Nové antibiotikum určené pouze pro veterinární medicínu

Nové antibiotikum určené pouze pro veterinární medicínu.

Florfenikol je širokospektrální syntetické antibiotikum. Potlačuje tvorbu proteinů v bakteriální buňce. V protoplazmě se florfenikol váže na ribosomální podjednotku 70 S a narušuje aktivitu peptidyltransferázy. To vede k inhibici syntézy proteinů v ribosomech citlivých bakterií.
Florfenikol je derivát thiamfenikolu. V jeho molekule se nachází hydroxylová skupina substituovaná atomem flóru a tím je florfenikol též rezistentní vůči baktériím, které produkují acetyltransferázu. Florfenikol je také účinný proti baktériím rezistentních k chloramfenikolu. Na rozdíl od chloramfenikolu florfenikol neobsahuje nitro skupinu a proto není jeho použití spojeno se vznikem aplastické anémie.
Po perorální dávce se florfenikol snadno vstřebává , což je dobře viditelné na vysoké biologické využitelnosti přípravku. Pouze malé množství je vázáno na proteiny plasmy (do 18,6 kg). Po intramuskulárním a perorálním podání se florfenikol dobře distribuuje do tkání a tělních tekutin. Plasmatické a tkáňové koncentrace účinné látky jsou vyšší než minimální inhibiční koncentrace potřebné pro in vitro inhibici růstu mikroorganismů. Vysokých koncentrací je dosaženo v ledvinách, plicích, močovém měchýři, ve svalovině kosterní a srdeční, střevech, bronchiálních sekretech, moči a žluči. Nižší hladiny jsou zjišťovány v cerebrospinální tekutině a mozkové tkáni.
Florfenikol podléhá v organizmu částečné biologické přeměně; více než polovina podané dávky je vylučována v nezměněné formě převážně močí a částečně i trusem.
Účinnost Floronu proti Actinobacillus pleuropneumonie
Byl proveden klinický pokus, jehož účelem bylo vyhodnocení účinnosti florfenikolu při léčbě infekcí způsobených A. pleuropneumoniae. Do studie bylo zahrnuto 44 prasat rozdělených do 5 skupin. U zvířat byly denně vyšetřovány klinické příznaky související s dýchacím aparátem. Po skončení pokusu byly zjišťovány patoanatomické změny plicích a bylo provedeno i mikrobiologické vyšetření pulmonálních lézí. V některých případech se podařila opakovaná izolace A. pleuropneumoniae.
Výsledky získané u tří skupin ukázaly, že Floron perorální roztok je nejúčinnější při léčbě infekce A. pleuropneumoniae. Všechna zvířata byla zcela vyléčena, nebyly u nich zaznamenány žádné patoanatomické změny na plicní tkáni a z plic nebyl izolován A. pleuropneumoniae.
Léčba Floronem premix byla úspěšná. Výsledky terapie Pulmotilem G 200 byly horší. Pouze jedna třetina nemocných prasat byla vyléčena, u 6 zvířat byly pozorovány patoanatomické plicní léze a mikrobiologickým vyšetřením byl znovu prokázán A. pleuropneumoniae.
Statisticky významně lepší výsledky ve všech třech testovaných parametrech byly získány u skupiny léčené perorálním roztokem Floronu ve srovnání se skupinou ošetřenou Pulmotilem 200 (P 0,05) nebyl zjištěn u dvou skupin léčených perorálním roztokem a premixem Floronu. U všech tří testovaných skupin byly výsledky statisticky významně lepší než u infikované kontrolní skupiny. (obě formy Floronu: P
Odkazy na literární zdroje k dispozici u firmy Krka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *