Polní pokusy s GM plodinami v EU

Nadnárodní společnosti v posledních letech vzdaly snahu uvést svá geneticky modifikovaná (GM) osiva na evropský trh. Počet polních pokusů drasticky klesl, realizují se v podstatě již jen vědecké projekty univerzit a výzkumných institucí.

 To je patrné z pohledu do databáze uvádění GM rostlin do životního prostředí, kterou vede Společné výzkumné centrum Evropské komise (JRC) na základě údajů poskytovaných členskými státy EU.

Vědecká pracoviště řeší pouze počáteční fázi dlouhého a finančně náročného procesu vývoje a šlechtění nové plodiny. Zásadní otázkou bude, zda se alespoň některé z přetrvávajících projektů podaří dovést k využití v zemědělství. Z přehledu „GMOinfo“ v databázi lze vyčíst, že testování GM rostlin probíhá jen v několika zemích: nejvíce záznamů je ze Španělska, několik z Velké Británie, Švédska, Belgie, Finska a Nizozemska, zastoupena je i Česká republika. V ostatních evropských státech úřady uvádění GM rostlin do životního prostředí vůbec nepovolují; různí aktivisté polní pokusy systematicky ničí.

Nejčastěji zastoupenou plodinou ve výzkumných projektech jsou GM brambory, a to buďto se zvýšenou odolností k plísni bramborové a dalším škodlivým organismům, nebo určené k výrobě škrobu. S obdobnými modifikacemi ovšem neuspěla firma BASF, která své projekty s GM bramborami po mnoha letech snažení a investic nakonec ukončila kvůli odporu evropských politiků a veřejnosti.

Zajímavý směr výzkumu naznačují projekty s olejninami.  Méně známou lničku setou (Camelina sativa) modifikovali vědci z Rothamsted Research ve Velké Británii tak, aby obsahovala omega-3 nenasycené mastné kyseliny. Transgenní řeřicha chlumní (Lepidium campestre) byla testována k možné produkci oleje v drsných podmínkách severního Švédska. Cílem dalšího projektu švédské zemědělské univerzity je upavit složení oleje z katránu etiopského (Crambe abyssinica), který má pro vysoký obsah kyseliny erukové pouze technické využití. Rizikem případného pěstování GM brukvovitých rostlin by ovšem byl výdrol – semena přežívají i několik let a mohou vzcházet z půdní zásoby.

Velmi citlivou záležitost představuje modifikace pšenice, jak se přesvědčili v USA, kde nález několika rostlin tolerantních k herbicidu Roundup vedl k dalekosáhlým opatřením a finančním ztrátám. Britský Rothamsted Research přesto získal na letošní rok povolení k ověření vlastností pšenice s pozměněným enzymem, důležitým pro fotosyntézu. Ve Španělsku příslušné orgány posuzují žádost o pokus s pšenicí, která je díky vloženému genu ze slunečnice odolnější vůči suchu. Projekt je zatím v počáteční fázi a je otázkou, zda bude schválen.

Odborníci z Nizozemska se několik let snaží přesvědčit zákonodárce, že cisgenoze, tj. vložení genu z příbuzného organismu, by neměla být regulována tak přísně jako transgenoze. Technikou cisgenoze totiž připravili a otestovali nejenom brambory odolné vůči plísni bramborové a škůdcům, ale i jablka odolná vůči strupovitosti. Jak jsme již psali v článcích o nových technikách šlechtění rostlin, k žádnému posunu v evropských pravidlech zatím nedošlo, cisgenní rostliny jsou posuzovány jako GMO, a tak nizozemské projekty dál nepokračují.*

Zdroj: http://gmoinfo.jrc.ec.europa.eu/gmp_browse.aspx

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *