Pojivová tkáň a její úskalí

Pojivová tkáň je mezenchymálního původu a dle potřeby se mění na vazivo, chrupavku a kosti. Pojivo je vždy tvořeno dvěmi složkami – buňkami a mezibuněčnou hmotou, která obsahuje část vláknitou a amorfní. Vláknitá část je tvořena fibrilárními bílkovinami a amorfní základní substancí zvanou matrix, kterou představují glykosaminoglykany zformované do tvaru proteoglykanů, strukturní glykoproteiny matrixu a fibronektin.
Na degradaci glykosaminoglykanů se podílí celá řada enzymů. Mezi exoglykosidázy patří β–glukuronidáza, která z GAG odštěpuje zbytek kyseliny glukuronové, dále pak xylosidáza, iduronidáza, galaktosidáza. Na GAG dále působí velké množství sulfatáz a proteáz. Nejvýznamnější endoglykosidázou je hyaluronidáza. Degraduje hyaluronát na několik oligosacharidů a tím dochází k rychlému poklesu viskozity extracelulárního prostoru.
K poškozování kloubní chrupavky a kloubních tkání dochází také mechanicky a pomocí mediátorů zánětu – prostaglandin E2, bradykinin, histamin, interleukin 1, TNF a volné radikály.
Mezi nejdůležitější chondroprotektivní látky patří glukosamin sulfát a chondroitin sulfát. Obě tyto látky se řadí mezi SYSADOA (Symptomatic Slow Acting Drug of Osteoartroza) – symptomaticky modifikující léky s dlouhodobým účinkem. Dlouhodobé podávání těchto látek zpomaluje, ne-li zastavuje postup artrotických změn v kloubu.
Chondroitin sulfát se řadí mezi proteoglykany – polysacharidy charakterizované obsahem aminocukrů (hexosaminů) a uronových kyselin (glukuronové a iduronové). Má charakteristickou významnou schopnost vázat ve tkáni vodu, čímž zabezpečuje mechanické a elastické vlastnosti chrupavky. Rovněž má jistý podíl na regulaci metabolismu chondrocytů a byl potvrzen jeho protizánětlivý efekt. Částečně desulfatované a depolymerizované frakce chondroitin sulfátu snižují chemotaxi, fagocytózu i exkreci lysozomálních enzymů leukocytů a zároveň chrání membrány před oxidačním působením z okolí.
Glukosamin sulfát je nízkomolekulární látka skládající se ze dvou molekul glukózy, dvou aminoskupin a jedné sulfátové skupiny. Je výchozím substrátem pro syntézu glykosaminoglykanů. Rychlost jeho produkce je také limitujícím krokem tohoto procesu. Jeho další funkcí je inhibice kolagenázy a fosfolipázy A2, enzymů klíčových pro destrukci artrotické chrupavky, a dále zvyšuje stupeň sulfatace chrupavky. Inhibicí tvorby volných radikálů působí protizánětlivě. Glukosamin sulfát má protektivní účinek na chondrocyty poškozené IL-1, TNF a léčbou nesteroidními antiflogistiky či dexametazonem. Vysoké koncentrace glukokortikoidů snižují schopnost fibroblastů syntetizovat proteiny pojivové tkáně, zejména kolagenu.
Velmi osvědčená je kombinace glukosamin sulfátu s látkou MSM, kdy MSM podporuje zabudování glukosamin sulfátu do struktur kloubní chrupavky. MSM a glukosamin sulfát mají synergický účinek a jejich společným podáváním vymizí bolestivost v kloubu a zvýší se jeho pohyblivost. Látka MSM má výrazný protizánětlivý účinek – inhibuje produkci prozánětlivých cytokinů. Statisticky významné je snížení prostaglandinu E2 a interleukinu 1. Látka MSM dále působí analgeticky, antiedematózně, vazodilatačně, antioxidačně a detoxikačně, dále potlačuje svalové křeče a zpevňuje kolagen disulfidovými můstky.

MVDr. Tereza Šnepová
snepova@alavis.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *