Mykobakteriální infekce u zvířat a lidí

143. konference AVMA v USA.

Na 143. konferenci AVMA (American Veterinary Medical Association) v USA (Honolulu, Havajské ostrovy) bylo registrováno 10 264 účastníků (3 913 veterinární lékařů, 270 studentů, 403 veterinární techniků a studentů škol s tímto zaměřením, 129 administrativních pracovníků, 1 157 vystavovatelů a 4 392 hostů). S ohledem na velký počet účastníků probíhala jednání současně ve 46 sekcích. Celkem 40 přednáškových sálů se nacházelo v hlavním konferenčním centru a do šesti sálů v okolních hotelích bylo možné se dopravit kyvadlovou autobusovou dopravou zajištěnou organizátory. V sekci „Pokroky ve veterinární medicíně“ bylo celé jedno dopoledne věnováno mykobakteriálním infekcím zvířat a lidí, které stále hrozí. MUDr. P. LoBue (vedoucí Medical Consultation Team, CDC, Atlanta) informoval o situaci humánní tuberkulózy u obyvatel USA. Konstatoval, že v různých etnických a jazykových skupinách je incidence a prevalence značně rozdílná. Nejvíce problémů je u černošských obyvatel žijících v uzavřených komunitách velkých měst a u španělsky mluvících imigrantů především z Mexika na jihu USA. Bovinní tuberkulóza u lidí je v současné době především diagnostikována u dětí a mladších hispánských obyvatel konzumujících importované sýry z Mexika vyrobené z nepasterizovaného mléka. Dokonce bylo zaznamenáno úmrtí dětí na bovinní tuberkulózu, což vedlo ke značné aktivaci jak humánní, tak především veterinární služby. V současné době proto USA podporuje import mléka a mléčných výrobků pouze z těch mexických států a regionů, ve kterých probíhá ozdravovací program proti bovinní tuberkulóze u dojeného skotu. Prof. Ch. Thoen (Iowa State University, Ames) se zaměřil především na úskalí diagnostiky bovinní tuberkulózy u zájmově chovaných zvířat a u zvířat chovaných v zoologických zahradách. Primáti bývají infikováni jak původcem humánní, tak bovinní tuberkulózy v zoologických zahradách, ve kterých nejsou dosud zvířata oddělena od návštěvníků skleněnou bariérou. Porušování zákazu krmení zvířat může vést k infekci primátů mykobakteriemi. Takto je možné si vysvětlit vzplanutí ohnisek např. bovinní tuberkulózy v po léta uzavřených skupinách zvířat. Diagnostika je zaměřena především na tuberkulinový test do víčka, sérologické vyšetření a rentgenologické vyšetření u klinicky podezřelých zvířat. Prof. John B. Kaneene (Michigan State University, East Lansing) podrobně informoval o šíření bovinní tuberkulózy u volně žijících jelenovitých ve státu Michigan. Za největší riziko je v současné době považována možnost přenosu infekce na pastevně chovaný skot především masných plemen a na lovce a osoby, které manipulují s těly ulovených jelenů. Za vysoce rizikové je nutné považovat rychle se šířící „zvyk“ ihned po ulovení pojídat syrová játra zvěře s vírou, že jeho síla přestoupí do organizmu lovce. Dr. Michael J. Gilsdorf (ředitel National Animal Health Programs, USDA, Riverdale) podal podrobnou zprávu o výdajích Federálního ministerstva zemědělství USA na diagnostiku a tlumení ohnisek u domácích a divokých zvířat v posledních čtyřech letech. Celková částka dosahovala několik miliónů USD, které jsou používány jak při laboratorním došetřování tuberkulózních změn především u skotu a monitoring u divokých zvířat, tak pro intravitální diagnostiku v postižených oblastech. Z dalších údajů však vyplynulo, že paratuberkulóza již dnes představuje ekonomicky podstatně závažnější onemocnění. Přitom nárůst argumentů podporujících význam původce paratuberkulózy při onemocnění lidí Crohnovou chorobou státní veterinární úředníky přímo děsí. S přihlédnutím k uveřejněným publikacím našeho pracoviště a podílu při psaní knihy o bovinní tuberkulóze u zvířat a lidí byla vyžádána přednáška o Bovinní tuberkulóze u divokých zvířat. Hlavni pozornost byla zaměřena na výskyt bovinní tuberkulózy u divokých prasat, která byla kromě Antarktidy zaznamenána na všech kontinentech. Z ostatních divokých zvířat jsou dnes za rezervoárová považována tato zvířata: jezevec lesní ve Spojeném království anglickém a Irsku, vačnatec kusu liščí na Novém Zélandu, vodní buvoli v Austrálii, buvol kaferský a některé druhy antilop v Africe, jelenovitá zvěř v USA a Kanadě a ploutvonožci v oceánech jižní polokoule. Z následující hodinové panelové diskuse vyplynulo, že o bovinní tuberkulóze se odborné informace postupně vytrácejí, přestože tato infekce nepatří k eradikovaným onemocněním. Dotazy praktických veterinářů a obětavých zachránců oslabených divokých zvířat různými onemocněními včetně bovinní tuberkulózy však již opodstatněné byly. A z pohledu bezpečnosti potravin, kdy se začíná postupně šířit např. zvyk pokrmů ze syrového masa, či nedostatečně tepelně upravených steaků, jsou obavy z mykobakteriálních onemocnění včetně paratuberkulózy oprávněné.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *