Monitoring infekčních onemocnění koček v České republice (1993 – 2003)

Z. KNOTEK Klinika chorob ptáků, plazů a drobných savců, Fakulta veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno Veterinářství 2004;54:4-8

SOUHRN
Knotek Z. Monitoring infekčních onemocnění koček v České republice (1993 – 2003). Veterinářství 2004;54:4-8.
Článek rekapituluje deset let monitoringu infekčních onemocnění koček, uskutečněného na Fakultě veterinárního lékařství VFU Brno. Na základě praktických zkušeností s komerčními soupravami je zdůrazněn princip porovnávání výsledků dosažených komerčními testy s klinickým stavem pacienta a vývojem jeho terapie. Pozornost byla zprvu věnována frekvenci výskytu virové leukémie koček a virové imunodeficience koček. V České republice se přítomnost antigenu FeLV a protilátek proti FIV v krvi vyšetřovaných koček pohybuje stále okolo 10 % a 4 %. Na zdolávání infekce mají zájem především majitelé větších chovných stanic. Nepříznivý stav vysokého počtu infikovaných toulavých koček vyžaduje pokračovat v jejich izolaci, poskytnutí náležité péče a provedení sterilizace. V souvislosti s terapií komplexu kočičí rýmy byl vypracován terapeutický protokol zahrnující princip nespecifické imunostimulace. V případě panleukopenie koček se ukázalo, že větší význam než komerční test má soustavné sledování vnitřního prostředí pacienta s vyhodnocením hematologických parametrů. V souvislosti s FIP mezi chovateli stále přetrvávají zastaralé názory a předsudky. Ve vyšetřované populaci koček je 58 % koček s pozitivním titrem protilátek proti FeCoV. Diagnostika a monitoring virových infekcí u koček v České republice je v současné době na velmi dobré evropské úrovni. Pro nalezené kočky v útulcích spočívá naděje v postupném zlepšování podmínek chovných zařízení a v adopci.

SUMMMARY
Knotek Z. Feline infectious diseases monitoring in the Czech Republic (1993 – 2003). Veterinářství 2004;54:4-8.
The article summarizes the findings of the feline infectious diseases monitoring that has lasted 10 years and has been carryied out at the Veterinary Faculty in Brno, CR. According to author´s practical experiences with commertial kits the principle of comparison of the laboratory results, clinical findings and course of the disease is emphasized. At the beginning of the study the author focused on feline leukemia and feline viral immunodeficiency. In the Czech Republic there is the frequency of the feline leukemia antigen and FIV antibodies 10 %, and 4 % respectively. The prophylaxis of the diseases is appreciated especially by large cattery owners. Because of the increased number of stray cats, their isolation, good husbandry measures and early sterilization are strongly recommended. As a part of the feline infectious respiratory disease complex therapy the new therapeutical protocol including a non-specific immunostimulation has been worked out. In panleucopenia cases has been shown, that ,in comparison with commertial kits, regular homeostasis and CBC monitoring seem to be better marker of the course of the disease. As for FIP, many prejudices among cat owners are still presented. The author has found out that there is 58 % of the cats with positive FIP antibody titres against FeCoV in tested feline population. Feline viral disease diagnostics and monitoring are in comparison with other European countries on the same level as in the Czech Republic.

Rekapitulace
Na podzim roku 1993 bylo na pracovní poradě tehdejší I. interní kliniky Fakulty veterinárního lékařství VFU Brno rozhodnuto, že je nezbytné rozšířit škálu klinických a paraklinických vyšetření pro pacienty. Specifickým problémem se nám jevil přístup ke kočkám. Po konzultacích s kolegyní MVDr. Květou Mahelkovou a s přednostou kliniky jsme se rozhodli zahájit širší monitoring virových infekcí u koček, především u pacientů vyšetřovaných na I. interní klinice. Vycházeli jsme z poznatků zahraniční odborné literatury, která se zejména problémem retrovirových infekcí u koček zabývala velmi intenzívně. Návštěva 18. světového kongresu WSAVA v říjnu téhož roku v Berlíně nám správnost našeho rozhodnutí potvrdila. Začali jsme tedy systematicky s vyšetřováním našich pacientů. Používali jsme komerční soupravy od různých výrobců, odlišného zaměření i kvality. Důležitým faktem bylo porovnávání výsledků dosažených vyšetřením komerčními testy s klinickým stavem pacienta a vývojem jeho terapie. Tento princip má obecnou platnost a je nezbytné ho dodržet při všech podobných studiích. Naše pozornost byla zprvu věnována především frekvenci výskytu virové leukemie koček (FeLV – feline leukemia virus) a virové imunodeficience koček (FIV – feline immunodeficiency virus).1-6 Současně jsme však byli stále více konfrontováni s dalšími problémy, především s konkrétní terapií koček s onemocněním označovaným jako komplex kočičí rýmy a diagnostikou panleukopenie.7-12 V prvním případě jsme se soustředili na vypracování optimálního terapeutického protokolu, neboť jednoduchá klinická diagnostika umožňující exaktní odlišení infekce vyvolané herpetickým virem od infekce způsobené kalicivirem nebyla k dispozici. Naše pozornost se proto logicky soustředila i na možnosti nespecifické imunostimulace koček a studium klinické imunologie.13-15 V případě panleukopenie koček jsme k diagnostice používali pouze jeden komerční testovací systém. Ukázalo se, že větší význam má pečlivé soustavné sledování vnitřního prostředí pacienta a vyhodnocování hematologických parametrů. Výsledky naší práce jsme publikovali především v našich vědeckých a odborných časopisech i v monografiích a učebnicích, neboť jsme si byli vědomi určitého informačního deficitu v této oblasti veterinární medicíny.2-5,7,10-12,174-16 Účastnili jsme se též opakovaně setkání s chovateli, což bylo vždy velmi poučné a inspirativní. Část výsledků byla publikována i v zahraničí.6,9,13,17 S postupným rozvojem veterinární medicíny zaměřené na problematiku koček v České republice a následným rozšiřováním vakcín a detekčních souprav do výbavy jednotlivých soukromých klinik se ukázalo jako velmi aktuální zaměřit pozornost na výskyt a průběh jednotlivých forem koronavirové infekce u koček.18-22 Důvody, které akcelerovaly náš zájem, byly nejen odborné (úloha imunitního stavu koček v patogenezi infekční peritonitidy), ale též praktické (prognóza pacienta s průkazem protilátek proti FeCoV).23 V posledních letech se však přidal ještě důvod zcela specifický – odborné posouzení zdravotního stavu koček v chovu, vyžádané na základě soudních sporů mezi chovateli. Tedy nejen vrozené vady, ale též výskyt klinické formy FIP v chovu koček se staly důvody k ostrým výměnám názorů mezi chovateli. Ukázalo se, že pokud chceme k posouzení problému FIP přistoupit zodpovědně, je nezbytné využít kvalitní diagnostické zázemí – srovnatelné s diagnostikou v okolních evropských státech. Díky vstřícnému postoji a pochopení kolegů na veterinární univerzitě ve Vídni vznikla spolupráce, která slouží nejen široké veterinární veřejnosti, ale přináší i zajímavé poznatky.22 Na základě četných osobních jednání a konzultací s předními odborníky na zahraničních pracovištích můžeme konstatovat, že diagnostika a monitoring virových infekcí u koček v České republice je v současné době na velmi dobré evropské úrovni.
Obrázky zařadit do textu v pořadí, jak jsou uvedeny, ale nemusí být přesně umístěny – v textu na ně nejsou odkazy
Současnost
Prevalence FeLV se v zemích západní Evropy obecně pohybuje okolo 6 % (může dosahovat až 50% u koček chovaných ve vyšších koncentracích).24 U koček ve velmi dobrých podmínkách, chovaných individuálně v uzavřeném chovu, představuje asi 1 %. V České republice se přítomnost antigenu FeLV a protilátek proti FIV v krvi vyšetřovaných koček pohybuje stále okolo 10 %, resp. 4 %. Na zdolávání infekce mají stále vyšší zájem chovatelé koček – majitelé větších chovných stanic obávající se reklamací (ekonomické ztráty) i veterinární lékaři (vystavení problému volby a interpretace výsledků testů). V současné době je vyšetřeno okolo 2000 koček. Přesto nelze dosažené výsledky považovat za uspokojivé. Majitelé koček jsou ještě stále málo informováni o riziku infekce FeLV i FIV. V souvislosti s FIP mezi chovateli stále přetrvávají zastaralé názory a často zcela nepochopitelné předsudky. Situace je o to vážnější, že v námi vyšetřované populaci koček je vysoké procento koček s pozitivním titrem protilátek proti FeCoV (58 % v České republice a 64 % v Rakousku).22 Zkušenější majitelé chovných stanic jsou informováni poměrně dobře (odborná literatura, internet, výstavy), ale neradi přiznávají profesionální selhání (například zavlečení nemoci do chovu novým zvířetem bez karantény). V závislosti na ekonomické síle preferují někteří chovatelé nejlevnější formy testů, které nevykazují dostatečnou spolehlivost. V případě koronavirové infekce, či přesněji při průkazu přítomnosti protilátek v krevním séru vyšetřované kočky, nastávají složité chvíle při interpretaci výsledků. Pro mnoho chovatelů je téměř nepochopitelné, že ani pozitivní titr protilátek (při testu nepřímé imunofluorescence) neznamená automaticky onemocnění a ztrátu zvířete. Rovněž někteří kolegové nejsou s principem onemocnění FIP zcela přesně seznámeni. Na druhé straně je třeba přiznat, že názory na souvislost mezi koronavirovou infekcí, klinickou formou infekční peritonitidy a způsobem šíření tohoto onemocnění byly zásadně přehodnoceny v relativně nedávné době.22-28 Ukázalo se též, že je vhodné konfrontovat naše vlastní zkušenosti s poznatky zahraničních klinických pracovišť a neopakovat pouze různá publikovaná doporučení, jejichž praktické zavedení do naší praxe nemusí být reálné. Není pochyb o tom, že určité výhrady k očkování koček proti FeLV (ale nejen k těmto vakcínám) ze strany veterinárních lékařů a obavy chovatelů vyvolaly před několika lety zprávy o „postvakcinačních“ komplikacích, přicházející především z USA. Z cílených studií jasně vyplývá, že pokud toto riziko připustíme, potom je předpokládaná frekvence výskytu sarkomu po vakcinaci (1/1 000 až 1/10 000) menším rizikem než odmítnutí očkování. Přední zahraniční producenti očkovacích látek přicházejí v současné době na náš trh s vakcínami nové generace, u nichž by měla být uvedená rizika potlačena. Zcela zvláštní postavení mají v souvislosti s výskytem virových infekcí u koček útulky a záchytná centra. Tento fakt má celosvětový charakter. V České republice je faktorem limitujícím optimální řešení ekonomická stránka – cena provedení testů a následného očkování u potřebného počtu zvířat je většinou nad možnosti provozovatelů záchytných center a útulků. V několika případech sehrály v tomto směru pozitivní roli různé nadace. Zatím však nedosahují rozměrů podobných sponzorských aktivit v zahraničí, například ve Spojených státech nebo ve Velké Británii.

Perspektivy
Soustavné monitorování výskytu infekčních onemocnění v České republice má význam především u koček určených pro chov a u všech zvířat dovezených ze zahraničí. Se vstupem naší republiky i několika dalších států do společné evropské komunity lze očekávat i další nárůst v cestování koček. V chovu koček bez výskytu infekce FeLV a FeCoV (včetně negativního výsledku testů u všech chovných koček), kde je dodržován princip izolace spojené s vyšetřením a očkováním nově získaných zvířat, není nutno koťata před očkováním testovat. Otevřenou otázkou může být infikování koťat, která opustila původní chov a u nového majitele nebyla ještě očkována. Prevencí šíření infekce FIV je vyšetření obou rodičů a dodržování principů bezpečného chovu. Rozšíření vakcíny proti FIV naráží zatím v Evropě na mnohé argumenty odborníků (účinnost vakcíny, možnosti diagnostiky) a je otázkou, zda budou jejich pochybnosti vyvráceny.
Již delší dobu je však zcela seriózně diskutována oprávněnost tradice každoročního opakovaného očkování koček proti virovým infekcím. Zdá se, že diferencovaný přístup má svou logiku. Například chráněnost po očkování proti parvovirové infekci by mohla být postačující na mnoho let, ale chráněnost proti infekci herpetickým virem nemusí být dostačující ani na dvanáct měsíců. Na druhé straně je mnoho argumentů pro opakovanou každoroční revakcinaci. Především je to kontrola zdravotního stavu provedená zkušeným odborníkem. Takto mohou být včas odhaleny poruchy metabolizmu a endokrinopatie, počáteční stadia chronického onemocnění ledvin i onemocnění chrupu. Je rovněž důležité, že roční (u starších koček případně půlroční) pravidelnost zdravotních kontrol je pro naše chovatele přijatelná a akceptovatelná.
Pro nalezené kočky v útulcích spočívá naděje v postupném zlepšování podmínek chovných zařízení, zejména však ve větším zájmu o adopci. Nepříznivý stav vysokého počtu infikovaných toulavých koček vyžaduje pokračovat v jejich izolaci, poskytnutí náležité péče a provedení sterilizace.

Adresa autora:
Prof. MVDr. Zdeněk Knotek, CSc.
Klinika chorob ptáků, plazů a drobných savců
FVL VFU Brno
Palackého 1 – 3
612 42 Brno

Komlpetní článek nalznete ve Veterinářství 2004;54:4-8.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *