„Osteoartritida u psů a jejich výživa“

byla námětem přednášky pořádané firmou Hill´s dne 15. 10. 2005 v Budapešti.

Přednášející veterinární lékař dr. R. Nap se zabýval osteoartritidou loketních, koleních a kyčelních kloubů a její predispozicí u určitých plemen psů (labradorský retrívr, německý ovčák, rotvajler, bernský salašnický pes, bulmastif, boxer a čau-čau), u plemen obřích a velkých, u psů s nadváhou a u psů stárnoucích. Osteoartritida se vyskytuje u většiny starších zvířat a je doprovázena ztuhlostí kloubů, omezeným rozsahem a ochotou k pohybu (po schodech, z auta nebo do auta) a změnami v chování způsobenými bolestí (agresivita). V místě kloubního spojení můžeme zjistit edém, krepitaci, degenerativní změny a zánět. Za příčinu steoartritidy je také považována osteochondróza, dysplazie kyčlí a lokte a nesprávný tvar kloubu. Osteoartritida podle odhadů postihuje 20 % psů starších jednoho roku.
Sekundární osteoartritida (degenerativní kloubní onemocnění; DJD) vzniká při traumatech kloubů, např. luxaci a frakturách kloubů nebo rupturách vazů. Rentgenové vyšetření se nemusí shodovat s klinickými příznaky nemoci. Osteoartritida je ireverzibilní proces, který může být podstatně ovlivněn výživou, tělesnou hmotností, vhodným pohybem a terapií. V některých zemích došlo k výraznému zlepšení stavu kloubů u populací určitých plemen v důsledku sledování zvířete, mapování situace a chovatelského programu, např. ve Švédsku. Organizace FCI (Federation Cynologique International) ve Francii a IEWG (International Elbow Working Group) ve Velké Británii začaly tyto programy aktivně propagovat. Celkový denní příjem vápníku během prvních šesti měsíců života štěněte musí být optimální; nejen nedostatečný, ale i nadbytečný příjem vápníku zvyšuje frekvenci a závažnost onemocnění kloubů. Nejlepší prevencí osteoartritidy je aktivní životní styl; bez přiměřeného cvičení jsou postižené klouby méně pohyblivé a ztuhlé, rozsah pohybu je omezen. Vhodná míra pohybu bez mechanického přetěžování je pro kloub přínosem, protože kloubní chrupavka pokrývající konce kostí, není krvena ani inervována a její výživa je zcela závislá na difuzi živin z kloubní tekutiny. Významnou roli má výživa pacienta, např. některé mastné kyseliny ze skupiny ω-3 a ω-6 produkují látky podobné hormonům, tzv. eikosanoidy. Eikosanoidy jsou významnými regulátory životně důležitých tělesných funkcí, ovlivňují krevní tlak, srážlivost krve, termoregulaci, zánětlivé procesy a imunitní odpověď. Perorální příjem kyseliny eikosapentaenové (EPA), ω-3 polynenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem, která je obsažena v tuku mořských ryb, může být účinný v ochraně substrátu chrupavek před degradací. Mezi chondroprotektiva v kloubní chrupavce patří kyselina hyaluronová, glukosamin a chondroitin sulfát. Glukosamin a chondroitin lze získat z živočišných tkání a podávat jako doplňky výživy od renomovaných výrobců. Terapie osteoartritidy spočívá v podávání nesteroidních antiflogistik a kortikosteroidů; jejich užívání je však spojeno s poměrně vysokými vedlejšími účinky (ulcerace GIT, nekróza ledvin, dysfunkce krevních destiček). Poslední výzkum prokázal, že některé z těchto léků tlumí metabolismus chondrocytů a tím snižuje syntézu glykosaminoglykanů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *