Patogeny respiračního aparátu prasat

Stan Done. How respiratory pathogens damage the pig. Pig International March 2002;32(2):35-36.

Dýchací systém prasat je poškozován poměrně širokým spektrem virů, bakterií a mykoplazmat, ale pouze některé z nich můžeme označit jako hlavní příčinu respiračního syndromu prasat. Podrobné zkoumání složitých mechanismů působení těchto etiologických agens na respirační aparát je nezbytné pro vývoj nových a účinnějších vakcín a pro kontrolu a léčbu respiratorních onemocnění v chovech prasat.
Hlavními onemocněními virového původu jsou chřipka prasat a porcinní reproduktivní a respirační syndrom (PRRS). V současné době musíme do této skupiny přiřadit i porcinní circovirus typ 2 (PCV2). Virus influenzy prasat přisedá na řasinky dýchacího systému a multiplikuje se v nosním sekretu, mandlích, lymfatických uzlinách a v plicích. Pomnožování virových částic začíná v buňkách vystýlajících horní cesty dýchací a infekce se dále šíří průdušnicí do plic. Invaze bronchů a bronchiolů vede ke ztrátě cilií a nadměrné tvorbě hlenu. Později se infekce dostane do plicních alveolů. Stejně jako u ostatních virových onemocnění dýchacího aparátu jsou narušeny obrané mechanismy a virus otevírá cestu pro sekundární bakteriální pneumonii. Virus PRRS napadá plicní makrofágy, které sídlí v alveolech a jejichž úlohou je obrana proti infekci. Tyto makrofágy jsou navíc důležitým místem multiplikace viru. Jelikož v průběhu infekce dochází k destrukci protektivních makrofágů, je důsledkem zvýšená vnímavost organismu k bakteriální pneumonii. Porcinní circovirus typ 2 také napadá plicní makrofágy, ale jejich aktivitu nesnižuje ve stejné míře jako virus PRRS.
Bakterie poškozující dýchací systém prasat můžeme rozdělit podle toho, zda napadají horní nebo dolní trakt. Horní cesty dýchací jsou místem infekce Pasteurella multocida typ D a Bordetella bronchiseptica. Dolní dýchací systém infikuje Pasteurella multocida typ A, Actinobacillus pleuropneumoniae a Haemophilus parasuis známý jako původce Glässerovy choroby. Bordetella bronchiseptica kolonizuje dutinu nosní a má vysokou afinitu k nosnímu hlenu. Její působení napomáhá infekci Pasteurella multocida a startuje proces, jehož výsledkem je progresivní atrofická rinitida. Pasteurella multocida typ D přednostně osídluje tonzily a dutinu nosní, ale uplatňuje se pouze v případě, že se zde nacházejí předchozí poškození způsobené například bordetelou. Pasteurela produkuje vlastní toxiny (dermonekrotoxin-DNT) a je zodpovědná za deformaci struktury nosních kostí při atrofické rinitidě prasat.
Pasteurella multocida typ A kolonizuje plíce a způsobuje narušení plicní tkáně různými mechanismy. Jedním z nich je tvorba kapsul, které chrání před buněčnou imunitní odpovědí. Na povrchu mikroorganismu se také nacházejí fimbrie, které bakterii umožňují adhezi na buňky. Třetím mechanismem účinku je produkce toxinů. Actinobacillus pleuropneumoniae existuje ve 12 subtypech (sérovarech). Mikroorganismus se přenáší kapénkovou infekcí a usazuje se v plicní tkáni. Bakterie tvoří proteázy, které ničí hemoglobin a brání využití železa v organismu. Produkuje endotoxiny a exotoxiny a má také schopnost vytvářet protektivní kapsuly. Haemophilus parasuis kolonizuje respirační trakt prasat velmi brzy po narození. V současné době je známo, že adheruje na řasinky, ale přesný mechanismus působení je zatím předmětem zkoumání.
Mykoplazmy patří mezi bakterie, ale liší se od nich nepřítomností buněčné stěny, a proto se obvykle uvádějí samostatně. V současné době je celosvětově věnována největší pozornost patogennímu mikroorganizmu Mycoplasma hyopneumoniae, který je původcem ekonomicky závažné mykoplazmové neboli enzootické pneumonie prasat. Tento patogen má zásadní vliv na vytváření smíšených infekcí virového, bakteriálního a mykoplazmového původu (porcinní respirační komplex). Infekce je podpořena špatnými zoohygienickými podmínkami, kontinuálním provozem a přítomností jiných etiologických agens. Mycoplasma hyopneumoniae kolonizuje převážně tracheu a bronchy, kde přisedá na řasinky a ničí je. Tím dochází k poškození jednoho z nejdůležitějších obraných mechanismů dýchacího traktu. Zatím není jasné, zda k destrukci cilií dochází přímým působením mikroorganismů a nebo je způsobena toxiny. Ztráta řasinek omezí odstraňování vdechnutých částic a patogenů z dýchací trubice. Kromě toho Mycoplasma hyopneumoniae také suprimuje imunitní odpověď organismu. Infikovaná prasata mají alterovanou funkci makrofágů a jsou predisponována k infekci Pasteurella multocida a PRRS.
K léčbě porcinního respiračního komplexu se používají antibiotika, která samozřejmě nejsou účinná proti virům, ale poměrně dobře působí proti již zmíněným bakteriím. Nejvíce účinné jsou pleuromutiliny (tiamulin, valnemulin), tetracykliny (chlortetracyklin, doxycyklin), makrolidy (tilmicosin) a linkosamidy (lincomycin).
Porcinní respirační syndrom je velkým problémem na celém světě a je potřeba ho řešit komplexním souborem opatření, která kromě vakcinace a medikace zahrnují i podstatné zlepšení zoohygienických podmínek ve stájích.

MVDr. Linda Svobodová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *