičky Ťing-ťing (Nature).
Z genomu zkoumané pandy, která byla mimo jiné i maskotem letních olympijských her v Pekingu v srpnu 2008, vědci zjistili, že jí chybí jakékoli rozpoznatelné geny pro celulázy, tedy enzymy rozkládající rostlinnou celulózu. Bambusová dieta pand je možná diktována spíše bakteriemi v jejich žaludku než jejich vlastní genetickou skladbou.
Vědci také zjistili, že gen T1R1, který v sobě má zakódovaný klíčový receptor pro vnímání chuti masa, se u pand stal neaktivním „pseudogenem“ v důsledku dvou mutací. „To může vysvětlovat, proč je pandí strava primárně bylinná, přestože jsou (pandy) zařazeny mezi masožravce.
Výzkum ukazuje, že pandy mají zhruba 21.000 genů vměstnaných do 21 párů chromozomů. Ze všech savců, jejichž genom už byl zmapován, jsou pandy nejpodobnější psům, s nimiž dosahují osmdesátiprocentní podobnosti, zatímco jejich podobnost s člověkem je jen 68 procent.
Odhaduje se, že předchůdci pand žili v Číně už před osmi miliony let. Na pandy je proto často pohlíženo jako na „žijící fosilie“. Jejich genetické vybavení navíc v průběhu času prošlo menším počtem změn než genom lidí či psů, což naznačuje, že se pandy vyvíjejí pomaleji.
Studie zároveň ukazuje, že pandy mají vysoký stupeň genetické rozmanitosti – zhruba dvojnásobný než člověk. „To naznačuje, že má panda velkou naději na přežití navzdory nízkému počtu populace.
Pandy velké jsou ohroženy ztrátou svého přirozeného životního prostředí, pytláctvím a nízkou reprodukční schopností. V divočině vrhají samice mládě jednou za dva až tři roky. Plodnost samic v zajetí je ještě mnohem nižší.
Ve volné přírodě podle odhadů vědců žije jen asi 1600 pand, především v provincii S‘-čchuan na jihozápadě Číny. Dalších asi 120 je chováno v čínských výzkumných střediscích a zoologických zahradách a asi dvě desítky dalších jsou chovány v zoo mimo území Číny. Všechny pandy byly do zahraničí jen zapůjčeny, nadále zůstávají majetkem Číny.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *