Mléko jako ukazatel zdraví dojnic – bílkoviny

P. SLAVÍK,1 J. ILLEK,2 M. MATĚJÍČEK,3 Z. KLOUDA1 1Ústav výživy zootechniky a zoohygieny Fakulta veterinární hygieny a ekologie Veterinární a farmaceutické univerzity Brno 2Klinika chorob přežvýkavců Fakulty veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno 3VVS Verměřovice, s. r .o.

SOUHRN
Slavík P., Illek J., Matějíček M., Klouda Z. Mléko jako ukazatel zdraví dojnic – bílkoviny. Veterinářství 2004;54:459-464.
Článek poukazuje na mléko jako na vhodné testační médium při pomocné diagnostice chorobných stavů laktujících krav. Konkrétně jsou v příspěvku shrnuta a komentována známá fakta o tom, jak se mění obsah bílkovin v mléce při různých metabolických poruchách, které se běžně vyskytují v terénní buiatrické praxi, a popsáno sledování v chovech vysokoprodukčních dojnic. Též je zde poměrně zevrubně popsáno, jakým způsobem se bílkovina mléka tvoří. Článek je koncipován jako první příspěvek a podobné články, které se budou věnovat vždy konkrétní složce mléka, budou následovat.

SUMMARY
Slavík P., Illek J., Matějíček M., Klouda Z. Milk as a good marker for dairy cattle health status – the proteins. Veterinářství 2004;54:459-464.
Authors point out the fact that milk presents good marker of various diseases in dairy cattle. Particular data of the changes in milk proteins in dairy cattle with various metabolic diseases are discussed. The process of milk protein production is decribed in detail. The artical presents a first part dealing with milk as a disease marker and another such articles are going to come.

Mléko představuje vhodné testační médium pro hodnocení vývoje energetického metabolismu dojnic. Jeho analýz je možné ve významné míře využívat v prevenci řady onemocnění. Každé významnější narušení zdravotního stavu dojnic má nepříznivý dopad na celkovou výši mléčné produkce a na kvalitativní i kvantitativní skladbu mléka. Změny metabolismu, které jsou toho příčinou, se často projevují jako bachorové dysfunkce.1,2 Jsou to poruchy fermentačních a proteosyntetických pochodů v bachoru vyvolané náhlou změnou krmné dávky, nevhodnou fyzikální strukturou krmiv, jejich nízkou kvalitou a stravitelností a dalšími nedostatky oproti jejich požadované kvalitě. Faktory výživy hospodářských zvířat jsou přitom jedním z nejlépe ovlivnitelných a nejsnáze kontrolovatelných faktorů v terénních podmínkách a jsou v přímém vztahu k ekonomickému zhodnocení produkce.2
Není-li zajištěna optimální výživa, nelze očekávat dobrou produkci mléka. Při posuzování úrovně výživy však nestačí pouhé hodnocení obsahu živin v krmné dávce, ale je nebytné uvažovat o úrovni fermentačních procesů v předžaludku, protože právě ta rozhoduje o konverzi živin a tvorbě mléka. Nejvýznamnější procesy, které probíhají v bachoru, jsou fermentace sacharidů a přeměna méně hodnotné rostlinné bílkoviny na kvalitní bílkovinu – bakteriální protein.
Působením enzymů bachorové mikroflóry jsou štěpeny sacharidy od jednoduchých rozpustných cukrů až po celulózu. Výsledným produktem této fermentace jsou těkavé mastné kyseliny (TMK). Bílkoviny jsou bakteriálními enzymy rozkládány na aminokyseliny (AMK) a čpavek (stejně jako nebílkovinné dusíkaté látky). Uvolněný čpavek je využíván bachorovou mikroflórou na tvorbu bakteriální biomasy. Mikrobiální činností transformované živiny krmné dávky jsou základem výživy organismu dojnic a prekurzory mléka.
V případě zkrmování nevyrovnané krmné dávky (deficitu či nadbytku energie nebo minerálních látek), při zkrmování narušených krmiv nebo krmiv kontaminovaných chemickými látkami se bachorová mikroflóra nedostatečně rozmnožuje, produkuje méně enzymů, a tak dochází ke zpomalení trávení a snížené tvorbě TMK i bakteriálního proteinu. To se negativně projeví na tvorbě mléka a jeho kvalitě, jakož i na zdravotním stavu zvířat.2
Téměř všechny komponenty mléka mohou vykazovat změny, avšak potenciál pro jejich změny je různý. Procentuální obsah tuku a složení mastných kyselin velmi kolísá a je snadno ovlivněn různými vlivy a zdravotním stavem zvířete. Obsah mléčného proteinu je ve srovnání s tukem ovlivnitelný mnohem méně a nejstabilnější složkou mléka je laktóza. Ta se mění jen v řádech maximálně desetin procenta až při velkém nedostatku energie. Nejvyšší změny v obsahu laktózy v mléce jsou při mastitidách.1 Změny složek mléka však nemusí být vždy zřejmé. Například obsah mléčného proteinu může zůstat konstantní, ale signifikantní změny se mohou vyskytnout v poměru kaseinu k ostatním bílkovinným složkám. Podobné změny se mohou vyskytnout i ve složení mléčného tuku beze změn jeho celkové koncentrace.1
Pro zdůraznění důležitosti mléka jako vhodného média pro diagnostiku chorob uvádíme, že v mléku lze pomocí ELISA testu hledat protilátky proti mnoha virózám. Lze tedy provádět kontrolu negativity stád z bazénových vzorků a potom v jednotlivých provozech dohledávat pozitivní kusy. Takto mohou být detekovány protilátky proti infekční bovinní rinotracheitidě (IBR), bovinní leukémii (BLV), bovinní diarhee (BVD) a bovinnímu koronaviru (BCV).1
Mléčná užitkovost jednotlivých dojnic je obvykle ve většině kontrolních mléčných programů zaznamenávána každý měsíc, v některých chovech je kontrolována denně. Z hlediska kontroly užitkovosti a prevence je tento systém nejvýhodnější, ale technologie je finančně náročná. Změny v mléčné užitkovosti nemusí být patognomické pro stanovení specifické choroby, ale mohou poskytnout hodnotné informace. Tvar laktační křivky může např. charakterizovat energeticky chudou dietu nebo problémy s ketózou. Náhlé poruchy v produkci jednotlivých krav nebo skupin jsou obvykle způsobeny krmnými problémy, které potřebují další vyšetření. Bylo prokázáno, že se například mléčná užitkovost může snížit pár týdnů před tím, než jsou zpozorovány klinické příznaky určitých metabolických poruch. Častější registraci mléčné užitkovosti by tedy bylo dobré provádět v problémových stádech.3,4

Syntéza mléka a mléčné bílkoviny
Syntéza mléka probíhá v sekrečních buňkách mléčné žlázy z látek, které jsou odebírány z krve. Přeměna složek potravy na prekurzory mléka probíhá v převážné míře mimo mléčnou žlázu; většinou v játrech. U přežvýkavců hrají významnou roli v sekreci mléka TMK, které jsou v procesu tvorby bílkovin hlavním zdrojem jejich strukturální uhlíkové kostry. V předžaludcích se činností mikroflóry tvoří také aminokyseliny. Ty ovšem pro plnou potřebu syntézy mléka nepostačují, a proto mléčná žláza odebírá z krve ještě měnící se množství albuminu, globulinu, fibrinogenu, glykoproteinů a nebílkovinných dusíkatých látek.6
Při tvorbě mléka se z krve utilizuje přibližně 80 % glukózy (denní spotřeba glukózy u dojnice produkující 25 – 30 l mléka denně je asi 2500 g), aminokyselin a mastných kyselin.3 Intenzita tvorby mléčného sekretu je tedy podmíněna dokonalým zásobováním mléčné žlázy krví s dostatečným obsahem živin.1 Na 1 litr mléka musí protéct mléčnou žlázou asi 500 l krve.7 Obsah glukózy, aminokyselin, mastných kyselin, minerálních látek i vitaminů v krvi je proto determinován úrovní výživy, fermentačními procesy v předžaludku, úrovní resorpce živin, funkčním stavem jater a neurohumorálními regulačními mechanismy.5,7,8
Kromě uvedených složek se v mléce vyskytují ještě i další, jako jsou například enzymy. Ty jsou buď přímo rozpuštěny ve vodní fázi, asociovány v membránách micel, nebo společně s kaseinem uvnitř nich.9
Obsah a složení mléčného proteinu jsou ovlivněny mnoha faktory. Jednak vychází z exprese genů kódujících mléčnou bílkovinu v mamární epiteliální buňce (MEB) a dále závisí na nízké účinnosti konverze dusíkatých látek v bachoru (25 – 30 %), která může být zodpovědná za mírné nepředvídatelné kolísání mléčného proteinu v mléce.5,6 Další faktor spočívá v transportu a přetváření komponentů a prekurzorů mléka, které prostupují do MEB z krve.
Cytofyziologickým sledováním byla v procesu sekrece stanovena čtyři stadia:
1. přestup prekurzorů mléka z krve do mamární epiteliální buňky,
2. syntéza složitějších látek v MEB,
3. vyloučení těchto látek do alveolu,
4. obnova původní struktury a velikosti buněk.5
Reakce, ke kterým dochází v těchto intracelulárních odděleních, a následně složení mléčného proteinu jsou přímo ovlivňovány fyziologií MEB a potažmo celého organismu.5,7 Tuto skutečnost ilustrují změny ve složení mléka v průběhu laktogeneze a po celou dobu laktace. Zatímco exprese genů je věcí neovlivnitelnou, tyto děje jsou naopak velmi citlivé ke změnám metabolismu.8 Například mykotoxiny i v malých dávkách dezorganizují Golgiho aparát a jeho síť, čímž je inhibován transport proteinů.7
Pro důkladnější porozumění procesů, které souvisejí s tvorbou mléčného proteinu, byla provedena různá pozorování. Například intravenózní a perorální (přímo do bachoru) infuze vybraných aminokyselin. Při tom byly dávány do souvislostí další faktory, jako je stadium laktace a obsah proteinů v krmné dávce atd. Z výsledků se tedy dá usoudit, které AMK jsou pro tvorbu mléčného proteinu esenciální (hlavně methionin a lysin) a které ne, a také interakce mezi AMK v játrech. Po intravenózním podání se obsah mléčné bílkoviny zvýšil, oproti podání do bachoru. Ale intenzita tvorby bílkoviny ani její složení se v obou skupinách nezměnilo.6 Pokud se podal do bachoru kasein jako hlavní bílkovina mléka, bylo také pozorováno zvýšení proteinu v mléce, naopak podání propionátu je bez efektu.10 Zvýšení butyrátu v bachoru opět vedlo k jistému zvýšení mléčného proteinu.10 Podobně různé zdroje škrobu mohou ovlivnit složení mléčného proteinu.11 Na druhou stranu suplementace tuků v krmné dávce má obvykle negativní efekt ve smyslu snížení mléčného proteinu. Není tomu tak ale vždy, záleží na povaze a úpravě tukových přísad.12

Sekreční dráha mléčného proteinu
Na své bazální straně jsou buňky pomocí integrinů připojeny, v blízkosti vlásečnic, k extracelulární matrix. Mléčné prekurzory, se dostávají do mohutně vyvinutého endoplazmatického retikula (ER), kde jsou přibližně 15 – 20 minut zpracovávány. Cisterny ER se nacházejí v těsné blízkosti Golgiho komplexu (GK) a právě vyrobené bílkovinné polotovary v podobě sekrečních vezikul do něj prostupují. Po 25 – 45 minutách opouštějí tyto vezikuly trans stranou GK a spoluvytvářejí Golgiho síť. Tam se přetvářejí na micely, které obsahují vláknité struktury a kasein. Nakonec se postupně shromaždují v lumen acinů ve zhruba 60minutovém cyklu. Prostup sekrečních proteinů přes membrány mezi různými odděleními vyžaduje tvorbu transportních vezikul odlučovaných od dárcovských organel a splývajících s příjemcovskými organelami.
Na druhé straně buňky dochází ke splynutí sekrečních vezikul a lipidových kapének v posledních krocích exocytotického procesu, čemuž těsně předchází velmi rychlé a přechodné uvolnění kyseliny arachidonové.5
Tímto mechanismem vzniká například hlavní bílkovina mléka – kasein, ale také laktoglobulin, laktoferin atd.5
Energetické zajištění celého procesu zabezpečují mitochondrie pomocí štěpení ATP. Zásobení ATP je nerovnoměrné, a proto i sekrece mléka probíhá nerovnoměrně. U skotu se udává, že je nejintenzivnější tři hodiny po nakrmení.7

Materiál a metodika
Naše sledování probíhalo v chovech vysokoužitkových zvířat plemene H ve třech různých chovech. Užitkovost se pohybovala od 7800 – 9100 l mléka za normovanou laktaci. Krmnou dávku tvořila kukuřičná siláž, jetelotravní senáž (vojtěšková senáž), seno, jadrná směs a minerální doplňky. Ve všech chovech se jednalo o směsnou krmnou dávku a dojnice byly krmeny 2x denně, v první fázi laktace 3x denně. Dojení probíhalo v rybinové dojírně Alfa-Laval. Na základě dlouhodobého klinického sledování a provedení metabolických testů u vybraných krav byly vytvořeny skupiny: zdravé krávy (20 kusů), dojnice s acidózou bachorového obsahu (10 kusů), dojnice s alkalózou bachorového obsahu (10 kusů), dojnice se subklinickou ketózou (20 kusů) a dojnice s klinickou ketózou (6 kusů). U těchto skupin krav byla stanovena denní užitkovost a vybrané parametry mléka. Mimo zmíněnou metabolickou poruchu nebyly u zvířat pozorovány žádné příznaky dalších systémových onemocnění. V této práci uvádíme pouze užitkovost a obsah bílkovin.
Výsledky byly statisticky zpracovány v programu Microsoft Excel a spočítán průměr, směrodatná odchylka průměru, variace a u jednotlivých onemocnění byl udělán T-test, který porovnává, zda rozdíl naměřených hodnot je statisticky průkazný.

Výsledky
Při acidóze bachorového obsahu jsme zjistili průměrnou užitkovost 37,9 l při obsahu bílkovin 3,03 %. Skupina dojnic s alkalózou bachorového obsahu vykazovala průměrně 35,6 l a 3,1 % bílkoviny. U dojnic se subklinickou formou ketózy byl průměrný denní nádoj 30,65 l a 3,11 % bílkoviny a u klinické formy tohoto onemocnění 22,1 l a 3,03 %. Vše bylo porovnáno se skupinou zdravých krav, kde byla dojivost 41,2 l a obsah bílkoviny 3,26 %.

Diskuse
Bílkoviny mléka se zvyšují jen v ojedinělých případech a pouze krátkodobě, a to při zvýšení obsahu pohotové energie v krmné dávce. Pokles obsahu bílkovin v mléce dojnic je však mnohem častější a vzniká při výrazném deficitu energie a dusíkatých látek v krmné dávce, ale i při nadbytku dusíkatých látek v krmné dávce za současného nedostatku energie, dále při nedostatku energie a při chronických poruchách trávení v předžaludku, které vedou ke snížené tvorbě mikrobiálního proteinu. S nízkým obsahem bílkovin v mléce se rovněž setkáváme při špatné kondici zvířat. Fyziologické hodnoty v mléce se pohybují v rozmezí 3 – 3,8 %, hraniční hodnota pro mlékárnu, která vyplývá z vyhlášky je 2,8 %.2,3 Skutečná situace z hlediska oceňování mléka bývá ale různá. Většina mlékáren si smluvně upravuje, že mléko s nižším obsahem bílkovin než 3,1 % (3,12 %) bude jinak finančně ohodnocovat.
Tuku prostá sušina (TPS) bývá snížena v důsledku nižšího obsahu bílkovin a laktózy v mléce, na čemž se podílí výše uvedené faktory. Se sníženou TPS se setkáváme i v letním období při vysokých teplotách ve stáji, kdy zvířata nadměrně pijí, v ojedinělých případech v období dešťů kdy se krávy pasou nebo je zkrmována píce s velmi nízkým obsahem sušiny. Dochází tak ke zvýšenému vylučování vody prostřednictvím mléčné žlázy.2
Graf 1 pochází ze sledování Sdružení centrálních laboratoří a přehledně znázorňuje kolísání procenta bílkovin v mléce v celostátním měřítku v průběhu let 1997 až 2001.14 Z grafu je jasně patrné kolísání procentuálního obsahu bílkoviny v závislosti na ročním období. V zimě vždy dosahuje svého maxima. To potvrzuje známý fakt, že krmná dávka je nejkvalitnější právě v zimních měsících, a dále to poukazuje na rezervy, které v tomto ohledu máme v létě.
Stejnou situaci ukazuje graf 2, který prezentuje vývoj v roce 2003 (údaje z CL Pardubice). Průměrný obsah bílkovin v mléce v letech 1997 – 2003 z CL Pardubice je uveden v tab. 6. Poslední údaje z Centrální laboratoře Pardubice udávají obsah bílkovin za leden 2004 – 3,42 %.
Naše práce uvádí, jak se měnila hodnota obsahu mléčné bílkoviny v mléku při různých metabolických onemocněních. Tato onemocnění nebyla navozena experimentálně, jde tedy o běžné případy z terénní praxe. Konkrétně se jednalo o acidózu bachorového obsahu, alkalózu bachorového obsahu a klinickou a subklinickou ketózu. Pro srovnání byla vybrána skupina 20 dojnic, které v daném okamžiku nevykazovaly žádné onemocnění. Acidózu bachorového obsahu jsme diagnostikovali u skupiny 10 krav, a to na základě stanovení pH bachorové tekutiny elektronickým pH metrem a jejím smyslovým posouzením. V této skupině se pH bachorové tekutiny pohybovalo pod hodnotou 6. U sledovaných krav byla zaznamenána snížená užitkovost a snížený příjem krmiva. V naší skupině dojnic s acidózou jsme zaznamenali pokles obsahu mléčné bílkoviny asi o 0,2 % oproti kontrolní skupině krav zdravých. Tento pokles byl významný. Acidóza bachorového obsahu omezuje tvorbu mikrobiálního proteinu a tím chybí aminokyseliny pro tvorbu mléčných bílkovin. Acidóza bachorového obsahu a na ní navazující metabolická acidóza je limitujícím prvkem v chovech vysokoprodukčních dojnic. Je způsobena obrovskou potřebou energie na produkci mléka.15
Velké spotřebě glukózy musí odpovídat skladba krmné dávky a optimální fermentace v bachoru, při které vzniká velké množství glykoplastických prekurzorů, zvláště kyselina propionová. Tato energetická krmiva jsou považována za příčinu jak akutních, tak chronických acidóz. Z toho důvodu je pravděpodobné, že převážná většina vysokoprodukčních dojnic je právě pro udržení vysoké produkce na pokraji subklinických acidóz. Intenzivní výživa krav v období rozdojování často navozuje uvedenou indigesci a predisponuje vznik jiných onemocnění, jako je laminitida, dislokace slezu a mastitidy. Proto má účinná prevence vzniku acidóz bachorového obsahu velký význam.V této souvislosti je dobré zmínit podávání komerčně připravených doplňků krmiva – pufrů a přípravků na bázi kvasinek (rod Sacharomyces). Tyto organismy využívají jako substrát pro svůj růst lehce fermentovatelné sacharidy, které jsou hlavními příčinami vzniku acidóz. Dále zvyšují tvorbu mikrobiálního proteinu a vytvářejí vhodné prostředí pro bakterie. Také se podílí na spoluvytváření anaerobního prostředí. Tím může dojnice přijmout více takového krmiva, a tím má také více energie pro tvorbu mléka.
Další sledovanou skupinou byly dojnice s alkalózou bachorového obsahu. Skupinu tvořilo deset krav, u kterých byly zjištěny hodnoty pH nad 7. Co se týká obsahu bílkoviny, v naší skupině vykazoval poměrně stabilně průměrnou hodnotu 3,1 %, a to i při poměrně variabilním množství denního nádoje. V kontrolní skupině dvaceti zdravých dojnic činila koncentrace bílkovin v mléce 3,26 %.
Tabulky 4 a 5 udávají hodnoty bílkoviny v mléce u zvířat se subklinickou a klinickou formy ketózy. I zde je patrný výrazný pokles koncentrace bílkoviny v mléce. U subklinické formy na 3,11 % a u klinické formy dokonce na 3,03 %. Souvisí to s deficitem energie, který je při těchto onemocněních velice výrazný.
Podle výše nádoje je možné posoudit i stupeň ketózy a tedy závažnost celkového stavu. Spolehlivě by to ovšem posoudilo přesné stanovení koncentrace ketolátek v krvi a mléce. S ohledem na nákladnost takového podrobného vyšetření tak výše nádoje může být, vedle stupně zbarvení diagnostického papírku (z moči), cenným vodítkem při rozhodování o závažnosti onemocnění a způsobu léčby. Jak je vidět, ketóza působí, není-li včas diagnostikována a léčena, velmi vysoké přímé škody na užitkovosti. Vedle zájmů ekonomických však také nepříznivě ovlivňuje organismus dojnice. Těžká klinická ketóza může vést až k ulehnutí a ke smrti zvířete. Častější je ovšem steatóza jater, kterou trpí valná většina vysokoprodukčních krav, a to zvláště v období po porodu a v první části laktace.
Takové rozdělení dojnic do skupin dle metabolické poruchy může být do značné míry subjektivní. My jsme se snažily vybrat taková zvířata, která vykazovala na základě vyšetření bachorové tekutiny a metabolického testu jasné příznaky dané metabolické poruchy. Je však dobré mít na paměti, že stav individuálního pacienta je třeba posuzovat komplexně. Proto je podle našeho názoru třeba využít změny ve složení mléka především při stádové a preventivní diagnostice.

Závěr
V práci byly studovány kvalitativní a kvantitativní změny obsahu bílkoviny mléka ve vztahu ke konkrétním metabolickým poruchám.
Postupně bude v podobných článcích rozebráno, jakým způsobem se mění i ostatní složky mléka, jako je tuk, močovina a kyselina citrónová. Ze samotné hodnoty bílkoviny v mléce a změn jejího obsahu nejde jednoznačně usuzovat na konkrétní onemocnění. Ani nemá valný význam tento parametr užívat při individuální diagnostice, avšak v kontextu s dalšími zmíněnými parametry již má terénní praxe v rukou cenné vodítko při hromadné diagnostice onemocnění a velmi snadnou kontrolu účinnosti zavedených opatření. Složky mléka jsou též poměrně citlivým indikátorem kvality a složení krmné dávky z dlouhodobého i okamžitého hlediska. To však platí pouze tam, kde je možno tyto analýzy provádět denně. Technologie, které to umožňují, jsou už však běžnou součástí moderních dojíren. A tak určitou nevýhodou může být, že v mnoha chovech jsou tyto složky sledovány pouze jednou měsíčně při kontrole užitkovosti. Problém lze vyřešit zakoupením speciálního analyzátoru, které jsou v některých státech v chovech poměrně rozšířené.

Literatura:
1. Illek J. Výživa a zdraví vysokoprodukčních dojnic. Sborník z odborného semináře Veteduca, spol. s r. o.; Brno, 2002:7-9.
2. Illek J., Kadlec I. Výživa dojnic a její vliv na jakost a složení mléka. In: Kadlec I. Požadavky a příčiny nízké jakosti mléka. ÚVO; Pardubice, 1995:69-106.
3. Kudrna V. Produkce krmiv a výživa skotu. Agrospoj Praha, 1998:131-266, 303-325.
4. Seydlová R., Kadlec I. Využívání výsledků jakosti mléka pro zabezpečování jakostní výroby mléka a výživy dojnic. In: Kadlec I. Požadavky a příčiny nízké jakosti mléka. ÚVO; Pardubice, 1995:107-110.
5. Jelínek P. Sekrece mléka. In: Fyziologie hospodářských zvířat. MZLU Brno; Brno, 2003:344-348.
6. Bequette B. J. Current concepts of amino acids and protein metabolism in the mammary gland of the lactating ruminant. J Dairy Sci 1998;81(9):2540-2559.
7. Boisgard R., Chanat E., Lavialle F., Pauloin A., Ollivier-Bousquet M. Roads taken by milk proteins in mammary epithelial cells. In: Livestock production science, 2001:49-61.
8. Illek J. Effect of Metabolit on the Composition and Duality of Milk. In: Manipulation of ruminant digestion, workshop in Košice, 1994.
9. Swaisgood H. E. Enzymes idigenous to bovine milk. In: Jensen, R.G.: Handbook of milk composition. Academic Press San Diego, 1995:472.
10. Hurtaud C. Effect of infused volatile fatty-acids and caseinate on milk-composition and coagulation in dairy cows. J Dairy Sci 1993;76(10):3011-3020.
11. Khorasani G. R. Influence of dietary- protein and starch on production and metabolic responses of dairy cows. J Dairy Sci 1994;77(3):813-824.
12. Boila R. J. Response of dairy-cows to barley-grain, tallow or whole sunflower seed as supplemental energy in early lactation. Can J Anim Sci 1993;73(2):327-342.
13. Kováč G. Choroby hovädzieho dobytka. M a M; Prešov, 2001:319-326, 451-454, 459-462.
14. Kadlec I. Hodnocení jakosti syrového mléka v Centrálních laboratořích České republiky. SCL Praha 2001:5-7.
15. Kudrna V. Produkce krmiv a výživa skotu. Agrospoj Praha, 1998:131-266, 303-325.

Adresa autora:
MVDr. Slavík Petr
Ústav výživy, zootechniky a zoohygieny FVHE VFU Brno
Palackého 1/3
612 42 Brno
e-mail: slavik.pe@seznam.cz

Kompletní text včetně obrazové přílohy naleznete ve Veetrinářství.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *