Nenarozená myš se stala matkou

V Japonsku přišly na svět myši, jejichž matka nikdy nežila, byla usmrcena ještě jako plod. Výsledky pokusu japonských vědců přinášejí naději pacientkám, které se v dětství podrobily radikální léčbě rakoviny, a nemohou proto mít vlastní děti.

Biologové Izuho Hatada a Yayoi Obata z univerzity v Maebaši s Tomohirem Konem ze zemědělské univerzity v Tokiu odebrali z těla březích myší plody, které měly před sebou ještě bezmála polovinu vývoje v těle matky. Soustředili se na tělíčka plodů budoucích samiček a získali z nich vznikající pohlavní žlázy. Nevyvinuté vaječníky obsahovaly tisíce vajíček, která stála na samém počátku složitého vývoje v plnohodnotné pohlavní buňky schopné oplození. Japonští vědci se pokusili vytvořit v laboratoři podmínky, za nichž by vajíčka „dospěla“. Pěstovali pohlavní žlázy myších plodů po čtyři týdny v živných roztocích. Vajíčka navázala na drasticky přerušenou vývojovou pouť a začala se připravovat ke zvládnutí budoucích náročných úkolů. Vyráběla si nezbytné látky a uzpůsobovala svou dědičnou informaci ke splnění role mateřské pohlavní buňky. Záhy se však dostavilo zklamání. Po oplodnění spermií dospělého myšího samce se vzniklá embrya nevyvíjela. Zjevně nedostala od vajíčka vše, co potřebovala. Hatadův tým se rozhodl defekt napravit. Vědci si vypomohli plnohodnotnými vajíčky z těla dospělé myši. Tato vajíčka byla zbavena vlastní dědičné informace a místo ní se jim dostalo dědičné informace vajíček z nenarozených myší. Takto „rekonstruovaná“ vajíčka se dařilo oplodnit spermií dospělého myšího samce s bezmála devadesátiprocentní účinností. Vědci získali 64 zárodků a přenesli je do těla dospělých adoptivních myších matek. Těm se nakonec narodilo 16 mláďat, jejichž vlastní biologická matka nikdy nespatřila světlo světa, protože byla usmrcena ještě jako plod. Tyto jedinečné myši prožily v Hatadově laboratoři už více než rok a zatím se u nich neprojevila žádná zdravotní porucha nebo vrozený defekt, navíc už prokázaly i svou příslovečnou rozmnožovací schopnost zplozením potomstva.
Odborníci vidí v pokusu obrovský příslib pro léčbu lidí. Pokud by se podařilo podobný proces zvládnout i u lidských vajíček, svitla by naděje ženám a dívkám, které se podrobily léčbě rakoviny. Radioaktivní záření totiž ničí nejen nádorové buňky, ale i vajíčka. Za oběť jim jednou provždy mohou padnout všechny pohlavní buňky pacientek. Dospělým ženám dnes zkoušejí lékaři odebrat před léčebnou kůrou části vaječníků s vajíčky pokročilejších vývojových stadií. Tyto části vaječníků nebo samotná vajíčka jsou zmrazena a uskladněna v tekutém dusíku. Po uzdravení pacientky je vajíčko oplozeno a zárodek donosí jeho biologická matka. Nádorová onemocnění se bohužel nevyhýbají ani malým děvčátkům, v jejichž vaječnících se nacházejí jen nevyvinutá vajíčka, s nimiž si zatím embryologové neumějí poradit. Jiskřičku naděje pro ně vykřesal právě výzkum Hatadova týmu. Jednou snad bude možné získat plnohodnotná vajíčka i z vaječníků odebraných před léčbou nádorového onemocnění velmi mladým pacientkám.
Na výsledky těchto experimentů čekají netrpělivě také ochránci přírody, kteří by rádi Hatadovu techniku využili k záchraně ohrožených druhů zvířat. Vaječníky jediné samice horské gorily, pandy velké nebo velryby biskajské obsahují tisíce vajíček, která jsou pro biology zatím naprosto bezcenná, protože se nacházejí na příliš nízkém stupni vývoje. To by se mohlo v budoucnu změnit. Naplnění této vize je však ještě dál než uplatnění Hatadovy techniky při léčbě lidí. O tom, co potřebují ke zdárnému vývoji vajíčka například gorily, se ví jen velice málo.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *