Mykoplazmové artritidy prasat

M. SVOBODA, J. DRÁBEK Fakulta veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno Veterinářství 2001;51:454-456

SOUHRN
Svoboda M., Drábek J. Mykoplazmové artritidy prasat. Veterinářství 2001;51:454-456.
V příspěvku jsou popsáni u nás méně známí původci artritid prasat Mycoplasma hyorhinis a Mycoplasma hyosynoviase. Mycoplasma hyorhinis způsobuje artritidy obvykle u prasat ve věku 3-10 týdnů, Mycoplasma hyosynoviase u prasat ve věku 12-24 týdnů. Práce shrnuje poznatky o epidemiologii, patogenezi, klinických příznacích, patologicko-anatomickém nálezu, diagnostice, léčbě a prevenci.

SUMMARY
Svoboda M, Drábek J. Mycoplasma arthritis in swine. Veterinářství 2001;51:454-456.
Lesser onown caussative agents of arthritis in swine include Mycoplasma hyorhinis, attacking animals aged 3 to 10 weeks, and Mycoplasma hyosynoviae identified mostly in affected animals aged 12 to 24 weeks. Current data on epidemiology, pathogenesis, clinical signs, necropsy findings, diagnostics, treatment, and prophylaxis is reviewed.

Mycoplasma hyorhinis a Mycoplasma hyosynoviae jsou méně známými původci artritid prasat. Mycoplasma hyorhinis vyvolává artritidy obvykle u prasat ve věku 3-10 týdnů. Někteří autoři předpokládají, že může infekce M. hyorhinis u prasat způsobovat i zánět středního ucha (otitis media). Mycoplasma hyosynoviae způsobuje artritidy obvykle u prasat ve věku 12-24 týdnů. Předpokládá se, že poškození kloubů, které vzniká při osteochondróze, může být predispozicí ke vzniku artritidy způsobené M. hyosynoviae.

Mycoplazma hyorhinis
Epidemiologie: Infekce vyvolaná M. hyorhinis je přenášena na mladá prasata od infikovaných prasnic nebo od starších prasat v dochovně nebo v předvýkrmu. M. hyorhinis je u infikovaných prasat vylučována nazálními a tracheobronchiálními sekrety. M. hyorhinis je také běžně izolována z plic prasat při porážce. Jakmile je některé prase ve skupině infikováno, šíří se nazální a tracheobronchiální infekce ve skupině prasat rychle.1
Patogeneze: M. hyorhinis je velmi běžným nálezem v nazálních a tracheobronchiálních sekretech mladých prasat. Zdá se pravděpodobné, že další faktory jako pneumonie nebo stres umožňují vznik septikemie. Pokud k tomu dojde, lokalizuje se mykoplazma v kloubech a serózních dutinách, kde vyvolává serofibrinózní zánět. Nejlépe může být M. hyorhinis izolována a identifikována z akutních změn při polyserozitidě nebo artritidě. Během subakutního onemocnění (2 týdny až 3 měsíce od začátku onemocnění) může být M. hyorhinis stále izolována a identifikována, ale šance na její záchyt jsou mnohem menší. V některých postižených kloubech může perzistovat až šest měsíců. Schopnost M. hyorhinis působit jako primární původce pneumonie je zatím nejasná. Experimentálně bylo prokázáno, že některé kmeny byly schopny vyvolat pneumonii u gnotobiotických selat.2 Je možné, že je patogenita M. hyorhinis vůči plicím kmenově variabilní. Porovnáním závažnosti pneumonií u prasat, kde byla přidružena M. hyorhinis a pneumonií bez přítomnosti M. hyorhinis nebyly zjištěny žádné rozdíly.1
Klinické příznaky: Polyserozitidy se obvykle objevují u prasat ve věku 3-10 týdnů. Někdy se však mohou objevit i u prasat o něco starších. V akutní fázi infekce se zvyšuje teplota, objevuje se netečnost, mírná inapetence, neochota k pohybu, namáhavé dýchání, ochablé břicho, kulhání a oteklé klouby. Příznaky akutní fáze začínají ustupovat za 10-14 dní od jejich nástupu. Hlavními klinickými příznaky jsou poté kulhání a oteklé klouby. Postižení kloubů je nejzávažnější během subakutní fáze infekce. Kulhání a otok kloubů se můžou za 2-3 měsíce zmírnit, některá prasata však kulhají stále i po 6 měsících.1
Patoanatomický nález: V akutní fázi onemocnění se jedná o akutní serofibrinózní až fibrinopurulentní perikarditidu, pleuritidu a v menším měřítku peritonitidu. Akutní změny v kloubech představují otok, překrvení synoviálních membrán a zvýšené množství serózně hemoragické synoviální tekutiny. V subakutní fázi se na serózách vytvářejí organizované fibrinózní adheze, serózy jsou zesílené a zakalené. Synoviální membrány mohou být zesílené, patrná je atrofie synoviálních klků. Synoviální tekutina je serózně hemoragická a nachází se v kloubech ve zvýšeném množství. V pozdější fázi, tj. po 3-6 měsících od začátku onemocnění, jsou změny méně výrazné, ale může docházet k erozivním změnám na chrupavce.1
Infekce M. hyorhinis je běžná v Eustachově trubici mladých prasat. Japonští autoři předpokládají, že otitis media u prasat může být způsobena infekcí M. hyorhinis.3Zatím nejasná je možná spojitost M. hyorhinis s konjunktivitidami prasat.4
Diagnostika: Sérofibrinózní až fibrinopurulentní polyserozitida a artritida prasat ve věku 3-10 týdnů poukazuje na onemocnění vyvolané M. hyorhinis. Podobné léze však může způsobit i Haemophilusm parasuis a další agens. Obecně může být M. hyorhinis izolována a identifikována v akutních nebo subakutních lézích. Zvířata určená pro diagnostiku by měla být odporažena v akutní fázi onemocnění. Autolytické změny u mrtvého zvířete šance na izolaci a identifikaci M. hyorhinis snižují.1
Léčba: Ačkoliv je M. hyorhinis dobře citlivá na tylosin a linkomycin in vitro, léčba klinicky nemocných prasat nebývá vždy uspokojivá. Předpokládá se, že zánětlivá reakce zabraňuje penetraci antibiotik. Léčba tylosinem nebo linkomycinem v rámci celého chovu však může být užitečná.1
Dobrá citlivost M. hyorhinis se udává také na tilmicosin, tetracyklin a enrofloxacin.5
Prevence: Prevence spočívá v předcházení respiračních a enterálních onemocnění a stresových zátěží.1

Mycoplasma hyosynoviae
Epidemiologie: M. hyosynoviae je běžná v nazálních a faryngeálních sekretech prasnic.6 K přenosu infekce z dospělých prasat na mladá prasata nedochází obecně dříve než ve 4-8 týdnech věku. Během akutní fáze onemocnění dochází k vylučování velkého množství bakterií v nazálních a faryngeálních sekretech.1
K přenosu infekce na zdravá prasata může dojít kontaktem s akutně nemocnými prasaty v kotci, ale také kontaktem s chronicky nemocnými prasaty, u kterých perzistuje M. hyosynoviae v mandlích.7
Patogeneze: M. hyosynoviae může být izolována a identifikována v krvi za 2-4 dny po intranazálním nakažení. Septikemie perzistuje 8-10 dní a během tohoto období může dojít k infekci kloubů. U mnoha kloubů nedochází k artritickým změnám.V těchto kloubech perzistuje M. hyosynoviae pouze několik dní. U jiných kloubů se rozvíjí akutní artritida, M. hyosynoviae je v těchto kloubech zastoupena pravděpodobně ve větším množství a perzistuje v kloubech déle. M. hyosynoviae může být izolována a identifikována v kloubech za 24 hodin po infekci. Faktory, které přispívají k vzniku infekce, nejsou přesně určeny. Artritida bývá zvláště závažná u silně osvalených prasat, která mají nesprávně utvářené končetiny.1
Zdá se pravděpodobné, že poškození kloubů vznikající při osteochondróze může být predispozicí ke vzniku artritidy způsobované M. hyosynoviae.1
Klinické příznaky: Klinické příznaky se objevují hlavně u prasat ve věku 12-24 týdnů. Kulhání se objevuje náhle a může se objevit na jedné nebo více končetinách. Otok kloubů není obvykle pozorován, protože nejčastěji jsou postihovány klouby pokryté silnou vrstvou svalů. Příznaky akutní fáze přetrvávají 3-4 dny, poté intenzita kulhání obvykle klesá. U mnoha zvířat dochází ke zlepšení, kulhání ustává nebo u nich přetrvává jen strnulá chůze. Některá prasata mohou kulhat i několik týdnů nebo měsíců. To však bývá z časti také následkem osteochondrózy. Morbidita v postižených chovech se pohybuje od 1 do 50 %.1
Patoanatomický nález: Synoviální membrány při akutní artritidě způsobené M. hyosynoviae jsou oteklé, edematózní a hyperemické. Synoviální tekutina je zmnožená, serofibrinózní až serózně hemoragická. Periartikulární tkáně mohou být edematózně prosáklé. Při subakutním onemocnění jsou synoviální membrány nažloutlé až nahnědlé barvy, zesílené a překrvené. Může docházet k mírné hypertrofii synoviálních klků. V chronickém stadiu jsou synoviální membrány ještě více zesílené a mohou být nacházeny i změny na chrupavkách. Změny na chrupavkách jsou obvykle fokální a pravděpodobně jsou následkem osteochondrózy.1
Diagnostika: Kulhání u 10-20týdenních prasat, které neodpovídá na léčbu penicilinem, je indikativní pro artritidu způsobenou M. hyosynoviae. Definitivní diagnóza by měla být založena na izolaci a identifikaci původce v typických lézích. Zvíře, ze kterého se odebírají vzorky, by mělo být v akutním stadiu onemocnění a musí být bez léčby.1
Aspirace tekutiny z kloubů se provádí u živých nebo odporažených zvířat. Nejlépe je vyšetřit více vzorků, protože některé budou negativní. Popsána je i možnost diagnostiky generalizované infekce M. hyosynoviae ve skupině prasat kultivací z krve. Vzorky krve však musí být získány od dvojnásobně většího množství prasat než při odběru synovie.8
Během onemocnění způsobeného M. hyosynoviae dochází rychle k tvorbě protilátek detekovatelných komplement fixačním testem. Při subklinickém onemocnění je třeba vyšetřovat na protilátky párové vzorky sér. Sérologická diagnostika M. hyosynoviae však není zatím běžně dostupná.1
Léčba: Úspěšné léčby je nejlépe dosaženo injekční aplikací tylosinu, linkomycinu nebo tiamulinu. Vhodná je i kombinace s kortikosteroidy. Popisována je dobrá citlivost M. hyosynoviae na valnemulin.9 Dobrá citlivost M. hyosynoviae byla zjištěna také na enrofloxacin, linkomycin, tiamulin a tetracyklin.10 Pokud jsou klouby postižené osteochondrózou, léčba bývá již neúčinná.1
Prevence: Prevence spočívá ve výběru chovného materiálu s dobře utvářenými končetinami a v předcházení stresovým zátěžím. Při infekci M. hyosynoviae vzniká protektivní imunita. Názory na možnost vakcinace se liší a žádné komerční vakcíny nejsou dosud dostupné.1

Literatura:
1. Ross RF. Mycoplasmal diseases. In: Diseases of swine (Ed. Straw et al.) Ames Iowa;vydavatel, 1999:50-505.
2. Gois M, Kuksa F. Intranasal infection of gnotobiotic piglets with Mycoplasma hyorhinis: Differences in virulence of the strains and influence of age on the development of infection. Zentralbl Veterinärmed (B) 1974;21:352-361.
3. Morita T, Fukuda H, Awakura T, Shimada A, Umemura T, Kazame S, Yagishashi T. Demostration of Mycoplasma hyorhinis as a posible primary pathogen for porcine otitis media. Vet Pat 1995;32:107-111.
4. Rogers DG, Frey ML, Hogg A. Conjunctivitis associated with a mycoplasma-like organism in swine. J Am Vet Assoc 1991;198:450-452.
5. Wu CC, Shryock TR, Lin TL, Faderan M, Veenhuizen MF. Antimicrobial susceptibility of Mycoplasma hyorhinis. Vet Microbiol 2000;1:25–30.
6. Ross RF, Spear ML. Role of the sow as a reservoir of infection for Mycoplasma hyosynoviae. Am J Vet Res 1973;34:373-378.
7. Hagedorn – Olsen T, Nielsen NC, Friis AF. Isolation results and clinical response in Mycoplasma hyosynoviae inoculation experiment. Proceedings of the IPVS Congress. Bologna;IPVS, 1996:237.
8. Nielsen EO, Hagedorn – Olsen T, Nielsen NC, Friss NF. Blood culture as a diagnostic tool in outbreaks of Mycoplasma hyosynoviae arthritis. Proceedings of the 15th IPVS Congress. Birmingham;IPVS, 1998:205.
9. Hannan PC, Windsor HM, Ripley PH. In vitro susceptibilities of recent field isolates of Mycoplasma hyopneumoniae and Mycoplasma hyosynoviae to valnemulin (Econor), tiamulin and enrofloxacin and the in vitro developmement of resistence to certain antimicrobial agents in Mycoplasma hyopneumoniae. Res Vet Sci 1997;63:157-160.
10. Aerestrup FM, Friss NF. Antimicrobial sdusceptibility testing of Mycoplasma hyosynoviae isolated from pigs during 1968 to 1971 and during 1995 and 1996. Vet Microbiol 1998;61:33-39.

Adresa autora:
MVDr. Martin Svoboda
Klinika chorob prasat FVL
VFU Brno
Palackého 1-3
612 42 Brno

kompletní text včetně obrazového materiálu naleznete ve Veterinářství 2001;51:454-456.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *