Plicní tuberkulóza u koně způsobená původcem aviární tuberkulózy

I. PAVLÍK1, P. JAHN2, O. CHVÁTAL2, L. KALOVÁ2, L. MÁTLOVÁ1, L. DVORSKÁ1, F. TREML2, E. NESŇALOVÁ2, L. NOVOTNÝ2, R. HALOUZKA2 1 Výzkumný ústav veterinárního lékařství, Hudcova 70, 621 32 Brno 2 Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Palackého 1/3, 612 42 Brno Veterinářství 2005;55:140-145

SOUHRN
Česká republika patří podle rozhodnutí Komise (Commission Decision) č. 2004/320/EC ze dne 31. 3. 2004 mezi země Evropské unie oficiálně prosté bovinní tuberkulózy. Přestože na území České republiky byla bovinní tuberkulóza utlumena již v roce 1968, jsou sporadicky stále u zvířat zjišťovány nálezy suspektního tuberkulózního zánětu. Jedním takovým případem byla uhynulá 16 let stará klisna „Lucka“ používaná k výuce na Fakultě veterinárního lékařství v Brně, u které byla pato-morfologickým vyšetřením diagnostikována intersticiální pneumonie s postižením 2/3 plic a difúzně zvětšené mízní uzliny bronchiální a mediastinální. Po histopatologickém vyšetření postižené plicní tkáně a mízních uzlin s a pozitivním barvením metodou dle Ziehl-Neelsena bylo vysloveno podezření na tuberkulózu. Po pěti týdnech inkubace při 37ºC bylo izolováno z mízní uzliny plic Mycobacterium avium subsp. avium serotypu 2 a genotypu dnaJ+, IS901+ a IS1245+. Izolát způsobil u infikované kuřice miliární orgánovou tuberkulózu. Vzhledem k relativně vysoké přirozené odolnosti koní k mykobakteriálním infekcím přispěl pravděpodobně ke vzniku onemocnění vysoký věk klisny.

SUMMARY
The Czech Republic belongs according to the Comission Decision No 2004/320/EC of 31. 3. 2004 among the European countries officially free of bovine tuberculosis. In spite of the fact that bovine tuberculosis has already been eliminated in 1968, sporadic findings of suspect tuberculous inflammation are still detected. One of the positive cases was a sixteen-year-old mare used for training in the Faculty of veterinary medicine in Brno. Pathological-anatomical examination of the mare revealed interstitial pneumonia that affected 2/3 lung and diffusion in enlarged bronchial and mediastinal lymph nodes. After histo-pathological examination of the affected pulmonary tissue and lymph nodes with positive staining by Ziehl-Neelsen, tuberculosis was suspected. After five weeks of incubation at 37 oC, Mycobacterium avium subsp. avium serotype 2 and genotype dnaJ+, IS901+ and IS1245+ was isolated from pulmonary lymph node. The isolate caused miliary organ tuberculosis in infected pullet. Owing to the relatively high natural immunity of horses to mycobacterial infections, too high age of the mare probably contributed to the outbreak of disease.

V České republice a v ostatních státech střední Evropy patří bovinní tuberkulóza k utlumeným infekcím domácích1-8 a divokých zvířat6-9 včetně lidí.10 Česká republika patří podle rozhodnutí Komise (Commission Decision) č. 2004/320/EC ze dne 31.3.2004 mezi oficiálně prosté země bovinní tuberkulózy stejně jako Rakousko, Belgie, Německo, Dánsko, Finsko, Francie, Lucembursko, Nizozemsko a Švédsko. Zjištěná diagnóza tuberkulózy plic jednoho koně (klisna Lucka), používaného pro výuku studentů Veterinární a farmaceutické Univerzity (VFU) Brno, byla proto hodnocena jako závažná. Přestože se původce lidské tuberkulózy (M. tuberculosis) vyskytoval u domácích a divokých zvířat ve státech střední Evropy v posledním desetiletí minulého století zcela ojediněle,11 nebylo možné předem vyloučit ani infekci klisny Lucky původcem lidské tuberkulózy.
Mykobakteriální infekce jsou u koní diagnostikovány relativně vzácně a jedny z prvních případů popsal již M’Fadyean v roce 1918.12 Přesto je možné se v literatuře seznámit s mnoha přehlednými články. Wester v roce 1921 analyzoval u 25 koní různého stáří jednotlivé případy mykobakteriální infekce z různých pohledů (diagnostika, patologicko-anatomický nález, původce onemocnění, lokalizace infekce a další).13 Schmidt v roce 1930 podal přehled o historii prvních případů popsané bovinní tuberkulózy diagnostikované u koní porážených koncem 19. a začátkem 20. století.14 Podle statistických údajů byla zjištěna tuberkulóza u jatečních koní v letech 1893 až 1917 v Sasku (0,23 %), v letech 1910 až 1918 ve Švýcarsku (0,40 %), v letech 1912 až 1918 v Basileji (0,22 %) a v letech 1900 až 1910 v Dánsku (0,27 %). V Dánsku byla v letech 1915 až 1916 diagnostikována tuberkulóza také u 0,17 % exportovaných koní.14
Další přehledný článek o různých mykobakteriálních druzích izolovaných z koní v letech 1896 až 1942 publikovali Verge a Senthille v roce 1942.15 Schützler v roce 1954 uvádí, že nálezy tuberkulózy u jatečních koní a klinický obraz onemocnění zůstal i v polovině minulého století v podstatě stejný.16 Vzhledem k tomu, že se tuberkulóza, resp. mykobakteriální infekce, stále u koní vyskytují, byl publikován další přehledný článek v letošním roce.17

Na Ústavu patologické morfologie Fakulty veterinárního lékařství VFU Brno bylo v letech 1986 až 2003 vypitváno 546 koní, z nichž byla pouze u jednoho koně (16leté klisny Lucky) v roce 1997 diagnostikována suspektní tuberkulóza. Cílem práce proto bylo u této klisny popsat klinický obraz onemocnění, výsledky intravitálních a postmortálních vyšetření včetně identifikace mykobakteriálního izolátu molekulární metodou Restriction Fragment Length Polymorphism (RFLP), která byla standardizována v roce 2003.25

Klinický obraz, léčba a intravitální vyšetření
U 16leté teplokrevné klisny z majetku Fakulty veterinárního lékařství VFU Brno byla zjištěna inapetence a kolísající febrilie dosahující maxima 39,5 °C. Klinickým vyšetřením klisny nebyl zjištěn žádný patologický nález s výjimkou zesíleného bronchovezikulárního šelestu v celém plicním poli. Hodnoty hematologického vyšetření se pohybovaly v referenčním rozmezí. Endoskopické vyšetření dýchacího aparátu prokázalo přítomnost drobných kapek hlenovitého sekretu v průdušnici. Vyšetřením horních cest dýchacích nebyl zjištěn žádný patologický nález. V tracheálním sekretu, odebraném transtracheální aspirací, byly cytologickým vyšetřením zjištěny alveolární makrofágy a malé množství neutrofilních granulocytů. Bakterie nebyly ve vzorku prokázány cytologickým vyšetřením, ani bakteriologickou kultivací.
Klisně byl bezprostředně po vyšetření aplikován prokain penicilin v dávce 10 000 m.j./kg živé hmotnosti (ž. hm.) třikrát denně po dobu dvou dní. Protože se během této doby klinický stav klisny nezlepšil, byl u ní zhotoven laterolaterální rentgenogram hrudníku. Ten prokázal nodulární intersticiální, místy alveolární, plicní vzor. Na základě rentgenologického vyšetření byla stanovena klinická diagnóza „intersticiální pneumonie“.

Terapie prokain penicilinem byla zaměněna za potencované sulfonamidy v dávce 15 mg/kg ž. hm. dvakrát denně. Přes tuto terapii se klinický stav klisny nezlepšil a přetrvávaly u ní febrilie a inapetence. V rámci intravitální diagnostiky byl odebrán biopsií vzorek plicní tkáně. V důsledku poranění větší cévy v plicích nastalo u klisny krvácení do plic, které se nepodařilo zastavit. Asi za 15 min. po provedené biopsii klisna uhynula.
Postmortální vyšetření
Při pitvě bylo pozorováno velké množství sérofibrinózní, krvavě zbarvené tekutiny v dutině hrudní. Plíce byly nekolabované. V rozsahu asi 2/3 dorzokaudální plochy diafragmatických laloků plic byly pozorovány velké, konfluující nodulární léze špekovitého vzhledu připomínající sarkomatózní bujení.

Plicní pleura nad ložisky plicní konsolidace byla difúzně granulárně zdrsnělá. Struktura zvětšených bronchiálních mízních uzlin včetně kortikomedulární junkce byla zastřena šedobílou homogenní tkání. Kromě hypertrofie srdce a kongesce viscerálních orgánů nebyly zjištěny žádné jiné výrazné makroskopické změny.
Histopatologické vyšetření
Histopatologickým vyšetřením plicní tkáně byla zjištěna proliferace makrofágů, epiteloidních buněk, lymfocytů a sporadicky i obrovských mnohojaderných buněk v plicních alveolech i v interalveolárních prostorech. V centru granulomatózně změněné plicní tkáně byla patrná proliferace fibrózní tkáně s lymfocytární a makrofágovou infiltrací. Pouze sporadicky byly zjištěny známky nepříliš rozsáhlé kaseifikační nekrózy granulomatózní tkáně.

Kalcifikace v nekrózách nebyla pozorována. Barvením dle Ziehl-Neelsena (ZN) byly zjištěny pouze sporadické, jednotlivě se vyskytující acido-alkohol rezistentní tyčinky (ART). Po pitvě byly odebrány vzorky na mikrobiologické vyšetření a teprve po histopatologickém vyšetření po barvení s haematoxylinem-eosinem a dle ZN byla stanovena diagnóza: suspektní tuberkulóza.

Mikrobiologické vyšetření
Vzorek odebraný transtracheální aspirací a vzorek tkáně plic a plicních mízních uzlin byl kultivován na Columbia agaru obohaceném o 5% citrátovou ovčí krev a na MacConkeyově agaru č. 3. Naočkované půdy byly inkubovány při 37ºC po dobu 48 h. Toto základní bakteriologické vyšetření všech vzorků bylo negativní. Dva homogenizované vzorky tkáně (zvětšená mízní uzlina bronchiální a tkáň plic) byly vyšetřeny barvením dle ZN a po dekontaminaci 1 mol/l HCl a 2 mol/l NaOH kultivačně na přítomnost mykobaktérií. K izolaci byly použity dvě pevné vaječné půdy dle Stonebrinka, dvě pevné agaro-vaječné půdy dle Herrolda bez mykobaktinu J a antibiotik a dvě tekuté sérové půdy dle Šuly. Nárůst mykobaktérií při 37 °C byl kontrolován po prvním týdnu a poté každé dva týdny po dobu dvou měsíců.

Mykobakteriologické vyšetření
Mykobakteriální izolát byl identifikován barvením dle ZN a metodou PCR pro detekci přítomnosti specifického genu dnaJ pro rod Mycobacterium.18 Pro identifikaci zástupců komplexu M. tuberculosis byla použita PCR pro detekci specifické inzerční sekvence IS6110. Pro detekci zástupců komplexu M. avium byla použita metoda PCR pro detekci specifické inzerční sekvence IS90119,20 pro M. avium subsp. avium (serotypy 1, 2 a 3) a sekvence IS1245 21,22 pro detekci M. avium subsp. hominissuis (serotypy 4 až 6, 8 až 11 a 21). Zástupce komplexu M. avium byl určen serotypizací23 modifikovanou Süsslandem a Hrdinovou.24 Pro studium molekulární epizootologie byla použita standardizovaná molekulární metoda RFLP se sondou IS901 a IS1245.25 Virulence primoizolátu byla studována po intramuskulární infekci kuřice.20,26

Izolace a identifikace mykobaktérií
Ze vzorků mízní uzliny tracheobronchální byl za šest týdnů inkubace získán mykobakteriální izolát, který byl identifikován jako M. a. avium serotypu 2 a genotypu dnaJ+, IS901+ a IS1245+. Po standardizaci IS901 RFLP a IS1245 RFLP analýz ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství v Brně v roce 200325 byl izolát M. a. avium serotypu 2 a genotypu dnaJ+, IS901+ a IS1245+ vyšetřen oběma výše uvedenými RFLP analýzami. Získaný RFLP profil byl po vyšetření IS901 RFLP analýzou označen jako RFLP typ Q-A14 a po vyšetření IS1245 RFLP analýzou byl získán RFLP typ se třemi pruhy, který je označován jako „ptačí“ RFLP typ. Izolát byl virulentní po biologickém pokusu na kuřeti (způsobil miliární tuberkulózu jater a sleziny). Z analýzy souboru 173 RFLP typovaných M. a. avium izolátů vyplynulo, že stejného RFLP typu Q-A14 byl pouze izolát od jednoho prasete z České republiky. Zbývajících 171 izolátů M. a. avium pocházejících od prasat, skotu, nutrie, ptáků a lidí vytvářelo dalších 51 různých RFLP typů.

Diskuse
I přes častý záchyt M. a. avium od koní ve druhé polovině 90. let v různých státech,17 je detekce původce aviární tuberkulózy u koně v České republice naprosto ojedinělý. V roce 1997, kdy byl tento případ diagnostikován, bylo chováno podle údajů Office International des Epizooties (OIE) na území České republiky 20 780 koní.27 Tento případ byl jediným kultivačně potvrzeným mykobakteriálním onemocněním u koně v České republice od roku 1976, kdy byl u nás prokázán jediný případ bovinní tuberkulózy u koně od roku 1969.1,2
Klinické příznaky tuberkulózy plic u sledované klisny byly nespecifické. Podezření na postižení plic bylo vysloveno na základě auskultace hrudníku a potvrzeno rentgenologicky. Na základě uvedených vyšetření a dalšího zhoršování klinického stavu přes započatou antibiotickou terapii bylo vysloveno podezření na intersticiální pneumonii a stanovena nepříznivá prognóza.
Intravitální diagnostika mykobakteriálních infekcí je značně obtížná,28 o čemž svědčí i popsaný případ. Kultivačním vyšetřením nosních výtěrů koní29 byly izolovány především mykobaktérie vyskytující se velice často v jejich stájovém a zevním prostředí.30 O postižení plic u našeho pacienta svědčilo klinické vyšetření a bylo potvrzeno rentgenologicky. Endoskopické ani cytologické vyšetření jej blíže nespecifikovalo. Původce patologického stavu nebyl prokázán rutinním mikrobiologickým vyšetřením transtracheálního aspirátu ani postmortálně odebraného vzorku plicní tkáně. Pro intravitální diagnostiku je pravděpodobně nejpřínosnější vyšetření vzorku odebraného biopsií.31 Ten lze vyšetřit histopatologicky, případně může být provedeno přímé mikroskopické vyšetření otiskového preparátu plicní tkáně barvené dle ZN (nález ART) nebo molekulárně biologické (především nested PCR) metody.32,33 Biopsie plic je však spojena s rizikem masivního krvácení.
Specifická diagnóza u naší klisny Lucky byla stanovena až na základě histopatologického a mikrobiologického vyšetření nekroptického materiálu. Protože při histopatologickém vyšetření byly zjištěny tuberkulózní změny v plicní tkáni, byli při posouzení rizik infekce studentů bráni v úvahu především zástupci komplexu M. tuberculosis. Z nich to byly druhy M. bovis, M. caprae a M. tuberculosis (klinicky nejvýznamnější zástupci tohoto komplexu podle současné platné taxonomie), které byly ve střední Evropě včetně České republiky izolovány jak od zvířat, tak od lidí.1-8,10,11,34
Makroskopický obraz zejména pokročilé plicní tuberkulózy koní je odlišný od plicní tuberkulózy jiných zvířat.35 Je to dáno značnou rezistencí koní k mykobakteriální infekci.36-38 To se prokázalo i v prezentovaném případu, kdy makroskopické změny plicní tkáně spíše odpovídaly sarkomatózní proliferaci. Histopatologickým vyšetřením byla prokázána tuberkulózní granulomatózní zánětlivá reakce s ojedinělými ART.
Vzhledem k následnému kultivačnímu průkazu původce aviární tuberkulózy M. avium byla bezpečnostní opatření spojená s tímto případem zrušena. Biologickým pokusem na kuřici byla potvrzena předpokládaná virulence mykobakteriálního izolátu pro ptáky po průkazu specifické IS901.20 Vzhledem k častému průkazu právě tohoto zástupce komplexu M. avium na území České republiky1-6,8 nebyl výsledek identifikace po utlumení bovinní tuberkulózy u skotu a ostatních domácích zvířat překvapující.
Z výsledků kultivačních vyšetření tuberkulózních změn u skotu a prasat vyplývá, že na území České republiky byly po utlumení bovinní tuberkulózy zjišťovány právě izoláty patřící do komplexu M. avium,5,8 příp. jiní intracelulární parazité. Z nich u prasat, skotu a koní převažoval především Rhodococcus equi.39,40
O zdroji infekce M. a. avium je možné se jen domnívat především vzhledem k vysokému věku klisny. Ta mohla být infikována v průběhu celého života a infekce se podobně i jako u jiných infikovaných organizmů41,10 mohla projevit až po oslabení jejího imunitního systému věkem nebo jiným onemocněním. Z výsledků RFLP analýzy izolátu od klisny a izolátů od jiných hostitelů a z prostředí je zřejmé, že původce aviární tuberkulózy je v prostředí značně rozšířen. Proto k infekci klisny mohlo dojít po kontaktu s mnoha různými zdroji: bezobratlými,42,43,44 drobnými zemními savci,45 divokými ptáky,20 či dalšími zvířaty10,11 nebo kontaminovaným vnějším prostředím či prostředím stáje.46
Protože byla u klisny diagnostikována pokročilá tuberkulóza plic, dá se s velkou pravděpodobností předpokládat, že vylučovala M. a. avium sputem, příp. po polknutí plicních exkretů i trusem. Vylučování původce aviární tuberkulózy ze střevního traktu koní bylo popsáno až v pokročilých stádiích onemocnění.47 Proto zůstává otevřená otázka rizika přenosu infekce z klisny na ošetřovatele, případně učitele a studenty. Z předešlých studií v České republice je známé, že u imunokompromitovaných humánních pacientů vyvolává mykobakteriózu především poddruh M. a. hominissuis.20,48

Problémem zůstává především prevence tohoto onemocnění a jeho včasná diagnóza před rozvojem klinických projevů. Ta je obtížná jak z výše uvedených důvodů, tak z hlediska různé orgánové lokalizace infekce (dýchací trakt, kůže, játra, srdce, střevní trakt, vemeno, děloha a plod). Proto i zacílená diagnostika a vyslovení indikace k vyšetření na mykobakteriální infekce je problematická. Rovněž stáří koní s diagnostikovanou tuberkulózou je velice rozdílné – rozložené téměř do celého života koní.17

Klinik by měl na tuberkulózu plic myslet především u starších koní s nespecifickými klinickými příznaky (febrilie a inapetence), případně postižením plic a rentgenologickým nálezem intersticiálního a alveolárního zastínění plicního pole.

Poděkování
Autoři si dovolují poděkovat pí. Marcele Fišákové a MVDr. Jiřímu Bartlovi z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně, pí. Barboře Halouzkové a pí. Marii Hačkové z Fakulty veterinárního lékařství VFU Brno za jejich technickou pomoc. Práce byla podporována Národním programem výzkumu I (projekt č. 1B53009/2004) a výzkumným záměrem Ministerstva zemědělství České republiky č. MZE 0002716201.

Literatura:
1. Pavlík I., Bartl, J., Parmová, I., Havelková, M.Výskyt bovinní tuberkulózy v ČR (1969 až 1996). Veterinářství 1998,48:91-93.
2. Pavlík I., Bartl J., Parmova I. a kol. Occurrence of bovine tuberculosis in animals and humans in the Czech Republic in the years 1969 to 1996. Vet Med – Czech 1998;43:221-231.
3. Pavlík I., Ayele W.Y., Parmova I. a kol. Incidence of bovine tuberculosis in cattle in seven Central European countries during the years 1990-1999. Vet Med – Czech 2002;47:45-51. http://www.vri.cz/docs/vetmed/47-3-45.pdf
4. Pavlík I., Bureš F., Janovský P. a kol. The last outbreak of bovine tuberculosis in cattle in the Czech Republic in 1995 was caused by Mycobacterium bovis subspecies caprae. Vet Med – Czech 2002;47:251-263. http://www.vri.cz/docs/vetmed/47-9-251.pdf
5. Pavlík I., Dvorská L., Mátlová L. a kol. Mycobacterial infections in cattle in the Czech Republic during 1990-1999. Vet Med – Czech 2002;47:241-250. http://www.vri.cz/docs/vetmed/47-9-241.pdf
6. Pavlík I., Dvorská L., Bartoš M. a kol. Molecular epidemiology of bovine tuberculosis in the Czech Republic and Slovakia in the period 1965-2001 studied by spoligotyping. Vet Med – Czech 2002;47:181-194. http://www.vri.cz/docs/vetmed/47-7-181.pdf
7. Pavlík I., Macháčková,M., Ayele W.Y. a kol. Incidence of bovine tuberculosis in domestic animals other than cattle and in wild animals in six Central European countries during 1990-1999. Vet Med – Czech 2002;47:122-131. http://www.vri.cz/docs/vetmed/47-5-122.pdf
8. Pavlík I., Mátlová L., Dvorská L. a kol . Tuberculous lesions in pigs in the Czech Republic during 1990-1999: occurrence, causal factors and economic loses. Vet Med – Czech 2003;48:113-125. http://www.vri.cz/docs/vetmed/48-5-113.pdf
9. Macháčková M., Mátlová L., Lamka J. a kol. Wild boar (Sus scrofa) as a possible vector of mycobacterial infections: review of literature and critical analysis of data from Central Europe between 1983 to 2001. Vet Med – Czech 2003;48:51-65. http://www.vri.cz/docs/vetmed/48-3-51.pdf
10. Pavlík I., Ayele W.Y., Havelková M. a kol. Mycobacterium bovis infection in human population in four Central European countries during 1990-1999. Vet Med – Czech 2003;48:90-98. http://www.vri.cz/docs/vetmed/48-4-90.pdf
11. Pavlík I., Ayele W.Y., Parmová I. a kol. Mycobacterium tuberculosis in animal and human populations in six Central European countries during 1990-1999. Vet Med – Czech 2003;48:83-89. http://www.vri.cz/docs/vetmed/48-4-83.pdf
12. M’Fadyean J. Tuberculosis in the horse caused by bacilli of the avian type. Journal of Comparative Pathology and Therapeutics 1918;31:225-256.
13. Wester J. Klinische Beobachtung über Tuberkulose bei Pferden. Dtsch Tierärztl Wschr 1921;29:595-602 a 614-618.
14. Schmidt J. Die Tuberkulose des Pferdes; eine literarische, klinische und experimentelle Studie. Berl Tierärztl Wschr 1930;46:756-765.
15. Verge J., Senthille F. Nouvelles acquisitions sur l΄étiologie de la tuberculose des equidés. Bull Acad Vet France 1942;15:229-231.
16. Schützler G. Die Tuberkulose des Pferdes. Mh Vet Med 1954;9:502-505.
17. Pavlík I., Jahn P., Dvorská L. a kol. Mycobacterial infections in horses: a review of the literature. Vet Med – Czech 2004;49:427-440. http://www.vri.cz/docs/vetmed/49-11-427.pdf
18. Nagai, R., Takewaki, S., Wada, A., Okuzumi, K., Tobita, A., Ohkubo, A. Development of rapid detection method for mycobacteria using PCR. J Med Technol 1990;38:1247-1252.
19. Kunze Z. M., Portaels F., McFadden J. J. Biologically distinct subtypes of Mycobacterium avium differ in possession of insertion sequence IS901. J Clin Microbiol 1992;30:2366-2372.
20. Pavlík I., Švástová P., Bartl J. a kol. Relationship between IS901 in the Mycobacterium avium complex strains isolated from birds, animals, humans and environment and virulence for poultry. Clin Diag Lab Immunol 2000;7:212-217.
21. Guerrero C., Bernasconi C., Burki D. a kol. A novel insertion element from Mycobacterium avium, IS1245, is a special target for analysis of strain relatedness. J Clin Microbiol 1995;33:304-307.
22. Švástová P., Pavlík I., Bartoš M. Rapid differentiation of Mycobacterium avium subsp. avium and Mycobacterium avium subsp. paratuberculosis by amplification of insertion element IS901. Vet Med – Czech 2002;47:117-121. http://www.vri.cz/docs/vetmed/47-5-117.pdf
23. Wolinsky E., Schaefer W.B. Proposed numbering scheme for mycobacterial serotypes by agglutination. Int J Syst Bacteriol 1973;23:182-183.
24. Süssland Z., Hrdinová V. Použití rychlé aglutinace v serotypizaci Mycobacterium avium-intracellulare komplexu. Vet Med (Praha) 1976;21:209-213.
25. Dvorská L., Bull T. J., Bartoš M. a kol. A standardised restriction fragment length polymorphism (RFLP) method for typing Mycobacterium avium isolates links IS901with virulence for birds. J Microbiol Meth 2003;55:11-27.
26. Pavlas M., Patloková, V. Vliv dávky a způsobu inokulace M. avium a M. intracellulare na výsledek biologických testů u kuřic. Acta Vet Brno 1977;46:129-134.
27. OIE (1998): World animal health in 1997. Části 1 a 2, OIE, Paris – France, ISBN 92-9044-454-1, 754 s.
28. Konyha L. D., Kreier J. P. The significance of tuberculin tests in the horse. Am Rev Resp Dis 1971;103:91-99.
29. Mair T. S., Jenkins P. A. Isolation of mycobacteria from nasal cavity o horses. Equine Vet J 1990;22:54-55.
30. Horváthová A., Kazda J., Bartl J., Pavlík I. Výskyt podmienečne patogénnych mykobaktérií v prostredí a ich vplyv na živý organizmus. Vet Med – Czech 1997;42:191-212.
31. Lofstedt J., Jakowski R. M. Diagnosis of avian tuberculosis in a horse by use of liver-biopsy. J Am Vet Med Assoc 1989;194:260-262.
32. Mair T. S., Taylor F. G. R., Gibbs C., Lucke V. M. Generalised avian tuberculosis in a horse. Equine Vet J 1986;18:226-230.
33. Monreal L., Segura D., Segales J., Garrido J. M., Prades M. Diagnosis of Mycobacterium bovis infection in a mare. Vet Rec 2001;149:712-714.
34. Erler W., Martin G., Sachse K., Naumann L., Kahlau D., Beer J., Bartos M., Nagy G., Cvetnic Z., Zolnir-Dovc M., Pavlik I. Molecular fingerprinting of Mycobacterium bovis subsp. caprae isolates from Central Europe. J Clin Microbiol 1999;42:2234-2238.
35. Dražan J., Cupák M., Černá L. a kol. Tuberkulóza hospodářských zvířat. ČAZV, Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1962:509 s.
36. Luke D. Tuberculosis in the horse, pig, sheep and goat. Vet Rec 1958;70:529-536.
37. Muser R., Nassal J. Tuberculosis, tuberculin reaction and mycobacteria in horse. Rindertuberkul Brucell 1962;11:118-126.
38. Thorel M. F., Huchzermeyer H., Weiss R., Fontaine J. J. Mycobacterium avium infections in animals. Literature review. Vet Res 1997;28:439-447.
39. Skalka B. Dynamics of equi-factor antibodies in sera of foals kept on farms with differing histories of Rhodococcus equi pneumonia. Vet Microbiol 1987;14:269-276.
40. Dvorská L., Parmová I., Lávičková M. a kol. Isolation of Rhodococcus equi and atypical mycobacteria from lymph nodes of pigs and cattle in herds with the occurrence of tuberculoid gross changes in the Czech Republic over the period 1996-1998. Vet Med. – Czech 1999;44:321-330.
41. Brown J. A., Hartus S., White P. C. Persistence of Mycobacterium bovis in cattle. Trends Microbiol 1994;2:43-46.
42. Fischer O., Mátlová L., Dvorská L. a kol. Diptera as vectors of mycobacterial infections in cattle and pigs. Med Vet Entomol 2001;15:208-211.
43. Fischer O. A., Mátlová L., Bartl J. aj. Earthworms (Oligochaeta, Lumbricidae) and mycobacteria. Vet Microbiol 2003;91:325-338.
44. Fischer O. A., Mátlová L., Dvorská L. a kol. Nymphs of the oriental cockroach, Blatta orientalis as passive vectors of causal agents of avian tuberculosis and paratuberculosis. Med Vet Entomol 2003;17:145-150.
45. Fischer O., Mátlová L., Bartl J., Dvorská L., Melichárek I., Pavlík I. Finding of mycobacteria in insectivores and small rodents. Folia Microbiol 2001;45:147-152.
46. Mátlová L., Dvorská L., Bartl J. a kol. Mycobacteria isolated from the environment of pig farms in the Czech Republic during the years 1996 to 2002. Vet Med – Czech 2003;48:343-357. http://www.vri.cz/docs/vetmed/48-12-343.pdf
47. Merrit A. M., Merkal R. S., Skye D., Selway S. A case of avian tuberculosis of the intestinal tract of a horse. Dig Dis 1975;20:598.
48. Dvorská L., Bartoš M., Ošťádal O. a kol. IS1311 and IS1245 restriction fragment length polymorphism analyses, serotypes, and drug susceptibilities of Mycobacterium avium complex isolates obtained from a human immunodeficiency virus-negative patient. J Clin Microbiol 2002;40:3712-3719.

Adresa autora:
Doc. MVDr. Ivo Pavlík, CSc.
Výzkumný ústav veterinárního lékařství
Hudcova 70
621 32 Brno
e-mail: pavlik@vri.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *