Morfologická charakteristika nádorů nervového systému (NNS) u zvířat

Zenon Sołtysiak, Zofia Michalska, Marcin Nowak. Morphological characteristics of animal neoplasms in the nervous systém. Medycyna Weterynaryjna 2002,58(9):674-679.

Obecně panuje názor, že nádory nervového systému zvířat se vyskytují zřídka. Některé zahraniční práce však ukazují, že u psů a koček jsou tyto nádory stejně tak časté jako u lidí. Z obavy před vzteklinou či BSE jsou mozky pitvány zřídka.
První klasifikace těchto nádorů pocházejí od Virchowa. Rozvoj dalších metod (histologických, biochemických) umožnil zmodernizovat tuto klasifikaci. Poslední její verze (pro humánní medicínu) byla publikována v Brain Pathology 1993.
Autoři článku v průběhu klasifikace zmiňují 8 vlastních případů mozkových nádorů u zvířat.
Etiologie NNS není dobře poznána a zahrnuje působení jak fyzikálních, tak chemických i virových patogenů.
Histologická klasifikace NNS u zvířat se opírá o klasifikaci Fankhausera a Luginbűhla. Nádory z nervových buněk: Gangliocytom je nádor z gangliocytů, u zvířat je málo častý, hlavně popisovaný u psů.
Nádory z neuroepitelu: Ependymomy jsou mnohobuněčné, silně vaskularizované nádory. Histologicky jsou patrné charakteristické rozety nádorových buněk kolem drobných kaveren a kolem cév. Topograficky se nejčastěji vyskytují ve výstelce postranních komor, méně často ve 3. nebo 4. komoře. Mohou být invazivní (růst do komor), metastazují cestou mozkomíšního moku. U zvířat jsou řídké – nejčastěji se vyskytujíu koní, psů, koček, dobytka a koz. Autoři popisují případ desetiletého boxera.
Papilom choroidálního plexu se nejčastěji nachází ve 3. či 4. Komoře. Jde o nádor papilomatózního charakteru, zřídka je u koní, dobytka, psů.
Nádory z gliových buněk: Astrocytomy mají tendeci růst kolem či podél cév, často jsou doprovázeny krvácením do CNS různého stupně . U psů nejčastěji v area piriformis, na povrchu hemisfér a jinde. Nemetastazují. Zřídka se s nimi můžeme setkat u dobytka, psů, koček. Autoři popisují 2 případy – u desetiletého králíka a dvouleté krysy.
Histologický obraz oligodendrogliomu připomíná plástve medu. V bílé hmotě mozkové se šíří perineurálním růstem. Setkáme se s ním u psů, u jiných druhů sporadicky.
Glioblastom se vyznačuje velkým infiltrativním růstem, je bohatě vaskularizovaný, s tenkými cévními stěnami, což způsobuje jeho časté krvácení. Může též obsahovat oblasti ischemické nekrózy. Nejčastěji se vyskytuje na povrchu hemisfér, v area piriformis. Často je velký, ohraničený. Popisovaný u psů, dobytka a prasat.
Málo známý u zvířat je spongioblastom, který se ojediněle objevuje u psů, koz a telat.
Meduloblastom je měkký, vypouklý, šedočervený. Nejčastěji je v mozečku. Metastazuje cestou mozkomíšního moku. Vyskytuje se u mladých telat, psů, koček, prasat. Autoři popisují případ u tříletého šetlandského ovčáka.
Nádory z mozkových obalů a zbylé tkáně mezodermu: Meningeomy vycházejí z meningotelu a arachnotelu. Často se objevují v hemisférách, mozečku, v cévním systému 3. komory. Jednotlivé případy jsou známé u psů, ev. koček a velmi zřídka u dobytka. Meningeom transformans byl popsán autory u tříměsíčního prasete. Fibroblastický menigeom autoři popisují u sedmnáctileté kočky.
Angioblastom lze očekávat u koní, prasat, psů, sarkom u psů, koní, dobytka, koček.
Retikulosis je kontroverzní skupina nádorů NS – popisují se 3 histologické formy, nejčastěji u psů, ev. u koní dobytka, koček
Nádory mozkových žláz: Pinealom, adenom hypofýzy a kraniofaryngeom jsou řídkými nádory u zvířat. Autoři popisují případ adenomu hypofýzy u sedmnáctiletého kokršpaněla.
Nádory periferních nervů a jejich obalů: Neurinomy jsou podlouhlé, tvrdé, šedobílé nádory, zřídka jsou u dobytka a psů. Neurofibromy se dle histologie dělí na typ Antoni A a B. Nemetastazují. Lokalizované jsou u hlavových nervů – V. trigeminus a VIII. statoacusticus. Neurofibrosarkom se nejčastěji vyskytuje u psů.
Souhrnem lze říci, že nejvíce NNS se vyskytuje u psů, a to u boxerů 3x častěji než u jiných plemen. U koček byla zjištěna převaha meningeomů. U koní astrocytomy, papilomy choroidálního plexu, meningeomy, pinealomy. U dobytka neurinomy, neurofibromy, u telat meduloblastomy, o ovcí nádory hypofýzy a u prasat gliové nádory. V závěru autoři diskutují imunohistologické nálezy jiných autorů, kde zmiňují průkaz PCNA (proliferating nuclear cell antigen) a ALV (avian leucosis virus) a jiných retrovirů v cytoplazmě. Zhoubnost NNS u zvířat není jednoznačná – největší význam zde má lokalizace a rychlost růstu, zvláště když nádory neuroektodermu vůbec nemetastazují, ojediněle nádory z glií mohou metastazovat cestou mozkomíšního moku.

MUDr. Otakar Jiravský
MVDr. Stanislav Cienciala

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *