Národní ozdravovací program od IBR

Program byl zahájen již v lednu 2006 za podpory Ministerstva zemědělství.

Nemoc skotu není spojena s úhyny, ale se snížením užitkovosti, a tím chovatelům způsobuje nemalé problémy. Protože ozdravování zahájily i některé ostatní členské země EU, přistoupila k razantním krokům i naše republika s cílem umožnit našim chovatelům bez problémů obchodovat plemennými zvířaty v rámci intrakomunitárního trhu. O český plemenný materiál je zájem.

Národní ozdravovací program byl zahájen sérologickými vyšetřeními ve všech chovech a ukázalo se, že především u chovatelů s nižšími počty chovaného skotu, je příznivá nákazová situace. Většina těchto chovatelů již povýšila do kategorie chovů prostých IBR. Toto převedení mezi hospodářství prostá je pro každého chovatele významné, neboť tím pro něho končí finančně i organizačně náročný proces, spojený s řadou chovatelských omezení.

Chovatelé IBR prostých stád se nemusejí obávat každoročního vyšetřování krav (resp. skotu staršího 24 měsíců) za účelem trvalé deklarace IBR prostého statusu. Tato vyšetření hradí u chovatelů chovajících do 50 krav ze 100 % stát, a chovatelům od 51 krav výše stát přispívá 50 % na úhradu nákladů spojených s laboratorním vyšetřením.

Je však třeba si uvědomit, že značná část hospodářství je v současné době v procesu ozdravování, avšak stále existují rizika nového zavlečení nákazy do chovů. Proto Státní veterinární správa ČR považuje za nanejvýš vhodné upozornit chovatele na některé hlavní zásady, jak lze zavlečení původce IBR do stáda zamezit:

Pro obměnu základního stáda využívat především uzavřený obrat. Největším rizikem pro zavlečení nákazy je nemocné nebo infikované zvíře nebo zvíře pocházející z prostředí s neznámým nákazovým statusem.

Uvažuje-li chovatel o nákupu, je nutné se informovat o stádech, která mají stejný nákazový status jako ten jeho, nejlépe na webových stránkách SVS ČR, popřípadě může pomoci místně příslušná krajská veterinární správa nebo Zemědělská agentura MZe ČR.

Chovaný skot nesmí za žádných okolností (s výjimkou zvířat přemísťovaných na jatky) přijít do kontaktu se skotem z hospodářství, která mají horší nebo neznámý nákazový status.

Na svody (výstavy, přehlídky atd.) odesílat skot jen s podmínkou, že se akce zúčastní skot výhradně ze stád stejného nákazového statusu. Toto musí zaručit pořadatel svodu. Po návratu ze svodu je účelné skot umístit do izolační stáje a asi za 21 dnů nechat zvířata sérologicky vyšetřit. Je-li výsledek negativní, lze skot přemístit do provozní stáje k ostatním zvířatům.

Při pastvě se v bezprostředním sousedství nesmí pást skot jiného (horšího) nákazového statusu. Není-li tomu tak, musí být mezi paseným dobytkem a stádem odlišného (horšího) statusu volný koridor alespoň v šířce 7 – 10 m. Pouhé oddělení hrazením nestačí.

Uvažuje-li chovatel o vakcinaci proti respiračním, případně jiným onemocněním, vždy by to měl důkladně zvážit a konzultovat se soukromým veterinárním lékařem a inspektorem krajské veterinární správy. Před volbou vhodné vakcíny je třeba mít laboratorně prokázáno, který původce (skupina původců) ve stádě případné zdravotní problémy způsobuje.

Vždy je nutné všechny příchozí do chovu a stájí (a to i veterinární lékaře i všechny případné ostatní pracovníky) informovat, že stádo je prosté (ozdravené) od IBR. Je nezbytné vždy zajistit hygienické pomůcky a upozornit vstupující, aby nevstupovali bez provedení preventivní osobní hygieny, popřípadě desinfekce.

Na tato fakta, zajisté naprosté většině chovatelů dobře známá, považujeme za vhodné takto souhrnně upozornit, a to z toho důvodu, že by bylo opravdu škoda vynaložené prostředky na ozdravování „vyhodit oknem“ nedůsledným uplatňováním zoohygienických opatření .
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR

Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *