Pleuropneumonie prasat v chovech ve východních Čechách

A. ŠVASTOVÁ Státní veterinární ústav Hradec Králové, pracoviště Pardubice Veterinářství 2002;52:224-225

SOUHRN
Švastová A. Pleuropneumonie prasat v chovech ve východních Čechách. Veterinářství 2002;52:224-225.
V našich chovech zůstává stálým problémem pleuropneumonie prasat. Práce sumarizuje výsledky bakteriologické diagnostiky tohoto onemocnění získané v letech 1996 – 2000. Z celkového počtu vyšetřených vzorků plicní tkáně prasat byl bakteriální nález zjištěn v 59,4 %. Nejčastěji byl izolován samostatně Actinobacillus pleuropneumoniae nebo ve směsi s Pasteurella multocida. Nejvíce se vyskytoval sérovar 9. Při sledování rezistence mikroorganismů k antibiotikům bylo zjištěno 40,4 % kmenů Actinobacillus pleuropneumoniae sérovaru 9 a 22,6 % kmenů sérovaru 2 rezistentních k tetracyclinu, k penicilinu 30,3 % kmenů sérovaru 9 a 16,1 % sérovaru 2. Byly zjištěny chovy se současným výskytem více sérovarů mikroorganismu.

SUMMARY
Švastová A. Porcine pleuropneumonia in East Bohemian swine herds. Veterinářství 2002;52:224-225.
Results of investigations carried out in 1996 to 2000 are summarised. Bacteriological examinations of porcine lung samples yielded positive results in 59.4% of the tested animals. The most frequently isolated species was Actinobacillus pleuropneumoniae (mostly serotype 9) alone or in combination with Pasteurella multocida. Resistance to tetracycline was demonstrated in 40.4 and 22.6% of the serotypes 9 and 2, respectively. The corresponding proportions for penicillin were 36.3% (serotype 9) and 16.1% (serotype 2). Infections by more than one serotype were demonstrated in some herds.

O pleuropneumonii prasat, vyvolané mikroorganismem Actinobacillus pleuropneumoniae, bylo za posledních 20 let hodně napsáno jak v zahraničí, tak i u nás. V chovech prasat zůstává však stálým problémem.
Onemocnění bylo etiologicky poprvé popsáno v roce 1957.1 Na území naší republiky se laboratorní diagnostikou pleuropneumonie jako první zabývali Goiš a kol. v roce 1983.2 V témže roce byly také na našem pracovišti kultivačně potvrzeny první případy onemocnění.3 To však neznamená, že do té doby se u nás pleuropneumonie nevyskytovala. Nebylo pouze izolováno infekční agens, protože má specifické požadavky na kultivační media a postupy. Ty se do roku 1983 v diagnostických laboratořích nepoužívaly.
V době, kdy se v naší laboratoři s diagnostikou začínalo, bylo známo 7 sérovarů mikroorganismu, s tehdejším názvem Haemophilus pleuropneumoniae.4 Rozšíření jednotlivých sérovarů na našem území a v chovech ve východních Čechách bylo popsáno v roce 1985 a 1986.5,6 V našich chovech se s převahou vyskytovaly dva sérovary, a to sérovar 2 a 1, ojediněle sérovar 7 a 4. Později se však ukázalo, že došlo k omylu, protože uváděný sérovar 1 byl ve skutečnosti sérovar 9. To znamená, že ve starších publikacích u nás se setkáváme se sérovarem 1. V dnešní době se ve světě uvádí výskyt 14 sérovarů Actinobacillus pleuropneumoniae.7
Výskyt infekcí respiračního aparátu prasat v severních oblastech Slovenska byl popsán v roce 2001.8 Autoři během roku 2000 sledovali bakteriální původce u 93 kadaverů a ve 40,8 % izolovali Actinobacillus pleuropneumoniae, Pasteurella multocida ve 44 % a Mycoplasma hyopneumoniae v 29 %. Nejčastěji jako samostatně se vyskytující druh zjistili Pasteurella multocida v 15 % a v 11,8 % Actinobacillus pleuropneumoniae.
Při studiu mikroorganismů se řada autorů také zabývala sledováním citlivosti resp. rezistencí mikroorganismu k antibakteriálním preparátům. U malého počtu kmenů byla zjištěna rezistence k penicilinu, ampicilinu a tetracyklinu.9 Byla popsána rezistence k tetracyklinu u všech izolovaných kmenů sérovaru 9 v jednom našem chovu.3 Při testování většího počtu antibakteriálních látek bylo zjištěno okolo 20 % kmenů rezistentních k amoxicilinu, gentamycinu, penicilinu a tetracyklinu.8

Materiál a metody
Za posledních pět let (1996 – 2000) v naší laboratoři bylo kultivačně vyšetřeno 485 vzorků plicní tkáně prasat. Ke kultivaci se používala agarová media již dříve popsána a pomocí koaglutinačních reagens byly sérologicky typizovány izolované kmeny Actinobacillus pleuropneumoniae.3 Současně byly vzorky kultivovány na běžná agarová média (krevní agar, Endův agar). Citlivost k antibiotikům se stanovovala na Mueller-Hinton agaru s kvasničním extraktem diskovou difuzní metodou.10

Výsledky a diskuse
Z 485 vyšetřených vzorků plic prasat bylo 288 s bakteriálním nálezem. Nejčastěji byl izolován Actinobacillus pleuropneumoniae a to buď samostatně (v 51,0 %) nebo ve směsi s Pasteurella multocida (30,6 %). Z menšího počtu vzorků (18,4 %) byla izolována pouze Pasteurella multocida. Kromě výše uvedených bakteriálních druhů byly jen v ojedinělých případech izolovány jiné, např. Arcanobacterium pyogenes, Staphylococcus aureus, beta hemolytické streptokoky.
Ve srovnání s výsledky, které jsme získali v začátcích diagnostiky, kdy jsme Actinobacillus pleuropneumoniae izolovali v čisté kultuře v 95 % případů, jsme nyní potvrdili údaje o častém výskytu Actinobacillus pleropneumoniae a Pasteurella multocida.11 Taktéž jsme potvrdili, že při smíšené infekci se ostatní mikroorganismy vyskytují ojediněle.12
V posledních dvou letech je uvedeno vysoké procento kmenů netypovaných, protože nebyla vždy k dispozici diagnostická reagens.
V tabulce uvádíme zjištěné procento rezistentních kmenů Actinobacillus pleuropneumoniae a Pasteurella multocida, které jsme izolovali v letech 1996 – 2000. K ostatním antibiotikům jako např. amoxicilin/clavulanát, norfloxacin, ceftiofur, flumequin, colistin a tilmikosin byly kmeny ve většině případů citlivé. Podobně jako v předchozí studii3 jsme zjistili rezistenci k tetracyklinu a penicilinu u více kmenů sérovaru 9 nežli sérovaru 2. Ve srovnání s publikovanými údaji8 jsme izolovali méně kmenů rezistentních k amoxicilinu, gentamycinu a naopak více kmenů rezistentních k tetracyklinu a penicilinu.
Jsou chovy, kde se vyskytoval pouze jeden sérovar ale i chovy se současným výskytem více sérovarů.
Stanovování citlivosti izolovaných kmenů k antibiotikům mělo sloužit jako podklad pro možnou terapii v chovech a určování sérovaru Actinobacillus pleuropneumoniae k eventuální výrobě stájových vakcín z těchto kmenů.

Literatura:
1. Pattison I. H., Howell D. G., Elliot J. A Haemophilus-like organism isolated from pig lung the associated pneumonic lesions. J comp Path 1957;67:320-330.
2. Goiš M., Ulmann L., Jeřábek J. Izolace hemofilů z prasat: kultivace, diagnostika a typizace. Dílčí zpráva etapy P 11-329-454-02-01. Brno; VÚVL Brno, 1983:31.
3. Švastová A. Bakteriologická diagnostika hemofilové pleuropneumonie prasat. Ústavní výzkumná práce, Pardubice; Státní veterinární ústav, Pardubice, 1986:41.
4. Rosendal S., Boyd D. A. Haemophilus pleuropneumoniae Serotyping. J Clin Microbiol 1982;16:840-843.
5. Goiš M., Školová Z., Jeřábek J. Sérotypizace Haemophilus pleuropneumoniae (Actinobacillus pleuropneumoniae) pomocí koaglutinačního testu. Dílčí zpráva etapy P 11-329-466-02-02, Brno; VÚVL Brno, 1985:33.
6. Švastová A., Veselský M. Bakteriologická diagnostika infekční pleuropnemonie prasat. Veterinářství 1987;37:264-265.
7. Nielsen R., Andersen L. O., Plambeck T. et al. Serological characterization of Actinobacillus pleuropneumoniae biotype 2 strains isolated from pigs in two Danish herds. Vet Microbiol 1997;54:35-46.
8. Holko I., Urbanová J, Červenská M, Mydlo P, Kmeť V. Výskyt a diagnostika bakteriálnych infekcí respiračného traktu ošípaných v severných regiónoch Slovenska. Veterinářství 2001; 51:311-313.
9. Gilbride K. A., Rosendal S. Antimicrobial Susceptibility of 51 Strains of Haemophilus pleuropneumoniae. Can J Comp 1984; 48:47-50.
10. Urbášková P. Rezistence bakterií k antibiotikům. Vybrané metody. Praha; Trios, s. r. o., 1998:5.1.-5.10.
11. Nielsen R. An outbreak of pleuropneumonia among a group of baconers. Patological and bacteriological observations. Nord Vet Med 1973;25:492-496.
12. Didier P. J., Perino L., Urbanec J. Porcine Haemophilus pleuropneumonia. Microbiologic and pathologic findings. JAVMA 1984;184:716-719.

Adresa autora:
MVDr. Alena Švastová
Státní veterinární ústav Hradec Králové, pracoviště Pardubice
Štrossova 239
530 03 Pardubice
E-mail: asvastova@wo.cz

Komletní text včetně obrazového materiálu naleznete ve Veterinářství 2002;52:224-225.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *