Otrava skotu DDT versus Stockholmská úmluva „POPs 2001“

J. SVEJKOVSKÝ,1 Z. ŠIROKÁ,2 Z. SVOBODOVÁ2 1Krajská veterinární správa Karlovy Vary 2Fakulta veterinární hygieny a ekologie Veterinární a farmaceutické univerzity Brno Veterinářství 2003;53:509-513.

SOUHRN
Svejkovský J., Široká Z., Svobodová Z. Otrava skotu DDT versus Stockholmská úmluva „POPs 2001“. Veterinářství 2003;53:509-513.
V roce 2002 došlo v České republice k hromadné otravě skotu DDT. DDT je jednou z dvanácti sloučenin, které jsou zařazeny do seznamu perzistentních organických polutantů (POPs). Tyto látky jsou zdraví nebezpečné a existuje celosvětová snaha o ukončení jejich výroby a používání. Tyto snahy podporuje více než 120 států, které podepsaly Stockholmskou úmluvu o perzistentních organických polutantech. V České republice je DDT od roku 1974 zakázáno. Přesto se vyskytuje na černých skládkách, a jak ukazuje prezentovaný případ, stále existuje reálné nebezpečí otravy tímto pesticidem.

SUMMARY
Svejkovský J., Široká Z., Svobodová Z. DDT poisoning in cattle versus Stockholm convention „POPs 2001“. Veterinářství 2003;53:509-513.
In 2002 the large number of cases of the DDT poisoning in cattle occurred in the Czech Republic. DDT is one of the 12 compounds, which are included into a list of persistent organic pollutants (POPs). These substances are dangerous to health and there is a worldwide effort to stop their production and use. This effort is supported by more than 120 states, that have signed a Stockholm convention on persistent organic pollutants. In the Czech Republic DDT has been outlawed since 1974. However, DDT still occurs at illegal refuse dumps and as shown in the article, a real danger of poisoning by this pesticide still exists.

Podle definice Protokolu o perzistentních organických látkách z Aarhusu (Dánsko 1998) se mezi POPs řadí takové organické látky, které:
– vykazují toxické vlastnosti,
– jsou perzistentní (nepodléhající degradaci),
– bioakumulují se (chronická toxicita),
– dochází u nich k dálkovému přenosu v ovzduší a vodě přesahujícímu hranice států a k depozicím,
– u nichž je pravděpodobný významný škodlivý vliv na lidské zdraví nebo škodlivý vliv na životní prostředí.
Tyto látky se vyskytují jako jediná chemická substance nebo jako směs chemických látek.
Zavedení pojmu POPs spadá do šedesátých let 20. století, kdy se začínají masově vyrábět a používat zejména organochlorové pesticidy a další organické průmyslové a zemědělské chemikálie. Mnoho z nich se používalo už ve dvacátých letech minulého století a velmi významnou roli hrály jako ochrana před epidemiemi během druhé světové války. V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století se však začínají objevovat informace o jejich lipofilitě, ekotoxicitě, bioakumulaci a dalších nežádoucích účincích.
U mnoha z nich je na těchto základech zastavena výroba a zakázáno použití. Toto se ovšem týká pouze některých zemí. Jak je však patrno z definice POPs, tyto látky jsou škodlivé globálně. Dochází k jejich přenosu ovzduším, vodou i organismy a představují tedy stále nebezpečí i pro země, které tyto látky nikdy nevyráběly a nepoužívaly, nebo které už výrobu a používání těchto látek zakázaly. POPs se kumulují hlavně v arktických oblastech.

Stockholmská úmluva
První snahy o snižování výroby a používání perzistentních organických látek se datují do sedmdesátých let minulého století. Velmi významný je dokument podepsaný v roce 1979 – Convention on Long-range Transboundary Air Pollution, který vstoupil v platnost v roce 1983 a byl následován dalšími dodatky. Poslední a nyní nejdůležitější mezinárodní úmluvou, která byla na tomto poli uzavřena, je Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech. Tato úmluva byla schválena v květnu 2001 a dnes ji uznává více než 120 států světa včetně České republiky. V platnost vstoupí při ratifikaci 50. státem (zatím 15 států), což se předpokládá asi v roce 2005. Tato doba je sice dlouhá, ale je nutná k zavedení legislativních opatření v jednotlivých státech, které se chystají ji ratifikovat. Česká republika patří k prvním deseti státům, jejichž parlament Stockholmskou úmluvu ratifikoval.1
Tato konvence požaduje zákaz nebo omezení používání dvanácti vybraných POPs (uvažuje se o rozšíření tohoto seznamu). Jsou zde uvedena doporučení týkající se opatření pro odstranění a omezení výroby, použití a úniku daných látek. Dále jsou zde uvedena doporučení týkající se výzkumu a vývoje nových látek a monitoringu POPs, nařízení o poskytování informací, podávání zpráv a technické pomoci smluvních stran.2
Látky uvedené v úmluvě jsou rozděleny do tří annexů:
ANNEX A: aldrin, dieldrin, chlordan, endrin, heptachlor, hexachlorbenzen (HCB), mirex, toxafen, polychlorované bifenyly (PCB). Je požadavek na ukončení výroby a používání těchto látek.
ANNEX B: DDT. Je požadavek na omezení výroby a používání této látky.
ANNEX C: PCDD (polychlorované dibenzodioxiny), PCDF (polychlorované dibenzofurany). Je požadavek na omezení úniků těchto látek, které nejsou cíleně vyráběny, ale vznikají jako vedlejší produkty průmyslové výroby.
Některým státům je z hygienických a epidemiologických důvodů (např. velký výskyt malárie) udělena výjimka k výrobě a používání některých POPs (především DDT) ze skupiny A a B. Tyto státy a výjimky jim udělené jsou uvedeny v Seznamu specifických výjimek, který je součástí Stockholmské úmluvy. Výjimky jsou platné jen po určité období a lze je prodloužit maximálně o pět let. Všechny budou ukončeny pět let poté, co úmluva vstoupí v platnost.
Stav v České republice: Chlordan, dieldrin a mirex nejsou v ČR vyráběny a používány, nikdy nebyly registrovány. Vyráběn a používán není v České republice toxafen (zakázán 1977), endrin (zakázán 1984), aldrin (zakázán 1980), heptachlor (zakázán 1989).
V České republice není používán a vyráběn DDT (zakázán 1974, výroba ve Spolaně Neratovice ukončena 1983), HCB (zakázán 1977, výroba ve Spolaně Neratovice ukončena 1968, vzniká však jako vedlejší produkt při výrobě tetrachlormetanu) a PCB (výroba ukončena 1984).

DDT (2,2-bis(p-chlorfenyl-1,1,1-trichloretan)
DDT byl poprvé syntetizován v roce 1874. Jeho insekticidní účinky byly zjištěny v roce 1939 a používán je od roku 1940. Za poznatky o insekticidních vlastnostech a využití DDT dostal jejich objevitel P. Müller Nobelovu cenu. Po zjištění jeho závažných toxických účinků bylo jeho použití v 70. letech minulého století ve většině zemí zakázáno, výjimku ale tvoří země třetího světa. Zde převládá důvod ekonomický. DDT je nejméně dvakrát levnější než většina ostatních insekticidů. Kromě toho zde přistupuje ještě jeden důvod, a tím je rezistence některých druhů hmyzu, hlavně komárů přenášejících malárii, k jiným typům insekticidů a opětovný vysoký výskyt tohoto onemocnění. To je důvodem, proč se i některé vyspělé země, ve kterých bylo DDT již mnoho let zakázáno, k jeho používání vrátily (např. Jihoafrická republika). V dnešní době je vyráběn pouze v Číně a Indii, ale dováží se asi do 25 rozvojových zemí.3
DDT je vysoce stabilní lipofilní karcinogenní látka. Metabolity DDT mají kromě zmíněných vlastností i xenoestrogenní účinky. Tvrzení o karcinogenitě ovšem mnoho vědců odmítá. Bylo provedeno mnoho pokusů na zvířatech s nepřesvědčivými výsledky a ani pozorování pracovníků, kteří se prováděli postřiky DDT, nevedla k jednoznačným názorům. Názory na používání DDT se tedy mezi vědci i širokou veřejností velmi různí. Mnoho vědců se však shoduje, že v rozvojových zemích je jeho používání za stávajících ekonomických a epidemiologických podmínek nutné. Pro tuto potřebu byly vypracovány technické postupy používání postřiků DDT, které jeho nebezpečné vlastnosti eliminují na minimum. Proto byla i ve Stockholmské úmluvě učiněna výjimka k jeho používání, které nebylo zakázáno, ale byl vysloven požadavek na co největší minimalizaci jeho výroby a používání s předpokladem postupného přechodu k jiným insekticidům.
Jak již bylo uvedeno výše, DDT bylo v České republice zakázáno již v roce 1974 a výroba byla ukončena v roce 1983. To znamená, že by se DDT v naší republice nemělo již nejméně 20 let vyskytovat. Přesto došlo v loňském roce na území České republiky k hromadné otravě DDT u skotu.

Průběh otravy a přijatá opatření
Dne 8. července 2002 oznámil soukromý veterinární lékař na Okresní veterinární správu v Karlových Varech hromadný úhyn krav na farmě v Mokré, ZD „Horka“ Čichalov.
Místním šetřením pracovníků OVS bylo zjištěno, že uhynulo 14 krav ze stáda, ve kterém bylo 52 krav, 36 telat a jeden býk. V následujících 12 dnech uhynulo dále 18 krav a jedno tele. Celkem tedy uhynulo 33 kusů. Vedle tohoto stáda bylo ve zvláštní ohradě ještě 46 krav, které neprojevovaly žádné příznaky poškození.
Zevním ohledáním byly za těly uhynulých zvířat nalezeny řídké zpěněné výkaly – důsledek profuzního vodnatého průjmu, struky vemen byly cyanotické, stejně tak sliznice očních spojivek a vyhřezlých sliznic rekta a pochvy. U krav ještě žijících byly zjištěny nápadné příznaky dehydratace (žíznivost, shromažďování se v bezprostřední blízkosti napajedla), kolikové bolesti v důsledku akutní enteritidy, apatie a u jedné krávy svalový tremor.
Obě stáda – zdravé i postižené suspektní otravou neznámým agens byla napájena z téhož zdroje. Obě větve vodovodu do napáječek k oběma stádům byly vyvedeny z jedné stáje ze stejného řadu.
Prohlídkou pastevního areálu, kde bylo paseno postižené stádo, byla zjištěna nelegální skládka odpadu ze zbořeniště. Na skládce byly kromě stavební suti a hmoty našedlé barvy nalezeny také igelitové pytle od dusíkatého hnojiva. Podle sdělení pasáka krav byla skládka na pastvinu navezena dne 7. července, tj. předchozího dne. Klinické příznaky u nemocných zvířat i příznaky zjištěné po zevním ohledání kadaverů nasvědčovaly otravě dusičnany a dusitany. Pro zjištění příčiny úhynu krav byly odebrány vzorky suti z této nelegální skládky. Vzorky k chemickému vyšetření byly odebrány i ze zbořeniště, ze kterého byla suť převezena na pastvinu. Při odběru vzorků našedlé hmoty ve zbořeništi byl cítit zatuchlý pach po DDT.
Při analýze odebraných vzorků nebyly prokázány dusičnany, dusitany, močovina ani amoniové ionty. Hnojiva nebyla prokázána ani ze vzorku igelitového pytle, ani ze vzorků odebraných ze skládky a zbořeniště. Teprve dodatečně bylo zjištěno, že igelitové pytle od dusíkatého hnojiva pocházely ze zbořeniště a byla jimi pobita prkna místo okenních výplní. Naproti tomu bylo v odebraných vzorcích z nelegální skládky a ze zbořeniště prokázáno DDT a jeho metabolity v množství 5340 mg.kg-1 a 6760 mg.kg-1. Vzorky byly analyzovány metodou plynové chromatografie.
Patologickoanatomicky vykazovaly kadavery velmi dobrý výživný stav, dehydrataci, alveolární emfyzem plic, překrvení plic, nedostatečně kolabované plíce, systolickou zástavu srdce, pasivní překrvení jater a celé splanchnické oblasti, hyperemii ledvin. Bachorové obsahy byly nepřežvýkané, zatuchlé, chemického pachu. Slez a tenké střevo byly dilatovány, přeplněny vodnatou tekutinou, mírně zatuchlého pachu s příměsí hlenu. Sliznice předžaludků a slezu se lehce odlupovala, vrstva pod sliznicí byla zarudlá.
Na základě výsledků dosud provedeného vyšetření iniciovali pracovníci OVS Karlovy Vary dne 16. července poradu s pracovníky OVS Louny, kafilerie VAPO Podbořany a ÚKZÚZ Žatec. Účelem této schůzky bylo pozastavení masokostních mouček a kafilerních tuků získaných z uhynulých krav suspektně otrávených chlorovanými pesticidy – DDT (zpracovaných v kafilerii VAPO Podbořany). Při jednání byla přijata následující předběžná opatření:
– odděleně uskladnit a pozastavit veškeré masokostní moučky (MKM) a kafilerní tuk vyrobené po 8. červenci 2002,
– odděleně zpracovat šest dosud nezpracovaných kadaverů (případně dalších uhynulých zvířat) a vyšetřit MKM z nich získaných na obsah sumy DDT,
– pozastavit MKM u všech odběratelů až do získaní výsledků chemicko-toxikologického vyšetření; v případě zjištění nadlimitní hodnoty sumy DDT provést spálení MKM v cementárně v Prachovicích.
K potvrzení diagnózy a k naplnění předběžných přijatých opatření bylo však potřeba prokázat nejenom obsah DDT v minerálních vzorcích ze skládky na pastvině a ze zbořeniště, ale i v obsahu gastrointestinálního traktu a v tkáních uhynulých krav. To se potvrdilo při analýzách provedených dne 16. 7. 2002. Byly prokázány následující hodnoty sumy DDT:
– 0,117 mg.kg-1 obsahu slezu (kadaver č. 1),
– 0,056 mg.kgsup>-1 obsahu slezu a 0,026 mg.kg-1 obsahu slepého střeva (kadaver č. 2).
Dále byl stanoven obsah sumy DDT a jeho metabolitů v mg.kg-1 tuku u tří uhynulých krav:
játra – 0,976; 69,730; 1,927,
ledviny – 0,706; 0,984; 1,294,
bachorový obsah – 31,592.
Na základě těchto výsledků provedl ÚKZÚZ Brno chemicko-toxikologické vyšetření MKM a kafilerních tuků, původem z kafilerie VAPO Podbořany, vyrobené v inkriminované době. Výsledky rozboru byly vesměs příznivé s ohledem na ředění kafilerní suroviny z uhynulých krav ostatními nekontaminovanými konfiskáty. Hodnoty sumy DDT a jeho metabolitů se pohybovaly v rozmezí 0,01 až 0,03 mg.kg-1. Tyto masokostní moučky a tuky vzhledem k podlimitním hodnotám sumy DDT byly uvolněny do oběhu bez omezení. Naproti tomu bylo 6 krav uhynulých dne 15. 7. 2002 zpracováno odděleně. Obsah sumy DDT v této MKM byl 0,05 mg.kg-1. Vzhledem k tomu, že byl překročen limit nežádoucí látky v krmivu podle přílohy č. 3 vyhlášky č. 451/2000 Sb., rozhodl ÚKZUZ Brno o spálení 600 kg této MKM.
V posuzovaném případu bylo nutno vyřešit další problém, a to jak nakládat s mlékem kontaminovaných krav a s masem a vnitřnostmi těchto krav a telat v případě jejich jatečného využití. Za tím účelem bylo dne 16. 7. 2002 provedeno chemicko-toxikologické vyšetření vzorků intravitálně odebraných od krav, které byly v inkriminované době na pastvině s nelegální skládkou. Výsledek vyšetření v mg.kg-1 tuku sumy DDT byl následující:
sval – kráva č. 1: 2,774, kráva č. 2: 0,385,
tuková tkáň – kráva č. 2: 0,615, kráva č. 3: 0,109,
mléko – kráva č. 1: 0,917 (kráva č. 1 – CZ 018164303 s příznaky otravy).
Na základě zjištění obsahu sumy DDT u živých zvířat bylo dne 17. 7. 2002 Okresní veterinární správou v Karlových Varech zahájeno se ZD „Horka“ Čichalov správní řízení ve věci nařízení mimořádných veterinárních opatření. V rámci tohoto řízení bylo vydáno rozhodnutí o následujících předběžných opatřeních:
– k zabránění eventuální opětovné otravy skotu z nelegální skládky provést její oplocení až do její asanace odbornou firmou;
– zákaz přemísťování skotu včetně telat ze stáda postiženého otravou DDT;
– provést soupis evidenčních čísel skotu ze stáda postiženého otravou DDT;
– zákaz vyřazovat zvířata z tohoto stáda k jatečním účelům včetně nutných porážek;
– hlásit jakýkoliv výskyt uhynulého skotu na OVS v Karlových Varech.
Dne 2. srpna 2002 po dalším jednání s majiteli zvířat bylo vydáno nařízení mimořádných veterinárních opatření podle § 54 odst. 3 zákona č. 166/1999 Sb. V tomto nařízení byla potvrzena předběžná opatření ze dne 17. 7. 2002 a navíc bylo uvedeno:
– krávy ze stáda postiženého otravou vyřadit z plemenitby a nepřipouštět je;
– plemenného býka ze stáda postiženého otravou možno použít k plemenitbě v ostatních stádech na farmách chovatele s výjimkou stáda postiženého otravou;
– provést nutnou porážku krávy č. CZ 018164303, odebrat vzorky a analyzovat je na obsah sumy DDT.
Kráva č. CZ 018164303 byla poražena dne 19. 8. 2002 a zjištěný obsah sumy DDT ve vzorcích svaloviny, tuku a mléka byl nižší než maximální limity stanovené vyhláškami MZd č. 322/1999 Sb., tj. 0,05 mg.kg-1 pro mléko nad 4 % tuku a 1 mg.kg-1 tuku masa jatečních zvířat. V průběhu šesti týdnů od otravy se obsah sumy DDT v organismu této krávy snížil z nadlimitních na podlimitní hodnoty. Vyšetřením svaloviny bylo zjištěno 0,998 mg.kg-1 tuku sumy DDT (oproti 2,774 ze dne 16. 7. 2002), vyšetřením mléka 0,638 mg.kg-1 tuku sumy DDT (oproti 0,917 ze dne 16. 7. 2002).

Diskuse k posuzovanému případu
DDT patří do skupiny méně toxických chlorovaných insekticidů. U dospělého skotu byla vyvolána otrava po dávce 500 mg na 1 kg ž. hm., u jednodenních a dvoutýdenních telat po dávce 250 mg na 1 kg ž. hm. V případě akutní otravy DDT zvířata jeví neklid, projevuje se u nich zvýšená citlivost, objeví se záškuby víček, později svalstva po celém těle, takže dochází ke chvění celého těla. Dostaví se ztížené dýchání, zvířata jsou po záchvatech vyčerpaná, ochablá. Hynutí je způsobeno zástavou dechu. Při pitvě uhynulých zvířat nejsou zjišťovány výrazné specifické patologickoanatomické změny. Patrný bývá edém vnitřních orgánů, tečkovité krváceniny na srdci. V případě perorálního příjmu toxické látky jsou zánětlivé změny v gastrointestinálním traktu. Mozek bývá překrven a v chronických případech dochází k degenerativním změnám v játrech a v ledvinách.4,5
V prezentovaném případu byla prokázána příčinná souvislost mezi úhynem skotu a odpadem suti vyvezeným ze zbořeniště na pastvinu. Jeden z pamětníků obce Mokrá potvrdil, že v 60. letech minulého století byl v č. p. 5, tj. v současném zbořeništi, sklad DDT, kterým práškoval bramborová pole proti mandelince bramborové. Protože klinické příznaky otravy skotu na pastvině na farmě Mokrá zcela neodpovídaly klasickým příznakům otravy DDT a DDT patří do méně toxické skupiny chlorovaných pesticidů, byly hledány další možné příčiny otravy. Zdroje a příčiny byly hledány u látek v tehdejší době v zemědělství používaných. Byly to především insekticidy na bázi HCH, které patří do skupiny toxičtějších chlorovaných pesticidů, ale s podobnými klinickými příznaky otravy. U telat je minimální toxická dávka gama izomeru HCH 5 mg na 1 kg ž. hm., u dospělého skotu 25 mg na 1 kg ž. hm.5 Možnost otravy skotu HCH byla vyloučena, nebyla prokázána přítomnost této látky ani v nelegální skládce, ani ve zbořeništi.
Dalšími velmi frekventovanými látkami v té době byly sloučeniny arzenu, které se používaly jako účinná složka insekticidů a herbicidů. Především se jednalo o arseničnan vápenatý v 50. a 60. letech minulého století k hubení mandelinky bramborové. V té době byly otravy touto látkou jedny z nejfrekventovanějších.6 Také akutní otrava těmito látkami se vyznačuje silným zánětem gastrointestinálního traktu. Objevují se kolikové bolesti, průjem, který bývá neobyčejně rychlý, vodnatý. U přežvýkavců je průběh otravy velmi rychlý, smrt nastává v průběhu 3 – 4 hodin.5 Při méně závažných otravách arzenem se mohou příznaky objevovat po dobu 2 – 7 dnů. I zde je v popředí těžká gastroenteritida se všemi průvodními symptomy, včetně těžké dehydratace. Z toho důvodu byly odebrané vzorky z nelegální skládky dodatečně analyzovány na obsah arzenu. Metodou AAS bylo zjištěno 35,7 mg arzenu na 1 kg odebrané suti. Naměřenou hodnotu je možno považovat za zvýšenou (pro srovnání např. v sedimentech aplikovaných na půdy, kde se pěstují plodiny pro přímou spotřebu, může být maximálně 10 mg.kg-1).
Diagnóza otrava skotu DDT může být potvrzena s tím, že se v tomto případě mohla na poškození organismu podílet i přítomnost perorálně přijatých zbytků stavební suti (vliv vysokého pH na GIT) a z části též mírně zvýšený obsah arzenu na nelegální skládce na pastvině. Tím lze vysvětlit i odlišnosti v klinických projevech od klasických příznaků otravy skotu DDT.

Závěr
Používání pesticidů na bázi DDT bylo v České republice zakázáno v roce 1974. Jak je zřejmé z prezentovaného případu, není problematika akutního působení této látky zcela uzavřena. S největší pravděpodobností existuje u nás řada dalších starých skládek DDT, které jsou časovanou bombou pro vznik akutní otravy zvířat. Ale to bohužel není jediný problém této látky. DDT je zabudován v potravinovém řetězci, v současné době s velkou převahou metabolitu DDE. DDT a zejména jeho metabolit DDE jsou látky s xenoestrogenními účinky a jsou tak řazeny mezi závažné endokrinní disruptory.7 Popsaný případ otravy stojí na jedné straně a na druhé straně (versus) stojí snaha více než 120 států světa tuto velmi negativní situaci řešit.

Autoři děkují Ing. Z. Čížkovi, CSc., MVDr. F. Čadovi, MVDr. O. Humlovi a jejich spolupracovníkům z Analytických laboratoří Plzeň, s. r. o., za významnou pomoc při diagnostice prezentovaného případu otravy skotu DDT. Dále autoři děkují Ing. J. Rosmusovi ze SVÚ Praha za provedení závěrečných chemicko-toxikologických analýz intravitálních vzorků.

Literatura:
1. Holoubek I. POPs enabling activities to facilitate early action in the implementation of the Stockholm convention on perzistent organic pollutants in the Czech Republic. In: Secotox 2002, 7th Regional Meeting of the Central and Eastern European Section. Brno, 2002:234-239.
2. Matoušek J. Stockholm convention on perzistent organic pollutants (2001) and it’s relation to other international agreements. In: Secotox 2002, 7th Regional Meeting of the Central and Eastern European Section. Brno, 2002:230-233.
3. Ledvinka J., Rupeš V. DDT a současnost. Zprávy CEM, Státní zdravotní ústav Praha, 2001;10(11):442-444.
4. Heseltine E. (ed.) Pesticide residues in food – 2002, part II – toxicological evaluations. Joint FAO/WHO Meeting on Pesticide Residues, WHO, 2001:272.
5. Piskač A., Kačmár P., Bartík M., Procházka Z., Svobodová Z., Šikula J. Veterinární toxikologie. Praha; Státní zemědělské nakladatelství, 1985:254.
6. Böhm R., Langer J. Historický vývoj Státního veterinárního ústavu v Brně. Pardubice; ÚVO, 116.
7. Keith L. H. Environmental endocrine disruptors. New York; John Willey and Sons Inc., 1997:1232.

Adresa autora:
MVDr. Jaroslav Svejkovský
KVS Karlovy Vary
Kosmonautů 19
360 05 Karlovy Vary

Kompletní text včetně obrazového materiálu naleznete ve Veterinářství 2003;53:226-229.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *