Poruchy reprodukce u morčat – ovariální cysty

V. JEKL ml.,1 E. HAVLÍNOVÁ,2 P. KOHOUT,3 Z. KNOTEK1 1Klinika chorob ptáků, plazů a drobných savců, Fakulta veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno, 2Výzkumný ústav veterinárního lékařství Brno 3Klinika chorob psů a koček, Fakulta veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno Veterinářství 2004;54:498-502

SOUHRN
Jekl V. ml., Havlínová E., Kohout P., Knotek Z. Poruchy reprodukce u morčat – ovariální cysty. Veterinářství 2004;54:498-502.
Práce na konkrétním klinickém případě dokumentuje výskyt ovariálních cyst, jako jednu z nejčastějších reprodukčních poruch u morčat. Popisuje typickou anamnézu, klinické příznaky, diagnostický postup a podrobný výčet možných terapeutických protokolů s důrazem na vlastní zkušenosti s touto problematikou.

SUMMARY
Jekl V. ml., Havlínová E., Kohout P., Knotek Z. Reproductive disorders in guinea pigs: cystic ovaries. 2004;54:498-502.
The cystic ovaries as one of the commonest reproductive disorders are decribed in the article. The history, clinical signs, diagnosis and all therapeutical possibilities are summarized. In addition, the authors´ experience with the condition are mentioned. One clinical case of the cystic ovaries in guinea pig is described.

S poruchami reprodukce se v klinické praxi u drobných savců setkáváme poměrně často. Mezi postižené druhy patří především fretky, morčata a králíci. U fretek se většinou jedná o zdravotní problémy spojené s hyperestrogenismem, případně hyperadrenokorticismem.1 U králíků jsou běžně zaznamenány případy adenokarcinomu dělohy.2 Pro morčata je typická vysoká prevalence dystokií a výskytu ovariálních cyst.3,4 Ovariální cysty se ve větší míře objevují také u pískomilů.5 U potkanů, myší a křečků jsou poruchy reprodukce méně časté.6
Cílem předkládané práce je shrnutí současných poznatků o problematice ovariálních cyst u morčat s využitím názorné dokumentace konkrétního klinického případu. Jsou zdůrazněny anatomické a fyziologické zvláštnosti reprodukčního systému u morčat s následným popisem diagnostiky a terapie onemocnění.

Materiál a metody
Anamnéza: Na kliniku byla dopravena čtyřletá samice morčete o hmotnosti 1,15 kg. Morče bylo chováno v bytě v plastové bedně při pokojové teplotě. Jako podestýlku majitelka používala dřevěné hobliny. Morče bylo krmeno senem, komerční směsí zrnin, ovocem, zeleninou a tvrdým chlebem na okus. Samice byla chována samostatně a nikdy nebyla zařazena do reprodukce. Doposud neměla žádné zdravotní problémy. Důvodem návštěvy kliniky bylo zvýšené šupinatění kůže morčete trvající přibližně jeden týden. Dalším udávaným problémem byla distenze dutiny břišní a produkce řidšího trusu po dobu asi šesti měsíců.
Klinické vyšetření: Při klinickém vyšetření bylo zjištěno, že chování, aktivita ani postoj morčete nebyly změněny. Výživný stav byl velmi špatný a kůže měla sníženou elasticitu a zhoršenou kvalitu. Byla pozorována mírná atrofie svalů. Nápadné bylo generalizované zvýšené šupinatění kůže doprovázené mírným pruritem. Mízní uzliny nebyly zvětšeny. Oči a nozdry byly čisté, bez výtoku. Kardiovaskulární a respirační systém byly bez auskultačního nálezu. Hodnoty triasu: 150 tepů/min, 40 dechů/min, teplota 38,6 °C. Sliznice byly růžové, CRT 1 sec. Dutina ústní bez erozí, částečně naplněná rozmělněnou potravou, zuby nepřerostlé. Nápadná byla distenze abdomenu. V dutině břišní byly palpačně ohraničitelné dvě velké oválné masy o velikosti asi 10 x 8 cm v pravé části a 6 x 5 cm v levé části. Vzhledem k velikosti obou mas nebylo možno ostatní orgány dutiny tělní palpačně ohraničit. Močový měchýř byl jen částečně naplněn, vulva bez patologických změn.
Na základě klinického vyšetření bylo vysloveno podezření na přítomnost ovariálních cyst. Další diagnostický postup proto zahrnoval rentgenologické a ultrasonografické vyšetření. Ventrodorzální a laterolaterální rentgenogram byl zhotoven bez sedace pacienta. Rentgenologické vyšetření potvrdilo dvě abdominální masy denzity měkké tkáně utlačující ostatní orgány dutiny břišní. Střeva a žaludek byly částečně naplněny plynem. Ultrasonografickým vyšetřením byla zjištěna přítomnost dvou nestejně velkých multilokulárních cyst na vaječnících o velikosti 11 x 6 cm a 7 x 5,5 cm.
Cysty jsou charakteristické tenkou stěnou a anechogenním obsahem. Cystické změny byly objeveny také na endometriu, děloha nebyla naplněna. Z krve odebrané z vena cava cranialis7 byl stanoven hematologický a biochemický profil. Z kožních lézí byl proveden seškrab s negativním výsledkem a vzorky srsti byly umístěny na DTM-test také s negativním výsledkem. Vyšetření moči orientační metodou diagnostickými papírky odhalilo mírnou proteinurii a pH 8. Konečná diagnóza byla stanovena jako ovariální cysty. Vzhledem k velikosti obou abdominálních mas bylo majiteli navrženo jejich chirurgické odstranění. S přihlédnutím na celkový zdravotní stav pacienta byla vyslovena velmi opatrná prognóza.
Ovariohysterektomie: Před operací byla pacientovi aplikována antibiotika (enrofloxacin 10 mg/kg i. m.), infuzní roztok (5% glukóza v dávce 10 ml/kg s. c.), vitamin C (60 mg/kg s. c.) vitaminy skupiny B (Duphalyte, Fort Dodge, Animal Health, USA) a aminokyseliny (Heparemin, Biotika, Slovensko). Anestezie byla vedena polootevřeným systémem za použití inhalační masky a směsi isofluranu s kyslíkem v úvodní koncentraci 4,5 %. Po zaujmutí laterální polohy byl pacient přemístěn na výhřevnou dečku o teplotě 39 °C a pro další průběh anestezie byla použita 1 – 3% koncentrace inhalačního anestetika. Po klasické přípravě operačního pole byla provedena ovariohysterektomie. Po důkladné laváži temperovaným fyziologickým roztokem byla dutina břišní uzavřena obvyklým způsobem ve třech etážích včetně kůže vstřebatelným šicím materiálem (Vicryl 1,5 M). Postoperačně byla aplikována analgetika – buprenorfin v dávce 0,02 mg/kg i. m. po 8 hod. Celková doba chirurgického zákroku byla 38 minut, doba celkové anestezie 55 minut. Po ukončení přívodu anestetického plynu došlo k probuzení pacienta během 10 minut. Po chirurgickém zákroku byla odebrána tekutina z ovariálních cyst pro stanovení hladin estradiolu a progesteronu.

Výsledky
Byla potvrzena diagnóza ovariálních cyst, cystózních změn na děloze a malého množství vodnaté bezbarvé tekutiny v dutině tělní. Hmotnost odstraněných ovariálních cyst a dělohy byla 370 g. Hmotnost pacienta po chirurgickém zákroku byla 750 g. Vzhledem k aktivitě pacienta a výsledkům vyšetření krve (zaznamenána byla jen zvýšená koncentrace močoviny) byly nadále aplikovány vitamin C, vitaminy skupiny B, Ringerlaktát jako rehydratační terapie a antibiotika (enrofloxacin 10 mg/kg p. o. po 12 hod.). Pacient byl propuštěn po 48 hodinách po zákroku do domácí péče. Po dalších osmi dnech byly odstraněny kožní stehy. Pacient byl již zcela aktivní, potravu přijímal s chutí a jeho hmotnost se zvýšila na 790 g. Stav kůže se výrazně zlepšil.

Diskuse
Vaječníky zdravých morčat jsou mírně protáhlého tvaru o velikosti 0,3 – 0,5 cm.8 Topograficky jsou umístěny ventrálně od kaudálního pólu ledvin. Děloha má dva děložní rohy, dvě děložní těla a jeden děložní krček ústící do vagíny (uterus bicornis subseptus). Pohlavní dospělosti dosahuje samice ve 2 – 3 měsících věku. Morčata jsou polyestrická zvířata. Pohlavní cyklus se pohybuje v rozmezí 15 – 17 dnů, ovulace je spontánní.9 První fertilní poporodní říje nastupuje již po 2 – 10 hodinách po porodu. Délka gravidity se pohybuje v rozmezí 59 – 72 dní. Placenta je hemochoriální. U samic dochází v posledním týdnu gravidity k rozestupu vazivového spojení pánve v symphysis pelvina. V den porodu se může jednat o volný prostor o šířce 2 – 3,5 cm. Plody jsou hmatné již 15. den gestace, palpačně nezaměnitelné jsou až ve 28 – 35 dnech. Porod je rychlý, obvykle trvá pouze několik minut. Průměrný počet mláďat se pohybuje nejčastěji v rozmezí 2 – 5. Byl však zaznamenán porod až 13 mláďat.10
U starších samic morčat, které nerodily před 8. – 10. měsícem věku, je výskyt ovariálních cyst poměrně častý. Jedná se o unilaterální nebo častěji bilaterální cystické měchýřovité útvary vyplněné čirou tekutinou. Etiologie a patogeneze výskytu těchto cyst je doposud málo známá. S největší pravděpodobností se jedná o poruchu epiteliálních iontových pump.11 Může se jednat jak o primární onemocnění, tak o vedlejší nález při jiném důvodu návštěvy ambulance. Postižená zvířata vykazují distendovanou dutinu tělní a kožní změny, někdy též trpí anorexií a jsou výrazně apatická. V případě prezentovaného pacienta byly změny na kůži pravděpodobně odrazem dlouhodobé malabsorpce související s mechanickým utlačením gastrointestinálního traktu. V úvahu připadá i hormonální etiologie, kterou potvrdilo stanovení estradiolu z krevního séra a obsahu cyst.
Při diferenciální diagnóze ovariálních cyst postupujeme podle stejného protokolu jako v případech masy v dutině břišní. Z postižení pohlavního systému přicházejí v úvahu zejména nádorová onemocnění vaječníků a dělohy.12,13 Konečnou diagnózu lze stanovit na základě důkladného klinického vyšetření, popřípadě v kombinaci s ultrasonografickým nebo rentgenologickým vyšetřením. Palpačně lze ohraničit unilaterální nebo bilaterální cystické struktury o velikosti 0,5 – 15 cm kaudálně za ledvinami. V některých případech, pokud jsou cysty hormonálně aktivní, může docházet k symetrické bilaterální nepruritické alopecii. Ultrasonografické (USG) vyšetření provádíme bez sedace v laterální nebo hřbetní poloze sondou o frekvenci 7,5 – 10 MHz. USG vyšetřením lze potvrdit výskyt multipních cystických oválných až kulovitých útvarů vyplněných hypoechogenní až anechogenní tekutinou. Někdy mohou být na ultrasonografu patrné změny na děloze (cystická endometriální hyperplazie nebo mukometra).14,15 Ostatní orgány jsou odtlačeny ovariální masou z místa svého fyziologického uložení. Při porovnání jednotlivých vyšetřovacích metod je určují klinické vyšetření v kombinaci s ultrasonografickým vyšetřením. Rentgenologické a laparoskopické vyšetření není většinou nutné.
Mezi konzervativní terapii ovariálních cyst u morčat patří použití hormonálních preparátů. Carpenter a kol.16 doporučují aplikaci hCG v dávce 1000 m. j./kg, kterou je nutné opakovat za 7 – 10 dní. Mayer17 doporučuje aplikaci GnRH 25μg/kg ve dvou dávkách v intervalu 14 dní. Udává, že na rozdíl od hCG se nevytvářejí při aplikaci GnRH protilátky, a proto je riziko nežádoucí odpovědi při opakované aplikaci nižší. Další možností je odsátí tekutiny z cyst pod kontrolou USG, ale tento zákrok má jen dočasný efekt. Shaeffer18 udává kombinaci hormonální terapie spojené s odsátím obsahu cyst. I zde je přínos pouze dočasný. Jako nejefektivnější terapie se jeví ovariohysterektomie. Pouhá ovariektomie není doporučována, protože neřeší současnou cystickou hyperplazii endometria. Vlastní chirurgický úkon je obdobný jako při ovariohysterektomii psa nebo kočky. Přistupujeme k němu vždy až po stabilizaci pacienta. Základem je rehydratační terapie spojená s aplikací glukózy, aplikace vitaminů (vitamin C, vitaminy skupiny B),19 hepatoprotektiv a v některých případech i látek stimulujících peristaltiku úseků gastrointestinálního traktu (metoclopramid). Pro rehydratační terapii preferujeme aplikaci do podkoží. Jako optimální anestetikum se osvědčila směs isofluranu s kyslíkem. Někteří autoři doporučují intubaci pacienta.20 Vzhledem k anatomickému uspořádání aborální části dutiny ústní (ostium palatale)21 využíváme raději inhalační masku. Na úvod používáme 4 – 5% koncentraci, po zaujmutí laterálního reflexu se koncentrace udržuje na 1,5 – 3 %. Průtok inhalační směsi se pohybuje v rozmezí 200 – 500 ml/kg. Lze použít i injekční anestezii, která je však rizikovější. Používá se kombinace xylazinu s ketaminem (3 – 5 mg/kg a 20 – 40 mg/kg i. m.)22 nebo kombinace medetomidinu s ketaminem (0,5 mg/kg a 40 mg/kg i. m).23 Qusenberry19 doporučuje kombinaci diazepamu (1 – 2 mg/kg i. m.) s ketaminem (20 – 30 mg/kg i. m.). Lze využít i intravenózní anestezii, například propofol v dávce 10 mg/kg. Při dávkování injekčních anestetik je třeba zohlednit velikost a hmotnost ovariálních cyst (ty mohou dosahovat až 25 % celkové hmotnosti pacienta). Proto doporučuje v takovém případě pro výpočet dávky snížit hmotnost pacienta o 5 – 25 %. Pro injekční anestezii drobných savců využíváme na Klinice chorob ptáků, plazů a drobných savců VFU Brno kombinaci medetomidinu s ketaminem v dávce 0,4 – 0,5 mg/kg i. m. a 30 – 40 mg/kg i. m. Kombinaci xylazinu s ketaminem lze také použít, ale je zde zvýšené riziko kolapsu pacienta. K postoperační analgezii je vhodný buprenorfin (0,05 mg/kg s. c. po 6 – 12 h), butorfanol (2 mg/kg i. m. po 4 – 6 h), meloxicam (0,07 mg/kg p. o. po 24 h po 5 dní) nebo carprofen v dávce 4 mg/kg s. c. po 24 h po 5 dní.24, 25 Nám se osvědčilo použití opioidních agonistů/antagonistů v uvedených dávkách. Chirurgickou ránu šijeme ve třech etážích, vždy vstřebatelným materiálem (např. Vicryl). Pokud se na kůži použije nevstřebatelný materiál (např. Ethilon), dochází mnohem častěji k automutilaci pacienta.

Literatura:
1. Schoemaker N. J., Teerds K. J., Mol J. A., Lumeij J. T., Thijssen J. H. H., Rijnberk A. The role of luteinizing hormone in the pathogenesis of hyperadrenocorticism in neutered ferrets. Molec Cell Endocrinol 2002;197:117-125.
2. Harcourt-Brown F. Texbook of rabbit medicine. Oxford; Reed Education and Professional Publishing Ltd., 2002:410.
3. Nielsen T. D., Holt S., Ruelokke M. L., McEvoy F. J. Ovarian cysts in guinea pigs: influence of age and reproductive status on prevalence and size. Journal of Small Animal Practice 2003;44:257-260.
4. O’Rourke D. P. Disease problems of guinea pigs. In: Quesenberry K. E., Carpenter J. W. (eds.). Ferrets, Rabbits and Hamsters. Clinical Medicine and Surgery, 2nd ed., St. Louis; Saunders, 2003:245-254.
5. Norris M. L., Adams C. E. Incidence of cystic ovaries and reproductive performance in the Mongolian gerbil, Meriones unguiculatus. Laboratory Animals 1972;6:337-342.
6. Donelly T. M. Disease problems of small rodents. In: Quesenberry K. E., Carpenter J. W. (eds.). Ferrets, Rabbits and Hamsters. Clinical Medicine and Surgery, 2nd ed., St. Louis; Saunders, 2003;299-315.
7. Jekl V., Hauptman K., Havlínová E., Knotek Z. Odběr krve z vena cava cranialis u potkana a fretky. Veterinární klinika 2004;1:58-60.
8. Míšek I., Červený Č. Morče domácí. In: Knotek Z., Míšek I. (eds.). Chov a využití pokusných zvířat, 2. Díl. Brno; VFU Brno, 1999;45-62.
9. Knotková Z., Knotek Z. Drobní savci. Brno; Noviko, 2000:67.
10. Quesenberry K. E., Donelly T. M., Hillyer E. V. Biology, husbandry and clinical techniques of guinea pigs and chinchillas. In: Quesenberry K. E., Carpenter J. W. (eds.). Ferrets, Rabbits and Hamsters. Clinical Medicine and Surgery, 2nd ed. St. Louis; Saunders, 2003;232-244.
11. Quattropani S. L. Serous cystadenoma formation in guinea pig ovaries. Journal of submicroscopic cytology 1981;13(3):337-345.
12. Beregi A., Molnár V., Perge E., Felkai C. Radiography and ultrasonography in the diagnosis and treatment of abdominal enlargements in five guinea pigs. Journal of Small Animal Practice 2001;42:459-463.
13. Burns R. P., Paul-Murphy J., Sicard G. K. Granulosa cell tumour in a guinea pig. JAVMA 2001;218(5):726-728.
14. Beregi A., Zorn S., Felkai F. Ultrasonic diagnosis of ovarian cysts in ten guinea pigs. Veterinary radiology α ultrasound 1999;40(1):74-76.
15. Ruelokke M. L., McEvoy F. J., Nielsen T. D., Holt S. Cystic ovaries in guinea pigs. Exotic DVM, 5. 5. 2003:33-36.
16. Carpenter J. W., Mashima T. Y., Rupiper D. J. Exotic animal formulary, 2 nd ed. Philadelphia; W. B. Saunders Co., 2001:290.
17. Mayer J. The use of GnRH to treat cystic ovaries in a guinea pig. Exotic DVM, 5. 5. 2003;36.
18. Shaeffer D. O. Disease problems of guinea pigs and chinchillas. In: Hillyer E. V., Quesenberry K. E. (eds.). Ferrets, rabbits, and rodents. Clinical medicine and surgery. Philadelphia; W. B. Saunders, 1996;260-282.
19. Quesenberry K. E. Guinea pigs. Veterinary Clinics of North America: Exotic Animal Practice: Exotic pet medicine II 1996;24:67-88.
20. Turner M. A., Thomas P., Sheridan D. J. An improved method for direct intubation in the guinea pig. Laboratory Animals 1992;26:25-28.
21. Timm K. I., Jahn S. E., Sedgwick C. J. The palatal ostium of the guinea pig. Laboratory Animal Science 1987;37:801-802.
22. Heard D. J. Anesthezia, analgesia and sedation of small mammals. In: Quesenberry K. E., Carpenter J. W. (eds.). Ferrets, Rabbits and Hamsters. Clinical Medicine and Surgery, 2nd ed., St. Louis; Saunders, 2003:356-369.
23. Cantwell S. L. Ferret, rabbit and rodent anesthesia. Veterinary Clinics of North America: Exotic Animal Practice: Analgesia and anesthesia. 2001;4(1):169-191.
24. Flecknell P. A. Analgesia of small mammals. Veterinary Clinics of North America: Exotic Animal Practice: Analgesia and anesthesia. 2001;4(1):47-56.
25. Eatwell K. Ovarian and uterine disease in guinea pigs: Review of 5 cases. Exotic DVM, 5. 5. 2003:37-39.

Práce vznikla jako součást řešení projektu Výzkumný záměr MŠMT (č. 161700002).

Adresa autora:
MVDr. Vladimír Jekl
Klinika chorob ptáků, plazů a drobných savců FVL VFU Brno
Palackého 1 – 3
612 42 Brno
e-mail: jeklv@vfu.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *