Na Vysočině přibývají zpracovatelé biopotravin

Zájem o biopotraviny roste

Na Vysočině přibývají zpracovatelé biopotravin, a to díky rostoucí spotřebitelské poptávce po plodinách a mase z ekologických farem. Podle údajů ministerstva zemědělství se před pěti lety výrobě biopotravin v kraji věnovalo 12 podniků, na konci minulého roku se jí zabývaly už dvacet farem. Dříve si zemědělci v kraji stěžovali na nedostatek zpracovatelských kapacit pro svou bioprodukci, teď už prý většinou mají dostatečný odbyt.
Na Vysočině se v biokvalitě vyrábí mouka, pečivo, mléčné výrobky i nápoje. Nechybí ani jatka a provozy na zpracování ovoce a zeleniny.
Šetrně hospodařící farmáři mají vyšší výrobní náklady, než jsou v tradičním zemědělství. Protože nepoužívají chemické postřiky a průmyslová hnojiva, nemohou mít tak velké hektarové výnosy. Farma se věnuje chovu ovcí, produkuje také brambory a obilí.
Mezi výrobce biopotravin na Vysočině patří některé farmy a malé podniky. Bioprodukcí se ale zčásti zabývají i zpracovatelské giganty, jako je masokombinát Kostelecké uzeniny, a také obchodní řetězec Interspar. Biopotraviny zařadily do výrobního programu například i podniky Amylon Havlíčkův Brod, Drůbež Vysočina Moravské Budějovice a Agro Měřín. Svou mlékárnu má kozí farma Dvůr Ratibořice. Ekofarma v Sasově na Jihlavsku je známá biouherákem, teď dodává do obchodů i výrobky z brambor.
Biomlýn Březník na Třebíčsku se zpracováním šetrně pěstovaného obilí zabývá dva roky. Pro tuto výrobu má vyčleněnu část výrobních kapacit. Mezi mlýny v tomto oboru není zatím moc velká konkurence, obilí z ekofarem zpracovává jen několik málo provozů v zemi.
Podle jednatele si zákazníci teprve zvykají na vyšší cenu takové mouky. Ve mlýně se mele pšeničná, žitná a špaldová biomouka, prodávají se i biootruby. Největší zájem o tyto výrobky mají obchodní řetězce; obchodníci z menších sídel o ně prý moc nestojí. Ve mlýně se balí i další biopotraviny – lidé si tam mohou koupit třeba i cukr, rýži, těstoviny a rozinky.
Na Vysočině loni přibylo 50 ekofarem a na začátku tohoto roku bylo v kraji 113 šetrně hospodařících zemědělců. Do ekologického zemědělství patřilo přes 4000 hektarů pozemků, dalších 2860 hektarů půdy bylo na zařazení do tohoto systému připravováno.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *