Perlorodkám hrozí vyhubení

Perlorodka říční, jeden z nejcitlivějších indikátorů znečištění, je na pokraji vyhubení. Starší jedinci se na zhoršující podmínky prostředí adaptují, mladých perlorodek nepřibývá. Dnes je známo jen málo míst, kde se perlorodka vyskytuje, a ani přes utajení zde díky vykořisťování nalezišť nejen pytláky není v bezpečí.

K negativním faktorům se přidala také industrializace, turistický ruch, chemizace zemědělství a meliorace, které se nevyhnuly ani horským a podhorským oblastem. Ochranáři se proto snaží mlže přenést výše proti proudu, kde je prostředí příznivější.
Stejně jako u mořských druhů nejsou perly v každém jedinci, ale naopak představují spíše výjimku. Dříve se soudilo, že vznik perly je reakcí organismu na vniknutí jakéhokoliv cizího tělíska mezi lastury. Poslední výzkumy naznačují, že vrstvy perleťoviny obalují pouze některé cizorodé látky biologického původu.
Perlorodka říční je temně zbarvena a dorůstá velikosti až 13 centimetrů. Dožívá se stáří 60 až 100 let. Žije v horských a podhorských tocích s nízkým obsahem vápníku ve vodě, u nás především na Otavě a na horním toku Vltavy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *