Paroxysmální stavy, křeče a kulhání v neurologii

Česká asociace veterinárních lékařů malých zvířat (ČAVLMZ) ve spolupráci s World Small Animal Veterinary Association CE (WSAVA CE project) připravila na první prosincový den neurologický seminář v posluchárně Farmaceutické fakulty VFU Brno.

Odborný program zahájil Dr. Pavel Štellar (prezident ČAVLMZ). S neurologickými pacienty se veterinární lékaři setkávají prakticky denně, avšak každý na jiné úrovni. V ambulancích prvního sledu musí umět alespoň základní diagnostiku, měli by zhodnotit vážnost stavu a rozhodnout, zda jsou schopni pacientovi pomoci sami nebo zda bude lépe ho referovat na jiné, specializované pracoviště. Specialisté přistupují k neurologickému pacientovi komplexně, ale ani oni nemohou pominout či vynechat základní neurologické vyšetření, na které navazují další, mnohdy nesmírně sofistikovaná, vyšetření.
Odborné přednášky byly doplněny bohatou škálou videozáznamů a fotodokumentace z praxe našich předních specialistů v oboru neurologie, Dr. Aleše Tomka, DECVN a Dr. Petra Šrenka, DECVNz kliniky Jaggy. Podrobně byla Dr. Tomkem prezentována diferenciální diagnostika paroxysmálních stavů: epilepsie versus ostatní. Pacient vykazující křeče nebo nějakou záchvatovitou epizodu představuje vždy určitou výzvu a nelze na něj pohlížet paušálně jako na epileptika, je třeba vždy podrobného celkového vyšetření a nalezení příčiny, která nezbytně nemusí být (jen) neurologická.
Pod pojmem křeče nebo záchvaty většinou rozumíme epileptické záchvaty. Křeč je obecný výraz pro jednotlivé nebo opakující se svalové stahy vyvolané různými patologickými procesy (epileptický záchvat, tetanus a tetanie, dráždění motoneuronu nebo motorického nervu, abnormální svalový metabolismus – svalová acidóza aj.) Záchvat je nespecifická, náhle vzniklá a přechodná paroxysmální epizodavybočující z normální funkce organismu nebo orgánového systému.
Ve veterinární praxi se setkáváme buď se situací, kdy přichází majitel se zvířetem, u kterého se anamnesticky vyskytl jeden nebo více záchvatů (paroxysmální epizoda – křeče, slabost, kolaps se ztrátou vědomí), přičemž mezi těmito epizodami je zvíře normální anebo řešíme pacienta v rámci pohotovosti, protože zvíře aktuálně křečuje, je těžce desorientované, výrazně slabé, dušné a majiteli celá situace nahání strach.
Je nutno snažit se na základě anamnézy, videozáznamu (první případ), nebo přímo v ambulanci (druhý případ) situaci správně posoudit a interpretovat. Obecně je nutno si uvědomit, zda v průběhu „paroxysmu“ pacient zůstává při vědomí, jedná se o kolaps, ztrátu svalového napětí či pozorujeme hypertonus svaloviny, zda pacient vykazuje repetitivní samovolné pohyby, je situace vázána na stres, spánek, aktivitu, krmení, jsou patrny jiné doprovodné příznaky, jako dušnost, kašel, cyanóza, bledé sliznice aj. Paroxysmální záchvat se rychle objeví a rychle zmizí, má dramatický průběh, majitel může reagovat reaguje hystericky.
Paroxysmální stav dělíme do dvou základních skupin: 1. pacient vykazuje během záchvatu samovolné pohyby (repetitivní – opakující se záškuby svalstva nebo se svalovina nachází v hypertonu – spazmu) a 2. hlavním příznakem je kolaps, tj. svalové napětí je snížené. Dobrou anamnézou a bezchybným klinickým vyšetřením (interní, neurologické, ortopedické) jsme schopni stavy rozlišit a zaměřit se tak v diagnostice na konkrétní skupinu onemocnění – CNS, metabolickou, kardiorespirační, popřípadě nervosvalový či ortopedický aparát. V některých případech pomůže plemenná příslušnost.
Odpolední přednáška Dr. Šrenka byla zaměřena na monoparézu, kulhání a monoplegii. Pro správné stanovení diagnózy je důležité provést ortopedické a neurologické vyšetření pacienta. Diferenciální diagnostika monoparézy/monoplegie se opírá o schémaVITAMIN D.
Kulhání nemusí být problém ortopedický, i když se tak na první pohled může jevit. S metodicky zaměřenou prezentací s názvem „Rozpoznám jako praktik neurologickou versus ortopedickou příčinu kulhání“ vystoupil Dr. Jan Slabý z Kliniky ARVET Písek. Přednáška byla v první části věnována základní klasifikaci příčin pohybových obtíží u malých zvířat. Hlavní část prezentace pak byla zaměřena na  praktický  klinický postup veterináře při diferenciaci příčin kulhání. Hovořeno bylo o významu nacionále a anamnestických dat hlavně kvůli zjištění průběhu onemocnění, existenci plemenných dispozic a přítomnosti alterace celkového zdravotního stavu. Zdůrazněn byl zejména význam „předpřístrojové“ části vyšetření a sledování pacienta při předvedení  v pohybu a dále pak pečlivého klinického ortopedického vyšetření, jež má vždy obsahovat základní prvky vyšetření neurologického a naopak. Na ilustrativních videozáznamech a fotografiích byly pak předvedeny jak typické formy kulhání a poruch pohybu při jednotlivých ortopedických či neurologických onemocněních, tak i konkrétní vyšetřovací postupy, testy a hmaty.  Na závěr bylo prezentováno několik modelových kazuistik jednak s neurologickými nebo ortopedickými příčinami kulhání,  jednak i s případy se záludnou koexistencí těchto příčin. Účelem přednášky bylo, aby si každý praktický lékař uvědomil nepostradatelný význam pečlivého a systematického  klinického vyšetření, neboť jedině takto získaná data přinášejí unikátní informace ohledně příznaků alterace dalších orgánových systémů, lokalizace bolestivosti nebo neurologického deficitu. Je-li pacient bez důkladného klinického vyšetření například uveden do anestezie a jsou mu prováděna další složitější vyšetření, nemohou být tato klinická  data  již získána, což často vede k indikaci zbytečných diagnostických postupů, ke stanovení nesprávné nebo neúplné diagnózy a tím i nesprávné léčbě pacienta.  Na uskutečnění semináře se sponzorsky spolupodílely společnosti Bayer, Hill´s, MSD a WSAVA. Odborný seminář byl ukončen panelovou diskusí.
 
 
 
 
 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *